Jak zpomalit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Neslo by si najit brigadu ktera by byla.fin vyhodnejsi a druhou zrusit? Co pritel? Nepomohl by financne aby jste mohla jednu brigadu dat pryc? Je pro vas uceni radost? Opravdu vam to zajisti lepsi pracovni misto?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Psychologa. Potřebujete dlouhodobější vedení
Tohle tempo není zdravé a ty nároky na samu sebe nejsou jen tak. Je moc dobře, že si to uvědomujete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je spíš na psychologa. Dvě školy určitě ke spokojenému životu nepotřebuješ a nemusíš je dělat zároveň najednou. Nic ti neuteče. Asi je to o prioritách, možná si dobré v tom, jak stíháš práci a školu, ale určitě nestíháš vůbec nic jiného - co vztahy, sport, koníčky, rodina…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Budeš muset někde ubrat, chápu tvoji touhu po všem, ale toto vede ke zhroucení a hospitelizaci, musíš si stanovit priority a něco pustit. Co studuješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jak zpomalit v životě? Jak ubrat, zvolnit tempo… Jak se naučit žít s klidem… Můj život je poslední dobou samý stres. Nandala jsem si toho teď nějak moc. Dvě školy, dvě časově náročný brigády. Nevím jak se rozhodnout, kde ubrat. Přestat pracovat nemohu, rodiče mě finančně nepodporují. Nebydlím s nimi… Škola je pro mě nutností pro lepší budoucnost. Přijde mi, že můj život je začarovaný kruh. Chci v životě všechno zkusit. Ve všem být ta dobrá, ale prostě už to asi nezvládám. Z toho důvodů jsem odešla z mé bývalé práce. Chtěla jsem víc, poznat něco nového, víc se učit. Odstěhovala jsem se do jiného města. A vše je cizí, nic a nikoho tu prakticky neznám. Jen přítele..Jsou dny, kdy nestíhám jíst, dojít si na WC. Jak musím všechno za ten den stihnout, aby bylo všechno perfektní. Trápím se, jsem z toho unavená, nešťastná, už mě snad nebaví ani žít.Prosím anonym, děkuji za pochopení.
Ber to Jako nacvik na deti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Škola se dá přerušit, tak přeruš, dodělej v klidu jednu a pak se vrhni na tu druhou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Jak zpomalit v životě? Jak ubrat, zvolnit tempo… Jak se naučit žít s klidem… Můj život je poslední dobou samý stres. Nandala jsem si toho teď nějak moc. Dvě školy, dvě časově náročný brigády. Nevím jak se rozhodnout, kde ubrat. Přestat pracovat nemohu, rodiče mě finančně nepodporují. Nebydlím s nimi… Škola je pro mě nutností pro lepší budoucnost. Přijde mi, že můj život je začarovaný kruh. Chci v životě všechno zkusit. Ve všem být ta dobrá, ale prostě už to asi nezvládám. Z toho důvodů jsem odešla z mé bývalé práce. Chtěla jsem víc, poznat něco nového, víc se učit. Odstěhovala jsem se do jiného města. A vše je cizí, nic a nikoho tu prakticky neznám. Jen přítele..Jsou dny, kdy nestíhám jíst, dojít si na WC. Jak musím všechno za ten den stihnout, aby bylo všechno perfektní. Trápím se, jsem z toho unavená, nešťastná, už mě snad nebaví ani žít.
