Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pláč při předávání do dětské skupinky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.3.25 09:27
Hlavně neustupuj, jinak ho tam už pak nedostaneš. To je normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 09:27
@Anonymní píše: Více
Je tam v pohodě, tak ho tam dávej 
Tak. Mám syna v DS a občas některé dítě vyvádí, ale za chvíli je ticho 
Všichni mají pochvalu, neslyšela jsem, že by se řešil nějaký problém 
Syn šel ve 2 letech a hned každý den. Taky jsme se byli podívat a byl tam nadšený, teď má 2,5 roku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.3.25 09:48
@Dahlia0409 píše: Více
No, je v pohodě po tom co už od dveří do domu ho nesu jeciciho nenene, slzy jak hrachy, a musím ho že sebe odtrhavat násilím a utect, ji ak ho tam nedostanu:,(. Jako kdyby ho tam na noze brali. Nikdy jsem ho takhle neodstrkovala, vůbec ne placiciho, když mámu potřeboval tak ji měl. Takhle se k němu chovat je mi proti srsti. Na druhou stranu jednu dobu měl táta tohle každé ráno když šel do práce a taky se nedalo nic dělat a vím jistě že se mu tam nic špatného neděje. Mám obavy aby si z toho nevzal že může brečet jak chce a máma mu nepomůže, nikdy nebyl vyrvavane dítě.
- Citovat
- Upravit
7.3.25 10:57
Co se bavím s učitelkama u nás ve školce tak 99% děti takhle pláče přesně tu minutu než dojde že šatny někam do toho prostoru kde jsou už ty ostatní děti a ty hračky a pak jsou vpohode…u nás třeba mají právě šatnu, pak dveře dovnitř a je tam relativně úzká a tmavá chodbička kdy po jedné straně je nějaký kumbal, pak umývárna a kuchyňka..a pak až se otevře prostor do té jejich herny a přesně než projdou tou chodbičkou tak ty děti pláčou a jakmile se ten prostor otevře tak už jsou vpohode a jdou si hrat…
Pokud pláče jen takhle při tom předávání tak je to prostě jen taková trošku scénka…kdyby tam prorval celý den tak bych uvažovala o tom že ho stáhnu ale když je tam takhle vpohode naopak bych klidně navýšila na 3× týdne, nebo i víc…
Ps. mě dcera (3,5, chodí první rok) teda taky každé ráno říká že do školky nechce..párkrát i plakala…nebo chtěla abych tam byla celý den s ní…ale spíš se jí nechce vylézat z pepechu 
..každopádně tam nikdy nepláče a kdykoliv musí zůstat doma třeba protože je nemocná nebo teď zrovna máme jarní razdniny tak se mě každý den tak 10× zeptá jestli půjdeme do školky a kdy už tam zase bude moct…si říkám že jsem ji tam mohla nechat …no příští rok už jdu do práce takze tam stráví nejspíš pak i část letních prázdnin…a to já k starší tak i mladší ktereho mi snad přijmou letos od zari
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 11:15
Určitě ho tam nech, je to úplně normální fáze. Některé děti začnou plakat právě až později, když jim dojde, že to je napořád. Některým se pláč třeba přechodně vrátí. Ale pořád platí, že pokud po předání pláč ustává (u vás navíc velmi rychle), je to normální.
Když ho stáhneš, bude v tom mít zmatek, připravíš ho o kamarády (vím že v ČR panuje pověra, že malé děti nevnímají kamarády - na vlastní dceři vidím, jak obří je to kravina), o rozvoj s kvalifikovaným personálem, o návyk na jiné prostředí, na režim…a za rok ve "velké " školce, až už fakt budeš muset do práce, tím stejně projdete znova, jen ještě hůř (protože už bude mít ti zkušenosti, že když bude ráno řvát, přestane tam chodit).
