Pomoc! Čekám dítě s děvkařem :-(

Napsat příspěvek
Velikost písma:
25897
5.12.15 11:41
@Pralinne píše:
Jo tak to jsme na tom stejně. :)

a zapomněla jsem, chlapa zásadně nepodvádím a problémy v manželství řeším, proto nejsem rozvedená :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.12.15 11:42

Přidám sem můj osobní příběh, uděláš si obrázek toho jakým směrem se může dál ubírat život…Žila jsem několik let s mužem kterého jsem z celého svého srdce milovala, rozuměla si s ním, jen jsme byli oba dost náladoví, on navíc cholerický puntičkář lpící na své image a penězích, což zapřičiňovalo občasné třecí zony mezi námi, které se nejvíc začaly projevovat když jsme se spolu sestěhovali… ale předpokládala jsem že je to tím že jsme spolu denně a budeme se postupně sžívat… po čase jsme se rozhodli pro děťátko a poté co jsem otěhotněla jsem náhodou zjistila že je mi můj partner velmi dlouhou dobu nevěrný, pravidelně si píše na seznamkách, užívá si s jinými, atd. Kdyby se mi tenkrát v klidu přiznal že nezvládá své pudy, udělal by mnohem líp.. Veškerou vinu za svá jednání svedl na mou osobu, dost to zabolelo…I přes veškerou snahu si rozumně promluvit a několik nepovedených pokusů o rozumnou komunikaci a to že jsem navrhla že ho nenechám v tom samotného a zkusíme zajít do poradny a pokusíme se mu v tomto odborně pomoci jsem dospěla k závěru že lepší bude když půjdeme od sebe… V těhotenství jsem se vrátila zpět k rodičům a porodila dvojčátka o které celodenně pečuji dodnes..Dětem jsem upřít tátu nechtěla proto jsem jej uvedla do RL…Zvládla jsem toho tolik že zpětně poznávám jakou neskutečnou sílu my ženy přestože zůstaneme samy s dětmi v sobě máme.. ať už fyzickou či psychickou! Můj pohled na tvou situaci je stejný jako v některých příspěvcích tady že tvého partnera zřejmě nyní dohnalo svědomí a počkal si na vhodnou dobu tj. nyní kdy čekáš vaše dítě, kdy své činy bude muset hodit jako břemeno na tvá bedra a budeš nucena rozhodnout vlastně za 3 lidi (mimochodem nevím jestli už máš jistotu že čekáš 1 miminko, může se stát že budeš mít dvojčátka, trojčátka, s čímž taky ne každá maminka při rozhodování hned počítá)…jako otec může fungovat v budoucnu velmi dobře, jako spolubydlící také ale v partnerství pokud nejsi zastáncem volného vztahu což asi nejsi to může skřípat… ale nemusí, pokud při každé příležitosti kdy někam půjde sám ho nebudeš podezřívat… Ať už se rozhodneš jakkoli, za mne můžu říct že toho že mám děti rozhodně nelituji, ačkoli to není vždy lehké vše zvládnout, a neměnila bych!!! :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
25897
5.12.15 11:44

Jo, ženská totiž vydrží víc než člověk :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3753
5.12.15 11:56

Nevím co ti radily ostatní, ale viděla jsi film František je děvkař…? Tak asi tak

pokud máš jinak dobré zázemí, těhotenství bych neukončila

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
164
5.12.15 12:05

@Petrolka no Já rozvedena jsem ale nenechám se celej život mlatit a jiny veci. tohle se vyresi nedalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25897
5.12.15 12:58

@Pralinne to bych taky nedala, ale všichni chlapi nejsou stejný :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4619
5.12.15 13:20

Poradne jsem neprecetla, ale pevny nervy. Kamaratka ma s devkarem uz dve deti, nezavidim :( Porad cekala ze se zmeni, na cas byl klid, ale nedavno to zase jstila. Nepreju nikomu!
Deti obe nemocne, 40 teploty a ona sama doma. Chlap misto na sluzebni ceste si uzival s bornkou v hotely! No byla to pekna rana, kdyz to zjistila a spetne ji to docvaklo, kdyz nasla uctenky, smsky :pocitac:
Zdrhej!!! :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
849
5.12.15 13:42
@Petrolka píše:
a zapomněla jsem, chlapa zásadně nepodvádím a problémy v manželství řeším, proto nejsem rozvedená :mavam:

Haha-až na to, že já řešila také s ním vždycky vše. Když se cítil pod psa, když byl často pryč, o všem jsme mluvili a vždy vše spokojeně vyřešili. Tady nebyl žádný problém-on mi o žádném neřekl-byl spokojený a já taky. To tě nenapadne, když si ve společnosti všímá hlavně tebe a všichni tvý kámoši si myslí, že jste dokonalý pár, včetně tebe. Nikdy jsem z něho necítila cizí ženskou, nikdy žádné podezřelé vizitky, žádné hovory na záchodě, když někdo volal, vzal to apod… Nebylo vidět vůbec NIC.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
849
5.12.15 14:08
@Anonymní píše:
Přidám sem můj osobní příběh, uděláš si obrázek toho jakým směrem se může dál ubírat život…Žila jsem několik let s mužem kterého jsem z celého svého srdce milovala, rozuměla si s ním, jen jsme byli oba dost náladoví, on navíc cholerický puntičkář lpící na své image a penězích, což zapřičiňovalo občasné třecí zony mezi námi, které se nejvíc začaly projevovat když jsme se spolu sestěhovali… ale předpokládala jsem že je to tím že jsme spolu denně a budeme se postupně sžívat… po čase jsme se rozhodli pro děťátko a poté co jsem otěhotněla jsem náhodou zjistila že je mi můj partner velmi dlouhou dobu nevěrný, pravidelně si píše na seznamkách, užívá si s jinými, atd. Kdyby se mi tenkrát v klidu přiznal že nezvládá své pudy, udělal by mnohem líp.. Veškerou vinu za svá jednání svedl na mou osobu, dost to zabolelo…I přes veškerou snahu si rozumně promluvit a několik nepovedených pokusů o rozumnou komunikaci a to že jsem navrhla že ho nenechám v tom samotného a zkusíme zajít do poradny a pokusíme se mu v tomto odborně pomoci jsem dospěla k závěru že lepší bude když půjdeme od sebe… V těhotenství jsem se vrátila zpět k rodičům a porodila dvojčátka o které celodenně pečuji dodnes..Dětem jsem upřít tátu nechtěla proto jsem jej uvedla do RL…Zvládla jsem toho tolik že zpětně poznávám jakou neskutečnou sílu my ženy přestože zůstaneme samy s dětmi v sobě máme.. ať už fyzickou či psychickou! Můj pohled na tvou situaci je stejný jako v některých příspěvcích tady že tvého partnera zřejmě nyní dohnalo svědomí a počkal si na vhodnou dobu tj. nyní kdy čekáš vaše dítě, kdy své činy bude muset hodit jako břemeno na tvá bedra a budeš nucena rozhodnout vlastně za 3 lidi (mimochodem nevím jestli už máš jistotu že čekáš 1 miminko, může se stát že budeš mít dvojčátka, trojčátka, s čímž taky ne každá maminka při rozhodování hned počítá)…jako otec může fungovat v budoucnu velmi dobře, jako spolubydlící také ale v partnerství pokud nejsi zastáncem volného vztahu což asi nejsi to může skřípat… ale nemusí, pokud při každé příležitosti kdy někam půjde sám ho nebudeš podezřívat… Ať už se rozhodneš jakkoli, za mne můžu říct že toho že mám děti rozhodně nelituji, ačkoli to není vždy lehké vše zvládnout, a neměnila bych!!! :mavam:

