Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Hroutí se mi vztah...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
3.4.05 15:54
Hroutí se mi vztah...
Holky,
moc se omlouvám, ale rozhodla jsem se všechny své příspěvky smazat a místo nich sem napsat tento text. Není tomu proto, že bych se před vámi styděla za své pocity a emoce, ale prostě nemám dobrý pocit z toho, že se tady tolik vnitřně odhaluji (čím dál více) a spousta mých známých by mě v tom mohla poznat. Proto jsem dospěla k tomuto závěru.
Doufám, že se na mě nebudete zlobit, ale myslím si, že všechny z vás, co tuto diskusi sledují od začátku, vědí, co jsem napsala, takže tímto nic neovlivním a samozřejmě vám dám vědět, co mi řekl psycholog (či psycholožka), příp. k čemu jsme dospěli sami s přítelem, pokud vás to zajímá.
Moc vám děkuji za všechny vaše rady či názory. Jsem vděčná i za názor Miroslava, i když mě otipl ve spoustě věcech jinak než je tomu ve skutečnosti, ale některé jeho další myšlenky mě donutily k zamyšlení.
Jájulka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.4.05 16:33
Jájulko,
tohle byste měli řešit ty, přítel a odborník.
Mám za sebou „víkendové manželství“ a velice partnerovi vadilo, že jsem ho k ničemu nepotřebovala. Pořád se rozčiloval, že si doma připadá jak na návštěvě, že ho k ničemu nepotřebuju. S dětma a domácností a prací to prostě jinak nešlo. Nemohla jsem čekat dva tři týdny až měl volno. A kdyby, tak určitě by mi vyčítal, že jsem neschopná se sama postarat.
Nové dlouhodobé projekty, půjčka, svatba, stěhování, miminko … to je strašně moc krizových situací nakumulováno.
Po porodu počítej, že budeš mít ne 6 neděl, ale dobře 3 měsíce krizové období než se to u:,–(í a to nebude konec. Zoubky, nemoci, očkování …
Když odložíš miminko, je otázka jak to bude za dva či tři roky? Co když budou pořád nějaké projekty?
Nebo si řekneš, že po mimi toužíš a půjdeš do toho po hlavě se vším co to s sebou nese.
Není to lehké rozhodování, musíš si to dobře rozmyslet, poradit se. Já to tak vidím, že budeš sice vdaná, ale jako bys byla sama. To jde, pokud to oba jsou schopní ustát a zvládnout. Takže obloukem se vracím k poradě s odborníkem.
Stefinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Missorka
3.4.05 17:19
Ahoj Jájulko,
možná píchnu do vosího hnízda, ale nedá mi to.
Přijde mi, že svého přítele až moc omlouváš a jsi až moc chápavá žena. Všechno je otázkou priorit, i vztah, i peníze. Přijde mi od něj sobecké říct - teď budu vydělávat a nebudu mít na tebe čas asi rok. A po roce se vrátíte tam, kde jste byli a k tomu si pořídíte miminko? Pokud si ho pořídíte a tvůj muž bude takto zaneprázdněn, jsi opravdu připravená zvládnout vše sama a je on připraven ošidit se o první chvíle se svým dítětem???
Víš, zažila jsem něco podobného. Přítel měl tolik práce, pořád víc a víc, a až po dvou letech mi došlo, že je to prostě tak, že nechce být se mnou a neví, jak z toho ven, práce byla jenom záminka. Od té doby jsem alergická na větu, že si chlap ženskou nezaslouží. Podle mě tím nenaznačuje nic jiného, než že by se měla poohlédnout jinde, protože on sám není natolik statečný, aby ten vztah ukončil.
Má cenu se v takové situaci vdávat? Nevím, kolik ti je let a jak dlouho jste spolu. Ale dlouhodobé kompromisy většinou končí špatně.
A pokud do poradny, tak oba dva, jinak to moc nemá smysl.
Přeji ti, aby všechno dopadlo pro vás oba co nejlépe, ať už je řešení jakékoli.