Příspěvek upraven 07.03.25 v 11:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 11:15
Mam doma to same. od 2 a ctvrt ve skupine, vzdy na pohodu. v 2r7m se to zlomilo a asi dva mesice trvalo, ze to slo bez breku. Strasny hysterak, jak chce byt s mamou, slzy jako hrachy, kopani, rvani se (to udelala asi 3×). Jakmile zabouchly dvere, tak ani ne do pul minuty ticho. Taky me to rozhodilo, ale neustoupila jsem. Tohle beru jako normalni vyvoj a obdobicko… Ale je tam dite, co breci denne uz skoro rok, breci ikdyz uz mama odejde, schovava se za popelnice. Uz ho dvakrat z dochazky vyloucili, ale maminka si trva na svem. Bohuzel to rozhodi kolikrat i ostatni, kteri by jinak sli v pohode. Tam je to ukazkovy priklad, ze proste tohle ne a jen mu dela trauma. Kluk nastoupil uz pred druhym rokem a tohle beru fakt jako tyrani, jen matka si stoji za svym. Asi musi kvuli financim do prace, protoze dobrovolne to snad nikdo neudela. A pak je tam dite, ktere je tam denne prvni a odchazi posledni pred zavirackou. Jakmile nekdo vyzvedava, tak hned se hrne, ze by chtel taky. Nebreci, ale je mi ho fakt lito a jsem rada, ze mam moznost jen obcasne dochazky a zkraceny uvazek na 75.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 11:21
Tohle jsem dělala mámě taky, mimochodem i po těch desítkách let si pamatuji, že jí nascháv naprosto ze zlomyslnosti. Jakmile zmizela, přestala jsem řvát. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 11:23
@Anonymní píše: Více
Rozumím, tuhle obavu mám u dcery (na jaře tři) taky občas, ale oni už nejsou mimina. Vývojově jsou zas jinde a už je čas pomalu je zvykat i na jisté nepohodlí (ne nějakou násilnou šikanou, ale právě přirozenými životními situacemi, jako je tato).
Právě tím, že jsme je nikdy nenechali vyřvat a podobné, jsme jim založili nejlepší základ pro to, aby to teď zvládli, tenhle úkol je hotový, a teď máme nový- naučit dítě, že ho pravidelně vyšleme do světa a pak se k sobě zase všichni vrátíme, a je to tak dobré a normální.
Plus teda u nás se taky už trochu srovnáváme s tím, že dcera už má občas smutky a problémy, které za ní nevyřešíme, a musíme se naučit, že občas je pro ní normální být prostě smutná.
Všichni dětští psychologové opakují, že překonávání právě těhle normálních, netoxických nepohodlí je to, čím se buduje odolnost a dobrá psychická kondice do budoucna. Je rozdíl dítě nechat vyřvat a dát mu facku, a je rozdíl nechat ho zvládnout normální milníky a situace v životě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 11:55
Popisujes teperamentniho kluka, ktery se potrebuje naucit zpracovavat zmeny. Mne tohle presne delaly deti - v obdobi, kdy byl problem vse, jit na hriste, odejit z hriste, jit se umyt, vycistit zuby - na vse se clovek musel obrnit trpelivosti.
