Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, myslela jsem, že to dělat nebudu, ale přistihla jsem se, že to dělám i když se to snažím omezovat. Například chce „jezdit“ na autičku v obchodě, už jsem mu zkoušela vysvětlovat, že už musíme jít, je tam dlouho, ale začal se vztekat a brečet na celý obchoďák. Když mu ale řeknu, že ten chlapeček /nějakého náhodného v dosahu vyberu/ tam chce taky a musí ho pustit, je to bez problémů. Nebo chce žvýkačky z automatu, ale nechci mu je dávat /ještě ani neví co to je/ tak řeknu, že je to rozbitý a nejde to vyndat. Nebo když chce do hračkářství, tak řeknu, že je zrovna zavřeno atd. Kdybych řekla, ne nepůjdem, chvátáme, tak zase řev, i když by to byla pravda. Upravujete si taky situace, aby nedělalo dítě scény? ![]()
No, přiznávám se, dělat sem to nechtěla, ale občas se taky stane, snažím se to dělat málo, ale někdy to dvouleté dceři fakt nevysvětlím…
a pak si občas něco vymyslím…
Já ne.Ale malej sem nevzteká tak, že by začal ječet a kopat nožičkama a máchat ručičkama. Jenom se nafoukne a jde pomaleji ![]()
Taky občas zalžu, v podobných situacích, jako ty
Lepší, než pak odtahovat řvoucí dítko
Malá je zatím malá, ale ano, podobné „lži“ používat určitě budu. Jak říkáš - než aby prtě spustilo hysterickou scénu..
Nevidím na tom nic špatného.
Jasně, tohle dělám taky. Prostě si trochu upravuji pravdu, přibarvuji a kecám. Třeba, že tyhle sušenky jsou hnusné a kupovat je nebudeme, že do obchodu nejdeme a je zavřeno, to by mi neprošlo, to už poznají. Autíčkům apod. jsem se naučila vyhýbat, ale je fakt, že občas jsem použila, že chtějí i další děti, tak už musíme nebo ještě líp, nemáme peníze, tak už jezdit nemůžou. A u hraček si vymýšlím, že jsou drahé a rozhodně je nemůžeme koupit. No je toho dost, ale kolikrát je to jednodušší než složitě vysvětlovat umanutým skoro tříleťákům.
Spíš se snažím odvádět pozornost a když to neprojde, tak se uchyluji k těmhle drobným lstím. ![]()
Jo, dělám to taky tak a v přesně stejných situacích. držím zásadu, že pokud něco slíbím, tak to splním. ale viktorovi (22 měsíců) běžně tvrdím, že by mu čokoláda určitě nechutnala, že je ošklivá
mám obě děti vzteklé, takže tak. starší už důvody pochopí, už jí bude 6. takže jí klidně řeknu, že nekoupím, nepůjdeme, nepovozí se… a vždy s náležitým vysvětlením a zdůvodněním.
Delam presne, to co ty a po pravde to ani za lez nepovazuji
jen poupravuji skutecnost.
Ja taky. Hlavne u pultu se zmrzlinama. Dneska mamiiiiii gogo(3,5letak)ja-ne to ma chlapecek, on by plakal.
Tak takhle nejak lzu ![]()
Nemyslím si, že v batolecím věku to dítě nějak poznamená. Není ještě tolik vyspělý, aby pochopil zevrubné vysvětlení, takže mluvím jeho řečí, jasně a jednoduše, autíčko nejezdí, často mu říkám, že za rohem čeká táta - abych ho nemusela nést a pořádně šel, když nechce jít spát, tak všichni hajají - babička, pejsci, teta… ![]()
Já si vymýšlím, že v rybníce žije vodník, v lese hodné víly, atd.
Ale tohle ne.Jsem v tomhle drsná matka
Syn už pochopil, že v některých věcech s ním nediskutuju.Sice se vzteká, ale poslechne a jde… ![]()
Chtěla jsem napsat, že ne. ale když to tak čtu, tak sem tam něco malého jo. Ale když vidím, jak v okolí jedou jenu lež za druhou, tak je to fakt u nás vyjímečné.