Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nedokážu vyjít se 7letým synem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.8.23 16:37
@Anonymní píše:
Syn je velmi, velmi tvrdohlavý a výbušný. Řekla bych, že někde pánbůh přidal a jinde mu ubral - je velmi chytrý, ve škole mu jde vše samo, tam je bez problémů, ale v oblasti nějakého sociálna nebo empatie je proste zaseknutý a nehne s ním nic. Když má den, je skvělý, usměvavý, dohodneme se na fungování nebo na programu. Ale takových dnů je tak 5 v roce. Jinak od rána do večera problém za problémem. Základní věci nebude fungovat, o všem 3/4 hodinový scéna, jak jsme hrozní (nedělá vůbec nic, vše by jen pohodil na zem a asi se to samo udělá, čili když trvám na těchto základních věcech, hledí na mě jak těle, přitom to vyžaduji odmalička) jediné co chce, je být s kamarády. Je extrémně společenský. Což se zase bije s mou povahou, nejsem introvert, ale opravdu nepotřebuju 24/7 pořád s někým někde klábosit. Problém je ve sladění chodu rodiny, máme ještě 2 mladší děti, jsem ještě na rodičáku. Snažím se být akční, aby se doma nenudili. Takže během prázdnin střídáme nějaké low-cost varianty a zábavy dražší/dál. Různě se domlouvám i s maminkami ostatních dětí, buď jsou třeba u nás na prázdninách nebo jdeme hromadně na výlet. No každopádně syn bojkotuje, co jde. I když je dle něj, i když jsme s jeho kamarády, stejně je na něm vidět, že chce jen dělat naschvály. Už jsem po jednom takovém velmi zdařilém výletě prohlásila, že zbytek prázdnin prosedí doma. Ale s ním je absolutně k nevydržení. Toho, co máme doma, si v životě nevšimnul. Schválně už jsem i protridila věci, ať toho nemají moc a váží si víc toho, co je. Nikdy! si sám od sebe nevzal doma žádnou činnost. Prostě se jen válí a vypruzuje. Zahrajeme si společně deskovky nebo se semtam nechá zlákat na společné stavení lega, ale že by něco dělal aspoň chvíli sám od sebe, to vůbec. Má v ulici kamarády - byl by s nimi ideálně pořád. Ale mě se nelíbí princip, že se k někomu nasomrují domů (často i k nám) a místo aby si hráli, jen vyžadují sladkosti, TV a vymýšlí hlouposti - vyloženě škodí. Ale jakákoliv debata s ním je vyloženě mimo, vůbec nechápe, co po něm chci - aby si s kamarády zahráli fotbal nebo stavěli domky venku, vodní bitku nebo i doma, ať si staví nebo hrají a ne jen škodí. O táboře (už vymýšlím příští rok) nechce ani slyšet, nechce nikde spát. Přitom si myslím, že to by bylo řešení přesně pro něj aspoň na pár dní - zábavný program a kupa kamarádů. Tak jak na takového tvrdohlavce, abychom se spolu normálně dohodli a nebojovali stále?
No, já si myslím, že s ním moc debatuješ. On si v podstatě dělá co chce, a pěkně s tebou cvičí. Co otec? Ten na něj taky neplatí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 16:50
Mám doma podobnej exemplář, jen těch dobrých dní má teda víc. Je to zlato mazlivý, chytrej, sikovnej a hodnej kluk… ale vetsinu casu se chova tak, ze ho přeměřuju, jestli se ještě vejde do babyboxu… (no nevejde už 
). U nás se zatím nejvíc osvědčil systém odměn a trestů. Musí vidět jasný, pochopitelný a srozumitelný důsledky svého chování. Jak toho špatného, tak i toho dobrého. Nebýt negativní, ale naopak ho co nejvíc chválit. On vyloženě prahne po pochvale, ocenění, uznání, že něco udělal dobře. Čim víc mu to dopravam, tím víc toho dobrého chování on dělá. Naopak čím víc jen řeším, jak vysira a prudi, tím víc on vysira a prudi. Taky.dost pomáhá se na pravidlech domluvit předem a striktne domluvu pak dodrzet. Je to jak s miminem, ale s ním to jinak nejde. Vše přesně, stejně, bez změn, doslovně, ihned.. No a když má svůj den, tak prostě ignor. Vždycky si najde něco, na co by mohl nadávat, takže se nebudu zaobírat s vymyslenim způsobu, jak se mu zavděčit. Kazdej máme někdy takovej den. Jen někdo holt poněkud častěji..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 16:51
Pokud bych nedokázala vyjít se svým dítětem hledala bych příčinu v první řadě asi u sebe. Pokud mu dovolím prakticky vše nemám si nač stěžovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 17:11
Místo abys prohlásila, že zbytek prázdnin prosedí doma, a pak mu vymyslela další program, jsi měla říct, že bude doma tři dny uklízet a pomáhat, a ty tři dny to fakt dodržet. Bez TV, bez mobilu, bez počítače.
