Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@sagwa píše:
Jako v zájmu toho psa doufám, že máš pravdu. Ale z mého pohledu už je jeho chování za hranicí normálu i tak. Pokud mu psi tak vadí, tak se měl se zakl. rozejít (že má psa věděl) a ne si s ní pořizovat dítě a pak po ní chtít, ať se psa zbaví. Tohle prostě není fér chování a mě by to toho chlapa úplně znechutilo.
Děláš jak kdyby to pořízení dítěte bylo jeho jednostranný rozhodnutí.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem neskutečně vytočena!![]()
Ten můj manžel, chce dát pryč našeho pejska. Jako důvod uvádí to že máme mimčo a pejsek na něj žárlí, prý se věnují víc psovi což je blbost. Když jednou přišel z práce, tak viděl jak si hraju s pejskem a když viděl že miminko je v postýlce a nespí, tak měl blbé kecy. Bohužel nikdy psa neměl rád a chtěl si najít důvod, aby se ho zbavil. Já jsem mu řekla, že psa v žádném případě nedám. Ale nepochopil to a tak má furt blbé kecy, najednou mu vadí že kupují drahé granule a drahé jídlo pro psa. Už to začal řešit i s naší rodinou, klasika moje rodina se zastala mě a jeho rodina do mě teď taky hučí ať se psa zbavím. Vztah s manželem stojí celkově za ho.no Tak vlastně nevím jestli to chci zachránit, nebo podat rovnou žádost na rozvod.
no… asi vis
@Cenarius píše:
Děláš jak kdyby to pořízení dítěte bylo jeho jednostranný rozhodnutí.
Tak jestli to dobře chápu, tak manžel před těhotenstvím o tom, že chce dát psa pryč nemluvil. Je otázkou, jestli by si s ním to dítě vůbec pořídila, kdyby jí narovinu řekl něco ve stylu: hele zlato, dítě si klidně pořídíme, ale psisko půjde z domu. Pokud byl upřímný od začátku vztahu, je chyba zakl., že je tam, kde je. Ale z výše napsaného to tak prostě nevypadá a změnit pravidla v průběhu hry prostě není fér nikdy.
@Pitřice Proč by měl ublížit dítěti? Psa si fakt nepořizuješ proto, aby ses ho zbavila kvůli dítěti nebo že nemáš na žrádlo…to si snad musíš rozmyslet než si ho pořídíš…je to živá bytost ne hračka…
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem neskutečně vytočena!![]()
Ten můj manžel, chce dát pryč našeho pejska. Jako důvod uvádí to že máme mimčo a pejsek na něj žárlí, prý se věnují víc psovi což je blbost. Když jednou přišel z práce, tak viděl jak si hraju s pejskem a když viděl že miminko je v postýlce a nespí, tak měl blbé kecy. Bohužel nikdy psa neměl rád a chtěl si najít důvod, aby se ho zbavil. Já jsem mu řekla, že psa v žádném případě nedám. Ale nepochopil to a tak má furt blbé kecy, najednou mu vadí že kupují drahé granule a drahé jídlo pro psa. Už to začal řešit i s naší rodinou, klasika moje rodina se zastala mě a jeho rodina do mě teď taky hučí ať se psa zbavím. Vztah s manželem stojí celkově za ho.no Tak vlastně nevím jestli to chci zachránit, nebo podat rovnou žádost na rozvod.
Místo psa bych dala pryč tu atrapu manžela…
Fakt zvaž, zda je schopen manžel psovi ublížit.
Pokud tam sebemenší šance je, „uklid“ ho třeba zatím k vašim. A s manželem bych se rozvedla. Sama říkáš, že těch důvodů je tam víc. A prostě, pes je živá bytost, je na tobě závislý, bezmezně ti důvěřuje a miluje tě.
Když mu zvířata tolik vadí, měl si najít tu, která to má podobně, a všichni by měli klid. ![]()
@opulus píše:
Také to může cítit tak, že se propadl na třetí místo - za dítě a psa. Může se cítit odstrčený.
no tímhle chováním se na výsluní nedostane
Asi bych razne rekla, ze takhle proste ne. Uz ani slovo o tom, ze by se dal pes pryc. Pokud neni nebezpecny, neni duvod. Odmitala bych se o tom absolutne bavit. Jen o tom zacne, odesla bych.
