Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Jsem výbušná a moje malá (dva roky) to má očividně po mě. A už nevím jak to řešit. 10× jí něco říkám a ona neposlechne, tak vybuchnu a ona samozřejmě začne vřeštět a stejně neudělá co po ní chci. Jen se jí něco napoprvé nepodaří a už to zahazuje a řve. je to 1000× za den a ten zvuk už mi způsobuje osypky. Jako by mě pokaždé kopl proud když začne vyvádět, vždycky to ve mě zapříčiní výbuch hněvu a tak si obě řveme. Jsem z toho nešťastná, Jediný způsob jak eliminovat výbuchy je ten, že jí ve všem vyhovím a že dělám všechno místo ní. Ale přece nebudu pořád skákat jak ona píská jen aby nehysterčila. Prostě jí nejde otevřít šuplík tak začne pištět. A řve dokud jí tu skřínku neotevřu. Fakt už toho mám plné zuby
Nemuzes chtit po dvoulete, aby se zklidnila, kdyz to neumis ty ve svem veku ![]()
ne fakt, vim moc dobre, ze to je o nervy, ale jediny zpusob jak to prezit a nevychovat si z male totalniho tyrana, je stat si za svym. ale v klidu, dusledne a razne, ale bez hysterickych scen. proste ji 20× rict ne, 20× odnest atd. nic jineho jeste nikdo nevymyslel
Proc by nevrestila, kdyz vidi, ze to ma ten efekt. U nas to malej taky zkousel (a myslim, ze kazdy normalni dite to zkusi) zabrala u nas ignorace. Proste kdyz zacal vyvadet, zacali jsme delat, ze tam neni. Intervaly jeho hysterie se zkracovaly, az pochopil, ze to k nicemu nevede. Dulezity je nejdriv rict neco jako: Revem niceho nedosahnes. Nebo: Dokud neprestanes jecet, tak se s tebou nebudu bavit. A kdyz jeci dal, tak proste ignorovat.
Drzim palce v boji ![]()
@Anonymní píše:
Jsem výbušná a moje malá (dva roky) to má očividně po mě. A už nevím jak to řešit. 10× jí něco říkám a ona neposlechne, tak vybuchnu a ona samozřejmě začne vřeštět a stejně neudělá co po ní chci. Jen se jí něco napoprvé nepodaří a už to zahazuje a řve. je to 1000× za den a ten zvuk už mi způsobuje osypky. Jako by mě pokaždé kopl proud když začne vyvádět, vždycky to ve mě zapříčiní výbuch hněvu a tak si obě řveme. Jsem z toho nešťastná, Jediný způsob jak eliminovat výbuchy je ten, že jí ve všem vyhovím a že dělám všechno místo ní. Ale přece nebudu pořád skákat jak ona píská jen aby nehysterčila. Prostě jí nejde otevřít šuplík tak začne pištět. A řve dokud jí tu skřínku neotevřu. Fakt už toho mám plné zuby
Přečti si Karpa dvojku (nejštastnější batole..).. když ti nerozumí tak na ni můžeš zvyšovat hlas jak chceš a je to k ničemu..
Uvědom si jak je to s tím cizincem, když se v cizině česky budeš ptát kde je wc a oni ti budou svahilsky říkat fň fň, a ty na ně pořád česky a oni na tebe víc a víc hlasitěji fň fň a ty na ně hlasitěji kde je wc.. tak na sebe akorát budete řvát (a ty se popo..).. nepřipomíná ti to něco? A další chytrosti tam pan doktor píše..
Nejsi nemožná ty ani dítě, jen si nerozumíte.
A říkej stejné pojmy, né jednou baci a jednou bum a jednou bouchla ses? a jednou bebí? ale stále stejným jedním slovem, ať máte „svůj slovník“ kterému rozumítě..
Bude líp, uvidíš ![]()
Promiň, ale jen si to představím, mám záchvat. Začni tím, že před svým výbuchem se nadechneš zhluboka, zadrž dech, počítej do 10,pak pomalu vydechni, otoč se a odejdi do jiné místnosti
Nebo odnes malou do pokoje.
To je jak u nás..mám taky dvouletačku
dám příklad z dnešního rána:
Denisko uklid si pastelky! (ona moc dobře ví a rozumí mi
)
Ne!
Deniso uklid si ty pastelky!
Ne, nechci!
Tak pojd, uklidíme pastelky spolu!
Ne, nene, nech mě!
Hele pojd, uklidíme to a půjdeme ven!
Neeeeech měěěěěěě, máááámoooo neeeech měěěě, nechciiiii patelky!!!
Deniso sakra přestan na mě ječet!!