Peta
- Citovat
- Upravit
3.4.05 17:35
Ahoj Jájulko,
bohužel musím říct, že souhlasím s Missorkou. Já osobně jsem „víkendové manželství“ nezažila a ani bych nechtěla, ale vidím to u mojí švagrové. Ta to takhle „pytlíkuje“ už skoro 10 let. Její manžel pořád říká, že se to zlepší, ale bohužel o zlepšení žádný náznak. Víš, ono ze začátku by ti to třeba nevadilo, ale pak když přijdou děti a ty budeš na všechno sama no nevim, nevim…
Teď ti ti opravdu třeba nevadí, ale budeš mít třeba starosti do toho děti, nemoci, očkování k tomu můžeš mít ještě ty něco fakt kdo to nezkusil neví co to obnáší. Přítele budeš potřebovat nejenom na peníze, ale budeš potřebovat s ním i řešit problémy co se budou týkat dětí atd.
Taky jde o to, že nejvíce času s tím dítětem budeš trávit ty, otce uvidí třeba jen někdy a to dítě se k němu může stavit jako k cizímu člověku. To právě měla moje švagrová. Trvalo dlouho než si kluci na otce zvykli. Teď po deseti letech se švagrová rozhodla, že půjdou za manželem, kde má práci, je to skoro na druhém konci republiky a můžu říct, že ona sama neví jestli to byla ta dobrá volba. Jak na sebe nebyli pořádně zvyklí, tak se začali dohadovat, ona byla v podstatě zvyklá na jiný druh života a on taky.
Neříkám, že je to třeba úplně ten samý problém, ale mohl by za pár let být.
Pořádně to zvaž a hlavně neudělej nějakou chybu které by jsi mohla později litovat. Byla by to hrozná škoda.
Víš, peníze podle mýho nejsou všechno, jsou hodně, ale ne všechno. Vždyť ten život není zase tak dlouhý, aby jsme znali jenom práci, problémy a nic jiného, život je potřeba si taky trošku užít.
Toť můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.05 17:41
Ahoj Jajulko,
je to zvláštní situace, kterou prožíváte. Píšeš, že projekty přítel dělal i dřív a asi to bude tak i do budoucna. Z toho co popisuješ, to vypadá, že se přítel tváří tak, že ho to baví, ale má výčitky a tak by bylo asi nejrozumnější si sednout a zvážit priority. Jestli je pro něj lepší trávit čas bez tebe a s vědomím, že jsi doma sama, případně s prckem a nebo jestli bude dělat něco méně časově náročnýho. A i ty bys měla popřemýšlet, jestli ti nebude vadit být sice vdaná a mít miminko, ale být vlastně na všechno úplně sama… A podle toho zkuste najít nějaké řešení.
Potom mě zarazila vaše svatba. Proč do toho jdete, když ani jeden se necítíte na velké akce? Proč se berete teď a neodložíte to na nějaké klidnější období (třeba až přítel dodělá teď rozdělané projekty)? Na tvém místě bych teď svatbu zrušila pro nedostatek času, copak je to za těšení a zařizování, když je to teď pro vás spíš přítěž? Já osobně bych to opravdu teď zrušila a pak udělala jen malou svatbu, tak aby bylo především hezky vám dvěma. Taky jsem byla názoru, že na svatbě by měla být celá rodina a nebo minimálně rodiče. ale postupem času jsme s přítelem dospěli k názoru, že by to pro nás byla zbytečná psychická i finanční zátěž, jsem totiž těhotná a tak se penízky budou hodit spíš pro miminko než na velkou svatbu, o kterou ani jeden nestojíme. A dělat to proto, že by to bylo blbé???!! To fakt nemá cenu. Nakonec to udělame jen my dva (vlastně tři 
) a 2 svědci. Zařizování je mnohem jednodušší, je to levnější a hlavně se na to moc těšíme, žádné nervy a stresy. Bude to jen náš den.
Asi jsem ti moc neporadila a jak píše Štefinka, nebylo by od věci to probrat s odborníkem. Určitě by byla škoda rozejít se, když si rozumíte, ale obětovat se pro práci přítele a vrhnout se do svatby a do dětí, když vám není ani jednomu z toho dobře, není podle mě řešení…
Asi jsem ti moc neporadila, ber to jako můj osobní názor podle toho co píšeš.
Držím palečky ať to brzy vyřešíte, co nejmíň slziček a je vám fajn.
Adka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.4.05 19:08
Ahoj,
připojuju se k tomu, co tu psaly holky. Asi ti moc neporadím, souhlasím s tím, že svatba v tomto stádiu asi není to nejlepší. Potřebujete evidentně oba trochu klidu, vyřešit ten problém. A že to problém je, dokazuje název této diskuze - hroutící se vztah. Ty si uvědomuješ, že to není v pořádku, takže mi do toho ta svatba moc nezapadá.
