Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Bohužel tak prostě z něčeho musíte polevit.. Tak prostě zahrada nebude tip top, tak si 1×tydne najdete aktivitu jen pro sebe bez rodiny, tak si najdete slečnu na hlidani která vám prcka pohlida a odpočiňte si… Jinak to asi nepůjde.. Já relaxuju i tím že manžel. Je s dětmi v obývaku, já se na hodinu naloží do vany, poslouchám relax. Hudbu… Nebo u oběda si čtu knihu… Nebo dám pračku, udělám oběd na 2 dny (něco co smícháme do trouby) a než se to upece a uvaří tak si sednu na balkon a odpočívám… Vím že čas se synem je důležitý ale je důležité ho naučit že určitě nemusíte pořád věnovat čas jen jemu… A lepší si udělat čas pro sebe, byt zdravá a pak se věnovat i jemu, než ležet po nemocnicích… Čas prostě natáhnout nejde
Příspěvek upraven 04.07.18 v 08:09
Pokud v domě žijete čerstvě, tak bych odsunula třeba venkovní úpravy na příští jaro - nic se tomu nestane a je lepší být odpočinutá, než zhroucená s pěknou zahradou. Nejde všechno udělat najednou.
Sehnat si chůvu, nebo uklízečku - třeba jen dočasně, nikdo neříká, že to musí být na pořád. 'Prostě toho máte moc a potřebujete nějakou pomoc, když nemáte rodinu, tak prostě zaplatíte někoho cizího. Domluvit si s manželem jedno odpoledne v týdnu a vypadnout z baráku - jít do welness, nebo do knihovny, nebo do kina, nebo do přírody lehnout si na louku - změnit prostředí. Nabídnout třeba manželovi totéž na oplátku, že si může jedno odpoledne tkay oddechnout - abys neměla výčitky svědomí, že ty odpočíváš, zatímco on maká/hlídá dítě.
Vždycky v takové diskuzi radím pani na uklid. Pracujete oba, takže peníze jsou a tobě se neskutečně uleví
ona udela to největší a tobe stačí večer nacpat nádobí do myčky a uklidit takový ten provozní bordel všedního dne - a ani to nemusíš, když budeš ko. Jídlo dnes není problém objednávat
Proč ve všední dny vaříš, děláš na zahradě? Prádlo do pračky zvládne dát manžel, ne?
Po příchodu z práce si uvař kafe, sedni si na zahradu a nech dítě, ať si tam hraje.
@lucenka
Vařím protože syn má intoleranci laktózy a ve školce je to s jídelníčkem složité. A my s manželem pracujeme v menších firmách, kde není kantýna a kdybychom denně chodili na oběd do restaurace, tak se nedoplatíme. Ale můj koníček to není, to nebudu lhát.
Ahoj holky, hledám radu a porozumění… Asi před dvěma měsíci jsem se zhroutila. Skoro týden jsem nemohla jíst (nevolnost a bolest žaludku a střev), spát, fungovat… Podstoupila jsem gastroskopii, sono břicha a jsem objednaná na kolonoskopii. Kromě ztukovatelých jater se na nic nepřišlo. (to je bohužel následek mého rychlého stravování v poslední době a příbytku na váze). Játra už čistím, životní styl jsem upravila a za půl roku se objednám znovu a doufám, že to bude dobré. Stavěli jsme domek a žili dočasně v nájmu. V domě žijeme už od dubna, je to náš splněný sen. S manželem mám tříletého syna a částečně stresovou práci. Manžel je úžasný, podporuje mě absolutně ve všem a drží mě nad vodou. Bohužel já nemohu o sobě říct totéž. Mám toho v práci teď tolik, že nemohu být doma tolik, jak bych si představovala a vše je na manželovi. Ten se ale drží statečně a tvrdí, že si to se synem užívají.
Před měsícem jsem se objednala k soukromé psychoterapeutce. Je skvělá. Dle jejích slov nejsem blázen (toho jsem se bála nejvíc), ale jen vyčerpaná ženská. Jenže kámen úrazu přichází ve chvíli, kdy mám jako odpočívat. Od sedmi do minimálně tří jsem denně v práci, pak dojedeme se synem domů. Kolem domu je pořád spousta práce, do toho chci trávit nějaký čas i se synem a stíhat úklid, vaření, praní apod. Většinou se zastavím tak v deset večer a v pět už mi zase zvoní budík. Syn má navíc intoleranci laktózy a nedávno potvrzené astma. Nemůžu tedy říct, že aspoň v noci bychom se vyspali a odpočinuli si. Hlídání nemáme žádné. Ani jedna babička nemá o vnoučka zájem. A nikoho jiného kolem nemáme.
Uvítám jakoukoliv radu nebo nápad, jak v tomhle režimu odpočívat. Nebo zkušenosti některé maminky, která na tom byla stejně. Vím, že možnosti jsou, ale vždy je smetu ze stolu s tím, že přece nepřestanu uklízet, abych měla v novém domě nepořádek. Nebo nepřestaneme pracovat kolem domu, protože samo se nic neudělá. Čas se synem je pro mě důležitý, i když mě v poslední době vyčerpává asi nejvíc… tříleťák někdy lehce na zabítí a často nemocný zároveň.
Předem všem děkuji za přispění do diskuze a prosím děkuji za zachování anonymu z důvodu citlivého obsahu.