Jak u vás probíhá/la panická ataka?

Anonymní
4.1.23 11:51

Jak u vás probíhá/la panická ataka?

Ahoj holky, jak u vás probíhá panická ataka? Procházím teď poměrně náročným obdobím a psychika to odnáší nejvíc. Před týdnem jsem byla na pohotovosti, s tím, že se mi z ničeho nic najednou rozbušilo srdce, zpotila jsem se, bolela mě hlava a záda, nemohla jsem skoro mluvit a dýchat a byla mi hrozná zima. V tu chvíli jsem se hrozně bála o svůj život, vůbec jsem netušila, co se děje. EKG vyšlo v pořádku a tlak mi byl naměřen 115/50. Tyto stavy se mi opakují i ve chvíli, kdy jsem v klidu, v trochu slabší podobě. Vždy si řeknu, výsledky vyšetření vyšly dobře, nemáš se čeho bát, neumřeš. Nejhorší to je, když jsem sama doma. Zažil někdo něco podobného? Dá se toho zbavit úplně a žít opět normálně? Jak tomu předcházet? Děkuju za každou radu a pomoc. :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
710
4.1.23 12:04

Dá se toho zbavit, ale musí se odstranit příčina. Zcela biologicky vzato jste nějakou dobu vystavena nějakému stresu, který tělo přestane zvládat kompenzovat, a proto pak tyto příznaky (souvisí to s hladinou různých neurotransmiterů). Podrobně by Vás to asi nebavilo číst.

To, že, byste umřela při atace, pokud jste jinak zdravá je málo pravděpodobné, takže toho se nebojte.

Jde o to, jak moc to máte rozjeté a jaká je konkrétní diagnóza. Pokud víte příčinu a odstraníte jí a nemáte ty hladiny moc rozhozené, tak se to může srovnat samo. Pokud to máte rozhozené, tak se na přechodnou dobu obvykle něco bere, co to srovná (to Vám řekne psychiatr - a ne, nebude z Vás zombie, obvykle se dávají prostředky, které zabrání, aby vám to ty neurotransmitery tak rychle spálilo). A pokud nevíte, jaká je příčina nebo nevíte, jak jí odstranit, tak máte psychologa.

Někteří zarytí odpůrci psychiatrů postupují výhradně přes psychologa a terapii, ale obvykle to trvá déle.

Každopádně pokud se to opakuje, zpravidla to už bývá normální diagnóza, tj. nemoc jako každá jiná a jako taková vyžaduje nějakou léčbu.

Ale dnes je to běžná věc, takže to v pohodě dáte, když budete chtít a postupovat správně. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9465
4.1.23 12:09
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jak u vás probíhá panická ataka? Procházím teď poměrně náročným obdobím a psychika to odnáší nejvíc. Před týdnem jsem byla na pohotovosti, s tím, že se mi z ničeho nic najednou rozbušilo srdce, zpotila jsem se, bolela mě hlava a záda, nemohla jsem skoro mluvit a dýchat a byla mi hrozná zima. V tu chvíli jsem se hrozně bála o svůj život, vůbec jsem netušila, co se děje. EKG vyšlo v pořádku a tlak mi byl naměřen 115/50. Tyto stavy se mi opakují i ve chvíli, kdy jsem v klidu, v trochu slabší podobě. Vždy si řeknu, výsledky vyšetření vyšly dobře, nemáš se čeho bát, neumřeš. Nejhorší to je, když jsem sama doma. Zažil někdo něco podobného? Dá se toho zbavit úplně a žít opět normálně? Jak tomu předcházet? Děkuju za každou radu a pomoc. :srdce:

