Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi…
Je to u nás stejně
Ale navíc mě tedy ještě shazuje před znamyma, občas mi vulgárně urazí a proste si opravdu připadám jako idiot
Nevím co mám dělat, ale už si začínám připadat jako totálně neschopna.
Do toho tedy mu vadí veškeré moje kamarádky, žádná mu není dost dobra a vždy když někam s nimi jdu, je obrovský problém.
Máme spolu dítě, takže rady, ze mám odejít atd…mi moc nepomohou…
takže ti pomohou rady nebo komentáře, že nejsi sama, že takových se všude pár najde a že nad tím máš mávnout ruku? Nebo jak udělat, aby se stal zázrak a on se změnil a byl slušný, uctivý, příjemný a dokázal tě ocenit?
Takový chlap se většinou nezmění… a když už, tak až v nějakém jiném vztahu, kde je žena silnější hned od začátku a nedovolí mu se k ní takhle chovat… takže můžeš mu začít dávat najevo, že takhle ne, že si tohle k tobě dovolit nesmí (ale nevěřím, že by to nějak zázračně pomohlo, spíš tím zadáš jen další důvody k urážkám a nadávkám)… říká se, že na všechno se dá zvyknout… no, já bych si raději nezvykala…
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi…
Je to u nás stejně
Ale navíc mě tedy ještě shazuje před znamyma, občas mi vulgárně urazí a proste si opravdu připadám jako idiot
Nevím co mám dělat, ale už si začínám připadat jako totálně neschopna.
Do toho tedy mu vadí veškeré moje kamarádky, žádná mu není dost dobra a vždy když někam s nimi jdu, je obrovský problém.
Máme spolu dítě, takže rady, ze mám odejít atd…mi moc nepomohou…
a co děláš proti tomu aby to nedělal?
A dítě je jako překážka k odchodu?
![]()
Nevím teda co chceš poradit.
Ty chceš takto žít celý život a vychovávat v tom dítě?
@Anonymní píše:
To nejde…nemůžu si moc vyskakovat, dům je jeho a nemám kam jinam jít…spis kdyby tu byl někdo s podobnou zkušenosti…jak to řešit nebo zda se to zlepšilo časem, nevím
Zlepšit se to časem může tak, že ti dá třeba přes hubu ![]()
Odešla bych hned. Možnosti jsou vždycky. Třeba hledat způsoby a nevymlouvat se…
@Jana525 píše:
Mluvit, mluvit, mluvit, vysvetlovat. U kazde takove situace se hned ozvat, vysvetlit proc te to zranuje, dat konkretni pripad z druhe strany, aby videl, jake by bylo, kdyby jsi se takhle chovala i ty.
Pokud nic nepomuze, tak pak uz jedine opravdu se pomalu pripravovat na odchod. Dite neni duvod, aby tohle clovek trpel.
Promiň, ale musím se smát. Takový člověk moc dobře ví co dělá a proto to dělá. Jemu není třeba vysvětlovat.
@Anonymní píše:
To nejde…nemůžu si moc vyskakovat, dům je jeho a nemám kam jinam jít…spis kdyby tu byl někdo s podobnou zkušenosti…jak to řešit nebo zda se to zlepšilo časem, nevím
Mám podobnou zkušenost a odešla jsem se dvěma dětma. Nic lepšího pro sebe udělat nemůžeš. Nebo si nech nadávat dál. On se nezmění. Praštit ho pánví není řešení. Nejspíš by Tě zavřeli. Takže jedině odchod. On se sám od sebe nezmění. A ty ho taky nezměníš.
@Jana525 píše:
Mluvit, mluvit, mluvit, vysvetlovat. U kazde takove situace se hned ozvat, vysvetlit proc te to zranuje, dat konkretni pripad z druhe strany, aby videl, jake by bylo, kdyby jsi se takhle chovala i ty.
Pokud nic nepomuze, tak pak uz jedine opravdu se pomalu pripravovat na odchod. Dite neni duvod, aby tohle clovek trpel.
problém může být v tom, že tyhle typy chlapů většinou nejsou moc komunikativní… zejména neocení takovou komunikaci, kdy by žena mluvila o nějakých svých pocitech a chtěla něco změnit… dost často to pak vyvolá ještě další reakci… že jí jednu ubalí… zejména, kdyby tomu chlapovi nastínila, jak by to vypadalo z druhé strany, kdyby si na něho dovolila ona… ![]()
@Šmoulice píše:
A dítě je jako překážka k odchodu?![]()
![]()
Nevím teda co chceš poradit.