Kdyby nepřišel chlap, hádáme se doted
Někdy se ovládnu a kašlu na to a někdy holt néé no, holka to má taky po mě ![]()
Máme to stejně, dneska jsem byla vděčná, že už jde spát. Myslím, ze je to normální s ‚naší‘ povahou. Mala je taky věčně ve vzteku, jak ji něco nejde
okamžitě vřeští
já TK většinou ustojim, když jde třeba tebou zmíněný šuplík, jdu za ní, vezmu ji za ručičku a společně ho otevřeme, když se vtéká jen tak, u nás pomáhá (teď budu za nejhorší) poslat křičet do předsíně, jen ukazu prstem tím směrem a řeknu ji rázně a důsledně, ze se mi to nelíbí, a jestli chce křičet, ať jde na chodbu, většinou přestane. No a někdy zrovna jako dneska mi taky ujedou nervy, myslím, ze od pěti do osmi jsem jecela nepřetržitě
jsem jenom člověk a obdivují matky, které nekrici, neplacaji a jsou nad věcí. Já to neumím, ale snažím se a ty určitě taky ![]()
Skoro jako já a moje mamka. Prý jsem s ní „bojovala“ od jakživa a kdybych stále byla u rodičů, tak to trvá do dnes
Pokud bude malá po tobě, tak se máš ještě na co těšit
![]()
Ale jinak zkus zapracovat na sobě, protože dcerka na to ještě nemá rozum ![]()
@Janha píše:
Máme to stejně, dneska jsem byla vděčná, že už jde spát. Myslím, ze je to normální s ‚naší‘ povahou. Mala je taky věčně ve vzteku, jak ji něco nejdeokamžitě vřeští
já TK většinou ustojim, když jde třeba tebou zmíněný šuplík, jdu za ní, vezmu ji za ručičku a společně ho otevřeme, když se vtéká jen tak, u nás pomáhá (teď budu za nejhorší) poslat křičet do předsíně, jen ukazu prstem tím směrem a řeknu ji rázně a důsledně, ze se mi to nelíbí, a jestli chce křičet, ať jde na chodbu, většinou přestane. No a někdy zrovna jako dneska mi taky ujedou nervy, myslím, ze od pěti do osmi jsem jecela nepřetržitě
jsem jenom člověk a obdivují matky, které nekrici, neplacaji a jsou nad věcí. Já to neumím, ale snažím se a ty určitě taky
Mě to chlap minule stopoval ![]()
Prý: tak už tu bez přestávky ječíš 25minut a k čemu ti to je? K h…u ![]()
@Anonymní píše:
Jsem výbušná a moje malá (dva roky) to má očividně po mě. A už nevím jak to řešit. 10× jí něco říkám a ona neposlechne, tak vybuchnu a ona samozřejmě začne vřeštět a stejně neudělá co po ní chci. Jen se jí něco napoprvé nepodaří a už to zahazuje a řve. je to 1000× za den a ten zvuk už mi způsobuje osypky. Jako by mě pokaždé kopl proud když začne vyvádět, vždycky to ve mě zapříčiní výbuch hněvu a tak si obě řveme. Jsem z toho nešťastná, Jediný způsob jak eliminovat výbuchy je ten, že jí ve všem vyhovím a že dělám všechno místo ní. Ale přece nebudu pořád skákat jak ona píská jen aby nehysterčila. Prostě jí nejde otevřít šuplík tak začne pištět. A řve dokud jí tu skřínku neotevřu. Fakt už toho mám plné zuby
Ber to jako výzvu a začni se sebou něco dělat. Myslím to vážně, já se kvůli malé taky musela hodně naučit a ještě bych se potřebovala naučit…
@dendule4 píše:![]()
To je jak u nás..mám taky dvouletačku
dám příklad z dnešního rána:
Denisko uklid si pastelky! (ona moc dobře ví a rozumí mi)
Ne!
Deniso uklid si ty pastelky!
Ne, nechci!
Tak pojd, uklidíme pastelky spolu!
Ne, nene, nech mě!
Hele pojd, uklidíme to a půjdeme ven!
Neeeeech měěěěěěě, máááámoooo neeeech měěěě, nechciiiii patelky!!!
Deniso sakra přestan na mě ječet!!Kdyby nepřišel chlap, hádáme se dotedNěkdy se ovládnu a kašlu na to a někdy holt néé no, holka to má taky po mě
Jsem výbušná a moje malá (dva roky) to má očividně po mě. A už nevím jak to řešit. 10× jí něco říkám a ona neposlechne, tak vybuchnu a ona samozřejmě začne vřeštět a stejně neudělá co po ní chci. Jen se jí něco napoprvé nepodaří a už to zahazuje a řve. je to 1000× za den a ten zvuk už mi způsobuje osypky. Jako by mě pokaždé kopl proud když začne vyvádět, vždycky to ve mě zapříčiní výbuch hněvu a tak si obě řveme. Jsem z toho nešťastná, Jediný způsob jak eliminovat výbuchy je ten, že jí ve všem vyhovím a že dělám všechno místo ní. Ale přece nebudu pořád skákat jak ona píská jen aby nehysterčila. Prostě jí nejde otevřít šuplík tak začne pištět. A řve dokud jí tu skřínku neotevřu. Fakt už toho mám plné zuby