Ahoj, taky jsem měla panické ataky, v roce 2008 ale už. Přesně taky bušení srdce, dušnost, ale nejhorší byly křeče, kdy jsem se celá kroutila. Taky jsem tehdy měla stres, učení na VŠ, k tomu úmrtí spolužačky, úraz táty atd. a ataka byla na světě. První jsem chytla na rehabilitaci v nemocnici, kde pracovala mamka, tak mě jí předaly a ta mi změřila tlak, udělali EKG a taky ok, jen tlak vyšší v tu chvíli. Pak se to opakovalo každou noc a já byla úplně vyčerpaná. Půl roku jsem lítala po lékařích, až neuroložku napadlo mě poslat na psychiatrii a diagnóza byla na světě. Dostala jsem AD a začala chodit na terapii (KBT). Sehnala jsem si spousty knížek o psychických poruchách a učila se s tím pracovat. Ataky zmizely, teď je mám naprosto ojediněle, ale přidaly se další a další psychické problémy, takže se 15 let léčím na psychiatrii a zrovna teď mám horší období.
Každopádně bych na tvém místě vyhledala odbornou pomoc (psychiatr, psycholog), čím dříve se to podchytí, tím je větší šance se toho zbavit… Držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
503
4.1.23 12:25

Také trpím na panické ataky, ale u mě to teda probíhá jinak. Opravdu záleží na příčině, která to spouští a řešit to. Ne vždy mi léky od psychiatra pomáhají. Jinak tedy u mě bušení srdce ano, zároveň ztráta kontroly, pláč, nutkání k sebepoškození, pocit zoufalství, celkový třes těla a problémy s dýcháním.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.1.23 12:38

Mě panická porucha úplně na pár měsíců vyřadila z provozu.
Dlouhodobě jsem moc pracovala a stres večer zapijela.
Skončilo to odjezdem rychlou s atakou, potom kolečko vyšetření a hospitalizace na neurologii..Přestala jsem spát a po propuštění domu jsem nezvládala ani opustit gauč.
Měla jsem celodenní příšerné projevy úzkosti, závratě, brnění koncetin a rozjelo mi to srdeční arytmií.
Nejdřív jsem nevěděla, co to je, po vyšetřeních jsem uznala, že je to psychika, ale pořád jsem měla pocit, že se to nějak samo zlepší. Antidepresiva mi napsal už praktik, ležely mi měsíc v šuplíku (přestože jsem měla ataky a bylo mi pořád zle). Pak jsem se konečně začala léčit (to už musel mít manžel svatozář, ta ufňukaná troska na gauči byla fakt na zabití), chodila jsem na KBT, která mi umožnila pochopit, jak ataky fungují a naučila se je zvládat a brala antidepresiva, díky kterým jsem konečně zase začala spát. Ale k tomu jsem změnila svůj život, a o to šlo především - pravidelně jim a spím, alkohol piju výjimečně, přestala jsem kouřit, umím se zbavovat stresu (běhám), našla jsem si jinou práci a hlavně -myslim na sebe a přemýšlím pozitivně.
Antidepresiva už neberu rok a půl a srovnala se mi i arytmie. Takže vlastně nový člověk:)
Ataku mít můžu, ale vím, co mi je spouští (únava, nízká hladina cukru, kofein)a nebojím se jich, umím je zastavit dřív, než se rozjedou.
Chtěla jsem přidat příběh s dobrým koncem, než sem někdo napíše, že má ataky roky a nezvládá je.

  • Citovat
  • Upravit
14127
4.1.23 12:59

Ja teda zažila slabou, vlastne 2, az po letech jsem pochopila, co to bylo, jinak jsem myslela, ze je to infarkt nebo mrtvice, taovy t „šlehlo to s ní“ :oops:

1.bušení srdce, nemožnost se nadechnout, tlak v hlave
2.brneni rukou, šílená bolest hlavy, tlak (u doktorky namereno 120/80 a diagnoza stres ;) )

Od te doby mi obcas prijde úzkost s nedoatatečným dechem, ale to mi stačí si zadychat do pytlíku nebo do dlane a je to dobré. S úzkostí pracuju delší dobu, mam ji v živote, počítám s ní, občas mě zaskočí, ale čím dál tím méně

Držím palce :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
407
4.1.23 13:03

