Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jen ještě dodám, že jsme skoro sousedky. Bydlíme na menší vesnici, takže se náhodně, opravdu náhodně potkáváme minimálně jednou týdně a účelně se scházíme jednou až dvakrát za 14 dní…
Ahojky, začnu takhle. Ty ji znáš nejlépe, my ne, ale jedno Ti přece poradím. Řekni ji to, než uvidí Tvé bříško. To by pro ni byla asi ještě větší bolest. Nemusíš cítit výčitky. Pokud je správná, bude Ti to přát. Holt někomu se to vyvede, někomu ne. Pokud doktoři usoudili že jsou OBA v pořádku, tak by jim v tom nic bránit nemělo. Ono právě to PLÁNOVÁNÍ bývá na škodu. Žena se na to moc upne a když neotěhotněla tenhle měsíc, tak SNAD teda ten další, a když pořád nic, a každý měsíc si dělá testy, tak je to o nervech a o té psychice.
Dobrý den! Je to těžká situace a je mi moc líto čím si obě procházíte. Hele raději bych ji to řekla. Ono je v celku jedno kdy ji to řekneš bude ji to stále hodně bolet. A v přátelství je důležitá upřímnost!! Držte se obě!!!
Jenže já nevím, jak jí to teď říct, v těchto věcech jsme úplně mimo. Když jsem byla těhotná poprvé, tak jsem jí to řekla normálně a byla nadšená, přála mi to. Jen prostě teď nevím jak. Ona je úplně na dně a ze své zkušenosti vím, že když žena potratí, tak se to nezapomene za den dva.
Kdyby o to miminko nepřišla, řekla bych ji to úplně normálně, stejně jako kdyby vůbec těhotná nebyla.
Zvaž jestli jí to nejdříve jen nenapíšeš nenapíšeš smskou, aby si to v sobě srovnala než se uvidíte osobně. Já otěhotněla až po 7 letech, takže o tom vím hodně ![]()
Já bych se být tebou s kamarádkou sešla, a řekla jí to. Začala bych asi tím, že tě moc mrzí, čím si teď prochází a vyjádřila podporu, a pokračovala tím, že to, co jí řekneš, pro ni asi bude teď o to víc bolestivé, ale že to před ní nechceš tajit. A doufala bych, že to nějak zpracuje a nepřestane se s tebou stýkat (což se bohužel stát může, ta bolest může být obrovská). Asi bych jí i něco takového řekla, v tom smyslu, že o ni nechces přijít…
No, je to těžké, přeju ti, aby to kámoška nějak vzala a kamarádství to ustálo. Ale prostě - není to tvá vina, že se jim nedaří a že potratila
ty za to nejsi zodpovědná, nic s tím neuděláš, ale pokud ti na ni záleží, tak bych byla co nejempatičtější, až jí to budeš říkat.
Držím palce!
@Anonymní píše:
Jenže já nevím, jak jí to teď říct, v těchto věcech jsme úplně mimo. Když jsem byla těhotná poprvé, tak jsem jí to řekla normálně a byla nadšená, přála mi to. Jen prostě teď nevím jak. Ona je úplně na dně a ze své zkušenosti vím, že když žena potratí, tak se to nezapomene za den dva.
Kdyby o to miminko nepřišla, řekla bych ji to úplně normálně, stejně jako kdyby vůbec těhotná nebyla.
Jenže až budeš v nějakém 8. 9 měsíci a ona Tě uvidí s břichem? Myslíš že to bude lepší? Vysvětli ji to tak že jako kamarádka jsi k ní upřímná. Nechci být necitlivá ale ona se s tím bude muset smířit. Ty za to nemůžeš že se jim zatím nevydařilo. Je úplně jedno jestli se to dozví od Tebe, támhle od další sousedky, máš pravdu, za den se to nezahojí. A určitě znáš lidi. Brzy se to k ní donese. Fakt držím palce. Buď upřímná i za cenu slz, než jí lhát do očí ![]()
@Lucinka68 píše:
Jenže až budeš v nějakém 8. 9 měsíci a ona Tě uvidí s břichem? Myslíš že to bude lepší? Vysvětli ji to tak že jako kamarádka jsi k ní upřímná. Nechci být necitlivá ale ona se s tím bude muset smířit. Ty za to nemůžeš že se jim zatím nevydařilo. Je úplně jedno jestli se to dozví od Tebe, támhle od další sousedky, máš pravdu, za den se to nezahojí. A určitě znáš lidi. Brzy se to k ní donese. Fakt držím palce. Buď upřímná i za cenu slz, než jí lhát do očí
No to mi právě přijde, že fakt není jedno, od koho se to dozví
podle mě by se to měla dozvědět od zakladatelky.