Něco podobného jsem zažila asi před pěti lety. Přítel podnikal, já končila studia, začínala v nové práci, zařizovali jsme bydlení, zkrátka toho bylo moc. On neměl moc času, byl stále v práci, když přišel domů, třak jen se vyspat a najíst, převléknout a hotovo. Bylo to velmi nepříjemné, měla jsem depky z toho, že jsem furt sama. Z toho pramenily naše problémy. Navštívili jsme odborníka, tam jsme zjistili, že každý z nás od toho vztahu očekával něco jiného. On mou podporu v začátcích podnikání, já jeho podporu ve finální fázi studia… Zní to jako banalita, ale až u toho odborníka vyšlo toto najevo, nebyli jsme schopni o tom mluvit. Tam jsme si i řekli, že nám stojí za to ten vztah zachovat. Takže jsme začali pracovat na „udržení“ vztahu. Zní to blbě, ale podařilo se. Jsmme spolu 10 let, klape to.
Proto bych ti doporučila něco podobného. Ačkoliv spolu třeba o problémech mluvíte, tak ten psycholog (nebo jakýkoliv jiný odborník) dokáže jednotlivé problémy a otázky formulovat naprosto jasně, vy pak budete moci na to reagovat.
No, chtěla jsem tě jen povzbudit, že nic není ztraceno, když je vůle na obou stranách , tak to jde.
Nicol
Ale jak tu psla některá dřívě, věta - nezasloužím si tě - mě přivádí do varu…
- Citovat
- Upravit
3.4.05 19:18
Ahoj Jajulko,
třeba to tak není, ale něco podobného zažila má kámoška, a ted je rozvedená a ten její povedený mužík má mimčo s jinou / to bylo to moc práce /, mě to vždycky přijde že ti chlapi jen neví jak to narovinu říct, zvaž zdá chceš do vašeho vztahu investovat čas a síly, možná i ta odborná pomoc může být dobrá. každopádně ale si nemyslím že mimouš vám pomůže ! co když ne ? a pak bude miminko o něco důleřitého ošizeno. prostě mimčo teď určitě vědomě NE !
Jinak drřím palce at vám to dopadne co nejlíp.
Lenka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
3.4.05 19:48
ahoj jajulka,
zazila som nieco podobneho. moj manzel je tiez podnikatel. v case ked sme sa brali sa rozbiehala jeho firma. denne chodil domov o 10pm alebo aj po pol noci. rano odchadzal skor ako ja. pracoval stale. a ked skoncil o 8pm tak si vecier isiel zahrat volejbal a s kamosmi na pivo. chcela som s tym prastit a prerevala som mnohe vecery. po 3 rokoch sa to zmenilo. prestala som byt tak strasne zavisla na nom, to sice nie je spravny vyraz, ale asi v tom zmysle ze som zila svoj zivot. a on zacal mat viac casu. bolo to zrazu uplne super. pak sme „zamiesali“ mimco, no nevyslo to. a nas vztah dostal opat zabrat. nie ze by som ho prestala lubit, ale chcela som zacat iny zivot, mozno aj bez neho. som mozno sracka, pretoze som fakt v niektorych veciach na nom zavisla, ale brala som si ho pre vlastnosti ktore som ocenila prave vtedy ked som bola v krize a depresii. len ty musis vediet preco si ho beries. viem ake to bolo tazke pre mojho muza ked zacal podnikat, mal obcas zakaznikov, ktorz mu dali zabrat. no ked to zhrniem mne za to stal aby som to vsetko vydrzala. drzim ti palce.
danka
- Citovat
- Upravit
3.4.05 20:57
Ahoj Jajulko,
já ti jen napíšu, že ti držím pěstičky ať to dopadne, hlavně tak jak bude dobře pro tebe…ať už to dopadne svatbou nebo ne.
Hlavně se drž a nestresuj se.
