Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zakladateli rozumím, cítím se stejně i když jsem žena. Snažím se být dokonalá pro svou rodinu, být pro členy své rodiny oporou, dělám vše co můžu, chodím do práce, starám se o děti a domácnost, podporuji manžela, bohužel jsem se dostala do bodu kdy nemůžu dál. Své děti i manžela miluji, ale cítím se zahnaná do kouta, nezbyl mi žádný osobní prostor. Taky mě láká odjet, být sama a srovnat si vše v hlavě, ale doslova se bojím následků. Plánuji, že bych odjela do lázní tak na 14 dnů, ale vím, že moje rodina to nikdy nepochopí a odsoudí mě.
někdy je lepší dělat méně… být dokonalou ve všech směrech se ti stejně nepovede, naložila sis na záda víc, než může jeden člověk unést a navíc dobrovolně… rozmazlila sis je, naučila je mít stoprocentní servis a pak se divíš, že z toho kolotoče nemáš kam vystoupit… no, je čas odjet do těch lázní… i žena má mít pud sebezáchovy a musí umět myslet i na sebe… nejen na druhé… tvůj úkol není sebeobětování do roztrhání těla…
@Regina Hero píše:
někdy je lepší dělat méně… být dokonalou ve všech směrech se ti stejně nepovede, naložila sis na záda víc, než může jeden člověk unést a navíc dobrovolně… rozmazlila sis je, naučila je mít stoprocentní servis a pak se divíš, že z toho kolotoče nemáš kam vystoupit… no, je čas odjet do těch lázní… i žena má mít pud sebezáchovy a musí umět myslet i na sebe... nejen na druhé… tvůj úkol není sebeobětování do roztrhání těla…
Přesně tak to je. Známá je to samý, ale bohužel - i když jí říkám stejné věci, na to nějak neslyší a pořád si dokola jen stěžuje. A ještě to začala (o víkendu ) řešit popíjením… ![]()