Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevím si s ním rady :( 1,5letý
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.10.12 20:51
Nevím si s ním rady :(
Zdravím všechny maminky!
Mockrát jsem se rozhodovala, zda se jít poradit, nebo to nechat být, přece jen jsem si tu hledala rady ohledně „živějších“ dětí, ale příjde mi, že u nás nefunguje nic. 
Nevím čím začít, ale asi tím, že poslední dobou začal dost kousat a škrábat jak nás, tak děti, s kterými se vídáme na písku nebo u kamarádek. Včera moc poškrábal jednoho stejně starého kluka, úplně nečekaně u hry a klučina se ho už od té doby bojí. Ani jsem nestačila rychle zareagovat a zabránit tomu. Příjde mi, že mu to snad dělá dobře. Četla jsem rady, jako oplatit to stejným zúůsobem jemu, nebo mu dát po ručičce, být důsledný, důrazně říkat ne… zkoušeli jsme vše. Nejde to ani po zlém, ani po dobrém, nevím co dál. Dostane přes ručičku, poplače si, ale ve vzteku, že dostal mě jde kousnout 
Já fakt nevím, ale vyplácet je mi to už někdy proti srsti, tak zvýším hlas a řeknu NESMÍŠ, TO BOLÍ! ale jak bych to ani neřekla
Moc mě to mrzí, protože od malička to bylo klidné dítko, spal celé noci, nebyl s ním nikdy žádný problém. Ale jak začal chodit, neposedí, pořád lítá, vzteká se.
Když se orčílí, všechno co najde okolo sebe, tak s tím začne házet, mlátit… tak mu to seberu a třreba na tři dny schovám. Ovšem nejsem si jista, jestli to má nějaký efekt. nebaví ho čtení pohádek, knížku mi vždycky vyrve, a zahodí a jde pryč. Nevydrží u ničeho dýl jak 10 minut. 
Jen zatloukací hřebíky z Ikei ho zabaví aspoň na půl hodiny, a to jen někdy.
Navíc ještě nemluví, moc se mu nechce, takže celý dny piští a vymrčuje, je to někdy k zbláznění. 
Snažíme se ho zabavit, pořád ho hladím, dávám mu pusinky, aby věděl, že ho milujeme, on mě pusinky oplatí, ale v tom nečekaně kousne se vší vervou. 
Nevím, zda je to jeho projev jak na sebe upozornit (jak už jsem někde četla) nebo co za tím stojí.
Jinak je strašně šikovný motoricky, venku mu to jde na kole, na odrážedle, je strašně bystrej, ale doma ho, mám pocit, vůbec nezvládám.
Prosím o radu jak se zachovat. Mám navštívit psychloga, s tím škrábáním a kousáním, nebo mi poraďte jinou metodu jak ho to odnaučit…
Omlouvám se za román.
Pěkný večer, K. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.10.12 20:59
A kolik chlapečkovi je? Omlouvám se, jestli jsem to přehlídla. 
Nemám zapnuté metříky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:01
Ahoj, podle mě to chce najít tu příčinu.. tady to budou vše jen spekulace, čím by to mohlo být a jak to zkusit řešit, já bych se poptala u dr a ona by vás mohla poslat k nějkému odborníkovi, tak bych to řešila já. Chápu, že jsi z toho bezradná a smutná ale myslím, že za to nic nedáš a budeš klidnější, že pro to něco děláš pokud si sama nevíš rady. Tak at je brzo vše v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:03
Je mu přesně rok a půl. 
když tu teď vedle mě spinká a je tak zlatej, tak se mi aji svírá srdíčko, že si tu na něj musím stěžovat 
ale když já už jsem fakt někdy s tím jeho vztekáním a nervačením v koncích.
Včera jsem dokonce četla o dětech beranech, což on je, že jsou to živější děti, že to rodiče nemají lehké Toto vždy v časopisech beru s rezervou, ale když jsem to četla, jako by to bylo o našem Honzíčkovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:06
Angelino, díky. vím, že to tu úplně nevyřeším, ale třeba má ještě někdo nějaký tip, jak z toho ven
Já ho tak miluju, a když ho musím plesknout přes ruce, je mi to hrozně líto, ale nechci to na sobě dát znát, aby neviděl, že mu to projde nebo tak.