Pa Radka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.05 21:06
Ahoj Jajulko,
Trosku mi tvuj vztah pripomina ten muj. Ja jsem sice ted 100% spokojena, ale musela jsem si chvili zvykat. Za mesic cekame narozeni prvniho miminka a tak me samozrejme obcas prepadnou pekne deprese. Asi jeste tak pred rokem jsme byli s manzelem oba stejni - na 100% vytizeni praci jako tvuj manzel. Tak to proste vypada, kdyz se potkaji 2 workoholici. Vydelavali jsme sice penize, ale nekolik dni v tydnu se nevideli vubec, protoze jsem pracovala na smeny a v dobe, kdy ja byla v praci manzel byl doma nebo opacne. Kdyz uz jsme byli oba dva doma, tak vetsinou jeden z nas spal, protoze byla noc nebo zrovna ja jsem byla po nocni. A nebo jsme se venovali jinemu zamestnani, protoze oba dva jsme meli vice nez jedno zamestnani. Dost jsme tim trpeli, ale vedeli jsme, ze to neni naporad, Takze jsme to prezili bez vetsi krize. Potom jsme se dohodli, ze bychom uz mohli mit vlastni rodinu a ja hned na zacatku tehotenstvi musela zustat doma. Manzel rano odchazel nejpozdeji v 9 hodin a vracel se okolo 9 vecer. Kdyz se vratil driv, tak pracoval doma, vikendy sice travil doma, ale take praci. Toto bylo asi nejtezsi obdobi. Cekat na nej do vecera doma, s tim, ze spolu nebudeme mluvit dele nez 10 minut, protoze pujde okamzite vycerpany spat. Ale ze vsech sil jsem se ho snazila podpororvat. Nakonec vcas dostal rozum, protoze vsechen ten napor temer fyzicky neustal. Ted je to tak, ze ma kancelar doma, sice porad pracuje neustale (jiny uz asi nebde, ale takoveho jsem ho poznala) tak se ho po vetsinu dne se ho snazim nechat v klidu, aby mel na praci klid. Pomalicku jsem se mu zacala do jeho prace nenapadne vnucovat a ted mu delam neco jako sekretarku. Mam dostatek casu na domaci prace, praci s manzelem a pro sebe. Fakt je, ze kdyz jsem mela letos svatek, tak jedine co jsem si prala, bylo jit s manzelem do restaurace a v klidu beze spechu se najist, nemluvit o praci a mit cas jen pro nas dva. Pro nekoho je to smesne, ale my proste zijeme strasne ve spechu. Nekdo by asi takovy vztah nevydrzel, ale me by zase nudil normalni vztah. Za mesic cekame narozeni miminka, tak cekam nakolik to s nami otrese. Miminko bylo planovane a manzel byl ochoten se trosku prizpusobit, tim, ze zacal pracovat z domova, aby mi byl na blizku v pripade problemu. Faktem ale zustava, ze pocet jeho odpracovanych hodin se nezmensil a to cislo je desne. Pokud najde chvili casu, tak se mi snazi pomahat s domacnosti, varenim apod.
Pokud se jedna u tveho pritele pouze o zamestnani, tak bych se svatbou a miminkem jeste chvili pockala a snazila se ho podporovat jak jen to jde a hledat kompromis. Musite si ovsem ujasnit, co chcete. Ono byt financne nezavisly (nemyslim tim bohaty) je pekne, ale musi se tomu hodne obetovat a taky je treba znat hranice. Profesionalni pomoc bych asi fakt doporucovala, pokud s tim pritel bude souhlasit. Ja treba bzch manzela k nicemu takovemu nedonutila.
Lenka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.05 21:30
Měla jsem přítele,který když se semnou rozcházel mi řekl"rozcházím se stebou,protože chci zjistit,jestli jsou všechny ženský tak skvělý jako ty!".Tenkrát mi to přišlo úžasný a připadala si jako ta nej.Až po letech jsem zjistila že to byla chytrá větička jak se šetrně rozejít.
Být tebou asi bych mu dala nožík na krk a chtěla vědět,jestli je za vším jen práce a pocit že on si někoho tak úžasného jako ty(používám jeho slova)nezaslouží.
Jinak držím palečky ať vám to dopadne dobře a tvoje rozhodnutí, ať bude jakékoliv, bylo to pravé.