Ty chceš takto žít celý život a vychovávat v tom dítě?
Jestli to dítě je syn, tak se naučí přesně tenhle model. A pokud je to dítě dcera, naučí se, že odporné chování muže k ženě je naprosto normální. A je správné ho strpět. ![]()
@Anonymní píše:
To nejde…nemůžu si moc vyskakovat, dům je jeho a nemám kam jinam jít…spis kdyby tu byl někdo s podobnou zkušenosti…jak to řešit nebo zda se to zlepšilo časem, nevím
tak v tomhle případě smůla, drží tě v šachu, ty jsi mu ukázala, že si k tobě může dovolit naprosto cokoliv, a ty posloucháš. A zlepšit se to? Ani omylem, neváží si tě, má tě jako někoho na kom si honí ego, a přitvrdí, takže časem to bude ještě horší. Na 99,99%
@Anonymní píše:
Oživuji diskuzi…
Je to u nás stejně
Ale navíc mě tedy ještě shazuje před znamyma, občas mi vulgárně urazí a proste si opravdu připadám jako idiot
Nevím co mám dělat, ale už si začínám připadat jako totálně neschopna.
Do toho tedy mu vadí veškeré moje kamarádky, žádná mu není dost dobra a vždy když někam s nimi jdu, je obrovský problém.
Máme spolu dítě, takže rady, ze mám odejít atd…mi moc nepomohou…
Ahoj,
to je vždy zabiják vztahu, jak se začne někdo takhle chovat…
Pokud chceš rozchod a totáln ho ponížit, tak ho shoď před jeho kamarády se slovy: No má ho nejmenšího ze všech co jsem měla, a taky mu moc nestojí. Ale varuji, z toho fakt není cesty zpět.
No a pokud chceš o vztah bojovat, tak bys bez scény měla s partnerem promluvit - miláčku, můžu se zeptat, jak jsi říkal že…, jak jsi to myslel? A proč o tom mluvíš před návštěvou, proč mi neřekneš mezi čtyřma očima, pokud máš nějaké výhrady?
K druhé části - to je u mužů častý problém, je to kombinace malé sebedůvěry (cítí jakési ohrožení, což je směšné, ale je to tak) a malé důvěry. Oboje je třeba budovat a s takovým chlapem pracovat. Funguje i uzavření určité dohody: ty máš volný večer každý čtvrtek, já každé úterý. A občas mu zalichotit ve stylu: dnes je sice úterý, ale lásko, co kdybych se spolu radši podívali na film?
@Markéta80 píše:
a co děláš proti tomu aby to nedělal?
No myslím si, ze ma doma veškerý servis…
Ale mám pocit, ze i kdybych se pretrhla, tak nikdy nebudu dost dobra
@Anonymní píše:
No myslím si, ze ma doma veškerý servis…
Ale mám pocit, ze i kdybych se pretrhla, tak nikdy nebudu dost dobra
A to ti asi vyhovuje
Kdyby ne, něco by jsi s tím dělala.
@Anonymní píše:
No myslím si, ze ma doma veškerý servis…
Ale mám pocit, ze i kdybych se pretrhla, tak nikdy nebudu dost dobra
Anonnymní.. já vím, že je to těžké, podobnou věc zažívá známá. Myslím, že je na tom mnohem hůře. Dvě malé děti a jedny alimenty na krku. Existují azylové domy pro mámy s dětma, stačí jen hledat. Taky se občas hledá spolubydlení dvou maminek v jednom bytě za účelem hlídání, společného nájmu a nízkorozpočtového žití. Je to na houby, ale když odejdeš, tak se vysvobodíš. Dítě v tom nebude vyrůstat a můžeš z prcka vychovat slušného člověka. Dítě není důvod neodejít, ale právě ten důvod odejít. Ty chceš, aby to malé v tom vyrůstalo?
To nejde…nemůžu si moc vyskakovat, dům je jeho a nemám kam jinam jít…spis kdyby tu byl někdo s podobnou zkušenosti…jak to řešit nebo zda se to zlepšilo časem, nevím