Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Tabu to je, protože pro ženy, které to prožily, to může být značně traumatizující se o tom bavit. Současně ženy, které jsou těhotné a mají problémy, tak je toto téma velmi stresuje.
To, že se řeší až 5. potrat není pravda, když se bavíme o prvotrimestrálním potratu, neřeší se jeden. Dva nebo tři jsou určitě indikace k dalšímu vyšetření. (To neznamená, že to tak všichni gynekologové dělají.) Druhotrimestrální potrat nebo pozdější ztráta miminka je důvod k nějakému řešení rovnou.
Není povinné chtít děti, ale pokud máš pocit, že to je kvůli téhle zkušenosti, přijde mi, že to nemáš úplně dobře zpracované a bylo by dobré se o tom s někým pobavit. Zdá se, že jsi ještě hodně mladá, tak máš asi čas. Je tu spousta žen, které prošly několika potraty či ztrátami miminek a přesto to pro ně bylo tak důležité, že i za cenu rizika, že to prožijí znovu, do toho šly - prostě jim to stálo za to.
Prvotrimestrální potraty jsou časté, poté s každým týdnem jsou šance lepší a lepší a moc se to nestává.
Já jsem přišla o miminko v 18 týdnu těhotenství, nemám problém se o tom bavit a zodpovídat o tom otázky a zároveň jsem si byla jistá, že chci zkoušet další miminko co nejdříve to půjde. Zároveň mi to nepřijde vhodné psát do každé diskuse, kde žena např. řeší, že krvácí, protože ty dané ženy nemůžou za to, že já jsem si vytáhla černého petra, tak proč je tím stresovat.
Tady to takove tabu neni, staci pohledat, budou tu desitky, ne-li stovky diskusí na toto tema ![]()
Nerekla bych, ze je to uplne tabu, spis je to pro zeny casto bolestiva zalezitost, se kterou nemají potrebu se chlubit na kazdem kroku a drasat rány. Proberes to s nejlepsi kamaradkou, mozna s mámou, ale nebudes to davat k dobru, kdyz jdes po treninku na pivo ![]()
Ono je nás dost co si tím prošly, ale většina žen se rozpovídá až ve chvíli, kdy zjistí, že sis tím prošla také. Říkají, že až 30% těhotenství skončí potratem, takže ono nás bude hodně. Ale budeš to jen tak někomu vykládat? Nebudeš. Sice jsem se v dalším těhotenství bála, ale dítko naštěstí donosila a už mi tu běhají dva puberťáci. Od potratu to bude za pár dní 15 let.
Taky nepůjdu s téměř neznámou kolegyní na kafe a nezačnu ji vykládat o tom, jak hrozné bylo, když nám doma umíral táta na rakovinu mozku. A stejně tak ji nebudu povídat o potratu.
Ale když to někdo řeší, někoho to zajímá nebo to je blízká osoba, tak o tom v klidu mluvím.
Nevnímám to jako tabu, jen jako dost soukromou věc, která některé lidi umí rozhodit a vůbec to nechtějí slyšet.
Tak pro mě to tabu není, když se mě na to někdo zeptá, klidně odpovím, ale jen tak to v běžné konverzaci nevytahuju no. Mam za sebou dva potraty.
Nevšimla jsem si, že by to bylo tabu. Jen se o tom nikdo nebaví na první dobrou.
A jen tak mimochodem, děvče, chodit psát do diskuzí o IVF, že zakladatelka určitě potratí a dávat k tomu vysmátý smajlíky, je sviňárna nejhrubšího zrna. Takovou ču. bku jsem tu dlouho nepotkala.
Není to tabu. Kdo chce, tak si o tom mluví a píše. Podívej se na sebe, ty s tím problém nemáš, Emimino s tím problém nemá, nikdo si nemyslí, že se o tom nemá mluvit.
Jenom možná nechápeš, že se o tom lidem jen tak mluvit nechce, stejně jako o spoustě jiných věcí. Nebo o tom možná nechce nikdo z nějakých záhadných důvodu mluvit přímo s tebou.
@Janli píše: Více
Celá familie jí nesnáší, ale rozhodně není problém v ní!
Ja pridam opacnou zkusenost, ja se o tom bavit chtela, bylo to pro me jako terapie a spis me mrzelo, ze se lide vic nevyptavaji. Ale jsem asi divna.
@Anna872 píše: Více
Vždyť je to Andromeda. Co jiného se od ní dá očekávat?
Nemám v okolí nikoho, kdo by si tím prošel, proto se ptám tady.
@Suzume-chan jojo, nesnáší, a co? Jenom protože nežiju tak, jak oni chtějí? Rodina nerodina, když mě neberou taková jaká jsem, tak ať se semnou nebaví, žíly si trhat nebudu. ![]()
@Janli a co jako? Proč bych se nemohla smát? Každý k takovým situacím přistupuje jinak, jenom protože se někdo snaží o dítě a nejde mu to z xy důvodů, tak musí mít depku?
![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Opět přilévám benzín do ohně a ptám se na vaše zkušenosti. Sice děti nechci, ale už jsem také viděla 2 čárky na testu.
Moje zkušenost je ta, že jsem neplánovaně otěhotněla před maturitou, moje první myšlenka byla potrat. Přítel byl však z této zprávy nadšený, že jsem změnila názor.
Na druhé kontrole mi bylo řečeno, že plod přestal vykazovat známky vývoje a že určitě potratím. Vzhledem k tomu, že jsem měla za pár dní maturitní zkoušku, tak jsem se rozhodla jít na potrat do nemocnice.
Z této zkušenosti plyne i to, že děti nechci, protože to nechci znovu zažít, vzhledem k tomu, že tento stav může nastav kdykoliv během těhotenství, nehledě na měsíc, ve kterém žena je. Přijde to ze dne na den, respektive tak mi to bylo řečeno jako to, že nějaké problémy se hledají až po 5. samovolném potratu.
Podělte se svými zkušeností i vy, nevím, proč je to tak tabu, když se to očividně děje často.