Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Strýc nám nabídl byt bez nájmu, ale je hrozně malý
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
talie10
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
1.9.25 07:38
Mě ten byt přijde rozměrově úplně v pohodě a s malým miminkem se to dá také. Osobně bych teda trvala aspoň na symbolickém nájemném. Energie a provozní náklady jsou samozřejmostí. Necítila bych se tak strašně zavázána. Na vašem místě bych byla za takovou nabídku ráda. Aspoň si vyzkoušíte samostatné bydlení.
1.9.25 07:44
My bydlíme teď v pronájmu 2+1 asi 60m2, a v pohodě, za půl roku k nám přibyde prcek a vejde se k nám komoda i postýlka a věci pro miminko. Máme to jen na dočasnou dobu, dokud bude mimi malé ale je to úplně v pohodě. Já i manžel jsme z velkého baráku. Nám to stačí, není to náročné na uklízení. Taky chceme něco velkého do blízké doby, ale zatím jako přechodné bydlení jsme rádi. Takže bych do toho bytu šla. Když to nebude fungovat, tak si můžete najít něco většího nebo jít zpátky.
1.9.25 07:47
Sama píšeš, že jste doma až večer, tak k čemu ted´větší byt? Můžete si za ten rok našetřit pěkné peníze, když nebudete platit nájem, ale i tak by bylo vhodné něco málo platit + energie, to je jasný. Píšeš, že zvládnete dát bokem 50tis měsíc, tak z čeho máš takový strach? S tím strejdou se domluvte, určitě nečeká, že tam budete žít celý život ne?
talie10
1.9.25 08:05
@nozu píše: Více
Symbolický nájem jsem chtěla taky, ale trvá na tom, že nic nechce, další otázka je, jestli nám třeba pak nedá lehce vyšší nájem příští rok, aby se to vykompenzovalo. Zase si úplně nemyslím, že to nechá jen tak. Chceme se ale dohodnout na tom, že bychom ten byt vybavili a až budeme odcházet tak mu tam vybavení, které bude chtít přenecháme.
- Upravit
talie10
1.9.25 08:09
@arinecka píše: Více
Myslím, že to co pro ostatní může znít jako v pohodě a bezproblémová situace, je pro mě pořád nejistota. Vyrostla jsem v prostředí, kdy ty věci fungují přesně podle předepsaného scénáře. Práce, bydlení, svatba, dítě. V tomto pořadí. Všichni v mé rodině to tak měli, všichni okolo mě to tak mají, přítelova rodina to stejné. Vlastně mám asi strach z toho, že budu ta která to udělá jinak. A že pokud se něco na té cestě nepovede tak přijde to pomyslné „vidíš, kdybyste si to vyřešili jako všichni ostatní, nedopadli byste takto“
- Upravit
1.9.25 08:21
To je nějaká provokace, vždyť 2+kk 60 m je velký byt na tuhle dispozici?
1.9.25 08:22
Na co potřebuješ větší byt? my máme 2+1 a máme devitileté dítě. Nevím metry, asi bude více tipuji. Ale nepotřebuješ zatím více místa. Šla bych do toho. Ale platila bych aspon 5tis za energie.
1.9.25 08:25
@talie10 píše: Více
Jasný, ale ty se na to moc soustředíš. Z čeho bude pramenit jistota? Až když budeš mít svoje bydlení? Tak využij téhle nabídky a šetřete co to dá, za ten rok můžete mít našetřeno na základ hypo a hned to bude o něčem jiném. Máte oba práci, takže první bod splněn. Bydlení, to myslíš jako svoje? To přijde třeba časem, proč by nemohla být před tím svatba?
Alpacass
1.9.25 08:27
Vždyť 60m2 mají mnohdy byty velikosti 3kk, tak co řešíš? Ten byt je pro dva mladý lidi naprosto dostačující. My začínali v mnohém. mensim bytě, stejně tak mojí a manželovi rodiče.
- Upravit
1.9.25 08:36
Tyjo, mot takovou nabidku, jdu i do pristenku na kostata 😅 Vyuzijte toho, nasetrete co to jde a začnete se rozhlizet po nemovitostech. Taky budete hledat nejakou dobu a mezitim nasetrite na hypo. Po roce klidne mizete dat do zastavy to 2+1, kdyz bude rodina souhlasit, pridate nasetrene penize a mizete jit do noveho/zacit resit stavbu. Predtim bych asi mimco nepokousela, pokud ho nechces mit v najmu. Je pcos a pcos. Jak to mas doagnostikovane? Vis AMH? Jsou holky, co s nim otehotni na orvni dobrou. A taky ty, ktere musi na ivf.
1.9.25 08:52
Vyuzila bych nabidku od strejdy. Protoze jen osamostatneni bez rodicu za zadkem zjistite jak vam to realne klape. Jste spolu 8 let a nebydlite spolu, takze klidne muzete jit do pul roka od sebe. Jeste budes rada, ze je od tchanu nejaky distanc. Kdybyste byli s nima na hromadce, tak vam tam polezou. Uz ted maji problem, ze bude synacek potencialne jinde a nebudou ho mit pod kontrolou na kaficka a vylety nonstop. Vyuzijte prilezitosti a vrhnete se konecne do zivota a starejte se o sebe. Uplne vidim jak nechate klice u tchyne - co kdyby se neco delo.. a pak budesn hledat kafe v prerovnanych skrinkach
Snopy123
1.9.25 08:58
2+1 o 60 m2 pro 2 je malé??? Tak si najdi něco vlastního. Hezky na kauci, atd… Proč řešíš co na to říká rodina? Bydlet tam budete vy dva.
