Jsem hrozná matka

Anonymní
13.8.11 17:21

Jsem hrozná matka

Cítím se strašně. Včera odjela návštěva se stejně starým chlapečkem a já se cítím pod psa :cry: . Protože u nás je křik už od rána :evil: . Můj nestarší, když se nedávno vrátil z chalupy, kde byl se spolužákem a jeho ročním bráchou , tak odpoledne probrečel, no a pak mi řekl, že tam byl klid a ne jako u nás jenom řev a křik :oops: . Já se cítím úplně vyhořelá a někdy už ani nemám z dětí radost a dokonce je někdy nesnáším a nenávidím se za to :pocitac: :pocitac: . Protože je to moje neschopnost. Starší byl hyperaktivní a má ADHD, dokončovala jsem školu, občas nám pomáhala tchýně, bylo to náročnější, ale bylo to usměvavé miminko a byl v pohodě a my s manželem relativně taky, narodil se s vrozenou vadou nožky a tak to bylo všechno trochu náročnější, ale teď po letech se mi zdá, že to bylo v pohodě. Pak jsem nastoupila do první práce a vůbec jsem na další děti nepomýšlela, po 8 letech jsem otěhotněla a rovnou dvojčata. Jako malé miminka snad do roka a půl to bylo super. Po dlouhé pauze jsem byla odpočatá a vše jsem tak nějak zvládala v pohodě. Přestěhování, nedostatek financí, odříznutí od okolního světa, pozdní návraty manžela z práce, špatné výsledky tphp staršího ve škole, minimální pomoc rodiny, nějak se to dalo. Dokonce jsem pořád slyšela od kamarádů a známych jenom chválu , jak to perfektně zvládáme. No, náročnější to je s dvojčaty asi od začátku, hlavně s holčičkou, měla těžkej porod. Rodila jsem přirozeně a bohužel se nám stočila a tak 15 minut trvalo, než se narodila, od té doby jsem cítila, že je velmi citlivá, jakoby jí ten porod zasáhl, neumím to vysvětlit, prostě to tak vnímám. Tak jsem jí od začátku hodně chovala a věnovala se jí. Jinak jsem to mohla srovnávat se švagrovou, která má o dva týdny staršího kluka, prostě na všechno byl klid, tatánek byl z něho úplně p.. :lol: , babička každý den nápomocná, no a já sama s dvojčaty a starším a manžel pomáhal jak se dá, ale nikdy to nebylo v klidu, jeden musí čekat , druhý křičí, no a teď? Křik už od rána, holčička se špatně vyspí, chce chovat, do toho, kluk dělá lumpárny, starší prosím, aby se jim trochu věnoval a tak dělá blbosti a děti pak řvou a křičí. V klidu jsme relativně venku, ale to taky nejde pořád. Doma se jim musím věnovat. Klouček od švagrové je v klidu, pořád vysmátej, hraje si sám, neslyšela jsem ho brečet. Já nevím jestli dělám něco špatně, jestli to je jenom , že jsou to dvojčata: ta neskutečná rivalita, soupeření, neustály křik a vynucování si pozornosti. Jsou jim dva roky a já jsem totálně vyčerpaná a cítím, že to nezvládám :nevim: .

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

425
13.8.11 17:30

Tak to určitě nejsi !!! Mám jedno malé dítě a dva velké kluky a jsem totálně K.O. Ty máš dvě malinké dětičky a myslím, že je to naprosto normální, že se cítíš pod psa. Asi nezbývá nic jiného než zkrátka vydržet, uvidíš, bude líp. Až trošičku povyrostou, začnou si spolu hrát a dovádět. Teď nezbývá, než to nějak vydržet. Držím moc palečky :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.11 18:22

:lol: Ahoj jsem na tom uplne stejne,jsem ve fazi kdyyz mensi zacnou rvat,nalevame se mi krev do zil a nejradej bych je zmastila oba dva,nastesti se udrzim,ale posledni dobou uz citim ze to nezvladam,psychicky,proste jsem uplne k.o,a to jsem s detm uplne sama bez chlapa,rodiny,kamaradky maximalne tak na hodku tydne,proto jsem se rozhodla ze v pondeli letim k lekari at mi da nejake leky na nervy,citim se fakt pod psa,nekdy mam chut utect,nekdy skocit z okna :lol: ,nekdy mi staci aby se na nme nekdo krive podival a uz bych zabijela..tak ma rada zni bez taky k lekarce a nech si trosu pomoci papa :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
727
13.8.11 18:23

