Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na tohle se nedá stanovit pravidlo, které by platilo všude a pro všechny. Ať si to každý udělá podle sebe. A souložit se fakt nemusí jen v posteli s děckem, funguje to i na jiných místech ![]()
Před dětma bych řekla, že u sebe ve svém pokoji.
Po porodu prvního jsem rychle pochopila, že bude lepší ho mít v posteli a u postele lahev a hromadu dudlíků. Než vstávat.
Jak oba rostli, pochopila jsem, že pokud mě uvidí, že spím, spí déle.
Takže rozhodně do postele patří, protože je to pohodlnější.
@Annonymní_007 presne😂mame dve deti po necelych dvou letech.. u druheho jsem si rekla, ze bude spat v postylce, ze nechci aby si zvykal spat s nama jako prvni.. no, ale po par dnech probdelich nocích jsem ho vzala k sobe a spali jsme najednou vsichni,, akorat jsme teda museli prizpusobit velikost postele..mame tri matrace a postel z palet ![]()
@Evženie Primerolová píše: Více
A na tuhle blbost jsi “prisla” jak?
@Janli píše: Více
Noo a já si neumím představit spát dva roky bez manžela.. je to o názoru, o pocitu o tom co je správně a jak to má být. My měli dceru v postýlce vedle postete do dvou let a pak šla do pokojíčku, naprosto v pohodě.. vlastně s nadšením, že má pokojíček, postel… V posteli s námi nespala.. ale druhá věc ona v noci spala 8 hodin v kuse.. nebylo třeba.. kdyby se budila co dvě hodiny beztak by to bylo jiné..
@Zmatka moje dítě je asi to které neznáš. Spala ve své postýlce.. tedy vždy 20-5hodin… pak se kojila a to už do rána spala u mě. Ale byla zvyklá na spaní v kočárku, na dudlík.. aktuálně je ji osm let a je stále hodně mazlivá, tulivá.. a to od miminka usíná sama.
@KKK85 píše: Více
Manžel má problémy se spaním a mladší dítě se mi budilo i 18× za noc. To by společný spaní absolutně vyřídilo všechny. Nám to takto vyhovovalo hlavně i kvůli sexu. Ložnice zůstala naše “království”, mít roky sex jen v obýváku by mě opravdu nebavilo a sexovat v jedné místnosti s dítětem, to je pro mě něco nepředstavitelnýho, to bych nedala….
@Janli tak dcera spala celou noc v kuse, a manžela nevzbudilo ani to jedno vstávání v pět ráno
. A sex jsme dali v obývaku. Tak je to prostě jak si to kdo nastaví.
Jediné co nechápu jsou miminka od narození samy v pokojiíčku a rodiče vedle v ložnici…
Jasně, že patří! Ale tak jako na všechno, i na tohle mají lidé různé názory, takže to bude vždy 50:50.
Spali s námi první rok, pak je začala naše přítomnost budit a tak byli přesunuti a jsou spokojení. A spí s námi jen občas, když to potřebují.
Zalehnutí se nebojím, je na to celkem silný instinkt, který funguje i v hlubokém spánku.
Rozdělovat jsme se nechtěli i manžel si je chtěl užít, když byli malinký a noční směna se nám střídala v půlce noci. A co byl na RD on tak mě nevadilo spát s nimi.
Sex nemáme v noci, ani jednoho nás to v tuhle denní dobu moc netankuje. Jsme spíše na sex ve dne. Takže to jak kdo a kde v noci spí to nemělo jak narušit.
(Ve dne spali děti vždycky sami, na začátku spolu, v jejich postýlkách. My ve dne většinou nespime. )
@KKK85 píše: Více
No, před mateřstvím je to všechno růžové a takřka každý teoreticky ví, jak a co dělat. V praxi pak velmi často až se narodí prcek mamince přeskočí a začne dělat nesmyslná rozhodnutí a rázem se dějí věci, které jsou chaotické, nerozumné, kontraproduktivní… A protože muž chce ženě často vyhovět, tak jí v těch blbinach ještě podporuje a je to zkratka do háje. Samozřejmě jak to nefunguje, problém roste. Muži se z práce nechce domů, co taky doma? Žena si přijde sama a zrazená, dál se oba odcizují… A jakmile se prcek zabydlí, tak ho dostat z postele je obtíž a odskace to vztah ![]()
@Evženie Primerolová píše: Více
Mluvíš nesmysly. Je to prostě jen o tom, jak to vyhovuje tomu konkrétnímu páru. Je to celkem důležitá věc, takže jako v jiných důležitých věcech je dobré, aby se na tom oba dohodli, o ničem jiném to není. My se třeba už před dítětem a manželstvím dohodli, že dítě bude v posteli. Ale ona jsme se shodli na tom, že kdyby to nějak nevyhovovalo dítěti, tak podřídíme postýlku a bude v postýlce u postele. Už dopředu jsme si vyjasnili, že v žádném případě nebudeme my rodiče spát odděleně. V noci se prostě potřebujeme vzájemně, manželka mě asi ještě víc, spíme v obětí, propletení a navíc manželka je názoru toho, že oddělené spaní ničí partnerský vztah. Zažila to ve své rodině, otec je opustit a sváděl to na to, že tchýně spala s dětmi. Co je na tom pravdy netuším, ale prostě je tohohle názoru a já s tím souhlasím. Také to znám z rodiny. Také jsem spal s našima do druhého stupně, pak už jsem nechtěl. Stejně tak moji sourozenci a to mám čtyři mladší. Tři s našima stále spí. Jejich vztah se jeví stále jako ideální, takže o tom to nebude. Když se chce, jde všechno. Za sebe jako za chlapa, můžu říct, že je pro mě důležité, že sex klape a oba jí chceme a když je možnost, tak je, je to důležitější, než mít možnost v posteli. Ten vzájemný chtíč, pokud je na jedné straně dítě nástroj k tomu, že je na co se vymlouvat, je to samozřejmě špatně a tam to vztah odnáší, logicky, ale to vůbec nesouvisí s tím kde spí děti. Přijde mi naprosto přirozené, že děti spí s rodiči, dokud o to samy stojí. Nepřijde mi přirozené, pokud spí manželé, partneři odděleně a stejně tak mi nepřijde přirozené, aby dítě nemělo možnost sdílet s rodiči postel. Ale je to čistě můj názor, názory se samozřejmě na toto jako na všechno ostatní různí. Co se sexu týče, je spoustu míst, kde se to dá dělat. My máme v tomto rádi změny, jednou je to pračka, jednou linka, jednou sprcha. Opět nam to takto vyhovuje. Postel je v našem případě tabu, tam se jen spí, ale nám to nevadí, spíše naopak.