Evidentně kluk ví, že tě může vytáčet a prudit, a stejně za kamarády může, na výlet se jede apod. No tak co by neprudil, když to pro něj nic negativního neznamená. Já bych ho nechala vykoupat v jeho nudě, ale pořádně. Přijde mi, že je zvyklý mít kolem sebe animátory, a bez nich netuší, co se sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 17:26
Moje dítě bylo něco podobného v tomto věku.
No byli jsme mega dusledni, co se řeklo, to platí. Jasna pravidla a limity na televizi, počítač a podoobne.
Na tábor prostě jel, bez diskuzi, neb ho neměl přes léto kdo hlídat a i kdyby měl, vyžití jako na tabore by mu stěží nabídl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 17:54
Jestli ho baví být venku a rád se hýbe, zkus ho přihlásit do skauta. Bude se s kamarády setkávat celý rok a pak s nimi pojede na tábor. Třeba se bude těšit a pojede rád 
. Až přijede z lesa, kde bude 14 dní bez hraček a dalších civilizačních vynálezů, tak ho to třeba bude doma i bavit. Ale nevím, nemám zkušenost. Naše děti se zabaví všude. V každém případě to pro tebe takhle musí být strašně demotivační cokoliv organizovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 18:28
Když mu není nic dobrý, nemá smysl nikam jet a nic vymyslet, a budeme tudíž doma. Na jeho kamarády nemáš náladu, takže k vam nepůjdou. A at vymysli on sam super top zábavu, ze které budou úplně všichni odvareni hykat nonstop blahem včetně tebe. A pak podruhé, potřetí… 
a vyžadovala bych to opravdu důsledně, aby s něčím přišel. Treba si pak raději půjde hrát i sam a stavět to Lego
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 18:41
Potřebuje zaměstnat. Dej mu nějaké povinnosti, třeba dojít s košem, pomoc s nádobím, vyluxovat nebo něco a trvej na tom. A nevymýšlej mu pořád zábavu, ať se snaží sám. Ono ho to povalování taky omrzí. A návštěvy kamarádů můžete také omezit na únosnou míru. Neboj, brzo začne škola a fakt, přihlaš ho do skauta. To je ideální na tu socializaci a ještě se naučí o sebe postarat. Já vím, dobře se to radí. Dodneška vzpomínám, jak se mi holka týden na chatě válela v posteli a byla to ták strašná nuuudaaa a že jí mám vymyslet, co má dělat A hele, časem to přešlo. Pak jezdila na skautské tábory a ještě ráda vzala chatu na milost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.23 19:44
@kemeny13 píše:
Pokud bych nedokázala vyjít se svým dítětem hledala bych příčinu v první řadě asi u sebe. Pokud mu dovolím prakticky vše nemám si nač stěžovat.
A? Tak co z toho? 
- Citovat
- Upravit
22.8.23 19:52
@Buba mara píše:
Potřebuje zaměstnat. Dej mu nějaké povinnosti, třeba dojít s košem, pomoc s nádobím, vyluxovat nebo něco a trvej na tom. A nevymýšlej mu pořád zábavu, ať se snaží sám. Ono ho to povalování taky omrzí. A návštěvy kamarádů můžete také omezit na únosnou míru. Neboj, brzo začne škola a fakt, přihlaš ho do skauta. To je ideální na tu socializaci a ještě se naučí o sebe postarat. Já vím, dobře se to radí. Dodneška vzpomínám, jak se mi holka týden na chatě válela v posteli a byla to ták strašná nuuudaaa a že jí mám vymyslet, co má dělat
Ted to fakt nemyslim nijak arogantne, rypave, ale strasne me zajima, jak primet takovyho kluka udelat praci, jakou chceme. Viz. vynest kos, nadobi…ja doma zdaleka nemam takoveho syna, jak pani autorka, ale k tomuto ho nedokopu, ma 6.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.23 19:59
@Nick.na.emimimo píše:
Ted to fakt nemyslim nijak arogantne, rypave, ale strasne me zajima, jak primet takovyho kluka udelat praci, jakou chceme. Viz. vynest kos, nadobi…ja doma zdaleka nemam takoveho syna, jak pani autorka, ale k tomuto ho nedokopu, ma 6.
Ano, to jsem také slyšela už XYkrát. Taky by mě to reálně zajímalo. Když už opravdu zaječím, pozakazuju vše co jde a stojím nad ním s varechou, vysklád myčku. Ale že by sám od sebe plnil nějaké povinnosti nebo dělal, co po něm vyžaduji už nějaký pátý rok, to bych si mohla nechat zdát. 
- Citovat
- Upravit
22.8.23 20:24
@Nick.na.emimimo píše:
Ted to fakt nemyslim nijak arogantne, rypave, ale strasne me zajima, jak primet takovyho kluka udelat praci, jakou chceme. Viz. vynest kos, nadobi…ja doma zdaleka nemam takoveho syna, jak pani autorka, ale k tomuto ho nedokopu, ma 6.
Hele, ono to nejde zrázu naráz. My jsme to tak nějak začali tím, že si musela večer uklidit hračky, pak postupně přidávat. Ne, že by toho měla naloženo, ale spíš - já teď udělám tohle, ty mi pomůžeš a když to budeme mít hotové, tak půjdeme na hřiště. Ale chce to důslednost. Já jsem měkká, ale muž ten na tom trval a fakt, když to nebylo hotové, tak se nikam nešlo nebo nebyla televize a mohla si řvát jak chtěla. A ono jí to brzo došlo. Ale musím teda přiznat, že když jsme byly spolu samy, tak taky věděla, že povolím. Takže jo, chápu, je to složitější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 20:38
@Buba mara píše:
Hele, ono to nejde zrázu naráz. My jsme to tak nějak začali tím, že si musela večer uklidit hračky, pak postupně přidávat. Ne, že by toho měla naloženo, ale spíš - já teď udělám tohle, ty mi pomůžeš a když to budeme mít hotové, tak půjdeme na hřiště. Ale chce to důslednost. Já jsem měkká, ale muž ten na tom trval a fakt, když to nebylo hotové, tak se nikam nešlo nebo nebyla televize a mohla si řvát jak chtěla. A ono jí to brzo došlo. Ale musím teda přiznat, že když jsme byly spolu samy, tak taky věděla, že povolím. Takže jo, chápu, je to složitější.
Dekuji 
budu zkouset 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Syn je velmi, velmi tvrdohlavý a výbušný. Řekla bych, že někde pánbůh přidal a jinde mu ubral - je velmi chytrý, ve škole mu jde vše samo, tam je bez problémů, ale v oblasti nějakého sociálna nebo empatie je proste zaseknutý a nehne s ním nic. Když má den, je skvělý, usměvavý, dohodneme se na fungování nebo na programu. Ale takových dnů je tak 5 v roce. Jinak od rána do večera problém za problémem. Základní věci nebude fungovat, o všem 3/4 hodinový scéna, jak jsme hrozní (nedělá vůbec nic, vše by jen pohodil na zem a asi se to samo udělá, čili když trvám na těchto základních věcech, hledí na mě jak těle, přitom to vyžaduji odmalička) jediné co chce, je být s kamarády. Je extrémně společenský. Což se zase bije s mou povahou, nejsem introvert, ale opravdu nepotřebuju 24/7 pořád s někým někde klábosit. Problém je ve sladění chodu rodiny, máme ještě 2 mladší děti, jsem ještě na rodičáku. Snažím se být akční, aby se doma nenudili. Takže během prázdnin střídáme nějaké low-cost varianty a zábavy dražší/dál. Různě se domlouvám i s maminkami ostatních dětí, buď jsou třeba u nás na prázdninách nebo jdeme hromadně na výlet. No každopádně syn bojkotuje, co jde. I když je dle něj, i když jsme s jeho kamarády, stejně je na něm vidět, že chce jen dělat naschvály. Už jsem po jednom takovém velmi zdařilém výletě prohlásila, že zbytek prázdnin prosedí doma. Ale s ním je absolutně k nevydržení. Toho, co máme doma, si v životě nevšimnul. Schválně už jsem i protridila věci, ať toho nemají moc a váží si víc toho, co je. Nikdy! si sám od sebe nevzal doma žádnou činnost. Prostě se jen válí a vypruzuje. Zahrajeme si společně deskovky nebo se semtam nechá zlákat na společné stavení lega, ale že by něco dělal aspoň chvíli sám od sebe, to vůbec. Má v ulici kamarády - byl by s nimi ideálně pořád. Ale mě se nelíbí princip, že se k někomu nasomrují domů (často i k nám) a místo aby si hráli, jen vyžadují sladkosti, TV a vymýšlí hlouposti - vyloženě škodí. Ale jakákoliv debata s ním je vyloženě mimo, vůbec nechápe, co po něm chci - aby si s kamarády zahráli fotbal nebo stavěli domky venku, vodní bitku nebo i doma, ať si staví nebo hrají a ne jen škodí. O táboře (už vymýšlím příští rok) nechce ani slyšet, nechce nikde spát. Přitom si myslím, že to by bylo řešení přesně pro něj aspoň na pár dní - zábavný program a kupa kamarádů. Tak jak na takového tvrdohlavce, abychom se spolu normálně dohodli a nebojovali stále?