Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
ráda bych se poradila s někým, kdo má podobnou zkušenost nebo ho napadá, co bych mohla zkusit nového.
Dcerka (3,5 roku) chodí od září do školky. Tři dny spí, dva dny chodí po obědě. Jinak to bohužel kvůli práci nezvládnu. Ve školce je spokojená, ze začátku se jí tam nechtělo spát, ale i s tím se už podle mě smířila. Má moc hodné paní učitelky a myslím, že i fajn kamarády. Je spíš upovídaná, prý se dobře zapojuje.
Ráno, když vstaneme, se do školky celkem těší, nepláče ani při vypravování, ani v šatně ve školce (to jen opravdu výjimečně), ale jakmile vejdeme do třídy, začne plakat a nechce mě pustit. Říká, že chce domů - prostě úplný obrat o 180°. Jsme domluvené, že ji dám pusinku a obejmu ji, popřeju jí, ať si to hezky užije. A po zkušenosti, kdy jsem tam zůstávala dýl, aby se trochu aklimatizovala, což nefungovalo, teď po tulení co nejrychleji odcházím. Ale tak, abych to tulení neodbyla. Paní učitelky si ji přeberou (často to nejde bez odtrhávání), a často už když odcházím z šatny, nepláče. Prý se většinou do dvou minut uklidní. To se děje každý den bez ohledu na to, jestli jde po obědě nebo po spaní. Když s ní o tom mluvím, říká, že chce, abych tam zůstala.
Snažím se brát to s klidem, ale po půl roce každodenního ranního srderyvného loučení už je to i pro mě dost náročný. Zkoušel s ní chodit i manžel, ale dopadlo to stejně.
Budu moc ráda za jakoukoli radu nebo zkušenost, a předem děkuju! ![]()
To si pamatuju, můj kluk brečel každé ráno, budil se v noci s otázkou, jestli jde do školky, ucitelka ho ode mě musela kolikrát tahat. trvalo to celý první rok.radu nemám, jen to prostě vydržet
@klmklm
Ja to mela s dcerkou hodne podobne. Me pomohly hodne učitelky, ktere, kdyz jsem do skolky prisla, uz sly k nam, s malou hned komunikovaly a odvadely tim pozornost ditete ode me. Kolikrat prevzaly i to prevlekani za me a naznacily, abych se vypařila rychle, nez to dcerce dojde
. Fungovalo to bajecně a dcerka si pak rychleji zvykla. Kdyz tam pak mela nejlepsi kamaradku a ta tam byla uz pred ni, prestal byt problem uplne. Horsi to bylo, kdyz tam kamaradka jeste nebyla. Ale zase…slo vzdy, jak ty rikas, o ty dve tri minuty pláče a jak je matka pryč, ditê je jak vyměněné a směje se jak slunicko
trvalo to ale celkově opravdu hroznê dlouho. Nic si z toho nedêlej, je to normalní ![]()
Když to řeknu ošklivě, tak hraje divadýlko. Naši kluci, ti se teda ani loučit nemusí, okamžitě nedočkavě letí do třídy. Ale jeden hošíček dělá každý ráno scény mamince, a to je předškolák. Zaklapnou se dveře a je klid. Já bych to nerozmazávala, neřešila to s ní, max. se ujistit učitelky, jestli je pak celý den v pohodě. Dala bych pusu, obejmula a šla. Když bude cítit, že jsi ve stresu, přidá. Případně bych paní uč. poprosila o pomoc. U nás se taky při předávacích divadýlkách zapojí ( i školnice, ta je skvělá), vezmou dítě od mámy a šup je zabavit ve třídě. Hlavně to chce rychlou akci, žádný rozmazávání.
U nás to bylo podobné, proto vodí tatínek, tomu scény nedělá.
Nevim, jak u vás, ale u nás to zkouší. Třeba před svátky už to bylo v pohodě. Jo, zkusil (přesně jak u vás až ve třídě) že ne, ale ukázala jsem mu děti, co už si tam hrály a šupajdil úplně sám bez rozloučení.
Přes svátky 14 dní doma a včera strašlivá scéna (předtím taky, ale menší). Dnes už zase o dost lepší.
Co mi překvapivě připadalo, že když tam spí den předem, že je to lepší. Jo a jsou mu teď čerstvě 3
Syn to taky dělal, nemá prostě rád to loučení. Takže každý den byly slzičky, vždycky jen při loučení, jakmile se zavřely dveře, tak běžel za kamarády a odpoledne pokaždé říkal, že se mu tam líbilo a že zase půjde. Trvalo to docela dlouho, určitě několik měsíců. A to šel do školky ve čtyřech letech.
Některé děti jsou na to citlivější, je potřeba to respektovat. Dodržujte rituál loučení a neprotahujte to, jednou to přejde ![]()
U nas to je skoro stejny. Jen do tridy odchazi dobrovolne a breci az u mavani za okynkem. Z kraje brecel i pri vstavavani i pri vyzvedavani i pri usinani… takze se to lepsi
. Jinak nosi si do skolky svyho plysovyho draka a na nem nasity srdicko s moji fotkou - jako ze kdyz se mu zasteskne, ze se podiva aspon na fotku. Negativni pocit styska se nam snazim zmenit na pozitivni tesime se na sebe. Hodne lepsi to je kdyz vim co se bude ten den ve skolce dit, ze si o tom povidame a predem se spis tesi nez nechce loucit (divadylko, vylet, plavani, cviceni…). V nejvetsi krizi na zacatku nam asi pomohl homeo sirup sedalia… i kdyz tezko rict jestli by se to samo nezlepsilo taky
. Minimalne pomohl me, ze mam pocit, ze jsem udelala vse co bylo v mych silach, co jsem kde nasla a vycetla. Drzim palce at je lip
.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.