Kdo mi pomůže pochopit můj osud?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Jestli ti nepomáhá stávající psycholog, zkus jiného. S pochopením osudu ti nepomůžu, na to bohužel nevěřím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na „osud“ nevěřím, takže s vysvětlením ti rady nedám. Jdi k jinému psychologovi, třeba ti alespoň trochu pomůže. Co na to jiného říci, tobě ta smůla opravdu lepí na paty. Ale věř, že nejsi jediná, takových lidí je mnohem více než si myslíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prvně to chce psychologa.
Jen mě zajímá, když si věděla, že nemáš práci, že jí neseženeš tak proč najednou dvě děti? Chlap vše neutáhne, kor živit navíc v domácnosti psa (další hladový krk)?
Co takhle zamakat na sobě? Proč nemůžeš pracovat? Čím ses vyučila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak velká je tvá invalitida? Nebo spíše, jakou práci bys při svém omezení zvládla? Jaký máš smysl života, zájmy, koníčky? Je něco, co bys svou dovedností dokázala vypíchnout?
Jsi zřejmě málo sebevědomá, zkus na tom zapracovat..Hlídat děti bys třeba zvládla? taky by to nějakou kačku hodilo…nebo příležotostný úklid…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V jine diskusi jsem narazila na odkaz na tyto stranky http://karolinaloskotova.blog.cz/…vodni-strana Myslim, ze Alue je prikladem, ze jde vzit osud do vlastnich rukou a zaridit si zivot k obrazu svemu.
Nechci ji delat reklamu, ale jeji kniha Svitani se mi moc libi.
Příspěvek upraven 20.11.16 v 14:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nepotřebovala bys spis finančního poradce? Mate krizi s manželem kvůli financim a celkove to je dost o financích. Treba bys pak viděla veci veseleji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@jita22 píše:
Nepotřebovala bys spis finančního poradce? Mate krizi s manželem kvůli financim a celkove to je dost o financích. Treba bys pak viděla veci veseleji.
K čemu jí bude finanční poradce, když má minimum? Poradce je od toho, aby radil, kde peníze ušetřit. Oni je nemají vůbec, když ona nepracuje a vše táhne chlap od bydlení, po jídlo, 4 hladové krky a psa k tomu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
mně osobně pomohl psycholog. Ještě k němu chodím..taky jsem jich měla víc, než jsem si vybrala…a pomohlo mi to. Drž se a nevzdávej to!
Taky by mě zajímalo odkud jsi, co máš za školu, atd…
Mít někoho, komu se můžeš svěřit a jen tak si popovídat…to chce najít. držím pěsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Dobrý den, hledám někoho, kdo mi pomůže trochu pochopit můj osud. Vědma, kartářka, nebo např. odkaz, kde se něco dozvím sama.( Nemám na to ale bohužel finance, tak se ptám tu ) Anonym omluvte, je to citlivé téma. Nechci být zveřejněna.
Takže narodila jsem se, nechtěně, rodičům to spolu vydrželo 4 roky, poté rozvod a tahanice o mě. Nakonec mě táta spíš nechtěl, založil si vlastní rodinu, je to milionář a moji maminku obral o vše, máma sotva vyžila, znovu se vdala a měla dítě, mou sestru, nevl. otec začal pít, dostal nás do finančních průšvihů a mě bil a psychicky týral, setru ne, ta byla jeho. Máma od něj dokázala odejít až v mé pubertě, kdy jsem vážně onemocněla. Kvůli nemoci jsem dodělala školu a skončila v inv. důchodu. Poznala mého nynějšího muže, hodný a laskavý člověk. Narodili se nám dvě zdravé děti ( snad jediné štěstí v životě ) poté, co mi skončil rodičovský příspěvek jsme na tom finančně špatně. Mám malý inv. důchod a nemohu sehnat zaměstnání, nikde o mě nestojí. Maminka mi onemocněla roztroušenou sklerozou, moje sestra s ní žije, ale nepomáhá jí, naopak si z ní udělala mama-hotel! Máma to nevidí a vidět nechce.My máme malý byt a smůla se lepí na paty, měli jsme psa, přišel anonym, že pes štěká a že nám psa zabijí. Manžel je unavený, že stále vydělává jen on a doma se dost hádáme. Nemáme ani jeden klid… máme lastní byt, ale splácíme úvěr. Píši to tak zrychleně, ale nutně potřebuji pochopit, proč se už malému dítěti od narození dějí stále dokola takovéhle věci? Proč mám stále smůlu? Napadlo mě i, že by bylo lepší se zabít, protože nejspíš je ta smůla ve mě a nosím jí celé rodině, ale to neudělám, miluji své dětiJinak jsem ze života zoufalá a nešťastná.
