Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Přítel a jeho dětství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.11.22 22:54
Nerekla ti psycholozka, ze patris mezi tzv. vysoce citlive lidi? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.22 23:48
Myslím, že není problém, že tvůj přítel prožil těžké dětství, ale že si představuješ, že jeho dětství prožíváš ty sama. A myslím, že přebírat příběhy jiných a vžívat se do nich je tvé nastavení a dělala bys to s kýmkoliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.11.22 07:23
@Anonymní píše:
Ahoj, asi si budete říkat co jsem za slabocha, ale já už to nedáváms přítelem jsme 4 roky a jde o jednu věc. Jsem hodně citlivá, všechno si moc beru a jen tak se špatných vzpomínek nezbavím. Jde o to, ze přítel neměl snadné dětství, rozvod, násilí, alkoholismus a šikana. Je to hodně let zpátky, teď je vše dobré, ale on mi o tomhle všem často vyprávěl…
nevím co to se mnou je, proč na to tak myslím a nenechám minulost uz konecne být. Nemáte někdo prosím radu jak na něco takového už nemyslet? Už si vazne nevim rady
To jsem se úplně orosila. Co na to přítel? Neštve ho to? Nebo si užívá, že se někdo stará za něj? Asi jsi megacitlivka, ale mě by to bylo strašně nepříjemné, kdyby někdo vlastně pral špinavé prádlo za mě. Vlastně sis do hlavy nasadila děsy a běsy, které nejsou skutečné, nevíš, jak to doopravdy bylo, máš možná i zlost na jeho rodinu, přitom nic nevíš, jak to měli ( většinou měli ti rodiče také podobné dětství, takže začarovaný kruh, ze kterého nejde vystoupit.) Jak to s tebou řeší ta psycholožka? Podle mě se schováváš za přítelovy problémy, protože se bojíš řešit svoje vlastní, ještě horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.11.22 09:20
@Anonymní píše:
Ahoj, asi si budete říkat co jsem za slabocha, ale já už to nedávám
Ahoj,
to, že jsi citlivý člověk schopný vcítit se do prožitku jiného neberu jako tvou slabost, ale jako dar. Druzí k tobě pak lépe nalézají cestu, když dokážeš rozumět jejim prožitkům.
Stavěl bych se asi k tomu tak, že minulost neovlivníš, ale můžeš ovlivnit přítomnost. Přítel se s minulostí vyrovnal a nejdál od ní ho udržíš tím, že v přítomnosti bude žít jako spokojený člověk. Ne tím, že sama budeš prožívat úzkosti, které on již překonal.
Vše co jsme zažili nás formovalo do toho, jací jsme dnes. Kdyby měl přítel jiné dětství, možná by byl úplně jiný čověk, možná vůbec s tebou, možná by sám jiným bolest působil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.11.22 10:53
Fakt vám dekuju za rady, to mi tak pomohlo 
no jo, co se dá očekávat od necitlivek, který jen hledaj možnost jak nekoho ponizovat a nedokážou nic lepšího, tleskám vám 
- Citovat
- Upravit
Uslava
7.11.22 11:00
@Anonymní píše:
Fakt vám dekuju za rady, to mi tak pomohlo
Podle tvé reakce to vypadá, že vůbec nejsi citlivá. Jsi hádavá megera. Tak, teď jsem tě urazila. Ale ty předemnou nikoliv. Vůbec jsi je nepochopila. 
- Citovat
- Upravit
7.11.22 19:06
Radím v rámci boje za vlastní duševní zdraví vytvořit si pomyslnou „stěnu“, za kterou nic zlého, co se tě netýká, z vnějšku k sobě nepustíš. Je zbytečné trpět kvůli ostatním, člověk toho má na bedrech sám dost. Mluvím z vlastní zkušenosti. Jak vyhnat z hlavy, co už tam je, to bohužel neporadím, napadlo by mě vyhledat pomoc psychologa, ale jestli ani ten neumí pomoct, tak je to těžké (zkusit jiného?). Někdy nějaká událost nebo třeba povídání probudí v člověku vlastní vzpomínku na něco hnusného z dětství, kterou zapomněl a která se teď snaží prodrat do popředí, a člověk se tomu brání, tak se místo toho urputně trápí „něčím jiným“. Třeba je to něco takového 
Snad poradí někdo líp.. 
Taky doporučuji myslet víc na „tady a teď,“ minulost nechat prostě plavat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.22 08:33
@Anonymní píše:
Fakt vám dekuju za rady, to mi tak pomohlo
Co tak necitlivého ti tu kdo napsal? Předchozích pár komentářů, které tě očividně naštvaly, nebyly vůbec nijak zlé ani ponižující. Po tomhle tvém výstupu mi spíš přijde, že všechno chceš mít černější, ono to pak občas vzbuzuje lítost u ostatních - ale mnohdy jen po krátkou dobu, než jim to začne lézt na nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
Ahoj, asi si budete říkat co jsem za slabocha, ale já už to nedávám
s přítelem jsme 4 roky a jde o jednu věc. Jsem hodně citlivá, všechno si moc beru a jen tak se špatných vzpomínek nezbavím. Jde o to, ze přítel neměl snadné dětství, rozvod, násilí, alkoholismus a šikana. Je to hodně let zpátky, teď je vše dobré, ale on mi o tomhle všem často vyprávěl… 
jsem asi blázen, ale chodím kvůli tomu k psycholožce, mám úzkosti a často si přijdu jako by ty vzpomínky byly mé, jen tak mi z ničeho nic skočí do hlavy. Nevím jak na to nemyslet, je to uz dlouhá doba, ale úzkosti furt neprestaly 
nevím co to se mnou je, proč na to tak myslím a nenechám minulost uz konecne být. Nemáte někdo prosím radu jak na něco takového už nemyslet? Už si vazne nevim rady 