Navíc vůbec nevím, kde to chování pochytil, vždycky byl naprosto zlatej, hodnej, bez problémů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:11
Já myslím, že to přejde 
je ještě dost malý, aby chápal…důrazně bych říkala ne, případně pevně chytit ručku a říct ne…zkouší, co si může dovolit, kde má svoje hranice 
u takhle malých dětí by to každej měl pochopit, žádný dítko není svatý…
Mě spíš štvou větší děti cca kolem 5 let…mám v okolí jednoho klučinu, kterej bezdůvodně přijde, vlepí nějakýmu dítku facku přes pusu a má z toho hroznou psinu, maminka pouze slovně zareaguje, že se to nedělá, ale on si z toho evidentně nic nedělá a vesele pokračuje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:16
Právě že mě někdy příjde, že to snad dělá schválně, asi aby si ho někdo všiml nebo tak. 
přitom je nás pořád v baráku plno, bydlí s námi tchýně, má další dva sourozence, kteří se mu taky hodně věnují, pozornosti má dost, tak nechápu. 
a co s tím vztekáním? začala jsem dělat to, že když se začne vztekat, tak si ho nevšímám, on trochu přidá na grádech, ale když nereaguju zase, jde ode mne pryč. Nevím jestli je to moje řešení správné mám potom blbej pocit, že to vypadá tak, jako bych ho od sebe odstrkovala a nechtěla s tou maličkou dušičkou nic řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:17
Takhle na dálku těžko radit.
Není doma jiná situace? (Čekání dalšího potomka, stěhování, změna zaměstnání partnera, cokoliv, co by mohl pociťovat…).
Asi bych se zamyslela, od kdy to začal dělat… A pak je strašně moc moc důležitá důslednost. Když ho káráš, musíš vědět a cítit, že ho CHCEŠ pokárat. Jestli z Tebe cítí, že je to vlastně Tvůj drobeček a ani se Ti na něj křičet nechce, nebude si z Tebe dělat vůbec nic.
Možná taky jen testuje hranice (období já-já-já!), Ty mu je musíš hodně jasně určit, co jo a co ne, razantně. Dítě je vlastně jako „v cizí zemi“, narodí se a neví, jak to na světě chodí - proto zkouší, když udělám tohle, co se stane? (Jako by sis koupila novej přístroj bez návodu, taky musíš zkoušet, co se stane když to a co když tamto…). Proto tolik touží po hranicích a našem jasném vyjádření se k situaci, pomáhá jim to na jejich cestě růstem.
Mně se osvědčilo neskrývat před dětma svoje emoce. Když jsem byla zoufalá a už fakt nevěděla, co dělat, rozbrečela jsem se. Je hezké se ovládat a být nad věcí, ale proč by děti neměly zjistit, že i mně něco bolí, mrzí a štve…
Jestli to dělá jen chvilku a budeš se snažit opravdu jasně dát najevo NE (hlasem, gestikulací, mimikou, neboj se být prostě naštvaná), tak to brzy přejde - jedná-li se o běžnou dětskou vývojovou fázi.
Asi všechny jsme si prošly těmahle krizema, některý děti jsou agresivní, jiný ubulený až to možný není, jiný si lehnou na zem a bušej pěstma… Beru, že na to maj „právo“ (občas mozeček všechno nepobere), ale vodsuď podsuď.
Ale ber to jen jako psaní od matky skoro 3 dětí, odborník nejsem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:17
Ahoj mam holčičku 18 měsíců a taky beran, měla období ze nas taky všechny kousala a hlavne mne. No a mne napadlo, kdyz jsem viděla ze bude kousat, tak jsem jí rychle dala do pusy její ruku, aby kousla sebe. Ona se nikdy nekousla jen koukala co to dělám a na kousání zapomela. Párkrát jsem to tak udělala a pak přestala kousat uplne. Škrábání nevím to malá nedělala a doufám ze dělat nebude. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:19
Kačenko, no to doufám, že mě v toto dítko HOnza taky nevyroste… když na něho ani plácnutí neplatí. nechci být za špatnou matku, strašně se snažím, ale někdy se moje metody úplně míjí účinkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:20
Zakladatelko, chtěla bych ti poradit, určitě přícinu nenajdu - nežiju s váma, neznám osobně, ale třeba zkušeností.