Uplne neco jineho bych ti radila, kdyby plakal pul hodiny nebo na fotkach sedel v koutku. Tam bych se obavala. Ale ty prece sama vidis, ze je za chvilinku v pohode a uzije si to tam. Mas ve vychovatelky duveru a vidis na fotkach, jak se tam bavi. Takze bych na tvem miste pokracovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 12:17
Jo a jinak klidně mi napiš SZ, s tímhle máme fakt bohaté zkušenosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.3.25 12:23
Díky moc za ujištění Je to fakt nepříjemný, člověk má strach aby neublizoval dítěti kvůli svým zájmům. Jeste kdyz zatim me penize netlaci, mam jen jeho…Ale je pravda ze jsme měli obdobi kdy byl problém úplně vsechno, prebaleni, převlečení, vyprávění kamkoli, jídlo, zuby, vsechno řev a taky jsem nemohla kvůli tomu nic z toho nedelat. Přešlo to, dneska si i ty zuby jde čistit sám a dobrovolně. On je takový opravdu hodně temperamentní (pro mě těžké, protože já jsem ticha klidna), divoký, ale docela vyspělý. Hezký mluví, sám si o všechno řekne, na dost věcí šikovný, chape a da se s nim domluvit, asi i proto mě to u něj tak zaskočilo, mám tyhle řevy spojené s miminkovskym obdobím, které už je naštěstí v propadlišti dějin. Máte pravdu, nic by mu ten krok zpět nepřinesl a doma by mi skákal po hlavě. Tak snad to pretrpime ted a od září tam bude tři dny v klidu a my rodiče budeme v klidu taky, že můžu pracovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.3.25 12:27
Taky je pravda ze u něho si nějaké smutné sezení v koute neumim představit, to on tak nemá. Kdyby byl nespokojený, udělal by tam takovy virval, že by mi volali, a to se nestalo nikdy.
- Citovat
- Upravit
7.3.25 12:34
Brouček chodí také do dětské skupinky, ze začátku plakal, křičel, ne, ne. Ale jak uviděl děti, tak obrátil, vběhl do herničky a už ho nebylo. Nejprve na 2 dopoledne, teď už chodí každý den. Je tam spokojený. Teď už tam i spinká
Maličký je i velký jedlík, rád jí a sní všechno 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.25 12:51
Já taky brečela, když mě dala mamka do školky a viděla jsem, že jde pryč. Ale byla jsem tam ráda a odpo se mi nechtělo domů To je normální a běžná věc u dětí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, vím že te hle problém má spousta rodičů, ale prosím o názor, co byste dělali v mém případě. Mám kluka, teď je mu dva a půl. Ve dvou začal chodit do DS na dvě dopoledne. Byl vždycky velice živý, temperamentní a společenský. Nemusela jsem nutně do práce, ale popravdě jsem z jeho celodenní energie a množství aktivit které potřeboval aby byl v pohodě a večer neskakal i po stropě padala po puse, a zajistit mu na dvě dopoledne program takhle mi přišlo lepší než platit kroužky, kde budu s nim vysedavat. Co je adaptace jsem s ním nezažila, přišel tam a nechtěl pryč. Hned poprvé kdy jsme vlastně šli jen okouknout jsem ho tam dvě hodiny nechala, chtěl, nevadilo mu ze jdu pryč, nechtěl pak odejít. Ale poslední měsíc se to změnilo. Ráno rika že tam nechce, drti se me jako klíště, vyvádí. Trhá mi to srdce. Musela jsem ho tam dávat protože nemůžu že dne na den do práce neprijit. Jak odejdu, čekám za dveřmi a během dvou minut je po pláči, dostávám pak fotky co všechno dělají a jak si hraje, beru ho domu po obědě a zas obvykle se revem že nechce. Tety říkají že je tam úplně v pohodě, takové kdyby byly všechny děti tak nemají práci. Samostatný, vymýšlí aktivity do kterých zapojuje další děti, dobře jí, hezky se chová, poslechne (což teda zírám, doma to takový andílek není). A já teď váhám co…mám ho tam kazde ráno rvát takhle násilím, když pak už je v pohodě? Nebo se mám ještě na čas na práci vykašlat a byt teda proste s nim, když to teď asi potřebuje? Teď mám ještě prostor se mu přizpůsobit, od září už nebudu mít rodicak a to už by chtělo abych nějaké peníze domu přinesla. Donedávna jsem plánovala že bych šla na tri dny a vyzvedavala ho až ve tři, dva dny bychom měli aktivity spolu a víkend i s tátou všichni. Nevím jestli když teď mu vyhoví a bude se mnou, tak to obdobi přejde a v září už bude zas v pohodě, nebo naopak budeme tam kde teď, a ubude to už horší protože mě budou tlačit peníze. Nechci ho traumatizovat jen proto ze já jsem se rozhodla zrovna teď, že si musí zvykat..