Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak pečovat o obě děti stejně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.2.24 19:10
Beres to uplne za spatny konec.
Detem se nejde venovat stejne.
Starsi dite ma jine potreby nez miminko.
A vsichni vime, ze malinke miminko proste ma ve svych zakladnich potrebach prednost.
Miminko je soucast rodiny, prirozene pokracovani, normalni vyvoj, ne vetrelec co vas chce o neco obrat.
Syn to chape, mela by ses takto naladit i ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 19:20
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
mám dvě děti. Holčičku 2 měsíce a chlapečka 2,5 roku. Než jsem porodila druhé, dělali jsme s chlapečkem vše spolu. Moc nás to bavilo. Vaření, uklízení, hraní. Chodili jsme spolu spinkat, do vany, ven, malovali, prostě všechno. Od porodu se to ale hrozně změnilo a já furt jen po večerech brečím. Malá je hrozně moc kontaktní, takže kromě času, kdy v noci spím, ji mám buď v ruce nebo v nosítku. Když odložím kamkoli, do houpačky, košíku, postýlky, spící či nespící, tak přijde ukrutný řev. A teď k věci. Na mimi jsem se moc těšila, ale teď mě hrozně štve. Neustále mám pocit, že se synovi nemohu věnovat jako dřív. U všeho mi to nosítko překáží. Máte některá doma to samé? Jak to řešíte. Malý ji miluje, vůbec nežárlí. Ale určitě si musel všimnou, že to teď není ono.Budovala jsem si s ním úžasný vztah a teď se nemůžu zbavit pocitu, že se mi vzdaluje. Úplně mě straší představa, že mu za chvíli bude třeba 10, mazlení a hraní se mnou už ho nebude zajímat a já o to přijdu, protože nosím mimino, které o tom snad ani neví.
Klid, to se zlomi. Já nonstop nosila 4 mesice. Pak se to zlomilo a mohla jsem se zase víc venovat staršímu. Je to taková houpačka. Někdy lip a někdy hůř. Večerní uspavani na 5 hodin byla slušná jobovka. Okolo pil roku super - placala se na zemi a my vedle ni hráli hry, bylo plno času. Budou mít skoro 2 & 6 a ten čas už se da najít. Tatínek vyfasuje mladší nebo někam jdu jen se starším. Bude se to jen zlepsovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:02
To si všechno sedne. Ty začátky bývají dramatické i jen s jedním dítětem, natož s dvěma 
Nosítko mě teda dost zachránilo, já v něm i kojila a malá spala kolikrát ty tři hodinky. Chodili jsme normálně ven, vařila jsem s mimčem v nosítku. Pocity jsem měla spíš opačné, starší žárlil a já měla přirozenou tendenci mladší chránit. Teď jsou starší, a myslím, že to je dost vyrovnané. V něčem má výhodu mladší, v něčem starší (například může tam, kam mladší ne, děláme si často rande jen ve dvou bez mladší a tak).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:04
Musis dceru pribrat do party a byt trojka. Ale chapu, taky jsem s tim par tydnu bojovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:05
Nemuzes se věnovat každému na 100% a ještě to zazlivat miminu. Ono učit kluka trochu samostatnosti a tomu, ze te nemá jen pro sebe 24h denně, vůbec nebude na škodu. Plus teda miminko uciti tvoje emoce a o to víc bude nervózní jako ty a bude vyžadovat víc pozornosti. Hod se do klidu, vztah se synem si neznicis, už je velký, musí se taky občas zabavit i sam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:09
To se časem zlepsi…Syn je vklidu tak buď taky…jinak na něj tu svou frustraci přeneses. U nás to trvalo cca ty 2,5m že jsem musela celé dopoledne mladšího nosit…po obědě šli oba do kočáru a byl tak 2-3h klid…a odpoledne už se nějak preklepalo…pak se mladší začal víc zajimat o okolí…vydržel chvíli na břiše, starší se naučila kolem něj chodit opatrně…začala mu podávat a ukazovat hračky…on s ní začal taky nějak komunikovat, 
usmívat se na ni, natahovat se k ní atd…starší byla taky úžasná, už když byl malý ještě v břiše tak mi chodila hladit břicho a pusinkovat…a pokračovala v tom i po porodu…vždycky když se podařilo že malý spal odložený, nebo když byl domaa žel a malého si vzal tak jsem se věnovala naplno starší..a dělámne to tak pořád..když malej spi hraj lapři mve si se starší, děláme něco co s ním úplně nemůžeme -treba razitkujeme apod…
Rozdíl mezi dětmi mám 16m..teď jim je 2,5r a 14m
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:10
Myslim, ze to starsimu prospeje. Jak to popisujes, tak mi prijde, ze jsi na nem hodne visela a ted uz je cas taky trochu ho posunout do sveta a venovat se taky mladsimu diteti. Brala bych to tak, ze to tak ma byt. Ted uz mas 2 deti. To vecerni breceni budou hormony. To se casem srovna. Mas 2 zdrave deti, takze neni proc brecet. To delaji ty hormony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 20:13
Jasně a taky jednou bude synovi 15 a budeš mu úplně u zádele. To je přece normální vývoj. Máš i dceru, která tě potřebuje. Buď ráda, že syn nežárlí a je v pohodě a nehroť to ty sama. Zatím to totiž vypadá, že nechceš hezký vztah, ale závisláčka, kterého bys měla jen sama pro sebe. vždyť spoustu věcí můžete dělat spolu i nadále. A co kdybys ho nechala taky trochu tatínkovi? To je zajímavé, jak některé matky na těch synech nezdravě visí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
21.2.24 20:21
@hospodki můj syn byl velmi kontaktní od porodnice a zlomilo se to po 1,5 roce. Kočár, lehátko, atd…nesnášel. v kočáre nebyl dyl jak 5-10 minut. Každé kontakt o dote je jiné.