Kdyby se to k ní doneslo oklikou, tak by si mohla připadat ještě hůř.
Řekni jí to co nejdříve, než jí to vycvrliká někdo jiný a bude k tomu navíc naštvaná, že nestála kamarádce za normální oznámení.
No jestli uz jsi ve tretim mesici, tak bych necekala, brzy to bude videt. Asi to pro ni bude tezke, ale pokud jste dobre kamaradky, tak bych klidne navazala na to, ze jsi ji taky chtela neco rict a ze chapes, ze to pro ni ted tezka doba, ale ze jsi ji chtela rict tohle.
Nastesti jsem nikdy nebyla v te pozici, ale stratou miminka si proslo nekolik mych znamych a vesmes se shoduji na tom, ze nejhorsi je, ze tolik lidi nevi, co rict, ze se jim zacnou vyhybat a nebo se tvari, ze se nic nestalo. Je ok priznat, ze je to slozite, a ze nevis, co delat. Jedna z mych kamaradek treba potratila, kdyz ja mela novorozene, bylo to neprijemne, ale na ferovku jsem se zeptala, co ode me potrebuje, ona treba rekla, az prijdu s nemocnice prijed i s malym, to je pro me lepsi nez byt sama. Nekdo to muze byt jinak, ta volba by ale mela byt na ni. Drzim palce.
Příspěvek upraven 04.04.22 v 21:40
Za její problémy nemůžeš.
Pokud je normální, přijme to v pohodě i navzdory že o dítě přišla.
Normálně bych ji to řekla.
@OpportunityNox PRÁVĚ TO MYSLÍM
Od zakladatelky. Právě že když zakladatelka se bude bát jí to říct a kamarádka se to dozví od někoho jiného, bude to ještě horší.
Klidně jí to napiš smskou, není to slavnostní oznamování u tchánovců. Řekni jí na rovinu, že v tomhle období uplně nevíš jak o tom s ní mluvit nebo nemluvit, ale chceš aby se to dozvěděla od tebe.
Detailů o početí a náhodném objevení bych jí pro tuto chvíli ušetřila.
@kavenka o tom jsem uvažovala, ale kdy bys něco takového napsala ty, když je to jen pár dní, co o dítě přišla?
@OpportunityNox to doufám, že jí neztratím, je to skvělá kamarádka a kluci ji naprosto zbožňují a to moc lidí v lásce nemají. Navíc vůbec nevím, jak bych jim vysvětlila, že za tetou nemůžou, když ji potkáme.
@Lucinka68 já to vím, jen je mi to prostě na jednu stranu opravdu blbé, říct jí to hned
po dvojcatech jsem dost přibrala, takže naštěstí to na mě tak snadno poznat nebude… Vypadám jako bych byla těhotná už přes rok. @OpportunityNox zatím to neví nikdo, jen nejbližší rodina, která nemá u nás žádné známé
Zdravím, omlouvám se za anonym ale ani většina rodiny o tom zatím neví a je to dost osobní téma. Ráda bych nastínila mou aktuální situaci a poprosila bych vás o rady, jak se zachovat co nejvíce správně. Abych se nějak pokusila nastínit tu situaci… Máme dvojčata, kterým je něco přes rok. Chtěli jsme ještě jedno dítě, časem. Brala jsem antikoncepci, ale před nějakou dobou jsem měla střevní chřipku, která se mi pak přes děti ještě vrátila. Prášky jsem brala správně, ale dle Dr byl toto faktor díky kterému jsem otěhotněla. Na těhotenství se přišlo na pravidelné prohlídce v třetím měsíci. Teď jsem ve čtvrtém měsíci.
Kamarádka s manželem se marně snaží už 4 roky… Prý jsou oba úplně v pořádku a pořád se nedařilo. Včera mi napsala, že mi něco musí říct, že je to dost osobní, tak sjem si myslela, že mi oznámí těhotenství, místo toho se rozplakala, že o miminko přišla. Já v tu chvíli nevěděla, jak reagovat. Taky jsem ji psala, že jí musím něco říct..kdybych mluvila první, tak to na mi rovnou vyklopím a když jsem viděla, jak je na tom špatně, tak děkuji bohu, že mluvila první…
Jenže teď nevím, jak se zachovat. Jestli jí to říct, kdy a jak…částečně cítím i výčitky svědomí… Byla by to skvělá matka, i s našimi kluky má skvělý vztah. Já budu mít neplánovaně třetí dítě a ona n má ani jedno… Prosím, jak byste se zachovaly v mě situaci?