Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojky,
Předem bych chtěla varovat maminky, které teprve budou maminkami a občas na ně jde strach, aby můj příspěvek nečetly, protože jim není určený, děkuji
![]()
O co jde: Jsem poprvé nastávající maminka a porod mě čeká přesně za měsíc, a ač se hrozně těším, až všechna váha, splín půjde dolů a hlavně uvidím svoje miminko, nemůžu přestat mít obavy ohledně jedné věci a i vysvětlím, proč mě trápí.. ![]()
Mám kolem sebe kamarádky (hlavně teda jednu) která mi moc dělá radost, když sama nerodila ale vypráví mi, jak je porod strašný, že jí každý říká, jak leze po zdech a že u toho slyší praskání vlastních kostí, jak se roztahují a epidurály nefungují atd atd… já už jen z důvodu, že ona sama nikdy nerodila a nemá to v plánu mám sto chutí jí dát po hubě a neposlouchat takové pardon pi***** (protože věřím, že každý porod je jiný a individuální)… jenomže a dostáváme se k problému, já sama si říkám co od toho čekat a to z těchto důvodů :
Jsem menšího vzrůstu a to 151cm… doktor mi předem řekl, že jsem riziková (hrozí mi kvůli tomu císař), protože jsem drobnější typ a rizikové se berou rodičky do 150cm… plus tedy když jsem včera byla na měření pánve, byl tam jeden údaj, který já mám hraniční a to myslím ta část stydké spony k boku? Omlouvám se, jsem v tom nováček…prostě jde o to, že hranice těchto rozměrů je 17,5… můj rozměr je 18, v nemocnici včera naměřili 19 a řešili jsme, jak tedy chci rodit, zda-li císařem, či přirozeně… já nejsem snílek, čekám bolest a slyším všude že porod bolí, jdu do toho s tím, že to bude maximálně asi jeden špatný den vyměněný za milion dalších krásných… navíc já jsem citlivka spíš na psychickou bolest a tak si spíš vybavím, jak mi někdo ublížil když mi vrazil kudlu do zad, nebo mě zradil než jaká je bolest při zlomené ruce nebo žlučníkovém záchvatu, prostě nejsem až takový strašpytel jakmile má přijít na tu fyzickou bolest… navíc jsem si to miminko už dávno udělala a to z lásky, takže stejně nehodlám jít proti svému tělu nebo přirozenému procesu porodit miminko
![]()
Co mi ale vrtá hlavou je, zda by mi při těchto mírách ta kost opravdu nemohla nějak prasknout, rozestoupit se…kdyby se miminko zaseklo, nebo nemělo dost vzduchu… děsí mě to spíš kvůli pozdější starosti a mé schopnosti se o něj postarat plus kvůli miminku samotnému. Nikde jsem nenašla diskuzi o tom, že by někdo měl zlomené kosti po porodu, ale zase říkám, berte mě prosím s rezervou, jsem prvorodička, takže krom toho, že vím, že mám čekat bolest toho zase až tolik nevím, takže mám možná dost hloupý dotaz ![]()
Ono jak se to blíží, tak ta psychika pracuje, určitě budu ráda za rady zkušenějších maminek a jejich pocity, děkuju ![]()
Mám několik cm pod 160 a pánev mi měřila sestra jen za začátku těhu.
Upřímně jo, je to bolest, při které jsem málem manželovi urvala ruku. Těhotenství taky nic moc, ale v ten moment, kdy jsem držela dcerku v náručí, tak jsem na vše hned zapomněla a i teď to mám v mlze. Pamatuju si jen ty hezké a vtipné okamžiky, na bolest si nevzpomínám. Dcera byla naštěstí drobek (lehce pod 2,5 kg) a žádné poranění jsem neměla.
Kosti se ti nepolamou, ale konkrétně pánev je tvořena několika kostmi, které jsou spojeny vazivem, a to se, jak v těhotenství, tak při porodu, trochu rozjet může. Může tě bolet pánev, já jsem tak měsíc před porodem neušla víc než pár set metrů, fakt to hodně bolelo. Ale porod mi to už nijak nezhorsil a časem to zmizelo.