vis, ono je to o tom, ze malej od svagrove je sam, nemusi s nikym souperit o hracky a maminu prizen a pozornost. Proto je tak zlatouckej. U nas byl taky klid do te doby, nez se mimino - zla konkurence - naucilo plazit a sahat po hrackach starsiho. Od te doby to u nas jede :roll: Pretahuji se o hracky, kousou se, stipou se, rvou a hadaji, jen po spani se muzou asi minutku laskou sezrat :lol:
Uplne te chapu, nepomaha nic jineho, nez je trestat oba, obema vysvetlovat, co se nedela, oba nechat malovat, strihat, uklizet…starsi ma teda malicke vyhody - je prece velkej, ale mladsi si nic nenecha libit a vse co nemusi umet okamzite obcihne :zed:
Potrebujes ted proste treba aspon 1 den v tydnu jen pro sebe. Proste navarit, pripravit veci na spani pro manzu a vratit se az budou deti uz chrnet v postylkach. Jestli takovou chvilku nemas, tak se nediv, ze uz toho mas nad hglavu a leze na tebe depka. Spatna mama urcite nejsi, jen uz je toho na tebe po letech moc - bud sobec a odpocivej :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31603
13.8.11 18:29

Dneska jsme byli v zoo a já bych po těch 4h potřebovala týden dovolenou. Bez dětí :twisted:

Pokud ty jsi hrozná matka, tak já taky :nevim: Někdy jsou chvíle, kdy bych nejradši jen seděla doma a čekala, až vyrostou a půjde se s nima domluvit…
Doma se samozřejmě taky řve, ale je to takové snesitelnější, aspoň nikdo nezírá. Myslím, že ve vícedětné domácnosti zkrátka nikdy nebude ticho jako v kostele, ale o tom to je :wink: Aspoň je nějaká sranda :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.11 18:52

anonymní-zrovna dnes jsem si říkala,jak už jsem zoufalá a bezmocná-v úterý jdu se synem konečně zase k psychiatr. a snad dostane léky-možná mě odsoudíte,ale já už opravdu nemůžu-je mu 7,má ADHD,dysfázku,další VVřeči,obsedantně kompulz.poruchu,dalších pár věcí a je pozitivní u něj atyp.autismus,i když na hraně,asperger utekl o 2body.mladší má dětský autismus,také nijak extra vyhraněný,ale přesto především staršího nezvládám-mám pocit-denně má několik hysterických záchvatů, kdy ječí tak,že se už bojím,aby nás sousedi nevypudili,když neřve on,tak řve mladší,který ale namá takový ječák a hysterické záchvaty jako starší.Starší neposlouchá,ignoruje zákazy,příkazy,nejde to po dobrém,po zlém, nevím si už rady.Bere zatím jen prášky na spaní a vklidu je jen když jsme celý den pryč,což však pořád nejde-ke všemu mladší syn celý den pryč nevydrží,bojí se lidí…s otcem se nestýkají,takže jsme sami a já díky péči o kluky ani nepřijdu do styku s nikým jiným než jen s lékaři-nyní jsme se prvně za celé prázdniny sešli se spolužákem staršího a jeho bratrem,ale mladší syn se celou dobu separoval,takže abych se rozpůlila…na staršího nefunguje ani trest,ani pochvala… :cry: :-(

  • Nahlásit
  • Citovat
24618
13.8.11 19:06

Tak má švagrová hodné mimi.Taky takové mám vlastně moje děti jsou hodné ale jakmile si začnou spolu hrát nebo jsou unavení je tu taky řev oba chtějí pomazlit chtějí stejnou hračku…já se neumím rozpůlit :zed: někdy je to nervy a ještě mít dvojky?juj…je fakt že mám oba malé staršímu budou 4 mladšímu rok a kdžy chtějí vyhrají si spolua jsou super ale když chtějí umí mi ukázat co v nich je a já pak jen rostu :lol: z rodiny nikdo nepomáhá chlap mladšího ani nenakrmí a je pořád v práci babičky pracující bo unavené…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17745
13.8.11 19:26

Ale jdi :hug: !

My byli na dovolené v Krkonoších a lížeme si rány ještě teď :mrgreen: !

Dvojčátka jsou jistě velmi náročná, tak se nestresuj, bude líp! :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.11 19:40

Alice ono ano,dvojčátka jsou náročná bezesporu,alel pokud máš k tomu doma dítko s ADHD ve věku 7.-8-let,pak je to teprve záhul.Dokud byl syn malý-cca do 5let,bylo to naprosto bezproblémové dítko…říct nestresuj se ,je celkem jednoduché,ale to asi zakladatelka číst nechtěla-zcela jistě ví sama,že kdyby se nestresovala,tak to bude lepší… :-?

