Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj muzu te uklidnit mela jsem naprosto to same at byl maly kdekoliv na hlidani a ja si ho prisla vyzvednout tak zadne nadseni z jeho strany se nekonalo spis naopak zacal berecet ze domu nechce, ze chce byt jeste u babicky.Ted je mu pres 3 a pul a uz se to zlepsuje.Taky jsem byla z toho spatna presne jak popisujes. Nemas se za co stydet je to normalni s nima zaziva neco jineho nez stebou. Uvidiy ze ho to prejde, zase bud rada ze ti nevysis porad za zadkem a muze ho nekdo pohlidat
Já si myslím, že to je až na vyjímky normální a běžné. Pokud jsou dobré vztahy v rodině a dítě spolehlivě zabaví, mají čas se mu věnovat na 100% a hlavně dělat to co on chce, tak proč by se mu chtělo domů, kde přece nějaký pravidla jsou. Buď ráda, že máš hlídání, kde je tvoje dítě spokojené a mají ho rádi. Nechápu, že někdo je schopen žárlit na dítě. Dítě není tvůj majetek a určitě, když bude mít bolístku, v jakémkoli období jeho života, příjde za tebou. Hlavně si ho neusurfuj jen pro sebe, jenom kvůli tomu, aby si měla pocit, že tě má nejraději. To tě má stejně, i když se mu nechce od babiček.
Nedávno jsem prožila něco podobnýho, mamka poprvý hlídala malýho přes víkend sama, já si pro něj přijela v neděli večer po 2 dnech, úplně natešená a malej co? nic, ani se na mě nepodíval, trochu mě to mrzelo čekala sem že mu budu aspon trochu chybět
ale je to asi normální ![]()
Hele bud ráda, protože kdybys ho tam fakt musela dát, z důvodu např. hospitalizace a on tam třeba týden řval po mamince, asi by to nebylo moc dobrý. Je dobře, že si zvyká fungovat i bez maminky, ona ta situace dřív nebo později nastat může.
Ahoj já mám 15 měsíců starého kluka a když jsem byla 6 dní v nemocnici. Malý byl s tatínkem. Já se pak vrátila tak malý se ke mě choval jak kdyby jsem byla cizí. Srovnalo se to až po týdnu. Byla jsem z toho dost smutná.
@Soňa Zacharová
uplne normalni. manzel jezdi co par mesicu na tyden az dva pryc a maly mu kolem roku delal to same a mladsi to dela jeste ted (ma 2 roky). manzel prijede po 10 dnech a ona se na nej ani nepodiva, projde kolem a jde si hrat. myslim, ze takhle male deti to nekdy berou jako zradu, ze dotycny „zmizel“.
@Anonymní píše:
Krasne odpoledne. Jsem jeste porad na materske, ale zacinam si uz mesic s nekolikadennimi prestavkami privydelavat obcas. Maleho hlidaji tchanovci se svagrovou. Jsem za to moc rada. Ale vzdycky, kdyz prijdu, cca po 6 hodinach, tak se mnou nechce jit domu, ani neni nijak nadseny, ze me vidi. Chce tam vzdycky zustavat. Jsem z toho obcas zklamana. On je ma moc rad, vzdycky ma s nimi hodne zabavy, to je super, ale myslela jsem, ze se bude na me aspon trosku tesit. Ale dava mi spis najevo, ze jsem prisla nevhod. Nekdy se i citim trapne.
Mate nektera podobnou zkusenost? V unoru mu budou 3 roky.
Moc dekuju. Omlouvam se za anonym, ale stydim se za to trosku
Mam to podobne, chodim na nocni, takze muj uspava a spi s malym. Vcera jsem si chtela prilehnout a maly me doslova vystrkal s postele a rano jak taticek odesel hysteriska scena na chodbe kde je tata. ukldnit nesel, rval tam pul hodiny na celej barak
za mnou dosel az po zachvau a stejne pridil, tekze mam pred nocni naspano cca 2,5 hodiny
Ahoj Měla jsem to i mam to i ted s klukem to samé. Ale když jsem odešla z domu. Dneska je mu 8.Od babičky a dědy se mu nechtělo. Nebo když byl na hlídání. Jinak se furt tulil. Tulí se i ted, ale je to pro ně rozptýlení. Netrap se. Má tě rád to se neboj.
Můj syn to dělal do desíti let
když odněkud odcházel, většinou od našich nebo od švagrové (kde má bratrance), tak brečel, že tam chce zůstat a že nechce domů
jsem se styděla, jak kdybych ho týrala nebo co
V autě se hned otřepal a těšil se domů, ale do té doby to byla síla ![]()
Malej to dělá taky. Dokonce byla scéna i v čekárně u doktorky, že nechce domů. Pravidelná scéna je i ve školce, kdy malá chce domů a malej ne
učitelky už na mě koukají divně
taky je mi vždy trapně
Dela mi to syn i ted v sesti letech, rano ve skolce chce abych prisla po obede a kdyz prijdu v pul ctvrty je to hrozne brzy. Hazi ksichty a ma kecy ze jdu brzo
![]()
Můj šel v listopadu poprvé do školky, hned na celý den, já sedm hodin jak na jehlách, že ten chudáček malý se tam souží, opuštěný bez maminky, no a samozřejmě když jsem pro něj o půl třetí prifrčela s romantickou přdedstavou jak se mi s rozběhem vrhá kolem krku, tak jak mě zmerčil tak ustrnul, zacouval hlouběji do třídy a se slovy: ještě si budu hrát se odporoučel :/ No, taky mě to mrzelo, ale zas mám radost, že si hezky zvyknul. Po měsíci už je ochotný občas odejít i dobrovolně ![]()
Byla jsem to samé, tam kde byla švanda, u babiček, dědečků, tetiček, ze školky…se mi nikdy nechtělo, ale mámu jsem měla ráda, jen jsem se na ni netěšila, protože mě „vytrhla“ z radosti, hraní si a dělání srandiček, které třeba se mnou až tak nedělala.
To jsi mi připomněla, když kámoška vedla holčičku poprvé do školky. Paní učitelka zvolala: „Děti, máme tu novou holčičku!“
Adélka šla jak ve snách do třídy a kámoška se rozbrečela.
Učitelka: „Copak copak, Vás to nějak vzalo…“
A ona s brekem: „Ta potvora se ani neotočila.“
Krasne odpoledne. Jsem jeste porad na materske, ale zacinam si uz mesic s nekolikadennimi prestavkami privydelavat obcas. Maleho hlidaji tchanovci se svagrovou. Jsem za to moc rada. Ale vzdycky, kdyz prijdu, cca po 6 hodinach, tak se mnou nechce jit domu, ani neni nijak nadseny, ze me vidi. Chce tam vzdycky zustavat. Jsem z toho obcas zklamana. On je ma moc rad, vzdycky ma s nimi hodne zabavy, to je super, ale myslela jsem, ze se bude na me aspon trosku tesit. Ale dava mi spis najevo, ze jsem prisla nevhod
. Nekdy se i citim trapne.
Mate nektera podobnou zkusenost? V unoru mu budou 3 roky.
Moc dekuju. Omlouvam se za anonym, ale stydim se za to trosku