Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mam dva a vzdycky jsem chtela dve holky
zadne dalsi mimco uz temer urcite nebude, takze ano, mam nenaplnenou touhu
ale ani omylem nelituji, ze je mam, miluji je celym srdcem a popravde, kdyz se narodil druhy kluk, byla jsem svym zpusobem rada… Mozna bych nevedomky delala mezi nimi rozdily, protoze jsem po holcicce touzila opravdu hodne. Takze je to takhle lepsi. U druheho syna jsme si pohlavi rict nenechali, cele tehotenstvi jsem byla presvedcena, ze je to holka. A na porodnim sale, kdyz se narodil, jsme se oba s manzelem podivili, ze je to kluk, ale vubec nam to nevadilo a jsme stastni, ze jsou oba zdravi
ale bylo to prima prekvapko, udelala bych to tak znovu.
Ahoj, tři syni- 16, 11 a 6 let, miluju je, ale…
Holčičku bych moc ráda, ale žádné další dítě už nebude a smířit se s tím- zatím se mi to nepovedlo, zvlášť proto, že já se svojí maminkou mám bezvadný, blízký vztah a když vidím manžela a jeho mamku x moje kluky a já- fakt je to jiné. A je mi z toho smutno, zvláště do budoucna až kluci opustí hnízdo.
Ohledně Tebe a miminka- jak já se znám, raději bych se na to připravila. ![]()
Mám kluky tedy jen dva, ale jsem za ně šťastná. Vždycky sem chtěla spíš kluky. Takže tvoji nenaplnenou touhu nechápu. Ale třeba budeš překvapená a to čtvrté dítko bude holka. V tvém případě bych si pohlaví nechala říct předem. Ať se s tím máš čas srovnat.
Asi bych si to nechala říct
. Vnitřně se budeš těšit že třeba ta holčička bude tak at víš jestli ušetříš za oblečení a nebo bude změna barev
Doktor říkal že když máme dva kluky tak u třetího je velká šance zase na kluka. Jedině prý říct sousedovi
Při utz prý jestli vím co to bude tak jsem řekla že kluk a doktor že kdo mne to říkal? Ukázal na monitor a já že je tam strašně prázdno a doktor se smál
. Když jsem přišla domů tak manžel jestli je chlapeček ok a já říkám že ok je ale kluk to není
manžel se chytil za hlavu že co s holkou budeme dělat a že z ní rozhodně nebude růžovka a hlavně aby pořád neječela
A malá miluje cokoliv růžového a hysterka to je pořádná, ječí kvůli všemu ![]()
Mam 2 syny a nemenila bych. Kdyby nebyli tak narocni a meli bychom barak, chtela bych jeste jednoho. Je to uzasny, mit doma same chlapy. Ja jsem teda spokojena
pohlavi bych si nechala urcite rict ![]()
Dohoda s manželem byla na dvě děti (já bych se asi nechala ukecat na třetí, manžel je striktně proti). Chtěla jsem kluka a holku. První je kluk, za dva měsíce mám TP s druhým chlapečkem.
Trošku ve mně hrklo u UZV, kdy MUDr řekla, že holčička a já měla velkou radost a pak to změnila na kluka - tam byla chvíle zklamání, ale ještě než jsem seskočila z kozy, bylo dobře. Manžel se kupodivu srovnával dýl.
Neznamená to, že bychom synka nechtěli, těšíme se na něj, ale ta nenaplněná touha po holčičce asi holt zůstane. Na třetí pokus se manžel pořád netváří
.
Zase si myslím, že pro kluky to bude dobrý - necelý dva roky po sobě, budou snad dobrý parťáci…
Jinak bych si to nechala říct, právě pro to, abys měla čas to kdyžtak zpracovat a srovnat se s tím, kdyby zapracovaly hormony…
Mam sice jen jednoho syna, ale druhy uz je v břichu, a je to 100% kluk, potvrzeno na druhem screeningu. No, jeste jsem se s tim nesrovnala. Zvlášť proto, ze v rodine se ted rodí sami kluci a tak citim tlaky na holčičku i z okolí. A zas další pinda no… tak aspon ze je zdravej. Ono je to nakonec fakt nejdůležitější, a at vyleze, urcite bude milovanej. ![]()
@KKKopretina
To je fakt, u nas v rodině taky jeden kluk za druhým a to očekávání od nich hodně cítím. Kluk by byl prostě jen další kus, holka vzácnost ![]()
Mám syna a o druhé dítě se pokoušíme.. Strašně jsem chtěla druhé holčičku.. Jenze mám taky 17leteho tezce postiženého bratra a jak jsem ho posledně hlídala, tak si říkám, že ono je to jedno jestli bude chlapeček nebo holčička.. Hlavně ať je dítě zdravý to je to nejvíc.. Kdo nezažil.. Nepochopí.. Takže už mi je to jedno i když holčička by potěšila. Nicméně hlavně ZDRAVÉ DĚTI ![]()
Mam dva kluky, treti asi spise nebude. Obcas take touzim po holcicce, ale hlavne, ze jsou zdravi. Jak se vyrovnat neporadim. Treba budete mit jednou same vnucky ![]()
Já mám tři, první dva jsem chtěla kluky. U třetího jsem si říkala, že bych holku nějak přežila. Když čtu diskuse, které mají v názvu slovo tchýně, tak se mi dělá mdlo. To je to jediné, co mne trošku mrzí, holky mnohem víc táhnou domů. Vidím to i v rodině, že prarodiče z matčiny strany mají s vnoučaty větší kontakt.
Mám tři kluky (7,6, a 2) a čekám čtvrtého. K touze po holčičce. První tři jsem si přála kluky, až teď u čtvrtého jsem si říkala, že holka by byla fajn. Nicméně jsem smirena s chlapečkem, nejmladší alespoň bude mít parťáka na lumpárny.
Příspěvek upraven 02.10.19 v 20:03
Mám taky tři, touha po dceři prostě zůstala nenaplněná. Asi jsem se s tím nesmířila nikdy…dcera mi prostě chybí, ale nenadělám nic
ten poslední se ukázal už ve 13. týdnu, abych věděla, že nemám šanci
já jsem do toho stejně šla s tím, že i to třetí bude kluk, že můj muž nic jiného neumí
kluky miluju, nedala bych je za nic a beru to tak, že nikdo na světě nemá všechno ![]()
Tak já tě třeba vůbec nechápu. Mám dva syny a plánujeme ještě třetí dítě a já bych brala třetího kluka.
Touhu po holčičce jsem nikdy neměla. Jako ano, panenky a šatičky, pěkný, ale je to ufrflaný, háklivý na sebe a o holku se budeš nonstop starat. Kluci jsou boží. Nosí mi tašky, pomáhají se vším, jedeme stanovat, postaví s mužem stan, nanosí dříví, úžasný. A to jim je 11 a 9 let. Kamarádky s holkama se o ně pořád musí starat, tahat jim bágly apod. A další nesporná výhoda, chlap rozhodně dá líp tři syny, než tři dcery, ať už navenek říká cokoliv.
A ano, ve tvém případně bych si to nechala říct, ať nebrečíš na porodním sále. Švagrovci taky takhle třikrát chtěli holku a pokaždé kluk a vždy si to nechali jako překvapení, a pak byli zklamaní.
Ale jako zklamaná ze zdravého kluka? Uf. Naopak, raduj se, vesel se, jsi bohyně a většina kultur by tě velebila do nebes. ![]()
Chtěla bych se zeptat, zda je tu někdo, kdo má jen syny, třeba tři nebo čtyři a zároveň tím pádem nenaplnenou touhu po dceři? Zajímá me, co vám nejvíc pomohlo přijmout, že to je, jak to je. Nechci se rouhat samozřejmě, kluci jsou zdraví, chytří, šikovní, nevymenila bych je a vážím si toho, že je máme! Nicméně mámy synů asi tuší, co mám na mysli. Také bych se chtěla zeptat-čekám nyní čtvrté (a poslední) dítě, tuším, že opět chlapce, ale zatím to nevíme. Řekli jsme si s manželem, že se necháme překvapit, ale nejsem pevne rozhodnuta. Doporučili byste radši si to dát říct a připravit se, že ta holka třeba fakt už nebude anebo to nechat být a počkat si u porodu? Dítě budu milovat v každém případě, jen se často pristihnu, ze bych po třech klucich dala přednost holcicce a bojím se, aby hormony pak nezpůsobily nějaké zklamání. Manžel má dceru z prvního manželství, takže holky asi „umí“
, trefili jsme se hodně dlouho před ovulaci, ale to není žádná velká záruka, radši počítám spíš s tím klukem
.