Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechce chodit po schodech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.7.12 13:45
Nechce chodit po schodech
Ahoj, bydlíme v 2 patře bez výtahu a tak musíme ťapat po schodech. Malej /2r/ to ovšem bojkotuje, sedá si, jde dolů místo nahoru, drží se zábradlí, křičí, no prostě komedie pro celej barák. Dřív jsem ho popadla v podpaží a aby neřval, tak ho radši donesla, ale teď už má 15 kg a s nákupama to prostě nejde, teď jsem s nim i upadla na schodech, jemu se nic nestalo, ale já mám modřiny jak blázen. Zkoušim po dobrym, po zlym, nalákat na něco domu, strašit bubákem, dnes jsem mu dala i na prdel a šel, ale pokaždý ho přece mlátit nemůžu…vysvětlení taky nepomáhá, už mě to vážně štve, nemáte nějakou radu co s ním?
jo ještě dodávám, že jinde (třeba venku) ho po schodech chodit baví a nemá s tim problém…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.7.12 13:47
Když ho tam nechám, že jdu domu sama, tak jde, ale to se zase bojím, aby nespadl, tak se rychle vracím a on se směje, že jako sranda a sedne si…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:03
Možnost je ho tam fakt nechat, ať řve a až si pořve(nebo pohraje), tak přijde..Jinak to nevidím. Vracet se pro něj a odnést je z výchovného hlediska blbost, ale chápu Tvůj strach, aby nespadl.Nebo čekat s ním, než půjde, třeba půlhodinu. Nebo se vrátit a nevzít, prostě vysvětlovat a čekat.
My taky bydlíme 2 patra bez výtahu. S nejstarším jsme se nastěhovali, když měl necelé 3 roky a prostřední byla čtyřměsíční miminko..Protože před tím jsme žádné schody neměli, byl to pro něj nezvyk. Vodívala jsem ho za ruku a dítě v náručí, nákupy řešíme jinak.
Ta prostřední tak vyrostla. Protože mám zdravotní problém, nemohla jsem ji nosit. Chodí od roku a od 15 měsíců za ruku do schodů, velmi brzy začala chodit sama. Taky bylo krátké období, kdy mi to bojkotovala, tak jsem to musela vydržet. Já ji nosit nemůžu. Ale neodcházela jsem od ní, prostě nechtěla jít, stála jsem vedle ní třeba čtvrthodinu a vysvětlovala jsem jí, proč ji nemůžu vzít, nepovolila jsem, tak jí nezbylo nic jiného, než mi dát ruku a jít nebo jít sama.
Teď máme miminko a taky 2 patra do schodů bez výtahu. Až začne chodit, tak hned jak to bude možné, začne chodit sama. Budu na tom trvat, těžké dítě permanentně nosit nemůžu.
Postup bude stejný, uvidíme, jak pořídím 
Tak jediná rada, aby to nebyla sranda, vůbec neodcházet, ale vytrvale čekat s dítětem i za cenu komedie pro celý barák(my máme to štěstí, že tu bydlí 4 rodiny, které to pochopí) nebo se k němu vrátit, ale nebrat a znovu vysvětlit, proč nevezmu nebo nemůžu vzít a trvat si na tom.
Myslím si, že dvouleté dítě by při troše důslednosti mělo v tomto poslechnout a i pochopit, že maminka nosit nemůže, když mu to bude přiměřeně vysvětleno. Chce to jen ze začátku Tvůj čas a trpělivost.
Příspěvek upraven 25.07.12 v 14:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:04
Jéé, nepíšeš náhodou o nás? Bydlíme ve 3. patře a ve všem poznávám našeho Matyáška. Taky to začalo kolem těch 2 let, podle mě začalo první období vzdoru. Teď je to ale ještě horší (2,5 roku). Já do toho byla ještě těhotná, takže v pokročilém stadiu těhotenství jsem s ním odmítla chodit ven a chodili jen s tátou, neměla jsem na to nervy, takže se to nakonec naučili spolu. Teď chodí jak kdy, ale spíš když s ním jdu já, tak už dole volá „máma veme“. Když nesu malou, tak ho vzít nemůžu, s klidným svědomím ho nechám dole, však on jednou dorazí. Že by spadl, to už se nebojím. Asi dvakrát ho dovedla sousedka 
, ale říkala jsem jí, že nemusí, že malej prostě trucuje a pak nakonec přijde. Občas nosím i dvě děti (postupně z auta), když mi v autě vytuhnou. Divadýlko po baráku jsem řešila ze začátku, bylo mi hrozně stydno, teď už je mi to nějak jedno, občas brečí oba dva zaráz, v baráku už si asi zvykli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:05
Taky bych šla „sama“ domů, on přijde. Pádu bych se tak nebála, lepší, když spadne sám, než abys ho ještě přilehla. A ve dvou letech už trochu ty nožky ovládá…
A myslím, že to nebude trvat zas tak dlouho, až zjistí, že super hra „nejdu do schodů“ neskýtá takovou zábavu jako dřív a maminku to vůbec netankuje, přestane tak „zlobit“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:06
Já si myslím, že my, co takto bydlíme, když budeme vytrvalí, tak ty problémy s dětmi budou jen krátkou dobu - jak u nás 
. Problémy nemáme, kromě krátkého období vzdoru to děti berou jako samozdřejmost, že schody vyjdou samy.
