Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@zoidberg píše:
Píšete všichni nesmysly. V manželství se na žádné nájemné nebo odbydlení nehraje, proto je to manželství. Bydlení je zdarma ze zákona.Žádný z manželů při rozvodu nedoplácí zpětně nájemné druhému manželovi, takhle to nesmí fungovat. Kdežto investice do zhodnocení výlučného majetku jednoho z manželů je lehce dopočitatelná a dojde k vyrovnání.
Vážně? Ze kterého?
@Cimada píše:
Vážně? Ze kterého?
Zjevně myslí mezi manželi. Mezi nimi nevzniká žádný nájemní vztah. Nárok na to bydlet v rodinné domácnosti plyne z titulu manželství. Nelze říct druhému manželovi „neplatíš, tak tu nebydlíš“.
@opulus píše:
Jde o obecnou rovinu, ale zmiňoval jsem přímo případ, který NS rozhodoval.Já tam vidím propasný rozdíl v tom, že toto „zajišťování bydlení“ zároveň produkuje i zvyšování výhradního majteku jednoho z manželů (z prostředků SJM) bez možnosti vyrovnání. A přesně o tom hovoří § 742, bod 1, písm b.
Výše nájmů v okolí je za mě nepodstatná. Jeho výše nemá souvislost s navyšováním výhradního majektu jednoho z manželů.
Jako jasně no, navíc hodnota bytu spíš stoupá, než klesá a byt připadne původnímu majiteli. Není to úplně spravedlivé. Zrovna tak není spravedlivé, že jeden z manželů může půjčkou zadlužit druhého, aniž ten by o tom vůbec věděl. A taky třeba to, že žena s ohledem na mateřství obvykle vydělá méně peněz a existují muži, kteří jí to dají náležitě sežrat. O domácím násilí ani nemluvě, tam spravedlnost často nedosáhne ani na kliku od vstupních dveří ![]()
Je to prostě risk se v dnešní době vázat a velmi se vyplatí najít si charakterního partnera, se kterým je možné si leccos domluvit předem.
Jinak výše nájmů v okolí za mě podstatná je. Ono je to dvousečné. Aby se ke mě nastěhoval vy*ůránek, co nechce platit vysoký nájem a pak z toho nic, co mi bude eventuelně přispívat by chtěl všechno vracet, to mi taky nepřijde úplně košer.
Příspěvek upraven 13.01.23 v 17:34
@opulus píše:
Zjevně myslí mezi manželi. Mezi nimi nevzniká žádný nájemní vztah. Nárok na to bydlet v rodinné domácnosti plyne z titulu manželství. Nelze říct druhému manželovi „neplatíš, tak tu nebydlíš“.
Takže když bydlím u přítele v jeho domě, vezmeme se, tak mu nemusím nic platit? Ze zákona?
To teda nevím. ![]()
Ale v mém případě je to jen řečnická. Spíš mi to připadne… zvláštní.
@Cimada píše:
Takže když bydlím u přítele v jeho domě, vezmeme se, tak mu nemusím nic platit? Ze zákona?![]()
To teda nevím.
Ale v mém případě je to jen řečnická. Spíš mi to připadne… zvláštní.
Ano, pokud na to přistoupíte oba, nic mu platit nemusíš. Tvůj i jeho příjem je brán jako společný majetek. Při rozvodu se dělí to, co jste si pořídili po sobáši. Auto, rekonstrukce bytu, střecha…
@samá práce píše:
Ano, pokud na to přistoupíte oba, nic mu platit nemusíš. Tvůj i jeho příjem je brán jako společný majetek. Při rozvodu se dělí to, co jste si pořídili po sobáši. Auto, rekonstrukce bytu, střecha…
Aha, tak to mu radši za bydlení zaplatím a svůj příjem si nechám pro sebe.
Už bych se nikdy v životě s žádným chlapem o peníze nedělila. ![]()
@opulus píše:
Zjevně myslí mezi manželi. Mezi nimi nevzniká žádný nájemní vztah. Nárok na to bydlet v rodinné domácnosti plyne z titulu manželství. Nelze říct druhému manželovi „neplatíš, tak tu nebydlíš“.
