Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, chci se tu vypovídat a možná i trochu zkusit pohlédnout na věc z jiné strany..
Mám rodinou situaci já, manžel a 3 děti (3,6,a 1 rok - v červnu už 2). Manžel dojíždí do práce do Prahy a nemá moc flexibilní dobu, takže všechno kolem dětí tu řeším převážně já, jsem na RD s nejmenší. Na RD mne to výjimečně baví (dřív to tak nebylo a hledala jsem si práci, když bylo dětem kolem 2 let, ale po šesti letech jsem si už asi zvykla) a ani se mi nějak extra nechce do práce. Ale tak ačkoliv tu nedřeme bídu, na spoustu věcí, jako třeba rekonstrukce toho, co je třeba a pod, nemáme. Hypoteticky jsem plánovala, že až malá pujde ve 3 do školky, tak třeba pak od zimy si najdu něco na půl úvazek, ať všechno kolem dětí a domova stíhám…a taky vím, že školkový prcek bývá nemocný.
Jelikož nežijeme v Praze a pracovní nabídky jsou omezené, vůbec jsem si nemalovala, že by to bylo něco v mém oboru..chtěla jsem hlavně, ať je to blízko bydliště a klidně nekvalifikovaná práce někde ve skladu..Co jsem dělala předtím už dělat nechci a taky mi vypršela pracovní smlouva.
No a teď, co se nestalo.
Právě si dodělávám navazující inženýrské studium, více méně mám už vše za sebou a před sebou už mám hlavně jen státnice. A jelikož tu řeším jakési věci ve svém volném čase jakožto občan v této oblasti, najednou jsem našla, že v našem okresním městě dojezdově 30 min „od dveří ke dveřím“ vypsali na úřadě výběrko na práci mých snů. Je to doslova a vyloženě práce, na kterou mám vzdělání, kompetence, motivaci, síť kontaktů - a ještě je to „v dosahu“!A jelikož s vedoucím toho pracoviště jsem si i několikrát volala ohledně pár záležitostí, možná si mne i pozitivně pamatuje. Co řeším?
Malá bude mít v červnu dva roky. Ale je to neskutečný mamánek. S tatínkem to ještě vydrží - i když mne hledá a stojí u dveří, jestli se náhodou nevrátím. Ale pokud to není tatínek ani maminka, přichází po půlhodině nekončící hysterák po mamince. Nechce nic vidět, pohádky, hračky, sourozence… Nemáme poblíž babičky ani jiné hlídačky. Jak máme tři děti, tak se nikdo moc do hlídání nehrnul, ani když tu byli na návštěvě. A já vím, že to je divné, ale mám prostě blok a po pár medializovaných událostech nevěřím chůvám.
Umím si spíš představit nějakou dětskou skupinku na hlídání poblíž té práce.
V současném nastavení je ale nějaké její hlídání úplně passé. Já bych to prostě nezvládla tu myšlenku, že tam má hysterák do úplného vyčerpání a maminka se stále nevrací. Což máme bohužel ozkoušeno, že se děje.
Jediné, co ve mně hlodá je, že takové pozice, na úřadě a ještě k tomu blízko mě se vyskytují jednou za uherský rok. A mně ten život tak krásně jde, jakoby byl napsaný, tak si říkám, jestli to místo vážně někdo napsal pro mne, jestli to mám zkusit?
A nebo ten rok a půl počkat a pak doufat, že se pro mne něco najde…
Nevím, přikláním se k tomu druhému a cítím to tak, ale na druhou stranu mne neskutečně žere, že tím pustím příležitost.
Jsou to pravděpodobně poslední 2 roky doma s dětmi, tak je využij! ![]()
Pracovat pak budeš dalších desítek let a určitě se nějaká hezká pozice dřív nebo později zase objeví ![]()
Výběrko bych zkusila určitě - může se stát, že i přes všechny předpoklady to neklapne a bude rozhodnuto a aspoň o tom nebudeš zpětně dumat, co by kdyby.
Pokud to vyjde, tak máte ještě čas na „odvykačku“, třeba to malá nakonec zvládne nečekaně dobře.
No a přinejhorším bys pak odešla ve zkušebce… ale stejně tomu budeš jednou muset čelit, tak proč si to neodbýt hned.
Určitě chod.Na úřadě ti prominou OCR, lepší než skladnik a spol. Chuvy pokud se bojis, tak ji tam normálně dej kameru. A opravdu chápu proč se jich bojis.
Tyhle místa jsou často napsané, ale pro někoho známého.
Držím Ti palce a ono to nějak dopadne..
Já bych to zkusila, závazně rozhodnout se můžeš i pak - navíc, třeba ti vyjdou vstříc i s tím půluvazkem.
Mně takhle teď taky na čtvrt roku kývli na zkrácený a taky jsem si říkala, že ve státním bude přetlak - a ono ne, hlavně u těch specifičtěji zaměřených pozic (třeba stavební řízení, EU fondy atd.) to za tabulkový plat nikdo moc dělat nechce, krom mamin od rodin. ![]()
Zalezi jakou mas povahu. me by to stresovalo a penize mi (pokud nedrete bidu s nouzi) za to fakt nestoji. jeste ma ten rok na maminku urcite pravo.
No, mít dítě tak málo socializované je tedy poněkud nezodpovědné, ale co už teď.
Můž ti celkem jistě říct, že v nekvalifikované práce tě to bude deptat a rozhodně by to nebylo tak v pohodě, jak si to maluješ.
Snažila bych se dítě socializovat a o práci snů bych si tedy pokusila. Přijde mi, že si tu její závislost vlastně hýčkáš a vítáš, abys měla výmluvu.
Určitě doporučuji se o práci snů ucházet. Práce tvoří kus našeho života a dělat něco, co tě naplňuje, je důležité. Než se pak někde trápit a ve výsledku budeš své negativní pocity přenášet domů. Není lepší mít spokojenou usměvavou maminku? Samozřejmě to znamená ihned začít socializovat (s babičkou na jeden den, na dva,…). Můj prcek šel do jeslí ve 2 letech a byť byl socializovaný dobře, tak samozřejmě ten začátek se slzičkama byl. Ale to rychle přešlo a za dětmi se už těší. Samozřejmě má oblíbenější učitelky a méně oblíbené…ale to k tomu patří.
Edit - překlep
Když to nezkusíš, tak to nezjistíš. Možná by tě ani nechtěli… nevíš. Řešíš co by kdyby…a myslím si, že takovouto šanci už mít nebudeš. Tahle místa si lidé hýčkají, kor se 3 dětmi.
Zkusila bych a pak by se vidělo…
Ja bych to byt Vami zkusila. Uvidite co vyberko a jestli tam nevezmou nekoho bez deti…
Vase dilema chapu, ja ted kyvla na hodinu tydnne v praci (hodinu a pul s cestou) - s dcerou bude tatinek/babicka/teta, ale predavat si ji bude vlastne ve dverich a ma ted takovy obdobi hysteraku a bojim se jak ji budou zvladat. Zitra je to poprve a trochu se zo komplikuje, takze budu babicce predavat venku pred praci. Ale dnes si v dobu, kdy uz mam byt v praci zitra, jeste vyspava, tak se desim jak to zitra bude.
Drzim Vam pesti a dejte vedet jak to u vas dopadlo…
@Pozitivni-obrazy píše: Více
vyskočila na mě tato zajímavá diskuse - jak to dopadlo?