Děkuji ti za tvůj příběh! Jsi velmi silná, když tohle dokážeš udělat. Ve mě se všechno mele a já prostě nevím, co si o tom mám myslet. Jedna moje část mu chce dát šanci, ale ta druhá-mé rozumnější já, na mě vyloženě řve, ať ho vykopnu. Já vím, že je dítě dar, a taky vím, že by mě za to tady nejraději ukamenovali, ale já si prostě vždy říkala, že děti nechci, že mě to nezajímá.. Ale že jednou třeba jo-s tím pravým, u kterého si budu myslet, že by pro mě dýchal a vzdal se čehokoliv. Myslela jsem, že jsem ho našla. Když jsem zjistila, že jsem v jináči, nnenapadlo mě: Jupí! Budu mít mimi!" Ale „Já jsem opravdu těhotná?? Jako.. já?? to je skvělý! Jsem plodná! Takže plnohodnotná ženská!“ A s tím mi vytryskly slzy. Ale pak jsem si ten stav uvědomovala a říkala si, že jsem chtěla hodně cestovat, poznávat kraje, nové lidi, něco dokázat.. A najednou jsem cítila, že možná být těhotná nechci.. Ale pak mě přítel s radostí obejmul a já si řekla: „Ale co! Čeho se bojím?? Mám přítele, nějak to zvládnu, vždyť je to s tím pravým!“ Ale teď, když vím, že pan dokonalý a pravý byl jen obrovská iluze, nejraději bych byla jen svobodná a netěhotná, abych mohla začít nový život. S novým mužem. Bez jakéhokoliv pojítka s minulostí a čistým štítem. Je mi jasný, že by to hrozně bolelo a vyčítala jsem si to. Ale zase-bych jednou něco udělala vyloženě pro sebe. Já na děti nejsem.. Chtěla jsem jen mít s přítelem rodinu a dítě společně-to byl můj sen. To byla jediná podmínka, kdy bych chtěla mít dítě. A teď nevím, co mám dělat.. Když se na to dítě podívám, uvidím jeho-a ještě za mnou dokonce bude určitě přítel chodit aby ho viděl, což mě bude neustále házet do deprese a nešťastného života. Připadá mi to na nic, mít dítě bez táty-jeho táty. Připadá mi, že bych mu zkazila život. Já totiž nevím, zda bych byla jen s dítětem šťastná. Vždyť se o něj budu muset sama starat a vypiplávat ho. A co z toho budu mít já? Mě ta představa netěší. Připadá mi to jako vězení.. Bez člověka, kterého miluji, mít jen jeho dítě. Proč bych měla za vše pykat já? Za to, že jsem věřila kurevníkovi? Mít dítě je požehnání-a pro někoho splněný sen a pocit štěstí. Ale já necítím chuť to dítě mít, pokud nebudu mít partnera po boku. A toho zase nedokážu mít po boku, protože je jaký je! A tak se v tom plácám a nevím kudy kam.. :,( Nebuďte na mě prosím zlý, zkuste mě pochopit..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25897
5.12.15 14:27
@TeriiTerii píše:
Haha-až na to, že já řešila také s ním vždycky vše. Když se cítil pod psa, když byl často pryč, o všem jsme mluvili a vždy vše spokojeně vyřešili. Tady nebyl žádný problém-on mi o žádném neřekl-byl spokojený a já taky. To tě nenapadne, když si ve společnosti všímá hlavně tebe a všichni tvý kámoši si myslí, že jste dokonalý pár, včetně tebe. Nikdy jsem z něho necítila cizí ženskou, nikdy žádné podezřelé vizitky, žádné hovory na záchodě, když někdo volal, vzal to apod… Nebylo vidět vůbec NIC.

Už jsem někde psala, že tohle znám taky. Skvělý manžel. tatínek, ženu na rukou nosil a po porodu druhého dítěte odešel. Rok měl milenku a nikdo nic netušil. I takové exempláře se najdou. A holkaře nepředěláš, buď to budeš snášet nebo odejdeš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
849
5.12.15 16:38

@Petrolka Zatím jsem ještě ve fázi rozhodování, ale pokud bych s ním kdy zůstala, musel by se léčit-pravidelně zacházel na léčení a já s ním. Závislost na sexu je sice příjemná, ale pouze, pokud ten sex má se mnou..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25897
5.12.15 17:00

@TeriiTerii Záleží jak moc ho máš ráda, za pokus nic nedáš, jen čas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2551
5.12.15 17:08

@TeriiTerii co se týče tvých pocitů, když jsi zjistila, že jsi těhotná - to je normální :nevim: měla jsem to také i spousta jiných. To jsou prostě obavy z neznáma… Cestovat a dělat kariéru lze i s dítětem. To dítě za to nemůže, že máte ve vztahu problémy přece… Pokud jsi s rozhodnutím o potratu na pochybách, je téměř jisté, že toho budeš více nebo méně celý zbytek života litovat…
Co se týče tvého vztahu s tím ti neporadím…rozhodnutí je těžké…můžeš to zkusit a uvidíš…odejít můžeš vždycky…Třeba by mu pomohl psycholog?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
849
5.12.15 17:15
@kitty77 píše:
@TeriiTerii co se týče tvých pocitů, když jsi zjistila, že jsi těhotná - to je normální :nevim: měla jsem to také i spousta jiných. To jsou prostě obavy z neznáma… Cestovat a dělat kariéru lze i s dítětem. To dítě za to nemůže, že máte ve vztahu problémy přece… Pokud jsi s rozhodnutím o potratu na pochybách, je téměř jisté, že toho budeš více nebo méně celý zbytek života litovat…
Co se týče tvého vztahu s tím ti neporadím…rozhodnutí je těžké…můžeš to zkusit a uvidíš…odejít můžeš vždycky…Třeba by mu pomohl psycholog?

No, odejít můžu vždycky, ale dítě už budu mít celý život.. Nebo taky ne.. a mám na to už jen jeden den to rozhodnout! Pak už se to nedá.. :,( :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.12.15 17:54

@TeriiTerii VTvém příoadě bude lepší dítě nemít.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty