Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj všem, všimla jsem si, že téma adopce tu delší dobu moc nejede tak ho ráda oprašuju. Vím, že jsou tu určitě lidé, kteří o ní uvažují a rádi by aktuální informace. Tématu adopce se věnuji pracovně ale hlavně ho žiju. Tak budu ráda, když vznikne otevřený prostor pro otázky a sdílení tohoto tématu.
Na začátek, dávám odkaz na podcast s názvem Mýty kolem adopce, který jsme nedávno s a kamarádkou /dospělou adoptovanou ženou natočily.
https://open.spotify.com/…Qcpki3Fs2mJ9?…
jsou tu zpracované a uvedené na pravou míru mýty jako:
„Láska všechno spraví.“ „Dítě je nepopsaný list.“ „Trauma za všechno může.“ „Geny nevyčůráš.“
Jsou to věty, které slýcháme od lidí, kteří o náhradním rodičovství teprve uvažují, ale i od těch, kteří ho žijí.
Ahoj, podali jsme žádost o pěstounskou péči, ale nakonec půjdeme asi do adopce.
A tak jsem se chtěla zeptat, zda je to běh na dlouhou trať? Manželé nejsme.
@Paty189 Zdravím, a proč nakonec adopce? Do pěstounské péče je mnohem víc dětí a jsou to ty stejné děti jako do adopce, jen v jiném právním rámci.
Asi máte z něčeho strach?
Jinak dětí se do adopce uvolňuje bohužel čím dál míň
zase při pěstounské péči máte podporu doprovázející organizace a pod.
Ahoj, s manželem právě zahajujeme proces žádosti o adopci. V tomhle týdnu máme první schůzku na ospod a tak doufám že nám tam řeknou vše co budeme chtít vědět. Přesto oceňuji možnost vytvoření bezpečného prostoru a vykopávám pár dotazů: čeká nás ještě posledni pokus ivf, více jich absolvovat nechci. Může to být pro úředníky nebo někoho jiného problém? Mám jim to sdělit nebo si nechat pro sebe? Je mi 35 a manželovi 36. Stresuju se jestli už na to nejsme staří? Jak moc se se obecně posuzuje věk? Jinak my jsme normální, žijeme ve vlastním, normálně pracujeme, minulost vyřešená.. podle čeho se pár schvaluje jako vhodný pro adopci? Co by mohlo způsobit, že by nás zařadili jako nevhodné? Díky moc
Moc děkuju že jsi tu. Asi na začátek napíšu důležitou věc, snad trošku pomůže. Oni - OSPOD, úředníci, psychologové apod. nemají v plánu vás usmažit, vyřeadit..oni vás jen chtějí poznat. Chtějí vědět kdo jste, aby pak mohli zjistit k jakém dětátku byste se nejlíp hodili. Mě kdysi pomohla jedna věta manžela „já si to neberu osobně prochází tím všichni“. Pomohlo mi se v tom procesu uvolnit a pak to celé vlastně bylo dost fajn ![]()
Takže já bych se nebála být otevřená, uvolněná..oni fakt nepřichází na kontrou (např. u bydlení) spíš chtějí zjistit jak žijete. Tak i u psychoposouzení nejsou špatné odpovědi.
Staří rozhodně nejste
Lidé žádají o adopci i mnohem později. Na druhou stranu, já se stala adoptivní máma ve 30, u mladší v 35 a jsem ráda, že to bylo dřív. Naše zraněné děti potřebují rodiče v síle. Klidně se dál ptej jsem tu.
