Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj. Před nedávnem nám zemřela babička. Se synem (3roky) jsem za ní byla ještě v nemocnici. A chci se zeptat jestli mu to mám říct? nebo ještě počkat než se na babičku třeba zeptá? Děkuji
Tak ono to záleží asi i na tom, jak je nebo není vnímavej, jestli se vyptává, jestli si na ni vzpomene a tak.
Osobně bych asi počkala a pak vysvětlila
Ale teda s takhle „starým“ dítětem nemám žádný zkušenosti, tak je to možná blbost
Já bych určitě řekla, ono už tříleté dítě docela dost chápe, i když se to nemusí zdát…
Mně tak kdysi řekli, že babička odešla do nebe a je teď z ní hvězdička, která se na mě bude každý večer dívat…já jí pak každý večer mávala z okna…
@Anael píše:
Já bych určitě řekla, ono už tříleté dítě docela dost chápe, i když se to nemusí zdát…
Mně tak kdysi řekli, že babička odešla do nebe a je teď z ní hvězdička, která se na mě bude každý večer dívat…já jí pak každý večer mávala z okna…
smutne tema, ale pekne napsane ![]()
@Elisenika asi bych mu řekla, že teď se babička kouká z nebe.. a pak podle toho, jak by se vyptával.. Ale můj kluk doteď netuší (už 3 roky), že mu zemřela prababička. Kdysi se na ní párkrát zeptat, jeho táta to zamluvil, že je v nemocnici a pak to prostě nechal být (není to moje příbuzná). Kluk na ni prostě zapoměl. ![]()
Měli jsme tento problém také ve 3 letech s dědou, jezdili jsme za ním do nemocnice. Pak zemřel, mlčeli jsme, malej se neptal. Pak mu to vysvětlila babička, že si ho andílkové odnesli do nebe, že byl moc nemocnej a tam je mu lépe. Malej to přijal úplně v pohodě. Jinak na to existuje i moc hezká kniha, kde je vše vysvětlené „Když dinosaurům někdo umře“.
Jestli k ní jezdil, tak říct. Mému klukovi budou tři až v dubnu a když byl děda v nemocnici, pořád se ptal kde je děda? A když jedeme okolo jejich baráku huláká, joo jedeme k babičce. Pochybuji, že by na ně jen tak zapomněl.
Kdyby se ptal, tak mu to řekni. Jinak bych to nerozebírala.
Mně zemřel děda před 14 dny, chodili jsme za ním 2-3 krát denně-měl Alzheimera a bydlel 200 metrů od nás, takže obědy, večeře, vzít psa ven, dcera chodila se mnou. Má 2 roky, zeptala se jednou kde je děda, řekla jsem jí prostě, že děda umřel, že mu ted budem chodit zapalovat svíčku na hřbitov, znovu už se nezeptala, jen když doma najde svíčku, řekne, že je pro dědu. Bratranec má 3,5 roku a ten už to chápe mnohem víc, řekli mu taky že děda umřel, že spí v nebíčku a nic ho nebolí. ten už se vyptával víc, ale myslím, že zapomenou oba dva…
Já bych to řekla, jak to je, prostě lidé, které máme rádi, umírají. Plus přidat historku o nebíčku, hvězdičce nebo jak je kdo zvyklý…
Stejné jsem řešila 3 roky zpět. Umřel mi táta a dlouho před tím jsme bojovali a malá to samozřejmě věděla, že je dědeček nemocný. Malé byli 3 roky a řekla jsem jí, že dědeček umřel a kouká na nás teď z nebíčka, nic už ho nebolí ale na pohřeb jsem ji nevzala. Občas pošleme dědovi takový ten létající lampión a na hrobeček jednou za čas když sama chce odnese nějaký obrázek. Prostě to k životu patří a na Tvém místě bych to řekla, tedy pokud zvládneš pár zvědavých dětských dotazů.
Urcite bych rekla a vysvetlila. A klidne i oni vypravela - rak to udelam casem i ja - nechci aby moje deti zapomneli na svoji babicku!
Me deda umrel v 6ti letech, mamka mi to rekla kdyz me vyzvedavala ze skoly, chudak plakala a ja nechapala (do ty doby mi. nikdo nic nevysvetlik) ale o dedovi jsme se porad bavili i kdyz si ho vybavuji matne.
Tak když nám se zabil kamarád tak jeho dceři tehdy 5leté vysvětlili, že odjel pryč což strašně oplakala, že se s ní nerozloučil
A na pohreb jdete?
Proc mu to nechces rikat?
Omlouvam se, ale moc nechapu ten trend nerikat detem, ze nekdo umrel, pripadne nebrat je na pohrby. Smrt je soucasti zivota, tak nechapu proc to nejak tajit a tutlat. My chodime na dusicky na hrbitov, decka zapali svicky. Loni zemrel stryc, nahle, byli jsme normalne na pohrbu, pak u hrobu, vsechno s detmi. I deti se potrebuji rozloucit, prozit a zazit ten ritual pohrbu a truchleni. Ze vidi pribuzne plakat atd. Vsechno se prece da vysvetlit umerne jejich veku. A 3 lete dite chape dobre.
@ka2ka píše:
Tak když nám se zabil kamarád tak jeho dceři tehdy 5leté vysvětlili, že odjel pryč což strašně oplakala, že se s ní nerozloučil
Toto uz vubec nechapu ![]()
@ka2ka píše:
Tak když nám se zabil kamarád tak jeho dceři tehdy 5leté vysvětlili, že odjel pryč což strašně oplakala, že se s ní nerozloučil
Samozřejmě nevím, jak bych se v takovéhle situaci zachovala já, ale přijde mi to jako blbé řešení, ono i to dítě, pokud přijde o nejbližšího člověka, to potřebuje v sobě nějak uzavřít. Nevím, co to s ní udělá, když se to později dozví a přijde o všechny ty naděje, co si třeba dělá, že se tatínek vrátí…
@Romanetka píše:
Samozřejmě nevím, jak bych se v takovéhle situaci zachovala já, ale přijde mi to jako blbé řešení, ono i to dítě, pokud přijde o nejbližšího člověka, to potřebuje v sobě nějak uzavřít. Nevím, co to s ní udělá, když se to později dozví a přijde o všechny ty naděje, co si třeba dělá, že se tatínek vrátí…
Tak ja vim, rekla bych, ze tatinek umrel… to dite si ted do zivota nese, ze clovek ji nejblizsi ji nesmirne zklamal. Ma to neuzavreny, kdy ji reknou ze tatinek neodjel, ale je mrtvy? Az se rozhodne ho jako dospela zacit hledat? To zklamani a naslednou neduveru k lidem(protoze kdyz to udelal otec, tak logicky vzdalenejsi lide mohou taky) si podle me ponese hodne dlouho…