Sama jsem si s dcerou prošla něčím podobným - ale já u toho byla ještě těhotná se synem - takže i moje snížená pohyblivost a hormony na pochodu hrály své.
Dcera sice tak moc neubližovala / krom mě a našemu Yorkovi, ale vztekala se. Válela po zemi, dělala naschvály… no dost podobně jak píšeš. Mohla jsem oplácet, zakazovat, domlouvat, objímat… a stejně nic. Nakonec se u nás osvědčilo, ji vzít a odnést, odtáhnout - prostě co zvládneš do pokoje. Důrazně říct - až se vyvztekáš / budeš vědět jak se máš chovat / přijď. A odcházím.
Do pár min. se vrátí - nezavírám dveře nic… takže se ptám jestli už ví jak se má chovat - někdy ne a to ji posílám a nebo nesu zpět a pokud ano dáme si pusinku a pokračujem v tom co děláme.
Bylo to takhle opravdu nejlepší a prostě věř - časem to přejde - je to jen další vývoj dítka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:23
@Katka_LEE píše:
a co s tím vztekáním? začala jsem dělat to, že když se začne vztekat, tak si ho nevšímám, on trochu přidá na grádech, ale když nereaguju zase, jde ode mne pryč. Nevím jestli je to moje řešení správné
Hele můj druhorozeňák je pěěěěknej vztekloun, ale fakt fest. Aktuálně je mu skoro 2,5 roku. Na každýho platí něco jinýho.
Ale většinou to jakože s ním nejdřív chci vyřešit, dřepnu k němu, koukám mu do očí, dávám pocit, že mě jeho stav zajímá (nerada bych mu křivdila, někdy může něco chtít, neví jak to vyjádřit a nervy mu pracujou, každej máme nerv. soustavu jinou…), když to nejde, tak už si ho nevšímám. Z místnosti schválně neodcházím, ale prostě si dál v klidu dělám svý věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 21:24
Davdan, to je jasný, že se snažím být důsledná! když ho kárám, opravdu zvyšuju hlas, plácnu přes ruku, říkám že to NESMÍ! ale za pár minut to udělá znova a znova, pak když ho plácnu třeba po třetí, už má ručičku zčervenalou, pak je mi to líto. Před ním to líto najevo nedám, (líto z otho plácnutí) aby si nemyslel…
Ale někdy když kousne, zkusím začít brečet, tak se za mnou hned jde mazlit, hladí mě, a jakmile to přejde, začnu se s ním zase hezky bavit, tak mě znova škrábne, nebo bouchne je to někdy na palici. jestli tohle přejde, budu ráda, ale mám oaby, aby z něj nebyl nějakej nezvladatelnej kluk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zuzga
20.10.12 21:24
Ahoj,
Mam syna (tretie dieta), ktory v rovnakom veku robil presne toto iste.
Teraz ma 28 mesiacov a je to ovela lepsie. 
Najviac tyral o rok a pol starsiu sestru - hocikedy, ked isiel okolo nej ju pokvakal za vlasy, postipal, uhryzol. A ona trpela a plakala. Moje tresty, zakazy nepomahali. Niekedy som cele dni len behala za nim aby jej neublizoval
A potom som jej povedala nech mu to vrati. Maly bol najskor strasne prekvapeny, ale pochopil a teraz je to uz ovela lepsie
Teraz ublizuje iba, ked je velmi rozblazneny, alebo unaveny.
A vsetky tri deti som vychovavala rovnako a iba najmensi je taky agresor.
Zuzana+3
- Citovat
- Upravit
20.10.12 21:25
@Katka_LEE píše:
Kačenko, no to doufám, že mě v toto dítko HOnza taky nevyroste… když na něho ani plácnutí neplatí.
neboj, to určitě ne…nevím myslím si, že opravdu zkouší kam může zajít, navíc období vzdoru…obě moje holky měly takový blbý období, vím jak ti je, ale fakt to přejde…
MMch. holky jsem taky beran a prý jsem byla milionový dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Nedokážu nesrovnávat
- 26měsíční má plínu a dudel :-(
- Nechce jít spinkat ani po obědě, ani večer - 1,5 roku
- Taky vaše dítě nesnáší, když se s manželem objímáte?
- Strká do menších dětí
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Masturbace ve škole
- 11.11.26
- Fussova
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
