Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Pes upadl do deprese?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.8.24 11:53
Poridit stendo. Pac tohle muze trvat dlouho…je nestastnej no..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.8.24 12:02
@Tarjei Tím si právě nejsem jistá, měli jsme 3 psy, teď tedy máme dva, není sám. Ten druhý to nijak nevnímá, netruchlí, vždycky byli ti dva (pes kterého již nemáme a pes který truchlí) a ten třetí tak nějak bokem. Spal s ním, chodil za ním jak ocásek, ten další pes ho nezajímal (a nezajímá ani teď).
EDIT: Tedy ne, že by měli mezi sebou nějaký problém, občas si pohráli, nijak se sobě nevyhýbají. Nevím jak to popsat, ale ti dva měli opravdu hluboký vztah, to byla „rodina“ ten třetí spíše „rodinný známý“. Tak nevím, jestli by se nový pes jistojistě stal náhradou. 
- Citovat
- Upravit
4.8.24 12:23
Kolik mu je? může to trvat různě dlouho, pokud tam má dalšího psa tak je to lepší než aby byl sám. On na separační dřív trpěl? určitě zamezit vstup tam kam chodit nemá. Možná byl na něj citově upnutý. Já tohle nikdy nezažila, možná i tím že viděli mrtvého psa tak to nebylo že by pes zmizel z ničeho nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.8.24 12:56
@Markéta80 Pes kterého jsme uspali měl 15 a já ho měla 9 let, pes kterého to nezajímá má 9let a mám ho taky 9 let, pes který truchlí má 5 let a mám ho 4 roky a pár měsíců. Separačku spojenou s námi (lidmi) nikdy neměl, ale když jsme odešli jen s jeho kámošem (což bylo až teď poslední týdny na veterinu) překonával ploty (dřív jsme to nevěděli, byli vždy spolu). Náš odchod ho nikdy nezajímal. Nicméně je to pes ze slovenské osady a před námi ho do útulku 2× vrátili, takže separačka tam asi byla, jen u nás se místo na lidi, pověsil na psa, takže se to neprojevilo.
Edit: Zemřít ho neviděli, proběho to na veterině, kvůli psům a dětem mi to přišlo jako ta „klidnější“ varianta k odchodu.
- Citovat
- Upravit
4.8.24 14:11
To je mi moc líto. Je jasné, že ten zemřelý pejsek byl jeho životní parťák a je to pro něj hrozná rána. Ma toho za sebou v životě dost 
Snažila bych se vydržet a podpořit ho. Pokud rád chodí na procházky, brát ho na dlouhé, na nová místa, trávit s ním aktivně čas, fyzicky ho unavit. Může pomoct i taková blbost jako čmuchací koberečky nebo podobné “aktivní” hračky. Prostě ho zkusit ze smutku postupně rozptýlit, ale zároveň se smířit s tím, že to bude na dlouho. My jsme měli dvě feny podobného věku, když jedna zemřela, druhá byla taky moc smutná, odmítala krmení, a bohužel se z toho už nedostala a po půl roce odešla taky. Ale to byly obě seniorky, ve vašem případě je ten pozůstalý ještě hodně mladý a věřím, že se z toho po nějaké době prosmutní. Štěně bych asi zatím nepořizovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Zdravím, před dvěmi týdny jsem zde založila diskuzi o uspání psa, nakonec to tak dopadlo a psa jsme uspali. Náš druhý pes, do té doby úplně bezproblémový, se chová úplně jinak. Nemůžu ho nechat doma, vyvádí, čůrá do postele, každý den (přitom byl naučený do postele vůbec nechodit). V noci nespí, celou noc naříká. I když jsem ho přestěhovala k posteli a spím s rukou spuštěnou k němu. Leží, hlavu má položenou (nic nevyžaduje), ale kňučí. Byl uštěkaný, kdykoliv se za plotem kdokoliv oběvil, mohl se zbláznit, teď je mu to jedno, přestal štěkat. Byl velmi kontaktní, teď se sice nesmím vzdálit, ale mazlit se taky nechce, prostě mě jen vidět. První dny dokonce „neuměl chodit po schodech“, celý život po nich běhá a najednou to bylo jako by viděl schody poprvé v životě.
Dost mě to překvalilo, čekala jsem, že to bude nějak vnímat, ale tohle tedy ne. Máte zkušenost? Jak dlouho může „truchlení“ trvat? Vrátí se do normálu? A jak se mám chovat já? Chci řešit jeho separačku (kterou 5 let neměl), taky nechci spát dalším x let s rukou v pelechu, nechci aby si na to zvykal, na druhou stranu zavřít ho mimo ložnici mi příjde necitlivé, když očividně prožívá obrovskou ztrátu. Rady? 