Ze zkušeností zdravotníka.
Jo, to zní typicky, to, co máte. Někdo i omdlí. Typicky akutní strach o život, dušnost, zrychlený dech, pot, třes, malátnost, bušení srdce, někdy i svírání na hrudi, brnění prstů nebo obličeje, typicky kolem rtů. Pocit nemožnosti se nadechnout. Pacienti to popisují různě a záchranku volají často. Typicky mladí lidé, spíše dívky.
Psychiatr, psycholog. Psychiatr napíše léky, psycholog by mohl pomoci řešit přímo příčinu.
Za mě pomáhá mít třeba komu zavolat, mít někoho po ruce, kdo Vás uklidní, kdo ví, o co se jedná, sednout si, pokud špatně kontrolujete dech a máte sklon k rychlému dýchání - hyperventilaci, vzít si obyč. sáček do daní, přiložit k ústům a dýchat do něj, než se zklidníte. Pak se mi u některých pacientů osvědčilo předepsat jim anxiolytikum - např. Lexaurin, Neurol, Oxazepam apod s tím, že nosí zkrátka jednu tabletku u sebe a v případě nouze rozkousají (ale pozor, jedná se o návykové léky a doba užívání má být co nejkratší a v co nejnižší dávce). A hlavně doporučuju se zamyslet nad tím, PROČ to vlastně mám… v tom by mohl pomoci ten psycholog.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
399
4.1.23 13:13

Mne zacala po stresovem roce, kdy separadoxne vse uklidnilo. Nejdriv semtam stazeny krk, myslela jsem, ze to je viroza. Pak obcas pocit, ze omdlim, uplne bezduvodne. To trvalo asi 3 mesice. Pak zacala bolest zaludku, zkratim to, temer jsem nejedla, nespala, prujem… v praci vykon nic moc. A pak jednou v noci pocit, ze mam infarkt, bolelo me cele telo, buseni srdce, zavrate, vedro, spatne dychani, proste myslela jsem, ze je konec. Zavolala znamemu, na pohotovosti rekli, ze mi nic neni, nechapala jsem, dali kapacku a jela jsem domu. Druhou noc to stejne, takze zase pohotovost jinde a tam me vyslechli, rekla jsem jim vse a prekvapili me totalne, ze to je psychika. Neco mi lupli na uvolneni a v tydnu jsem sla k dr. Dala mi lehci antidepresiva, coz ja, ktera nesnasim leky, jsem tezce rozdychavala. Ale cca po 14 dnech jsem zacala citit zlepseni. Brala jsem je rok a pul a uz je dva roky neberu a je mi dobre. Ale vim, ze se muze v lehci verzi semtam objevit. Uz ale vim, co to je a je to snazsi. Drz se :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
39
4.1.23 14:28

Zdá se mi, že na to jdeš velmi dobře! Jak se uklidňuješ, že výsledky byly dobré a že neumřeš.
Já také mívám panické ataky, ale každou další se mi daří zvládat lépe a lépe. Už vím, že je to „ono“, že je to strašně hnusné, ale není to nebezpečné a že to zase odejde. Snažím se odvést pozornost (třeba co nejrychleji vyjmenovávat druhy kytek, které mě v tu chvíli napadnou, nebo nějakou podobnou „blbost“). A tolik tu ataku neprožívat, nebrat ji tak vážně, jakoby se jí snažit ignorovat. No tak přišla, no, se z toho nezbláznim :) Když ataku nekrmím svým strachem, brzy zmizí. Samozřejmě je pak potřeba vyřešit ten spouštěč, ale na to je čas, až když ataka pomine a člověk se uklidní.
Ať je ti brzy líp! Jsi silnější než nějaká ataka, zvládneš ji! :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.1.23 16:36

Děkuji moc za vaše příběhy, celkem jste mně uklidnily :) dneska mi je teda pod psa, asi je to i tím počasím, jak je brzy tma, to dělá taky své… se žaludkem jsem začala mít taky problémy… mám ho často nafouklé a když si sednu, tak mě v horní části bolí a je mi často na zvracení a ani nemám chuť moc k jídlu. A večer skoro pravidelně bolesti hlavy. Že by to taky bylo od psychiky?

  • Citovat
  • Upravit
502
4.1.23 17:04

Ano. mam to od září..bušení, třes, střídání zimy a tepla, sevřeny hrudník, tím stažením svalů sem si zablokovala žebra( to mám do teď ale ne v takové míře i když… viz níže) v listopadu jsem přestala úplně spát ( třeba 4 hodiny za týden), kolaps v MHD, od ty doby strach kdekoliv jít ( to se teď ale lepší), v buse musím sedět a když cítím že na mě jde horko, rychle vyběhnout ven, motani pak hlavy a úplný vyčerpání a nemoc ( 3 týdny doma před vánoci) zklidnilo se to, a znovu ro začalo nějakého 31.12. kdy sem si řekla za 3 dny jdu do školy, opět 3 dny nespaní, celé noci a kdy sem se klepala jak,,ratlik,, a hups znovu se ozvala žebra, včera jsem šla k dr aby mi šála rehabky na záda, místo toho mě poslala na rtg páteře ( jdu zítra) a zaměřila tep ( 122) saturaci (99) a EKG, řekla že jsem hrozbě vynervovana a mám si doma měřit tep a tlak a zítra ji donést výsledky, pokud to bude vysoke posle me na kardio :zed: ( nejvyšší tep co jsem si namerila bylo 108 rano ). Od včera mám ještě větší stres, vystresuje mě každá blbost a když jsem v klidu cítím svoje srdce a semtam ho mám až v krku. Říkám si klid to je stres a bude to dobré. Snažím se pít čaje ( máta, meduňka, levandule ), a jim persen forte ( přírodní léky na uklidnění) normálně jsem po něm dneska v noci i spala a neklepala se. Koupila jsem si knížku- Kralovna děsu aneb panicka porucha nebo tak nějak ( modrá knížka) a za mě je fakt dobrá. A musím pořád něco dělat, takže třeba sedím ve škole a kreslím kolečka nebo dneska jsem trhala papír na malé kousky :lol:. A taky od dob toho stresu mi bývá zima, vždycky jsem byla hrozně horkokrevna a teď si ráda obleču dlouhý rukáv. Objednala jsem se už i k psychologovi (17.1.) tak uvidíme…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Mainal
14.5.23 09:52

Ano mám tento stav celkem často už rok ale nejčastěji přes noc kdy spím a z ničeho nic vyletím z postele a přes den jen když jsem doma sám… Když v noci se mi to stane tak nevím proč se vzbudím a z ničeho nic se mi motá hlava jako fakt dost do toho mi buší srdce celkem dost a mám pocit úplně zatmavení před očima s tím že vždy běžím ven na čerství vzduch a reálně občas se stane že i přitom křičím nevím proč… Ale to nevnímám což bude asi tím že jsem ospalý
Na druhou stranu se mi toto deje od doby kdy jsem vypil dve kávy a měl jsem stav kdy mi bušilo srdce fakt dost a v nemocnici mi potom řekli že jsem cajk a ja tomu nevěřil hodne jsem se hlídal a od té doby jsem se z toho tak trochu zbláznil taky se chystám k psychologovi
Na rovinu sam si myslím že jsem blázen

  • Citovat
  • Upravit
35
3.1.26 12:17

Pavel

Ahoj, mě doktoři napsali že sem před sedmi lety prodělal epilepsie EKG bylo v pořádku a epilepsie se ne proukazala panička ataka se mě udělal až v mích 36 letech
A až teď mě posílají k psychiatrovi
A tam se žáky bojím jít já vydělám jen 12 tisíc korun a bydlím s 5 čelonu rodinou kde je celý život řev hádky máma pořád něco hledá ta je stará a teď do toho nezaměstnanost
A bojím se že už mě nikde ne zaměstnáji
Když se budu s psychikou léčit
A jak dlouho to trvá to léčení?
Jakou práci vykonávate?

Jinak ono to přijde a pak to odejde
Ale mám jemné bolesti hlavy
Jak migréna a sem tam pocítí že se mě zvedá kufr

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1392
3.1.26 15:25
@Majk704 píše: Více

Ale zaměstnají neboj, někde si třeba vyžádají papír od psychiatra, že jsi schopný dělat danou práci, jde prostě o to ted, hlavně aby ses cítil ty dobře, takže vybírat práce pohodové, nestresové, důležití jsou taky lidi kolem a každý to má jinak, někdo se léčí rok a někdo celý život, nebo je to s přestávkami, důležité je abys pro sebe, co nejvíc dělal, co tě činí spokojeným? dobré jsou meditace, dýchací cvičení, procházky, nebo prostě to co máš rád dělej…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
35
3.1.26 23:41

Pavel

Ahoj
Tak sem pátral a pátral
Panický záchvat vyvolává krční páteře a taký když přestanete kouřit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.