Příspěvek upraven 21.02.24 v 20:24
- Citovat
- Upravit
21.2.24 20:22
Věnovat někomu 100 % času a pozornosti, to není ku prospěchu vůbec nikomu. Příchod sourozence je poziivní i v tom, že se dítě postupně učí fungovat ve smečce, jejímž není totálním středobodem. Ale spousta činností se dá dělat i s mimčem v nosítku/ na ruce, vedle na dece na zemi. Prostě jsem vedle nás položila deku a i velmi kontaktní dítě bylo spokojené, pokud jsem seděla 10 cm od něj a občas ho pohladila. Navíc hodně spalo… Až se odvážíš, časem může jít miminko na záda a nosítko přestane překážet. Číst si, stavět z kostek, samozřejmě chodit ven, na hřiště, s odrážedlem… Plus předpokládám, že děti mají nějakého otce. A i když to třeba nejde denně, tak prostě občas si děti rozdělit, jeden se bude věnovat mimču (i tatínek může nosit), druhý půjde se starším ven - jednou ty, podruhé táta…
A fakt úžasný vztah není o tom dělat spolu úplně všecko. A jistá forma vzdalování nebo spíš osamostatňování je neprosto normální, smiř se s tím. Děti rostou, získávají sebevědomí, rozkoukávají se… dej mu prostor. Jednou půjde do školky/ školy, tam už máma nebude a naopak bude muset fungovat ve skupině dětí, kde nebude veškerá pozornost věnovaná jen jemu. Chtít dělat úplně všecko spolu může vést k dost opičí lásce, která ještě nikdy nikomu neprospěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
21.2.24 20:27
@ugluk " A fakt úžasný vztah není o tom dělat spolu úplně všecko. A jistá forma vzdalování nebo spíš osamostatňování je neprosto normální, smiř se s tím. Děti rostou, získávají sebevědomí, rozkoukávají se… dej mu prostor. "
Naprosto souhlasím.
- Citovat
- Upravit
21.2.24 21:13
Promiň, ale ty budeš určitě jednou ta matka, pro jejíhož synáčka nebude žádná dost dobrá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.24 21:17
@kocourGarfield píše:
@hospodki můj syn byl velmi kontaktní od porodnice a zlomilo se to po 1,5 roce. Kočár, lehátko, atd…nesnášel. v kočáre nebyl dyl jak 5-10 minut. Každé kontakt o dote je jiné.Příspěvek upraven 21.02.24 v 20:24
Tak já mám obě deti kontaktní. Akorát první byl v pohodě od 15m se skolkou a tou dobou i poprvé spal u babičky. Holka a spát jinde než já? Pche, to by bylo toco. Stačí ty scény když vypadnu a uspava tatínek. Přes den dobrý, ale musím byt na dohled. I doma me dokáže hodinu ignorovat když se nalepi na tátu jako zvejkacka, ale nedej bože me vidět odcházet na záchod 
ale zase dobrovolne jde s tátou ven a pak muzu s klidem vypadnout i já. A starší i skoro v 6 chce uspavat a chodí se mazlit a pro pusy. Spis je snadnější si najít čas i na staršího a klidně s nim vypadnout na brusle, nákup, do kina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
21.2.24 22:01
@hospodki „Klid, to se zlomi. Já nonstop nosila 4 mesice. Pak se to zlomilo a mohla jsem se zase víc venovat staršímu.“ U nás se to právě nezlomilo. Taky jsem si říkala až, až, až…
Ve 2 letech bych schopný fungovat s tatínkem v klidu. Od 2,5 let v soukromé MŠ. Spát zatím musí pouze se mnou. On tedy moc nespí celkově, takže fajn každá chvíle kdy spí. Nedavno v krizové situaci tu byl s manželem večer a padnul spíš vyčerpáním hrozně pozdě. Navíc se v noci stále hodně budí, u toho musím být já. S manželem je momentálně ok do tmy, pak mě začne hledat ( možná reakce na ten večer). Babičky ani jinde sám zatím nikdy nespal, dle všeho by to zatím nedal ( ale ani babičky po tom nijak netouží, takže jsme to nijak nezkoušeli ). Ve školce po obědě neusne. Je kontaktní k jedné z učitelek ( řekla bych fixace na osobu mimo mámu), pokud dotyčná chybí, někdy je problém. Jsou mu 3 roky. Kontaktní dítě s VD. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj holky,
Budovala jsem si s ním úžasný vztah a teď se nemůžu zbavit pocitu, že se mi vzdaluje. Úplně mě straší představa, že mu za chvíli bude třeba 10, mazlení a hraní se mnou už ho nebude zajímat a já o to přijdu, protože nosím mimino, které o tom snad ani neví.
mám dvě děti. Holčičku 2 měsíce a chlapečka 2,5 roku. Než jsem porodila druhé, dělali jsme s chlapečkem vše spolu. Moc nás to bavilo. Vaření, uklízení, hraní. Chodili jsme spolu spinkat, do vany, ven, malovali, prostě všechno. Od porodu se to ale hrozně změnilo a já furt jen po večerech brečím. Malá je hrozně moc kontaktní, takže kromě času, kdy v noci spím, ji mám buď v ruce nebo v nosítku. Když odložím kamkoli, do houpačky, košíku, postýlky, spící či nespící, tak přijde ukrutný řev. A teď k věci. Na mimi jsem se moc těšila, ale teď mě hrozně štve. Neustále mám pocit, že se synovi nemohu věnovat jako dřív. U všeho mi to nosítko překáží. Máte některá doma to samé? Jak to řešíte. Malý ji miluje, vůbec nežárlí. Ale určitě si musel všimnou, že to teď není ono.