Z traumat z dětství, bití a špatného zázemí mám dodnes následky, psycholog nepomáháNemoc se u mě zhoršuje každým rokem, práci nemohu sehnat. Vše špatně. PROČ??? Už si nevím rady, kde hledat radu. Pomůžete?
Všem děkuji, budu čekat na odpovědi… nešťastná máma.
Přečti si něco o karmě. Třeba ti to pomůže
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podle mě jsi utvrzená ve svém „osudu“, své „smůle“ a i díky tomu sedíš pořád ve tmě a vidíš jen to špatné.
možná je na čase oprostit se ze všech křivd, které se ti udály a začít žít život, jaký ty chceš. Ono nepomůže nikomu, když bude sedět v koutku a vzdychat nad svým osudem. Když jsi byla dítě, moc jsi toho dělat nemohla. Jenže teď jsi dospělá, máma od dvou dětí s chlapem po boku, takže je nejvyšší čas odpustit hlavně sama sobě a vydat se na novou cestu, kde si svůj život budeš řídit ty sama.
Dáváš důraz na nechtěné, bité, nemoc. Utvrzuješ se v tom negativním. Proč to neděláš s tím dobrým, co tě potkalo? Máš dvě zdravé děti? To není samozřejmost!! Spousta lidí trpí kdejakou nemocí a ani to na nich nepoznáme při běžném kontaktu. To samé, když vidím, jak moc někteří umí bojovat v situaci, kde by se nikdo nedivil, kdyby to ten člověk vzdal!
Pokud se budeš nadále utvrzovat ve svém nedobrém osudu a neustále nad sebou plakat a zoufat si, tak zůstaneš tam, kde jsi a neposuneš se ani o píď. Vím, že je to jednodušší, ale nic to nezmění. A ani sebelepší psycholog ti nepomůže, pokud ty sama nezměníš přístup a pohled na svůj život.
Já jsem měla také nedobré dětství. Matku alkoholičku jsem naprosto nezajímala. Ale neumím si představit, že bych se v tom ještě dnes plácala. Právě díky tomu jsem taková, že mě jen tak nic nesloží, protože jsem si prožila opravdu pár hnusných let a ty mi dávají sílu, pokud narazím na starosti nebo překážky ve svém dnešním životě. Zvládla jsem to jako desetiletá, zvládnu to dnes také.
Moje rada je nechat minulost minulostí, odpustit a jít dál. Starat se o to, co máš dnes a ne o to, co bylo kdysi. Beztak to nezměníš. Buď se v tom chceš plácat a litovat se nebo vzít svůj život do vlastních rukou a nenechat se ovlivňovat tím, co bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@hudečice Měla jsem plný invalidní důchod, až nyní po dětech mi dali pouze 1. stupeň! Zpřísňovali Mám vadu srdce a defibrilátor, několik operací srdce, rozpáraný hrudník a jsem čekatelkou na transplantaci. Podle komise nemám na vyšší důchod nárok, dle kardiologů, bych neměla fyzicky pracovat. Jsme v ČR 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@hudečice Měla jsem plný invalidní důchod, až nyní po dětech mi dali pouze 1. stupeň! Zpřísňovali
A tak jak psaly holky, co takhle hlídat u tebe další dítko a tímto si přivydělat? Případně vyzvednout nějaké dítě po cestě, odvézt do školky, pak jej vyzvednout včetně tvých dětí, odpoledne by si je mamka vyzvedla a zaplatila… takhle bych začla. Případně pokud umíš jazyk, tak Siemens nabízí práci z domu na Homeoffice zpracovávání a účtování faktur v SAP.