Jinak vnitrne, no po narozeni mimina jsem si ja rikala, s jakym volem ho mam
a nebyla jsem sama, snad vsechny kamaradky to mely stejne. Ale ono si to sedlo, a uz fungujeme bez problemu.
No a pokud se chlap citi odstrcene, tak je potreba ho doma zamestnat, aby nemel blby kecy. Vsak ono je porad prace dost. Pak bude rad za chvilku klidu ![]()
Že pes žárlí, je snad normální. Přejde ho to nejpozději v době, kdy ho dítě začne krmit pod stolem. Má 20měsíční dcera strká u oběda psovi maso, sama jí suché brambory. A pozorování psa i koček se dceři moc líbí. Sama chodí pro kočičí mávátka a snaží se psovi házet míček. Zvířata dětem život obohacují.
Ale dospělý muž, který žárlí na psa, mi normální nepřijde. Můj přítel malé psy nemusí, ale toho mého tříkilového toleruje. A fakt ho nenapadne na něj žárlit.
Zbavit se jeho, ne psa. To ať tě ani nenapadne. Nic to nevyresi a chudák pes.
@Venetia píše:
no tímhle chováním se na výsluní nedostane
V zoufalé situaci, člověk dělá (říká) zoufalé věci… ona tím, že se od něj odklání tomu ještě více napomáhá. On nemá způsob jak se dostat výš. Když to akceptuje, tak si zakladatelka řekne, jak to krásně přijal a zůstane to u ní tak, jak to má, tedy dítě - pes - partner. Když se partner staví na zadní, tak to pořadí věnování se zůstane stejné, jen ten partner je navíc ten špatný (že to nepřijal).
Tohle si lze snadno představit tak, že místo psa budou kamarádi. Klidně je mohl mít předtím než se poznali, jen nebyli taková priorita (nebo to nezasahovalo do jejich partnerského vztahu), tak to nevadilo. Když to začne zasahovat, a ona začne cítit, že jsou kamarádi důležitější, tak to bude vadit… a to dost.
Mimochodem, až se rozvedou, tak jí přeju hodně štěstí hledání nového bydlení se psem.
@Lucie-N-B píše: Že pes žárlí, je snad normální. Přejde ho to nejpozději v době, kdy ho dítě začne krmit pod stolem. Má 20měsíční dcera strká u oběda psovi maso, sama jí suché brambory. A pozorování psa i koček se dceři moc líbí. Sama chodí pro kočičí mávátka a snaží se psovi házet míček. Zvířata dětem život obohacují.Ale dospělý muž, který žárlí na psa, mi normální nepřijde. Můj přítel malé psy nemusí, ale toho mého tříkilového toleruje. A fakt ho nenapadne na něj žárlit.Žárlení je strach ze ztráty, že toho druhé ztrácíš, že ti ho něco (někdo) bere. Může to být mobil, sociální sítě, koníček… cokoliv, kvůli čemu se ten strach vyvolá. Něco si dokážeš odůvodnit, něco tě mrzí víc.
@Pitřice píše:
O jak velkém psovi se bavíme? Když je to čivava stála bych si za svým ale určitě bych se kvůli toho nerozváděla. Jestli je to nějaká velká k☆rva, tak bych se ho zbavila aby neublížil dítěti a nestál plno peněz, co budeš potřebovat pro dítě.
A jak velká k.rva jsi ty? To je docela důležité, aby se vědělo, jestli se tě také někdo nebude chtít zbavit.
@opulus píše:
V zoufalé situaci, člověk dělá (říká) zoufalé věci… ona tím, že se od něj odklání tomu ještě více napomáhá. On nemá způsob jak se dostat výš. Když to akceptuje, tak si zakladatelka řekne, jak to krásně přijal a zůstane to u ní tak, jak to má, tedy dítě - pes - partner. Když se partner staví na zadní, tak to pořadí věnování se zůstane stejné, jen ten partner je navíc ten špatný (že to nepřijal).
Tohle si lze snadno představit tak, že místo psa budou kamarádi. Klidně je mohl mít předtím než se poznali, jen nebyli taková priorita (nebo to nezasahovalo do jejich partnerského vztahu), tak to nevadilo. Když to začne zasahovat, a ona začne cítit, že jsou kamarádi důležitější, tak to bude vadit… a to dost.Mimochodem, až se rozvedou, tak jí přeju hodně štěstí hledání nového bydlení se psem.
Já se po rozvodu stěhovala s dvěma psy a kočkou a co má být?