Kamarádka co nerodila
. V klidu
jasně, porod bolí. Někoho víc, někoho míň, ale díky hormonálnímu koktejlu tu bolest velmi rychle zapomeneš. Taky nejsem žádný obr, měřím 160. Osobně jsem po zdi nelezla, nic mi neprasklo, porod byl z těch rychlejších. Co jsem se pak bavila s PA a lékaři, tal hrozně mov dělá psychika rodičky. Já třeba šla rodit s tím, že to bude bolet a že se v zásadě nebráním ničemu na tlumení bolesti, protože jsem fakt posera a bolestínek. No nakonec to bylo tak, že jsem čekala, že to bude horší a nic na bolest jsem nechtěla
. Neboj se, ČR je jedna z nejlepších v péči o rodičky a novorozence. V nemocnici si vás pohlídají
. A když budeš rodit císařem, tak se svět taky nezboří ![]()
Já to chápu, psychika před porodem pracuje, ale kamaradku, co nerodila a nemá tudíž vlastní zkušenost, pošli s tímhle do háje. O žádném praskání kostí jsem neslyšela.
Věř svému tělu. Ona to příroda dobře zařídila, a když nenastanou komplikace (od toho tam je zdravot. personal), dokáže porodit samo. Nenech se strašit od kamarádek a doktorů. Vem si k ruce někoho, komu duveruješ a bude ti psychickou oporou. Zvládneš to ![]()
Nejsem malého vzrůstu, ale mimco se seklo v porodních cestách a zkušená PA mě napolohovala tak, že se více rozšířily a mimco prošlo. A rodila hodně velké dítě. Obojí má své pro a proti, není nad to odejít ze sálu po svých a hned se moci starat o dítě, ale pro někoho jsou rizika přirozeného porodu tak velká, že čili císař. Fakt to má každý jinak.
Neda mi to a musim reagovat-prosim anonymne. Kdyz jsem na vlastni oci a usi zazila, co se nejedne rodicce pri pokusu o spont. porod desiveho prihodilo, s Tvoji vyskou 151 cm bych tak nejak neriskovala.. Stejne to muze nakonec skoncit sekci, ale budes se pred ni x hodin trapit a zkouset porodit prirozene. Pro zdravotniky jsi rizikova, kdyz mas hranicni hodnoty, ale do sekce Te samozrejme nutit nebudou. Za me osobne (a to jsem se na porodnich salech dlouho pohybovala) bych byla pro ukonceni tehotenstvi planovanou sekci bez zbytecnych stresu, ze se behem pokusu o prirozeny porod „neco pokazi“, kdy zacnou miminku padat ozvy a rozhodne se behem mziku pro akutni s. c. Budu rada, kdyz das nakonec vedet, jak jsi porodila ![]()
Mam 152cm, mensi vzrust, rodila jsem s epiduralem a jako prd, kdyz mi rekli, ze videj hlavicku, tak jsem si rikala Coooo, uuuuz, tak to bylo v poho. Pak mi rikal lekar, co me rano prijimal, Jeee vy jste porodila, to jsem vas rano typoval na cisare. A nic nerekl! Tak neposlouchej bejkoviny a uvidis. Znam zensky jako ursuse, co se tak vysrabily a hystercily, ze na ten cisar musely, protoze proste vyvadely a byly uplne stazeny. Uz nikoho neposlouchej, nalad se na to ze ven musi a ty to zmaknes
Taky bych z rozumu zdravotnika volila sekci.
Kosti se ti nepolanou, panev se prirozene rozestupuje, tak je to zarizene, a ano, porod boli jako blazen, kazda si tam prozije peklicko, ale pak prijde odmena, ktera za to rozhodne stoji ![]()
Rozhodni se jak to citis ty
hodne stesti
Při porodu žádné kosti nepraskají - tedy alespoň ne kosti rodičky.
Kosti jsou k sobě spojeny vazivem. Příroda není hloupá, tělo se na porod připravuje už několik měsíců před porodem. Vazivo začne řídnout, rozměry pánve se zvětší, pánev je díky povolenému vazivu pohyblivější.
Pokud je rozdíl mezi pánví a hlavičkou alespoň 1cm, hlavička bez problémů projde.
Také jsem drobná, bála jsem se a pánev si nechala přeměřit.
Porod bolí, a bolí to fakt hodně - ALE - opět platí, že příroda je moudrá. Po porodu tě nadopuje takovou hormonální náloží, že si na nějakou bolest nevzpomeneš. Proto je také na světě mnohem více několikanásobných matek než jednorodiček.
Neměla jsem lehký porod, ale šestinedělí bylo mnohem horší
Kdybych mohla, rodím furt. Ale první rok s miminem se mi už tolikrát opakovat nechce ![]()
Bláboly kamarádky, která mluví o něčem, co vůbec nezná, jsou na ránu. Obzvlášť když takhle mluví v přítomnosti budoucí prvorodičky. Vůbec ji neposlouchej.
Do porodu prerus kontakt s tou kamaradkou
Do me taky nejvic hucela kamaradka bez ditete, chytra jak radio
Bolest je to velika, ale nic, co by jsi nezvladla. A zenska panev se na porod behem tehotenstvi pripravuje, rozestupuje. Ale hodne hodne dulezita je psychika, takze jestli se hidne bojis i s ohledem na vysku, zvazovala bych i toho cisare ![]()
Jsem vyšší, pánev mi nikdy nikdo nemeřil, tak předpokládám, že to se dělá rizikovým ženám. Žádné křupání jsem necítila a ani jsem o tom od nikoho neslyšela! Slyšela jsem jen od jedné ženy, že z důvodu úzké pánve se miminko zaseklo v porodních cestách, to se ale stalo i kamarádkám, které nemají úzkou pánev, občas se to stane a asi to nijak neovliníš. Myslím si, že hodně dělá psychika a taky každé tělo reaguje individuálně. Za mě, kontrakce jsou nepříjemné, a to hodně. Ale rozhodně jsem bolestí nelezla po zdi, nedrtila jsem partnerovi ruku a ani jsem neměla potřebu křičet, jiná kamárdka myslela, že se zblázní. I to vnímání bolesti je prostě jiné.
Bolesti jsem prodýchávala, ony se dostaví a za pár vteřin odezní, za chvíli znovu, ale aspoň se dá v mezičasech trochu oddechnout. Kdysi jsem tu vyčetla radu, že je lepší se při kontrakcích nestáhnout, ale spodek jakoby uvolnit, jako bys chtěla miminku pomoci do porodních cest a nebránila tomu stáhnutím. Měla jsem rychlé porody, určitě má velkou váhu genetika, že vše bylo bez komplikací, že jsem se rychle otvírala, ale věřím, že i to zaměření na spodek rychlejšímu postupu pomohl.
Jestli si zvolit císaře nebo přirozený porod, zkonzultuj to s lékaři. Ptej se na rizika přirozeného porodu, jaké mají zkušenosti s podobně stavěnými ženami. Já si myslím, že přirozený porod je lepší, pro tělo to není takový zásah, údajně je ten proces důležitý i pro miminko, lépe se potom rozjíždí laktace, hojení po císaři bývá delší a bolestivější. Ve výsledku je nejdůležitější zdraví dítěte i matky, takže ať se rozhodneš, jak uznáš za vhodbé, hlavně ať to ve zdraví zvládnete! ![]()
Tobě se kosti nepolamou, to když už něco praskne, tak miminku. Ale znám holky, co mají po přirozeném porodu problémy se stydkou kostí, inkontinencí, se zády po epiduralu,… Porod prostě není dovolená. A fakt je, že císař je pro miminko bezpečnější a někdy i pro tu mámu, tak to dobře zvaž.
Praskani vlastnich kosti
To fak ne…
Jinak tvou situaci posoudit neumim, ale misto takovych hysterickych kecu bych se soustredila na co nejlepsi nastudovani toho, jak ma prirozeny porod fungovat, co se deje s telem atd, mozna se poradila s nejakou dobrou PA, pokud jeste sezenes…protoze jednak, aspon u me, kdyz jsem pochopila tu mechaniku, tak jsem se o dost mene bala, plus pokud bys sla do prirozeneho, tak asi i tebe by bylo jeste dulezitejsi nez normalne treba rodit ve vhodne poloze, aby ta panev nebyla blokovana a ty kosti mohly maximalne delat to, co potrebuji. Takze i poradne vedet, jak to chodi v porodnici, kde planujes rodit atd a rozhodovat se i podle toho.