Ještě mě napadá, kdyby někoho zajímal otevřený, hluboký podcast o adopci: https://open.spotify.com/…Wg3jg4WTUher?…
@dalila6 Moc děkuju že jsi tu. Asi na začátek napíšu důležitou věc, snad trošku pomůže. Oni - OSPOD, úředníci, psychologové apod. nemají v plánu vás usmažit, vyřeadit..oni vás jen chtějí poznat. Chtějí vědět kdo jste, aby pak mohli zjistit k jakém dětátku byste se nejlíp hodili. Mě kdysi pomohla jedna věta manžela „já si to neberu osobně prochází tím všichni“. Pomohlo mi se v tom procesu uvolnit a pak to celé vlastně bylo dost fajn ![]()
Takže já bych se nebála být otevřená, uvolněná..oni fakt nepřichází na kontrou (např. u bydlení) spíš chtějí zjistit jak žijete. Tak i u psychoposouzení nejsou špatné odpovědi.
Staří rozhodně nejste
Lidé žádají o adopci i mnohem později. Na druhou stranu, já se stala adoptivní máma ve 30, u mladší v 35 a jsem ráda, že to bylo dřív. Naše zraněné děti potřebují rodiče v síle. Klidně se dál ptej jsem tu.
@wrtulka82 děkuji za odpovědi! Trochu jsem si myslela že to tak nějak asi bude, že nás nebudou chtít odradit ani nachytat. Ale víš, dost mi na tom záleží abychom zapůsobili normálně.. Co to ivf myslíš že to je problém? A můžu se ještě zeptat, co děláš když se adopcí zabýváš profesně? A z jakého jsi kraje nebo města? (Nechci vyzvídat, jen jsem četla že je to v každém kraji jiné, tak proto se ptám) A co se týče vaší cesty, vy jste byli od začátku rozhodnutí že půjdete cestou adopce? Já jsem ještě ve 29 nevěděla jistě že děti vůbec chci a adopce pro mě byla úplně utopie.. tak proto jsme se k tomu dostali až takhle později..
@dalila6 Nevím v jakém kraji procházíš procesem, hodně to záleží na lidech. Ale obecně většinou IVF je běžné že člověk procházel nebo plánuje procházet. Ono to máš podobné jako s tím že v některých krajích stále chtějí aby lidé byli vzatí a jinde už to vůbecneřeší. Taky mám info že někde chtějí, aby člověk neprocházel IVF. Já bych byla spíš otevřená a nebála se cokoliv sdílet.
Já několik let pracovala v doprovázející organizaci na více pozicích, jedna mě nejbližší bylo zapojení v projektu který podporuje adoptivní rodiny, kde jsem mimo jiné byla peer konzultantem - člověk s vlastní zkušeností. To dělám do dnes (na přímo) https://vbezpeci.carrd.co/
není to všechno taky pracuju i jinde jako odborný metodiky, ale tam obecně řešíme náhradku - děti které potřebují najít dlohodobou nárhadní rodinu a nedaří se to. Ale to je jiný příběh
@dalila6 ještě vidím že jsem ti neodpověděla na vše. Ne my jsme si prošli douhou neplodností - 5 let než jsme adoptovali. Jen jsme prostě do toho spadli dřív. O adopci jsme žádali asi po 3 letech kdy už jsem těch IVF klinik měla dost plné zuby. Jinak jsem z Pardubického kraje.
@wrtulka82 Tak první schůzku máme za sebou a musím říct že to bylo dost v pohodě. a vlastně jsme se nic moc nedozvedeli
paní byla velmi milá ale jak chtěla všechno rychle říct tak vždycky spojila několik věcí dohromady a člověk se vlastně úplně moc věcí nedozvěděl. Tak jestli dovolíš ještě pár dotazů na tebe: překvapila nás dotazem, jestli jsme ochotni vzít si dítě z babyboxu. Předpokládám že nikde nejsou žádné informace o tom, jak často mají tyto děti nějaké závažné zdravotní problémy? a co všechno se o těchto dětech a o jejich rodičích většinou podaří zjistit? a ještě z jiného soudku ohledně přímé adopce, stává se že si to biologická rodina rozmyslí a chce dítě zpět? Jsou nějaka data o tom, jak probíhá osvojení romského dítěte „bílým“ párem? jaké jsou tam specifika, problémy.. (já bych takhle proti tomu nic neměla ale vzhledem k tomu jak je naše společnost vůči Romům negativně zaměřena bych se o to dítě bála tím víc)
@dalila6 máš skvělé otázky a je toho hodně.
Hele já osobně bych se osvojení dítěte z babyboxu nebála. Znám několik těhle broučků a až na jednoho jsou zdravé běžné děti. Jakože v pohodě. Co je tam blbé a nešikovné je zpracování identity, ale už ted těch dětí není málo a existuje facebooková skupina kde se rodiče těhle dětí schází a podporují. Tak jen tady je to spíš o té práci nejistotou a neznámem..ale to je u dětí v NRP běžné jen tady akcentované snad mi rozumíš. Jakože nevědí kdo byli rodiče takže koukno „hm asi bílé dítě“ ale oba rodiče mohli být romové (ne že by to byl problém spíš vysvětluju) že tam těch inforamcí o dítěti a jeho anamnéze a tak je málo. Na druhou stranu jsou babyboxové děti u kterých ospod přesně ví čí je to dítě ![]()
@dalila6 Klidně se doptej. Druhá otázka. Přímá adopce, nebo tedy adopce dítě z porodnice. Hele děje se to. Ale my do toho šli a máme tak obě děti a šla bych do toho znova moc se to vyplatí. Protože čím dřív dítě vytáhneš ze systému tím dřív se na sebe můžete vázat, budovat vztah, tím míň stihne systém dítěti „zmačkat dušičku“.
Nevím v kolika % se dítě „vrací“ ale oni se vždy snaží tomhle předcházet a vybírat děti u kterých dle zkušenosti vědí že k tomu nedojde, nebo s největší pravděpodobností nedojde. Npaříklad. 7 mé dítě matky kdy se nestará ani o jedno a všechny jsou náhradních rodinách. Tak jsem nad tím přemýšlela i já u obou mých dětí když jsme je přebíraly jakože nikdo nemá chuť a potřebu nám ublížit že nad tím přemýšleli…Taky při seznamnování se spisem je dobré se tam pak hodně doptávat, jeslti opravdu o dítěti vědí všichni z rodiny a opravdu nechtějí a neboudou pečovat? A co tatínek, ten i když není v RL tak se tam může třeba později chcít z nějakých důvodů dopsat (hele mluvím o jednotkách příběhů za ty roky) prostě se hodně ptát a vnímat jak to působí rizikově i pro vás..
@dalila6 A romské děti. Hele to by bylo ještě na delší debatu. Ale čím déle jsem v NRP tak tím víc to vnímám tak, že dítě je prostě dítě a má nějaká zranění duše, potřeby, temperament. Jsme blbá společnost na tohle, ale za mě to není rizikovější adopce než jiná, když budete pracovat s jeho identitou, budete mu pomháhat rozvíjet pozitivní vztah k jeho romské kultuře (mám kamarádku 2 chlapečci romští tak když tak pak můžu vás propojit jak „budují“)
Hlavně pozor na knihu Rok kohouta, tam náhradní maminka svaluje neúspěch adopce na „romské geny“ ale je to kniha hodně zažraná do společnosti. Je to bohužel hodně blbě, přebrali traumatizované děti a ty se nějak chovaly o barvu nebo etnikum tam nešlo, tohle by jim dělali i bílé děti jeslti mi rozumíš.
S adopcí se fakt bude otvírat téma traumatu z opuštění a to i u miminek, ale to už jsme jinde. Já romské děti nemám, ale rozhodně to dnes vnímám hodně jinak než tenkrát když jsme informace neměli.
Jo ještě mě napadá. To je moje práce, hledáme náhradní rodiny pro konkrétní děti. Tady mají medailonky. Jsou tam i děti do adopce. Ale dávám ti to sem spíš pro to, že je zajímavé si přečíst ty osudy dětí, které potřebují náhradní rodiny…aby člověk nečekal na to své vysněné a spíš se posunul za těmi dětmi jelsti mi rozumíš https://rodinnasit.cz/deti-do-rodin/