Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Panická strach o zdraví dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.9.17 23:30
Neměla, já jen dodnes kontroluji, zda syn v noci dýchá-děsil mě syndrom náhlého úmrtí.. ale pokud ti lékaři nezávisle na sobě řekli, že to není nic, asi tě neuklidní nic jiného a pokud na tom neumíš zapracovat, holt se s tím strachem musíš naučit žít.. dost by mě zajímalo, jak vážně ta vyrážka vypadá, že tě tak vyděsila..nemáš foto?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.17 23:38
@dortiky.ostrava dekuji za názor. Nejhorší jsou matky prvorodicky.. nejde o virazku, ale znaménka. Fotky nemám, nechci se tím jeste vic hecovat.. spis mi šlo o to, jestli jsou tu taky takove, co se tak moc bojí o své děti, až jim to sužuje život..
- Citovat
- Upravit
2.9.17 23:42
Muze to byt i projev poporodni deprese…nebo taky ne, ale pokud si tim takhle likvidujes zdravi, tak by rozhovor s psychologem mozna nebyl od veci. Strach mame kazda, ale co popisujes, uz je trochu mimo normu myslim.
Příspěvek upraven 02.09.17 v 23:45
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.17 23:42
Každá matka má o své dítě strach, je to normální. Ale neřešte věci x měsíců na googlu. Jak se tu již píše, pokud dva lékaři nezávisle na sobě řekli, že to nic není, pravděpodobně máte panický strach naprosto zbytečně. Spíš mi na mysli vytanula otázka, neberte to zle, ale jestli dcerce nepřetrvávají „obtíže“jako důsledek vašeho stresu, paniky, kor pokud kojíte. Hoďte se do klidu, pokud by malé něco bylo, určitě to poznáte. Znáte ji nejlíp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.9.17 23:54
Dekuji, oheň, virazku, ani nic podobného nejde. Jsou to znaménka, ma jich par, ale pokud by jich přibylo, značí to jednu nemoc-nechci to rozepisovat, uz tak je mi z toho zle.. tohle rozebírat radeji nechci..
Hrozne mě to děsí, čtu si o tom, a pak dceru zkoumán..všechny symptomy pak na ní vidím. Ze ma jedno oci ji menší jak druhé..
uz mi to vlezlo na palici.
Celkove jsem citlivější člověk, všechno vic prozivam.. vždycky me na cas uklidnila návštěva u MUDr, ale pak zase vleze do hlavy cervicek a uz zase panikarim:(
- Citovat
- Upravit
2.9.17 23:55
@Anonymní píše:
@dortiky.ostrava dekuji za názor. Nejhorší jsou matky prvorodicky.. nejde o virazku, ale znaménka. Fotky nemám, nechci se tím jeste vic hecovat.. spis mi šlo o to, jestli jsou tu taky takove, co se tak moc bojí o své děti, až jim to sužuje život..
Ano jsou…patřím mezi ně, mám neustálý strach o syna(i když se to opravdu lepší)…zkusím to rozepsat…
První dítě jsem porodila bohužel ve 24tt mrtvé, pak jsem otehotnela znovu a syn se narodil ve 33tt kvuli abrupci placenty, byl na jip v inkubatoru mel 2kila. A tim začal hrozný strach o něj…o jeho zdraví atd. Už je to trochu lepší než po porodu ale prostě to tam je a někdy mě to dost sužuje život. Snažím se s tim ale pracovat a mám super chlapa který mě drží a nebýt jeho tak nevím…asi se z toho zblázním…promiň že jsem se tady tak rozepsala, ale jak jsem si přečetla tvuj přispěvek…jako bych to psala já, vim jak to člověka ničí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.17 00:03
@niki V dekuji za příspěvek! Klobouk dolů, vy jste bojovnice! Čím jste si prošla..teď uz mate vybojovano a syna u sebe, uz to je velké vítězství, ze se z toho dostal. A vy take. Ja neštěstí oproti vam to měla krasne, sice rizikové těhotenství a do 5.m hrozil potrat, ale pak vse probíhalo v pořádku a dcera se narodila po termínu s vahou pres 4kg.. ty strachy o ni přišli nějak ke konci šestinedělí a porad se to nelepší. Kdyby nebyl internet, tak se tolik nebojím..
snad nas ty silene a svazující strachy brzy opustí a začneme si ty krasne chvilky s dětmi konecne užívat a černé myšlenky odejdou. Vždyť je to ten nejkrásnější cas.. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.9.17 00:03
@niki V dekuji za příspěvek! Klobouk dolů, vy jste bojovnice! Čím jste si prošla..teď uz mate vybojovano a syna u sebe, uz to je velké vítězství, ze se z toho dostal. A vy take. Ja neštěstí oproti vam to měla krasne, sice rizikové těhotenství a do 5.m hrozil potrat, ale pak vse probíhalo v pořádku a dcera se narodila po termínu s vahou pres 4kg.. ty strachy o ni přišli nějak ke konci šestinedělí a porad se to nelepší. Kdyby nebyl internet, tak se tolik nebojím..
snad nas ty silene a svazující strachy brzy opustí a začneme si ty krasne chvilky s dětmi konecne užívat a černé myšlenky odejdou. Vždyť je to ten nejkrásnější cas..
- Citovat
- Upravit
3.9.17 00:04
Ještě dodám že syn třeba začal dělat některé věci později(lézt po 4,ukazovat prstem atd)a já už panikařila že má DMO nebo je autista atd…jak píšeš vždy mě uklidnila návštěva doktora a pak to zase začalo ta nějaký čas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.17 00:06
Těhotenství a porod skutečně zvýší hladinu úzkosti v těle matky a citlivost vůči úzkosti.
A pokud člověk neměl předtím aktivně budované strategie, jak úzkost zvládat a strachu čelit, tak ho to prostě může zaplavit.
Současná kultura, která velí především se zabezpečit a nedělat nic nebezpečného nás vede k tomu, že úzkostem většinou ustoupíme a uděláme to co po nás chtějí. Vono je to dost dobré pro obchod. (kdo z vás má doma tu nesmyslnou, drahou podložku kontrolující jeslti dítě dýchá?)
Jenže pokud se úzkosti ustupuje, tak ona se nezmenšuje, ale naopak se nakrmí, získá sílu a příště chce další kus života.
A velmi snadno pak převezme kontrolu v podobě úzkosté poruchy.
No a hledat na internetu medicínské věci je úplně nejhorší. Ono tam to tlačítko - potvrzuju že jsem doktor, není jen tak pro nic za nic - medici si tuhle fázi paniky - umřu na dýmějový mor a nadměrnou kučeravost vlny - prožili už při učení se na zkoušky a posléze to umí oddělit.
Čerstvé prvorodičky ne.
To co se vám děje je normální - ve smyslu časté a zapříčiněné hormony v kombinaci s nevysokou odolností proti strachu. Ale neznamená to, že je dobrej nápad s tím nic nedělat.
Pro lepší porozumění a konkrétní techniky co se strachem dělat jsou dobrá buď asijské cvičební systémy - ať už jóga, tai-či a nebo něco bojovnějšího. A nebo třeba tahle kniha
https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/
A pak je hodně dobrá tahle benegesritská litanie proti strachu
Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nebude.
Zůstanu pouze já.
Pokud se naučíte svoje úzkosti zvládat, tak to má několik základních výhod - nebudete vyšilovat strachy, nebude vám v těle kolovat tolik kortisolu a jiných stresový/úzkostnách hormonů, které když je nekompenzujete dost škodí. No a hlavně když sama zvládnete jak zacházet se strachem, tak to pak budete umět naučit své dítě dostatečně brzo. To se hodí vždycky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.17 00:08
@Anonymní píše:
@niki V dekuji za příspěvek! Klobouk dolů, vy jste bojovnice! Čím jste si prošla..teď uz mate vybojovano a syna u sebe, uz to je velké vítězství, ze se z toho dostal. A vy take. Ja neštěstí oproti vam to měla krasne, sice rizikové těhotenství a do 5.m hrozil potrat, ale pak vse probíhalo v pořádku a dcera se narodila po termínu s vahou pres 4kg.. ty strachy o ni přišli nějak ke konci šestinedělí a porad se to nelepší. Kdyby nebyl internet, tak se tolik nebojím..
snad nas ty silene a svazující strachy brzy opustí a začneme si ty krasne chvilky s dětmi konecne užívat a černé myšlenky odejdou. Vždyť je to ten nejkrásnější cas..
Ano říkám si to stejné, je to ten nejhezčí čas a je škoda si to tim kazit, ale moc ovlivnit to nejde…však to sama znáš. Pokud jsi s dcerkou byla u dvou doktoru a oba reklu to same, zkus jim věřit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.17 00:18
Bòže teď si i vybavuji že jsem různé jeho projevy natáčela a ukazovala neuroložce…zda to je v pořádku, někdy ze mě ti doktoři museli mít dost… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.9.17 00:19
@Ou dekuji za výstižné řádky - přesně jak píšete. Hlavně co takto vyplasena matka muže dat svému dítěti? Moje mamka mi říká, te hledám problémy, kde nejsou. A taky ze bych měla nějaké mít, abych neměla cas vymyslet nesmysly.. jenže ono se to řekne.. a zvlast kdyz jde o to nejcennější, co člověk má..
navic tělo je unavené jeste z těhotenství, 24h pece o miminko, stereotyp a nedostatek času pro veci, které nas driv naplnovali - to ženu vic fixuje jen a jen na miminko a cely její svět se točí kolem nej..
rada bych něco z těch strachu zbavujicich technik zkusila, podívám se na to:)
Jeste jednou dekuji
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Hezky vecer maminky, mam krasnou 5m dceru, vysněnou, úžasnou..
Bohužel si to nedokážu užívat a začal mě sžírat o ni šílený strach.:(
Objevila jsem ji nějaké skvrny na těle,..a tim to začalo. Neměla jsem to dělat, ale zapla jsem Google a podívala se, jestli je to normální. Což jsem neměla dělat. Objevila jsem šíleně diagnózy a od té doby (2m) je mi zle. Nespim, nejim… byla jsem s tim u dvou kožních a všude mi rekli, ze podle nich je to v pořádku a at internet vubec nezapinam. Misto toho, abych se uklidnila, patram dal a porad hledán něco, co by mi me uklidnilo.. jsme objednány k třetí doktorce. Vím, ze uz to prehánim, nemuzu se uklidnit, i pres to, ze mi poslední MUDr řekl, ze vymyslim problémy, kde nejsou a at si vážím zdravého ditete. A já stejně jsem v nervech, ze něco je špatně..
Měla jste to tak některá? Nikdy bych nevěřila, ze se budu tak moc o dítě bat. Asi bych si měla pořídit druhé, at myšlenky jdou jinam..