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Halamka Hezky napsané a děkuji za rozsáhlou odpověď. Stěžovat si nechci, děti jsou můj smysl života, ještě že je mám, bez nich bych tu nebyla, skončila bych to sama se sebou. Manžela mám hodného, ale je,,jen,, dělník a chudák se dře, protože nás miluje. Díky za něj. Mám výbornou kamarádku, se kterou si skvěle rozumím, ona má úžasnou celou rodinu, ale moje otázka tady vzešla právě kvůli ní, když mi včera řekla, že nechápe, proč já mám pořád tolik smůly. Řekla: Ty ať uděláš co uděláš, všechno se obrátí proti tobě! Máš v životě hroznou smůlu, nechápu to, jsi nejhodnější ženská co znám, proč ty? Její rodiče se o mě prý bavili, že mám divný osud, že nemůžou pochopit, proč ti nejhodnější lidi, mají největší bídu a smůlu… už o tom mluví i naše okolí. Dnes jsem začala přemýšlet, proč se mi to děje, a jak to změnit? Na minulost kašlu! Psala jsem o ní jen proto, abych dala dohromady v kostce, můj život. Víc, než minulosti se bojím budoucnosti. Další operace, co když je nepřežiju, co bude s mými dětmi, co budu dělat za práci a jak se uživím? Jak dát dětem všechno, co potřebují? Zatím jsou malé a já se jim věnuji co to jde 
Tak alespoň mám rodost z toho, že když už nemohu sehnat práci, že dám čas dětem 
Pokud jsem v nějakém bludném kruhu, nevím jak ven. Podle psychologa, jsem z dětství velmi traumatizovaná, mám diagnostikovanou úzkostnou poruchu a deprese, také porucha příjmu potravy, od nervů…
- Citovat
- Upravit
Dobrý den, hledám někoho, kdo mi pomůže trochu pochopit můj osud. Vědma, kartářka, nebo např. odkaz, kde se něco dozvím sama.( Nemám na to ale bohužel finance, tak se ptám tu ) Anonym omluvte, je to citlivé téma. Nechci být zveřejněna.
Jinak jsem ze života zoufalá a nešťastná.
Nemoc se u mě zhoršuje každým rokem, práci nemohu sehnat. Vše špatně. PROČ??? Už si nevím rady, kde hledat radu. Pomůžete? 
Všem děkuji, budu čekat na odpovědi… nešťastná máma.
Takže narodila jsem se, nechtěně, rodičům to spolu vydrželo 4 roky, poté rozvod a tahanice o mě. Nakonec mě táta spíš nechtěl, založil si vlastní rodinu, je to milionář a moji maminku obral o vše, máma sotva vyžila, znovu se vdala a měla dítě, mou sestru, nevl. otec začal pít, dostal nás do finančních průšvihů a mě bil a psychicky týral, setru ne, ta byla jeho. Máma od něj dokázala odejít až v mé pubertě, kdy jsem vážně onemocněla. Kvůli nemoci jsem dodělala školu a skončila v inv. důchodu. Poznala mého nynějšího muže, hodný a laskavý člověk. Narodili se nám dvě zdravé děti ( snad jediné štěstí v životě ) poté, co mi skončil rodičovský příspěvek jsme na tom finančně špatně. Mám malý inv. důchod a nemohu sehnat zaměstnání, nikde o mě nestojí. Maminka mi onemocněla roztroušenou sklerozou, moje sestra s ní žije, ale nepomáhá jí, naopak si z ní udělala mama-hotel! Máma to nevidí a vidět nechce.My máme malý byt a smůla se lepí na paty, měli jsme psa, přišel anonym, že pes štěká a že nám psa zabijí. Manžel je unavený, že stále vydělává jen on a doma se dost hádáme. Nemáme ani jeden klid… máme lastní byt, ale splácíme úvěr. Píši to tak zrychleně, ale nutně potřebuji pochopit, proč se už malému dítěti od narození dějí stále dokola takovéhle věci? Proč mám stále smůlu? Napadlo mě i, že by bylo lepší se zabít, protože nejspíš je ta smůla ve mě a nosím jí celé rodině, ale to neudělám, miluji své děti
Z traumat z dětství, bití a špatného zázemí mám dodnes následky, psycholog nepomáhá