To je daň za dokonalost. Až se naučíš nebýt za každou cenu perfektní a dokonalá, dovolíš si zpomalit. Dřív to ale nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prestan na sebe byt tak narocna, zacni se mit rada takova jaka jsi a uvedom si, ze k cilum se dojde nejlepe prave pomalym tempem, krucek po krucku. V zivote musi byt cas i na odpocinek a zabavu. Takze proste budes muset neco vypustit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Buď si to neumíš zorganizovat, nebo toho máš moc. Zamysli se nad tím, kde ztrácíš čas - kde tvoje činnosti nejsou efektivní - zkus si napsat rozpis. Pak popřemýšlej, kde co drhne. Zjisti si, jaký jsi učící typ a podle toho se zařiď. Takových knížek, které ti to pomohou zjistit, je teď všude spousta. Když např. zjistíš, že máš spíš paměť na čtení a ne poslouchací, tak vypusť některé přednášky a uč se spíš doma. Nebo třeba, když se učíš jazyky v jazykovce a nepostupuje to, tak si najdi jinou příležitost na učení - třeba rodilýho mluvčího, na pokec, seriály, flashcards aj. A třeba, když zjistíš, že se učíš něco,, co ti tak moc nesedí, v čem nejseš dost dobrá, a baví tě to ze všech činností nejmíň, tak to škrtni. A o pro tebe nepodstatné činnosti se poděl s přítelem. Taky je dobré si vypěstovat návyky - postupně, a ne moc zdlouhavé, aby si měla šanci si je snadno splnit. Když to půjde snáze, tak tě to rozveselí a dodá šťávu 
A nakonec, co funguje na mě - když mám času na určitou činnost vyhrazeno hafo - je to neefektivní, když jsem mírně pod tlakem, tak funguju nejlíp a když mám deadliny všechny v jeden den a nemám už přehled, tak tak jde efektivita do kopru nejvíc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bohužel, pro mnoho takto hekticky žijících lidí zafunguje jako drsné poznání a náprava jejich životního stylu až nějaká katarze – zdravotní komplikace nebo opuštění milovanou bytostí, která se cítí zanedbávaná, jsou velmi časté. Nemoc, úraz, ať osobní nebo jejich blízkých a člověk rychle přeskupí své preference a dojde mu, že hřbitovy jsou plné nepostradatelných lidí. Někomu v tom pomůže i práce třeba s onkologicky nemocnými lidmi, kteří často hovoří až o tom, že teprve nemoc je naučila prožívat každý okamžik, srovnat si preference, co opravdu je v životě důležité a vnímat detaily a těšit se z nich.
- Srovnání si preferencí a denní plán - co opravdu je prioritou a co je vedlejší. Pomůže i udělání si plánu na každý den, co je nutné stihnout, dát na první řádky. Též vás pak nebude zúzkostňovat, že na něco důležitého zapomenete proto, že vás zahltí denní agenda a překřičí lidé, kteří sice nemají nic tak pro vás důležitého, zato se však dokáží se toho hlasitě domáhat. Večer se na svůj plán podívejte a zkuste uzavřít, jak se vám co povedlo. Už jen příjemný pocit, že jste toho tolik stihla, je fajn. Též pochopíte, že méně je někdy více.
- Smířit se s tím, že nemůžete mít vše. Někdy je nutné si prostě vybrat a smířit se s tím, že např. budete dobrá máma a manželka nebo budete oba dělat kariéru. Že lze sice dělat dvě školy, ale když se k tomu přidá nemoc nebo těhotenství, už to nejde a jednu musíte odložit na později a dodělat si ji třeba dálkově. I já byla v takové situaci a musela jsem se s příchodem těhotenství na škole smířit s odkladem jedné VŠ po 3. ročníku, protože to prostě nebylo možné souběžně s těhotenstvím dostudovat obě. Umění si vybrat podstatné je někdy náročnější, než se zdá.
- Umění odpočívat i v malých chvilkách. I pár minut zklidnění za psacím stolem a soustředění se na váš dech a jeho prohloubení umí zklidnit myšlenky. Když čekáte ve frontě na oběd nebo s košíkem v samoobsluze, lze se učit třeba anglická slovíčka, která máte napsané na malých papírcích v gumičce v kapse – z jedné strany slovíčko v cizím jazyce, na druhé straně česky. Nebo mít s sebou jeden, dva listy učebnice ap. Též ale třeba procvičovat rehabilitační cviky na páteř, když zamrznete ve frontě aut na dálnici, chodit po domově či venku, když o něčem rozmýšlíte, abyste měla též pohybové uvolnění.
- Usínat uvolněná a využít k tomu autogenní trénink, řízenou relaxaci nebo meditaci. Když usínáte pod stresem, kdy vaše mysl skáče jako bláznivá opice z větve na větev a ještě přitom tříská činely o sebe, těžko pak navodíte kvalitní spánek, při kterém si odpočinete. Druhý den se opět probudíte vystresovaná a neodpočatá a na ten stres skládáte další nálož nového dne. Jistě chápete, že je jen otázkou času, kdy se tato hromada sesype.