  • Nahlásit
  • Citovat
5077
13.8.11 19:57

Ahoj zakladatelko,
víš, mít jedno vymazlené dítko, kterému se věnuješ, máš na něj čas, nemusí s nikým soupeřit. To je prostě krása. Ale dvoletá dvojčata a k tomu starší syn, jsi na ně sama na vesnici v nějakém vystrkově a chlap pořád v trapu. Hele, klobou dolů, máš můj obdiv!!!
Těm našim je skoro 20m a poslední týdny si kladu dost podobné otázky. Přistihla jsem se, že je nějak nezvládám a neustále na ně řvu a řvu, tak se snažím krotit. Jenže jsem taky unavená a to hodně a prostě jsem z nich vyřízená. Nejradši bych se sbalila a u na pár dní utekla nebo je prostě někomu dala a nechtěla o nich slyšet. Akorát nemáme komu. Je fakt, že bych si neměla stěžovat. Manžel o víkendech odpoledne pomáhá a jendou týdně mám na tři hodiny hlídání. ALe i tak. Nikam se nedostanu, nikoho nevídám a v týdnu jsem na ně od rána do večera sama, chlap se vrací až mezi 21-22hod a já si připadám jako ve vězení. ALe to je vedlejší.
Zakladatelko, držím ti pěsti a buď víc sobec, nic jiného se nedá dělat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.8.11 20:36

díky moc za podporu, taky doufám, že je to jenom období a brzy to přejde a já zůstanu zdravá a živá :lol: , ralaxuji večer s PC a čokoládou.Od manžela slyším už jenom , že jsem hysterická(má pravdu-jsem minimálnš zralá na Bachovy kapky) Pokud jsem v klidu já, děti také, to je přímá úměra, bohužel nám to někdy nejde. Nejlepší je to, když jsem sama doma s dvojčaty nebo naopak se starším. Pohromadě je to někdy katastrofa :evil: No, aby toho nebylo málo, tak manžel má novou práci a finance katastrofa a tak je o problém víc. Jinak jsem včera byla s dětma a švagrovou celý den ve městě a jsem vyřízená na týden, te´d přes léto bylo u nás hodně návštěv a to jsou dvojčata vždy více v nepohodě, chaos, tak jsem nějak K.O. díky Všem :kytka: :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
10836
13.8.11 20:58

ahoj mám doma dceru 3 roky a v dubnu se mi narodil syn, ale nedonošený, tudíž potřebuje víc pozornosti, někdy si připdám jak hrozná matka, malá je šikovná, pomáhá a já na ni jen křičím. Už je v té fázy, že má ráda víc tatínka a raději jezdí k babičce, která ji nakrmí a oblíkne, já boužel na to nemám čas a podle mě už je dost veliká, aby to dělala sama. vrchol pro mě byl když přijela z prázdnin od babičky a brečela, že chce zpátky, že nás nemá ráda.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10836
13.8.11 20:59

jo a manžel mi říká, že jsem hysterka a že malá ze mě cítí ten stres atakový kecy. :pocitac:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2786
13.8.11 20:59

zakladatelko: máš můj obdiv! fakt! obdivuji,že to zvládaš aspon tak jak zvládáš.. já mám 3letačku vzpurnou až běda a půlroční(ta je docela hodnoučká) a už tak kolikrát šílím a bečím,že to nedávám..
furt dokola stejný stereotyp(i když já se snažím být s nimi venku-hřiště,návštěvy,procházka,co se dá..)
ale jinak taky na palici,manžel chodí pozdě z práce,když má volno staví na zahradě chajdu,moje máti je totál k ničemu,tchýňka dost daleko… nehlídá nám nikdo :zed:
mně nejvíc pomohlo najít si kamarádky! když najdeš aspon jednu,se zhruba stejně starými dětmi,které budeš moci se vypovídat,je to dokonalý balzám na duši!!!!
dojedla jsem tabulku čokolády 8-)
drž se!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
faj
396
13.8.11 21:20
EvaG píše:
jo a manžel mi říká, že jsem hysterka a že malá ze mě cítí ten stres atakový kecy. :pocitac:

Evi to je mi moc líto :-( , já mám naštěstí dvojčátka donošená, děti potřebují pozornost, všechny, i ten můj velký se večer přijde pomazlit. Nemůže za to, že máme dvojčátka nebo, že se jako Tobě narodilo nedonošené. Jenom je to prostě náročné, u nás ,asi bych se ji snažila tu Tvoji holčičku zapojit do péče a v čase , kdy bude spinkat se ji věnovat, hrozně to potřebují!! No, my chceme všechno zvládnout, ale to prostě nejde.Obdivuju všechny super -klidné mámy :andel: :andel:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama