Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No nám naštěstí dveře hrozně vržou, ale ano, už si umí otevřít a napadají jí různé „koniny“
Stane se. Naštěstí se nic nestalo a ty si budeš dlouho dávat pozor.
Stane se. Mě starší dcera jednou odešla z bytu jen punčocháčích a chytila jsem ji o patro níž u vchodu. A mžu říct že v životě nesešla ty schody rychleji než tenkrát
Bylo jí taky kolem dvou let. Já jsem si jen dovolila jít na WC. Hlavně že se nic nestalo a příště už si dáš pozor.
Stalo, dvakrát
Jednou hlídal manžel, a já slyšela prcka z chodby jak huláká u dveří… Po druhé jsem já šla na balkon sundávat prádlo, myslela jsem, že prcka hlídá manžel, manžel si myslel, že ho hlídám já… Prcka jsne idlovili až na prvním schodu posledních schodů před vchodovejma dveřma, kde se zasekl a začal volat, protože se neměl kde chytit… ![]()
Bylo mu rok a půl cca…
![]()
Malou nechavam na chodbe at si tam hraje
na tlacitko vytahu zatim nedosahne a n kliku od dveri na schodiste taky ne. Tak tam sousedum kramuje boty a prenasi rohozky ![]()
Stalo. V roce a půl, kluk. Naštěstí uměl po schodech dolů zadkem napřed. Ve 22m bych se už asi nebála, na chodbě by se mu nic stát nemělo, ven by se nedostal.
@Janichka píše:
Malou nechavam na chodbe at si tam hrajena tlacitko vytahu zatim nedosahne a n kliku od dveri na schodiste taky ne. Tak tam sousedum kramuje boty a prenasi rohozky
asi tak. my teda máme ve vedení protipožádního fanatika, takže na společné chodbě být botníky nemůžou. ale taky si na chodbě často hraje, když dorzíme domu.
@marketakrausova tohle se mi nestalo. Zato když jsem byla na balkoně, tak mě tam kluk - 2,5 roku zavřel a měl z toho děsnou srandu. Já už o hodně menší, protože nikdo jiný v bytě nebyl a na chvíli odběhl do jinýho pokoje. Naštěstí si šel jenom pro nějakou hračku. A po chvíli vysvětlování, jak se používá klička na dveřích mě vysvobodil.
Stalo, byli jsme oba doma, koukáme s malouna pohádku a najednou jsme zjistili, že malá nikde, odkráčela, otevřela dveře od bytu a od baráku (bydlíme v Rd) a my ji zachytili u silnice
díky bohu bydlíme na vesnici, a provoz malý, byl jí rok a půl, do té doby neuměla otevírat dveře a najednou toto. od té doby zamykáme a pro jistotu jsme otočili kliky směrem nahoru (jako u balkonu) a hlídáme,
ona taková „špatná“ zkušennost je k něčemu dobrá, člověk si uvědomí spoustu věcí a je ostražitější