Binky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.05 21:52
Ahoj Jajulko, já zařila taky něco podobného, až na to, že jsem z toho vztahu vycouvala. Bejvalej byl prač třeba celé dny a noci. Já mu doma hlídala psa a těšila se až přijde domů, když přišel jenom telefonoval, ani jsme spolu nespali, skoro nemluvili… jen po telefonu… Bylo to hrozné a když jsem po něm chtěla aby byl víc se mnou začal na mě být hrubý a vulgární, že vůbec nemyslím na budoucnost. Bylo to nejhorší období mého života. Naštěstí jsem odešla, našla to co mi chybělo. A i když mnoho peněz nemáme, mám konečně chlapa, který mne miluje, dává mi část svého času a čekáme spolu miminko. Přez to málo co „nosí domů“ vím, že se o rodinu dokáže postarat. Nemusíme žít na vysoké noze, hlavně když jsme spolu. Ale i pro tento vztah jsem musela něco obětovat 
ovšem ne tak mnoho a velice jsem získala.
Chtělo by to ujasnit si priority. a pokud Tvůj zaneprázděný přítel bude souhlasit… možná i toho odborníka. MOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOC Ti držím palečky a KAŽDÁ Z MOŽNOSTÍ JAK TO DOPADNE JE DOBŘE, protože špatná zkušenost Tě minimálně poučí na co příště bacha 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.05 00:12
Ahoj Jajulka, tiez som zazila podobny vztah. Priatel bol workoholik a je nim dodnes napriek tomu, ze ma prosperujucu firmu a zamestnancov, stale tam pracuje aj on. Workoholik sa nezmeni, je to druh zavislosti. Jedine, pod dohladom odbornika. Ja mam 4m drobceka a fakt si neviem predstavit, ze by moj muz chodil domov neskoro v noci. Penazi sice nemame na rozhadzovanie, ale zatial sa da. S muzom som si toto ujasnila, este na zaciatku vztahu-Najprv vravel, ze on sa zenit nechce. Navrhla som s kludom rozchod, nakolko ja sa vydavat chcem a je lepsie to ukoncit hned. Na to mi povedal, ze teda mna si vezme. Dieta chcel. A ja som mu hned povedla, ze chcem, aby moje dieta poznalo otca, je to pre mna dolezite.
A je z neho ten naj otecko. S malym bol po porode 4h na novorodeneckom, aby tam nebol sam, kym mi ho donesu, maju skvely vztah a vazne to 4m babo ho pozna a neskutocne sa mu tesi, ked pride domov a aj cez vikendy. Najstastnejsi je, ked sme obaja vedla neho. Ja by som nikdy nechcela svoje dieta o toto vedome pripravit. Aj moj muz ma narocnu pracu a vedel vy tam byt aj do 8 vecer, ale snazi sa, aby bol najneskor o 5 doma. Su aj dni, kedy sa to neda, ale snazi sa. Prehodil nejake kompetencie, nieco robi doma.Podla mna je to fakt o prioritach a chceni. Clovek nemoze byt sebec a mysliet len na seba. A aj ta jeho veta o tom, ze si pre neho prilis dobra sa mi nepaci, niekde som citala, ze to vazne chlapi pouzivaju, ked sa chcu rozist. So svatbou by som rozhodne pockala. A ked nebudete mat cas na jej organizaciu, existuju agentury, ktore vam urobia svatbu na kluc.
CO sa tyka babetka, ver mi, ze to nie je sranda, je to take narocne, ze sa mi o tom ani nesnivalo a na muza cakam, ako na spasenie. Zabavit sa da aj inak ako dietatom. Fakt si to dobre rozmysli, ked otehotnies nie je uz cesta spat.
Prajem ti, aby si sa rozhodla tak, aby ti to vyhovovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.4.05 00:35
Jajulka,
budem uprimna: preco by mal tvoj priatel nieco sa terajsej situacii menit? Ma priatelku, ktora lubi a obdivuje, ktora sa onho stara tak dobre, ze si ju ani nezasluzi ( 
…skutocne si myslis, ze ta ma za nejake zasluhy???). Ma pracu, ktora ho naramne bavi a ktora asi aj dobre vynasa. Takto to skvele (alebo „skvele“?) funguje uz niekolko rokov. Naco by to menil? Naco mu je svadba, ked si mu oddana aj bez nej? Naco mu je dieta, ked ma vsetko, co potrebuje? Naco by sa rutil do neznameho, ked mu je takto dobre a ma to rokmi overene?! 
Skuste sa spolu aj o tomto porozpravat.
Drzim palce, nech situaciu vyriesite tak, aby ste boli co najviac spokojni…
Pa!
sch.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
