Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Otec štve dítě proti mně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobea
18.10.16 15:27
- Citovat
- Upravit
18.10.16 15:36
@Kobea Jj, určitě záleží v jaké situaci a jak to člověk řekne. Proto píšu, že by měla konkrétně psycholožka poradit. No já jsem zase taková, že s dcerou mluvím i o věcech jako že jsem smutná, nebo že pláču a to se zdaleka nerozvádím. Prostě bych to asi řekla, ne jako obvinění, ale třeba je mi z toho všeho smutno, nevím, jak to řešit…zase jsem četla, že je potřeba dětem ukázat, že i dospělý si někdy neví rady, že i mamimka je smutná apod. Je to asi taková velmi tenká hranice mezi sdílením a podsouváním. Zase proč neříct, že mi bylo smutno, když dlouho nevidím…nebo myslíš to jinak formulovat? Jako ne bylo mi smutno, ale těšila jsem se na tebe?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.16 15:37
@Kobea Kruciš, jsi mi nasadila brouka do hlavy, jestli jsem manipulant 
EDIT: Já jsem ty vysvětlení myslela na situace, kdy mě dcera „přichytí“, že něco nedávám. Vidí, že jsem smutná nebo že pláču. Ne, že bych z čista jasna přišla a začla jí říkat, že je mi smutno, když je u tatínka. To jsem tak vůbec nemyslela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
18.10.16 17:18
@anupati To je taky jiná situace. Říct dítěti, že jsi smutná, protože Ti ukřivdili v práci nebo proto, že Tě ošidili v masně je něco jiného, než říct dítěti, že jsi smutná, protože je u tatínka a není u Tebe.
Jinak je určitě dobré vysvětlovat dítěti, že život není pořád růžový a bezproblémový.
- Citovat
- Upravit
Kobea
18.10.16 17:20
@anupati Jinak si myslím, že tohle je často důvod, proč děti k tátovi nechtějí. Protože maminka je smutná, když nejsou doma (nemám na mysli nikoho konkrétního). Některé mámy to dělají nevědomky, jiné naprosto účelově.
- Citovat
- Upravit
18.10.16 17:31
@Kobea Nenapsala jsem to dobre. Ja bych, kdyby byla prilezitost a dcera videla, ze jsem smutna nebo se jinak bavily o situaci, tak bych sice rekla, ze jsem smutna, kdyz nejsme spolu, ale ze je potreba, aby byla i s tatou.Ze bohuzel jako driv uz to nebude, abysme byli dohromady. Proste bych chtela, aby vedela, ze i pro me to neni snadne, ze si treba musim zvyknout, ze naraz nejsme spolu, ale nemeni to nic na tom, ze chci, aby byla i s tatou a ze to zvladnu.Ale chtela bych, aby vedela, jak se citim a ze mi na tom, abysme spolu travili cas zalezi. Pokud je druhou stranou manipulovana proti mame, tak to podle me ma zase jiste nebezpeci se sice hrdinne nesnizit na stejnou uroven, ale byt za tu co pro dite v poho vse zvlada a nic neresi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
18.10.16 17:48
@Kobea píše:
@anupati Záleží na tom, jaká slova v jaké situaci člověk zvolí.
Tak to každopádně 
A někdy stačí „ten tón“. Psala jsem původně narychlo a už když jsem to odklikla, tak jsem měla špatný pocit, z těch formulací. No je to pro mě poučení, že záleží na kvlitě a ne na kvantitě, zvlášť když se vyjadřuju k tak citlivé věci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
18.10.16 18:00
@anupati V pohodě. Je to psané slovo, může nás to číst sto a každá v tom uvidíme něco jiného.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.10.16 23:02
Ahoj holky,
moc děkuji za reakce. Budu se snažit být co nejvíc v klidu ať malou ještě víc nestresuji. Dnes jsem ji aspoň vezla na trénink a domluvili jsme se, že zítra přijede ze školy domů a budeme si zdobit dýni a vyrábět dekorace 
. Strašně se na ni těším a nebudu s ní řešit ožehavé témata, aby se kvůli tomu zase neuzavřela. Ale určitě nás to čeká. Po domluvě s právničkou budeme pro dceru navrhovat střídavou péči, aby neměla pocit, že jí tatínka zakazuji, ale taky aby on to rozhodnutí soudu konečně respektoval a nedělal si z dcerou z našeho života holubník. Budu jí muset vysvětlit co je soud, zákony a že prostě budou pravidla, které je potřeba respektovat.
Jinak expartner hodnou tetu pořád zapírá, nikdy nevěru nepřiznal, i když to všichni ví a i teď je pořád s ní, ale asi stále ne tzv. oficiálně. Dokonce se mi donesly zprávy, že se k němu bude stěhovat, ale to taky můžou být jen řeči. Už dávno je mi jedno, co ti dva spolu mají, dva roky jsem se kvůli tomu natrápila dost.
Dnes jsem s ním měla rozhovor a je to pořád dokola, pořád zapírá, že on nic a dokonce ( smích) mě obvinil, že to já jsem měla poměr. Opravdu netuším s kým a kdy, byla jsem hodně v práci, ráno jsem vozila dceru do školky, pak dojíždět 80km denně do práce, vyzvednout dceru, doma poklidit malou farmu + práce na počítači+ kroužky dcery+vaření atd., ex přijel z práce a nemusel doma nic dělat.
Teď už naštěstí nemám farmu, bydlím ve svojem domečku, který postupně opravuji, ale práce je pořád náročná a k tomu mi přibil ten malý rošťák.
Tak mi zítra držte pěsti, ať si to s malou užiju, sem opravdu šťastná za každý den, který s ní můžu být a dám vědět, jak bojuju
- Citovat
- Upravit
19.10.16 09:57
Klobouk dolu, kolik jsi toho stihala…a jak pises, ex doma nemusel nic. Nekdy si rikam, kdyz ctu mistni diskuze, ze to je casto ten problem.
Jinak myslim, ze na to jdes dobre.Ja jsem tema myma prispevkama chtela rict, ze je podle me v poradku, aby dcera vedela, ze to pro tebe neni snadne, pokud to nebudes pouzivat jako zbran.Znam dva pripady v okoli, kdy se velkorysost a slechetnost, snaha vubec nezatezovat dite, malem vymstila, protoze protejsek tezce manipuloval. A to slo v jednom pripade o muze, v druhem o zenu. Pokud jeden rodic vyslovene manipuluje a druhy zas dela hrdinu a dela na oko, jak je v poho a o nicem nemluvi, tak mi pripada, ze vznika nerovnovaha.Tim nechci rict, ze maji teda manipulovat oba. Jen mluvit vhodne o svych pocitech, neprtvarovat se, nejit do toho druheho extremu.
Toto je tak slozite tema, rozvod, dopad na deti…sama mam vyvdane dvojcata a vidim, ty dopady v dlouhodobem hledisku. A to se manzel s ex opravdu domluvit umi a respektuji se porad jako rodice.Moc ti drzim pesti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.10.16 19:03
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,já prožívám peklo ohledně dcery má 8let. V dubnu už jsem to nevydržela a odstěhovala jsem se s dcerou a s malým synem(teď 2 roky) od partnera s kterým jsem byla dvacet let. Bohužel mi byl opakovaně nevěrný, psychicky mě neustále ponižoval a kladl na mě přehnané nároky. Na nevěru jsem bohužel přišla pozdě, byla jsem těhotná a navíc se jedná o naši společnou známou, která už dceru stihla patřičně zpracovat (hodná teta). Otec se dceři vždy pěkně věnoval, nechtěla jsem jim ve styku bránit, jen jsem chtěla, aby to mělo nějaké pravidla. Bohužel do rozhodnutí soudu ( podala jsem žádost v březnu a až 15.11. budeme mít stání) má na děti stejné právo a nemusí se se mnou domlouvat. Domlouvá se jen s dcerou a ta mi jen oznámí, že bude u tatínka. V posledním měsíci mi navíc malá doma brečí, že se jí po tatínkovi stýská, že je tam sám a já mám malého syna, volá mu večer celá uplakaná a on si pro ni vždy přijede. Už je to extrém, malá je tam víc než doma, tchýně je navíc na neschopence, tak se jí věnuje i ona a malou jsem už od pátku neviděla, vůbec už nechce domů. Byla jsem i u psycholožky, ta mi radí, ať na ni nenaléhám, že by to bylo ještě horší a ať trávím čas jen s ní ( což je problém, když se starám o dvouletého rošťáka a chodím na plný úvazek do náročné práce, abych nás uživila). Pokaždé, když mi volá, tak se držím, abych se nerozplakala a snažím se být v klidu, ale rve mi to srdce. Když se jí ptám, co mám udělat, nebo co jí vadí, tak mi vždy odpoví, že chce, aby jsme zase bydleli s tatínkem a byly jsme jedna rodina, což už opravdu nejde. Nemůžu být s někým, koho si už ani nemůžu vážit, věřit mu a navíc proti mě poštval úplně všechny, bere to tak, že já jsem se odstěhovala, tak jsem já rozbila rodinu.
Jsem psychicky na dně, v práci se to taky odráží a bojím se ať mě nevyhodí.
Pokud máte podobnou zkušenost či radu, budu moc ráda.
PS: píši anonymně, protože nás čeká ten soud, tak se nezlobte.
Ahoj. Chápu jak se cítíš. Z dětmi je to složité, když otec má zájem. Třeba Ti tím chce zase ubližovat. Chlapi to rádi dělají, jdou přes děti. Ten můj to taky zkoušel, ale on děti rád nemá, jak se dělá. Za dva dny to bude měsíc, co si byl pro syna, ještě se neozval. Chodil tak jednou za měsíc a bral si ho na den.Ted už měsíc nepřišel. Vydrž do soudu. Máte ten soud nějak dlouho. U nás bylo vše soudem vyřízené do měsíce od podání žádosti. Ted podal žádost o rozvod a stání je měsíc od podání. Čeká mě to ve středu. U nás soudy pracují rychle. Drž se a mysly na malého, hodně se mu věnuj, to Ti pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.12.16 09:52
Ahoj všichni! Potřebuju se svěřit - nějak mi upadá morálka, všechno na mě padá, jsem úplně psychicky i fyzicky vyčerpaná. Mám dvě děti 5 a 4 roky, od léta jsem oficiálně rozvedená, ale rozešli jsme se už minulé léto. Do té doby bývalý manžel vídal děti tak 1-3× do měsíce pár dní, jinak se vymlouval na práci, kterou měl v místě svého původního bydliště (cca 400 km od nás). Sliboval, že se přestěhuje k nám, vlastně jsme se na tom zezačátku domluvili, ale nikdy to nezrealizoval. Z nevysvětlitelných důvodů zůstával v místě své práce, dokonce si vymyslel mou „nevěru“ nechával na mě úplně všechno, i finančně. Já šla do práce ještě před druhými narozeninami mladšího syna. Jednoho dne mi došla trpělivost a manželovi navrhla rozchod. Samozřejmě nesouhlasil, protože mu tohle „manželství“ dokonale vyhovovalo. Nedala jsem se a nakonec jsme se rozvedli. Asi půl roku po rozchodu jsem zjistila, že už cca 2 roky má ve svém „přechodném bydlišti“ milenku.
To všechno jsem strávila a těšila jsem se, že s dětmi začneme znovu, v klidu, důstojně a bez větších nervů. Ale.
Od našeho rozchodu bývalý začal manipulovat obě děti, nejprve se mu dařilo zmáknout starší dcerku, později i synka. Alimenty neplatil, po roce a půl marného vymáhání přišla exekuce a musel zaplatit. Od té doby se manipulace vystupňovala do obludných rozměrů, děti začaly doma strašně zlobit, učitelky ve školce se nestačí divit, mladší synek vypráví, že ho maminka chce zabít a že se neměl narodit. Buď se spolu perou, hádají, nebo společně divočí a nejsou k zastavení. Jsou úplně mimo. A při tom všem chtějí k tatínkovi a tatínek o ně taky strašně stojí. Vzhledem ke vzdálenosti si je bere každý druhý prodloužený víkend (4 dny), vozím mu je vlakem na půl cesty. Při loučení pláčou děti i tatík, lidi na nádraží přihlížejí srdceryvným scénám. Pak mi děti vyprávějí, že tatínek v den jejich odjezdu od rána plakal a říkal, že to bez nich nepřežije a že o ně bude bojovat, aby byly s ním. A že ho maminka chce zabít. Do toho přijde jeho otec, dědeček dětí a řekne (jakoby žertem), že mamince nasadí pouta a hodí ji do Vltavy). U táty si děti můžou dělat úplně cokoli. Doma musí poslouchat. Ale je těžké po nich něco vyžadovat, někdy je mi nanic z toho, jak je cepuju a oni to vyhodnotí, že se mnou není zábava a jen na ně štěkám. Ale když polevím, ještě víc jim uškodím, už by neměli hranice nikde.
Zažili jste to někdo? Co se dá dělat? Je to čím dál horší, návštěvu od návštěvy. Otec si představuje střídavou péči, i přes vzdálenost 400 km. Sám se neumí postarat ani o domácí zvíře (několik mláďátek si pořídil a když ho přestaly bavit, někomu je dal). Děti vozí v autě bez sedačky a nepřipoutané, když jsou u něj, tak si celou dobu ani nečistí zuby. Chodí spát, až když sami chtějí (dovedete si představit v kolik). Žije už s druhou družkou, která má v péči cca dvouletou holčičkou, je tudíž doma a stará se i o naše děti. Nebýt jí, tak by to otec asi nezvládl.
Já už jsem na práškách, totálně vyflusaná, bez opory, bez partnera (kde bych taky vzala čas), dojíždím denně 2 hodiny do práce, děti dávám do školky i vyzvedávám, nikdo mi nijak zvlášť nepomáhá. Chápu děti, že nejsou moc spokojené, jsou celý den ve školce a mají utahanou matku… Nevím, co s tím.
Jestli tohle někdo dočetl až sem, gratuluju 
Prosím o sdílení vašich zkušeností a názorů. Děkuji
- Citovat
- Upravit
19.12.16 10:03
Návrh na zúžení (zákaz) styku, trvej na vypracování znaleckého posudku. Případně sama můžeš vyhledat psychologa, vzít tam děti, ale aby otec o termínu věděl a mohl se také zúčastnit!! Jinak pravděpodobně to bude běh na dlouhou trať.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
To vytučněné je typická manipulace. Podle mě to není správné a je potřeba jednat jinak. Reaguji jen na vytučněné, s ostatním souhlasím.