Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zalezi to na tom kdy ho priveze a odveze sef, po praci ma toho az nad hlavu, dva vikendy v mesici jsou obe deti pryc, jednou tydne ma trening- hraje zavodne sipky, a v nedeli ma zapasy, takze sem tam pomazleni, kontrola zakajdy, sem tam jednou za dva mesice se povede kino nebo akce ve meste pro deti, ale nic spolecneho nemaji a kdyz ho vezme na sipky tak mladas sedi u stolu s telefonem a valci. Ty soboty jsou zatim vyjimecne, ale ono se zas neco najde.
@Anonymní píše:
Zalezi to na tom kdy ho priveze a odveze sef, po praci ma toho az nad hlavu, dva vikendy v mesici jsou obe deti pryc, jednou tydne ma trening- hraje zavodne sipky, a v nedeli ma zapasy, takze sem tam pomazleni, kontrola zakajdy, sem tam jednou za dva mesice se povede kino nebo akce ve meste pro deti, ale nic spolecneho nemaji a kdyz ho vezme na sipky tak mladas sedi u stolu s telefonem a valci. Ty soboty jsou zatim vyjimecne, ale ono se zas neco najde.
někdy musdí závody a šipky a dokonce i po práci práce bokem… pokud ne ty se sesypeš a kluk zůstane bez opory..proč to ten chlap nevidí?
Asi vidi, nebo ma obcas snahu, ale to jen malokdy, mozna mu to spatne rikam a davam najevo, schazi nam vsem, mala v nem ma tatu- ten jeji se malokdy jako tata chova, ja bych bez nej uz neumela zit, v krizi je oporou ale porad nechape ze ta krize jde i zazehnat. Vim jen ze nejsem psycholog a nejsem ten koho kluk potrebuje jsem „ta teta co je po ruce“ byt ho znam rok, vlastne o nem nevim nic, ja sama ho nepredelam a neuzdravim ze sedmi let ktere zil odstrceny, ve vlastnim svete, neustale se stehoval, bez kamaradu, ma patou skolu, nikdy mu nikdo nerekl to co matky detem vstepuji od mala, nikdy nikdo nehlidal jak dlouho kouka na televizi a na co, nevyjde s detma, neumi si normalne hrat, pokud uz hrajeme karty tak neudrzi pozornost a bude si pod stolem hrat s vojackama, popripade zapalovacem. Moje dcera roste na pohadkach, filmech pro deti, bez pocitace- maximalne pexeso a skakacka a ani ji to nebavi, radsi si donese knizku, pexeso, clobrdo, rozestavi si do domecku pidi zviratka a hodiny u toho vydrzi, tohle je pro me diametralne odlisne, jeho rodina jsou tvrdaci od rany, bojovnici, ale nas odrovna, mrzi, kde co, chtela bych jednou zit normalne, mit normalni prastenou a veselou rodinu, mimco, tohle usporadani kdy nema nikdo nic a nikoho, natoz cas na druhe nebo nedej boze mit hodinku pro sebe- to me nici, ten nechutnej pocit unavy od rana do vecera, ten pocit ze jestli se brzo neco nestane tak proletim zdi, cekat na trochu lasky, me to trha na kusy a nejhorsi je vedet ze ja jim ho nenahradim a ty deti jsou na tom hur, nedokazou si neco omluvit, pochopit to co dospelak a zustava to v nich. Nejak porad tapu, jestli ten muzskej mozek vubec dovede pochopit ze se chova jako dite co prineslo domu zviratko a hodilo ho kompletne na krk rodicum, jestli vubec dokaze pochopit co to je za zaber
, pro ne i me :/
Máš pravdu, takhle se dlouhodobě žít nedá, potřebuješ chvilku pro sebe i přes týden a chlap to potřebuje slyšet rozhodně asi příměji a jasněji, klučina za to nemůže ![]()
ty nemáš žádného koníčka, žádný volný čas a on se vůbec neomezí, v ničem. V práci by nepochopili, že teď potřebuje čas i jeho syn? nevím v čem pracuje, nedá se něco dělat z domu, poté co se pověnoval dětem?
určitě stanovit pevnou dobu, kdy děti budou vědět, že je tam jen pro ně - zvlášť i dohromady
drž se ![]()
myslím že děláš hodně věcí od srdíčka mě se jevíš jako velmi laskavý člověk co by potřeboval podporu muže a vystřídat.. musíš být unavená