- Odpojit se a naslouchat jen sama sobě. Udělat si denně aspoň hodinu off line. Vypnout všechny rušivé podněty – počítač, mobil a prožít hodinu jen sama se sebou. Jít se projít v přírodě, udělat si černou hodinku jen s hudbou nebo koupel s vonnou solí a svíčkami. Zavřete oči a jen pozorujte tok vašeho dechu. Nechte vaše myšlenky plynout a jen je pozorujte jako nestranný divák v kině. Naslouchejte sama sobě a vnímejte, co se vám snaží říct vaše tělo. Uvolňujte se kousek po kousku a když kdekoliv v těle cítíte nějaké napětí, snažte se ho tam uvolnit. Poslouchejte, co vám říká váš vnitřní hlas na otázky co vám chybí a proč jste nešťastná, po čem doopravdy toužíte, protože se zdá, že jdete po špatné cestě a hektickým pinožením se až do padnutí právě tomu, co by vás těšilo, unikáte, když se vám vytratila veškerá radost ze života.
- Naučte se nesrovnávat se s nikým, nedělejte si z života pavlač a nežijte na efekt pro druhé. Vždycky se najde v okolí někdo, kdo vypadá lépe, dělá něco lépe ap. Nelze stihnout vše a už vůbec nelze být ve všem dobrý. Nedělejte věci jen pro soudící oči publika. Pokud jste dobrá v práci, čerpejte sebevědomí z toho a klidně můžete přijmout pak i to, že jako zpěvačka nebo sportovkyně jste podprůměrná, ale protože to děláte jen pro radost sobě sama, má to daleko větší cenu, než něco, s čím byste ohromila davy.
- Dokonalé lidi nemá nikdo rád. Nestyďte se být nedokonalá a přiznat se k tomu, zlidšťuje vás to v očích ostatních. Kdo kolem sebe touží mít jen stále někoho lepšího, než je on. Někoho, kdo se nikdy nerozčílí, nic nepokazí, je vždy rychlejší, chytřejší, ví si rady ap.? Takový člověk jen nastavuje zrcadlo nedokonalostem ostatních lidí, kteří si vedle něj připadají méněcenní. Mohou ho využívat, ale těžko ho mohou mít rádi. Pamatujte na to, až si budete hledat přátele ve vašem novém městě. Jistě se někteří zjeví, až si uděláte čas na své koníčky a rozhlédnete se kolem sebe a uvidíte je.
- Naučte se místo zrychlení zpomalovat a vnímat detaily. Běžte někam pěšky a vnímejte a užívejte si přítomnost a detaily. Projít se cestou alejí a báječně si zašustit listím pod nohami v podzimní den, vnímat smích dětí a dívat se lidem do očí, na někoho se usmát, zvednout hlavu a pozorovat oblaka a všimnout si zářivých šípků dozrávajících na mezi, to jsou chvíle, které vám unikají, protože ve skutečnosti nežijete v přítomnosti. A tyto promarněné okamžiky už nikdy nevrátíte. Byť jsou to jen zlomky času, je to veliká škoda o ně přijít. Ve skutečností právě to být přítomna v přítomnosti je jediný čas, který je reálný. Pokud tu dobu promarníte ve stresu, co je potřeba nachystat pro budoucnost, co strašného by se mohlo stát kdyby nebo obavy z minulosti a toho, co jste udělala či neudělala, vám tyto chvíle kradou. Běžte do psího útulku vyvenčit nějakého psa, ukáže vám, co to je umění radovat se z přítomnosti a užívat si to, co je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak zpomalit v životě? Jak ubrat, zvolnit tempo… Jak se naučit žít s klidem… Můj život je poslední dobou samý stres. Nandala jsem si toho teď nějak moc. Dvě školy, dvě časově náročný brigády. Nevím jak se rozhodnout, kde ubrat. Přestat pracovat nemohu, rodiče mě finančně nepodporují. Nebydlím s nimi… Škola je pro mě nutností pro lepší budoucnost. Přijde mi, že můj život je začarovaný kruh. Chci v životě všechno zkusit. Ve všem být ta dobrá, ale prostě už to asi nezvládám. Z toho důvodů jsem odešla z mé bývalé práce. Chtěla jsem víc, poznat něco nového, víc se učit. Odstěhovala jsem se do jiného města. A vše je cizí, nic a nikoho tu prakticky neznám. Jen přítele..Jsou dny, kdy nestíhám jíst, dojít si na WC. Jak musím všechno za ten den stihnout, aby bylo všechno perfektní. Trápím se, jsem z toho unavená, nešťastná, už mě snad nebaví ani žít.
Prosím anonym, děkuji za pochopení.