Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, dvouletý syn začal před 14dny sám spávat ve svém pokojíčku, vše bez problémů. Teď je nachlazený a ty noci jsou docela děs, však to znáte. Hodně maminek říká, že když je dítě nemocné, spí s nimi v posteli, jaký na to máte názor a zkušenosti? Bojím se, jak by to pak bylo až se uzdraví, aby s jeho samostatným spaním třeba nebyly problémy.
Příspěvek upraven 23.09.14 v 20:15
Syn spi od narozeni sam v pokoji kdyz je nemocnej spi s nama problem s tim pak neni…
Malý spí od narození v postýlce, od půl roku ve svém pokoji ale při nemoci, zoubkách nebo jakékoli úzkosti chodí v noci k nám.. Problém zatím není.. Nejdéle s námi spal asi 10 dní v kuse (případně usnul u sebe a během hodiny plakal a šel k nám..). Pak se zase vrátil k sobě, spával tam teď 14 dní bezproblémů a včera měl v noci nějaké zlé sny či co tak byl od 10 nás ![]()
Dcerka spí sama v pokojíku od 20 měsíců. Když byla nemocná zhruba v těch dvou letech, tak jsem spávala u ní v pokoji na druhé posteli. Když jí bylo nejhůř, tak jsem si vlezla do postele k ní (má klasickou velkou). Teď v 3,5 letech za ní v noci chodím, když se probudí, někdy musím k ní do postele. Po uzdravení nemá problém spát sama.
Ona k nám v noci nikdy nechodila i ráno radši volá, že je vzhůru, než aby vyrazila do ložnice. ![]()
Tak malý spal od 9 měsíců sám v pokojíčku a když byl nemocný, tak jsem si ho vzala do postele… no vydržel tam 10 minut a musela jsem ho odnést zpět do jeho, prostě u nás spát nechtěl.
Když je malá nemocná - hodně, je u nás v posteli, ale tak jen den nebo dva, dokud se stav trochu nezlepší. Pak spí sama a já za ní v noci chodím pokud něco potřebuje.
Obnovuju diskuzi. Naší dcerce je 20 měsíců a prochází si ošklivou nemocí. Od půl roku spí sama v pokojíčku, ale teď to prostě nejde a její stav vyžaduje být tak nějak pořád pod kontrolou. Jelikož jí to i hodně bolí, tak je to absolutní mamánek. Uklidněte mě prosím, že až jí bude dobře, tak se to zase uklidní a tak nějak se vrátíme do starých kolejí.