Mně by tohle sice taky přišlo logické, ale co pak při nějakém vyrovnání dokázali právníci vymyslet a u soudu jim to prošlo jsem jenom zíral. Třeba přesně to, že někdo bydlel „zadarmo“ a tak si nějakou vloženou částku „odbydlel“.
@smečka.blech píše:
Jako jasně no, navíc hodnota bytu spíš stoupá, než klesá a byt připadne původnímu majiteli. Není to úplně spravedlivé. Zrovna tak není spravedlivé, že jeden z manželů může půjčkou zadlužit druhého, aniž ten by o tom vůbec věděl. A taky třeba to, že žena s ohledem na mateřství obvykle vydělá méně peněz a existují muži, kteří jí to dají náležitě sežrat. O domácím násilí ani nemluvě, tam spravedlnost často nedosáhne ani na kliku od vstupních dveří![]()
Je to prostě risk se v dnešní době vázat a velmi se vyplatí najít si charakterního partnera, se kterým je možné si leccos domluvit předem.
Jinak výše nájmů v okolí za mě podstatná je. Ono je to dvousečné. Aby se ke mě nastěhoval vy*ůránek, co nechce platit vysoký nájem a pak z toho nic, co mi bude eventuelně přispívat by chtěl všechno vracet, to mi taky nepřijde úplně košer.
Tohle je jen otázka času, než se to dostane před ÚS. Podle mého to nebude trvat dlouho, pokud to tam už není.
Když jeden z manželů zadluží jednoho, bez souhlasu duhého, tak tento „neběžný“ dluh nespadá do SJM. Není to účinné oproti třetím osobám (ty se uspokoji ze SJM (pokud je bez úpravy)), ale ten nechtěně zadlužený manžel může vymáhat celý dluh na exmanželovi. Navíc soudy umí pracovat s účelovým zadlužením.
Výše nájmů v okolí nemá vliv na to o kolik roste výhradní majetek manžela. Ten roste s výší umoření dluhu na hypo a obecným růstem cen nemovitosti.
Pokud máte SJM, tak jste přistoupili na to, že všechny příjmy jsou společné. A hypo (dluh za výhradni majetek jednoho) se zaplatil ze společných peněz bez ohledu na to, kolik kdo do toho přesně dal.
@Kutil Tom píše:
Mně by tohle sice taky přišlo logické, ale co pak při nějakém vyrovnání dokázali právníci vymyslet a u soudu jim to prošlo jsem jenom zíral. Třeba přesně to, že někdo bydlel „zadarmo“ a tak si nějakou vloženou částku „odbydlel“.
To bych čekal, že se podaří tam, kde je právní zastoupení jen na jedné straně…
@opulus píše:
To bych čekal, že se podaří tam, kde je právní zastoupení jen na jedné straně…
Bylo to v případech, kdy podstatně majetnější manžel s právníkem zkoušeli válcovat manželku a odrbat ji. Naštěstí si právníka vzala taky. Z mého pohledu nakonec spravedlivý konec, ale způsob, jakým toho dosáhli, mě skoro šokoval.
@Cimada píše:
Takže když bydlím u přítele v jeho domě, vezmeme se, tak mu nemusím nic platit? Ze zákona?![]()
To teda nevím.
Ale v mém případě je to jen řečnická. Spíš mi to připadne… zvláštní.
Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná, přičemž poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.
@opulus píše:
Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná, přičemž poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.
Asi ano. Pokud je to srovnatelné…
@Kutil Tom píše:
Bylo to v případech, kdy podstatně majetnější manžel s právníkem zkoušeli válcovat manželku a odrbat ji. Naštěstí si právníka vzala taky. Z mého pohledu nakonec spravedlivý konec, ale způsob, jakým toho dosáhli, mě skoro šokoval.
Tak aspoň, že to dobře dopadlo.
@Cimada píše:
Asi ano. Pokud je to srovnatelné…
Tak je to citace par. 690.
@opulus píše:
Tak je to citace par. 690.
Jasně. Nejsem si jistá, jestli a jak je to „měřitelné“.