Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Taky jsem byla na pohrbu kdyz jsem byla tehotna. Babicka sice rikala ze by se to nemelo ale dcera uz ma 7 let a nevypada ze by se to na ni nejak podepsalo.
@Jemako Ja si taky myslim, ze to nebude tak „horke“. Clovek se vystavuje stresovym situacim v praci, ve vztahu atd. Jen jsem chtela slyset nazor ostatnich
Manzel ani bratr, dokonce ani maminka mi to nedoporucuji, ale asi fakt pujdu
![]()
@sisi110 píše:
Ahoj holky,Mám takový dotaz. (dopředu říkám, že jsem ještě mladé „tele“ -25, tak jsem ještě před pár lety neměla úplně vztahy, jaké dnes - a hlavně jsem byla po rozchodu po 3 letech)
Před 3 roky jsem se se začala hodně kamarádit a pak i chodit s kamarádem (zpětně to spîš beru jako super kamarádství a výhodama) - S jeho maminkou jsme jak dcera s mámkou, jeho tatínka, co s nimi nebydlel jsem občas vídala, byla mu na narozeninách, bral nàm obědy z práce, strašně fajn chlap. Ale jako nevysedávali jsme s ním často. Bohužel náhle zemřel, což mě hrozně bolí i za celou jeho rodinu
v pátek má pohřeb a já se stále peru s tím, jestli jít nebo ne (jsem totiž těhotná 14tt)
manžel ani bratr nechce, at chodím, že jsem cîťa a je to stresující
ale nevím, jestli to nebude blbé a jestli to nebude vypadat, že jeho rodině nejsem oporou nebo tak.
Šli by jste nebo ne?
(a pardon za takový sloh, jen jsem chtěla, aby jste pochopili, v jakem vztahu k jeho tatinkovi jsem)
Příspěvek upraven 30.01.24 v 11:00
Byla jsem na pohřbu dědy v těhotenství. Ani by mě nenapadlo nejít se rozloučit.
Šla bych, ve stresu z toho jsi tak jako tak. Aspoň se rozloučis a uzavřeš to
Já byla na pohřbu manzelove babičce, byla jsem na přelomu 6/7m.
Taky bych šla. Byla jsem jako těhotná na pohřbu a ani mě nenapadlo nejít.
Jak píši všichni šla bych, umřela nám babička před týdnem, týden před pohřbem jsem vůbec nespala…šla jsem se s ní rozloučit a po pohřbu že mě vše spadlo…určitě běž.
Byla jsem na pohřbu prarodiče v 36 tt a nic se nestalo ( k těhotenství). Daleko horší byl pohřeb 3 týdny po porodu, kdy se mnou ještě mlátily hormony.
Pokud se cítíš, že to zvládneš, šla bych. Pokud ne, omluvila bych se ( to snad každý normální člověk pochopí ). ![]()
@sisi110 píše:
Ahoj holky,Mám takový dotaz. (dopředu říkám, že jsem ještě mladé „tele“ -25, tak jsem ještě před pár lety neměla úplně vztahy, jaké dnes - a hlavně jsem byla po rozchodu po 3 letech)
Před 3 roky jsem se se začala hodně kamarádit a pak i chodit s kamarádem (zpětně to spîš beru jako super kamarádství a výhodama) - S jeho maminkou jsme jak dcera s mámkou, jeho tatínka, co s nimi nebydlel jsem občas vídala, byla mu na narozeninách, bral nàm obědy z práce, strašně fajn chlap. Ale jako nevysedávali jsme s ním často. Bohužel náhle zemřel, což mě hrozně bolí i za celou jeho rodinu
v pátek má pohřeb a já se stále peru s tím, jestli jít nebo ne (jsem totiž těhotná 14tt)
manžel ani bratr nechce, at chodím, že jsem cîťa a je to stresující
ale nevím, jestli to nebude blbé a jestli to nebude vypadat, že jeho rodině nejsem oporou nebo tak.
Šli by jste nebo ne?
(a pardon za takový sloh, jen jsem chtěla, aby jste pochopili, v jakem vztahu k jeho tatinkovi jsem)
Příspěvek upraven 30.01.24 v 11:00
Určitě jdi, rozloučíš se, uzavřeš to.
Zhruba v tomto týdnu těhotenství jsem byla na pohřbu vlastní maminky… takže ano, šla bych samozřejmě a bez váhání.
@sisi110 píše:
Ahoj holky,Mám takový dotaz. (dopředu říkám, že jsem ještě mladé „tele“ -25, tak jsem ještě před pár lety neměla úplně vztahy, jaké dnes - a hlavně jsem byla po rozchodu po 3 letech)
Před 3 roky jsem se se začala hodně kamarádit a pak i chodit s kamarádem (zpětně to spîš beru jako super kamarádství a výhodama) - S jeho maminkou jsme jak dcera s mámkou, jeho tatínka, co s nimi nebydlel jsem občas vídala, byla mu na narozeninách, bral nàm obědy z práce, strašně fajn chlap. Ale jako nevysedávali jsme s ním často. Bohužel náhle zemřel, což mě hrozně bolí i za celou jeho rodinu
v pátek má pohřeb a já se stále peru s tím, jestli jít nebo ne (jsem totiž těhotná 14tt)
manžel ani bratr nechce, at chodím, že jsem cîťa a je to stresující
ale nevím, jestli to nebude blbé a jestli to nebude vypadat, že jeho rodině nejsem oporou nebo tak.
Šli by jste nebo ne?
(a pardon za takový sloh, jen jsem chtěla, aby jste pochopili, v jakem vztahu k jeho tatinkovi jsem)
Já bych nešla a v duchu se mu omluvila. Je to ale z jiného důvodu. Můžete si tu myslet, že jsem blázen, ale bála bych se, že zemřelá duše odvede duši miminka zpět. Ale to si musí člověk rozhodnout sám.
Příspěvek upraven 30.01.24 v 14:57
Ahoj holky,
Mám takový dotaz. (dopředu říkám, že jsem ještě mladé „tele“ -25, tak jsem ještě před pár lety neměla úplně vztahy, jaké dnes - a hlavně jsem byla po rozchodu po 3 letech)
Před 3 roky jsem se se začala hodně kamarádit a pak i chodit s kamarádem (zpětně to spîš beru jako super kamarádství a výhodama) - S jeho maminkou jsme jak dcera s mámkou, jeho tatínka, co s nimi nebydlel jsem občas vídala, byla mu na narozeninách, bral nàm obědy z práce, strašně fajn chlap. Ale jako nevysedávali jsme s ním často. Bohužel náhle zemřel, což mě hrozně bolí i za celou jeho rodinu
v pátek má pohřeb a já se stále peru s tím, jestli jít nebo ne (jsem totiž těhotná 14tt)
manžel ani bratr nechce, at chodím, že jsem cîťa a je to stresující
ale nevím, jestli to nebude blbé a jestli to nebude vypadat, že jeho rodině nejsem oporou nebo tak.
Šli by jste nebo ne?
(a pardon za takový sloh, jen jsem chtěla, aby jste pochopili, v jakem vztahu k jeho tatinkovi jsem)
Příspěvek upraven 30.01.24 v 11:00