Nejhorší jsou návštěvy, které k nám chodí z paneláku s výtahem. Kolikrát známé vynáší ještě tříleté, čtyřleté dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:07
Šla bych sama domů, alespoň to na naší malou zabírá. Jenže ona nevyvádí, že by nechtěla do schodů, ale protože se jí líbí venku. Jinak je jí 1,5 roku, má 14 kg a musí šlapat do 5 patra 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:08
Tak my teď bydlíme v bytě(přestěhovali jsme se), kde jsou schody v dobrém stavu(na rozdíl od předchozího), mají jakousi vroubkovanou úpravu, ale taky železné kování, nebo co to je.
Dcerka je zatím maličká, ale budu na ni opatrná, bude záležet na motorických dovednostech. Raději budu se vztekajícím se dítětem půlhodinu stát než riskovat pád.
Starší dcerka je v tomto směru šikovná, tu jsem se nebála tam brzy nechat.
I toto vše musí člověk zhodnotit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:13
Bodejť by neřval, když ví, že je máma ochočená (předtím přece vždycky vzala), zkouší to. Já jsem to vyřešila za pomoci Pavlovova reflexu - všimla jsem si, že dobře reagoval na „jdeme - raz - a dva“ (bavilo ho prostě to počítání). Tak jsme holt pokaždý počítali a on si na to zvykl jako na rituál - stačilo začít počítat a dítě prostě zapomnělo, že něco nechtělo udělat, a uvedlo se do pohybu. Otázka je, jak a jestli vůbec to může fungovat na jiné dítě. Ale hry obecně dost zabírají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:13
Řvát ho nechat nechci, teď se v baráku narodilo mimčo a malýh řev se „krásně“ rozlíhá, takže to mimčo nechci budit, kdyby náhodou spalo /prej moc nespí/. A samotnýho ho taky nebudu nechávat, on je taková brambora, určitě by spadnul, už jsem ho několikrát chytala, když se mu zamotaly nohy, spíš asi to vysvětlování ach jo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:22
Nebo závod? Ještě dřív, než se zasekne, tak zahalekej - Kdo bude doma prvníí? A vyraž - můžeš regulovat svou rychlost a tím ho hlídat, na konci ho ze začátku nechávej vyhrát, tvař se patřičně zdrceně… To by ho taky mohlo bavit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:24
@Pipet píše:
Nebo závod? Ještě dřív, než se zasekne, tak zahalekej - Kdo bude doma prvníí? A vyraž - můžeš regulovat svou rychlost a tím ho hlídat, na konci ho ze začátku nechávej vyhrát, tvař se patřičně zdrceně… To by ho taky mohlo bavit
zkusim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:27
Pokud nechápe ještě princip závodu, tak párkrát doma mu to ukaž - kdo bude první v koupelně! V kuchyni, v pokoji - myslím, že za jeden den bude chápat a snad všechny děti chtějí být první 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:31
Jsme ve třetím patře, malou naštěstí schody baví, už ani nechce na nic moc držet, pořád říká „ama, ama“ jako sama, ale stejně ji musím jistit občas škobrtne. Do dvou let má ještě pár měsíců, tak nestrašte se zásekem:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.7.12 14:40
Spíš pro pobavení: máme teď se synem (19 měsíců) opačný problém. Bydlíme v přízemí, tak si chudák schody moc neužije. Když je potom vidí někde venku, musí chodit pořád nahoru a dolů (fakt do zblbnutí). Když zakážu, scéna. A nejhorší to je, když se vracíme domů, místo do bytu vždycky zamíří na schody a chce jít dolů do garáže. Když nedovolím, řev jako kdybych ho snad chtěla zabít. Takže věřím, že všechny děti si ke schodům nakonec získají normální zdravý přístup
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