Mně by jako zadarmo přišlo fajn i 1+1.
Dostali jste nabídku a za mě jste divný, že do toho aspoň na chvíli nejdete.
- Upravit
Snopy123
1.9.25 09:01
@talie10 Asi je na čase se naučit si stát za svým rozhodnutím a přijmout zodpovědnost za sebe a své. 
- Upravit
1.9.25 09:03
Ty jsi teda echt rozfrflaná….. 60m a ještě zadara je vám pro dva málo? Děláš si srandu? Tak si kupte a plaťte svoje… 
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Zdravím,
potřebovala bych poradit a asi spíš slyšet názor někoho kdo má odžito víc než já. Je mi 26 let, mám stejně starého přítele a jsme spolu 8 let. Studovali jsme vysokou školu a minulý rok jsme oba nastoupili do práce. Bydlení je problém už od začátku, já bydlím v rodinném domě, kdy v prvním patře jsem já s babičkou, mám svůj vlastní pokoj a v podstatě i vlastní kuchyň - babička je na invalidním vozíku a kuchyň není bezbariérová. Co se týká soukromí a prostoru tak ho mám dost. V horním patře bydlí rodiče s bráchou. Přítel bydlí o 45 km dál v bytě 3+1 s rodiči. Já mám práci ve svém rodné vesnici a on na půli cesty. Začali jsme tedy řešit společný byt do pronájmu. Jeho strejda vlastní bytový dům ve městě, kde má přítel práci a kde bych to já měla do práce 30 minut. Nabídl nám, že jsme mladí a že v tom věku byl taky, tak nám dá první rok bydlení bez nájmu. Minulý týden jsme se byli na byt podívat a v prvotní moment to byl šok. Byt hezký, nově zrekonstruovaný, ale maličký. Jedná se o 2+kk a asi 60m2. Je tam maličká koupelna, kde se člověk sotva otočí, kuchyň se v celku dá, je v takovém výklenku, takže oddělená od zbytku bytu a pak je obýváček a samostatná ložnice. Každá místnost má asi zhruba 10m2. Do té doby nás jeho rodiče podporovali, ať na byt jdeme, že je to dobrá příležitost. V moment, kdy byt viděli tak otočili, že je to hrozně malé a že to nemáme brát. Nevím, jak teď dál. Tlačí na nás abychom strejdu poprosili o větší, ale nám to přijde nemorální, už tak nás chce nechat bydlet rok bez nájmu a ještě máme říct že nám to nevyhovuje a chceme víc? (Jsme sami dva a od rána do večera v práci) Najít si větší byt by ale znamenalo, že nebudeme moct tolik šetřit. Máme příjem dohromady 70 tis. čistého, s tím že jsou měsíce kdy nám to skočí i kolem 100 tis. Já mám stabilní práci na úřadě ve státní správě, přítel je manager a plat by mu měl ještě růst. V bytě u strejdy bychom se tedy osamostatnili a zároveň mohli šetřit (zvládneme dát bokem přes 50 tis. měs.). Chtěli bychom do domečku. Jedna varianta je přistavět u nás na rodinném baráku, ta lepší varianta našetřit si na pozemek a pak si vzít hypotéku na domeček. Další horší varianta je ještě jít do bytu od přítele - respektive jeho rodiče pro něj koupili byt, ale je to taky taková větší 2+1 a navíc přímo vedle rodičů, kteří jsou hodně kontaktní - přítel je jedináček a celá jejich rodina funguje stylem „všechno společně“ (každý druhý den kafíčka, dovolené, společně do kina). Jenže by to zase dalo prostor šetřit si na vlastní. (Důvod proč tam nejdeme hned teď je zaprvé soukromí a to hlavní - dojížděla bych do práce hodinu a přítel půl hodiny - podle nás to nedává smysl)
Jde mi o to, že mám pocit, že dělám hrozně velké životní rozhodnutí a že když to teď udělám špatně tak bude vše ztracené. Příští rok bychom se chtěli vzít, a pak nechat věcem volný průběh a kdybych otěhotněla, tak bychom se tím pádem museli s mimčem vejít do té 2+kk. Přijde mi, z morálního hlediska, že po roce kdy budeme bez nájmu, nemůžeme najednou říct strejdovi, že teda díky a teď když chceš nájem tak čau. Bojím se toho, že zůstaneme zakořeněni v té 2+kk, protože jakmile budu na mateřské tak nám hypotéku nedají, příjem nám spadne a nebudeme mít do té doby tolik našetřeno. Vím, že je ještě varianta pak pustit třeba po dvou letech ten byt a jít na ten od rodičů - přítele, protože tam bychom nájem taky neměli a tam vydržet pár let, ale mám z toho všeho strach. Vlastně mám strach, pořídit si dítě do situace, kdy nemáme vyřešené bydlení a kdy vím, že bychom se stěhovali, zároveň teď nemáme šanci pořídit vlastní bydlení a taky mi diagnostikovali PCOS, takže nechceme moc dlouho čekat, protože to asi nepůjde tak hladce. Navíc se tak trochu i peru s tím, že jsem samozřejmě měla úplně jiné představy.. taky jsme si představovala velký obývák, kde budeme pak zvát rodinu, balkon kde budu mít posezení apod… a nic z toho byt nemá… Jenže je tam fakt velká výhoda toho žít tam bez nájmu. Samozřejmě je tady taky ta varianta, že mi nepůjde otěhotnět a počkáme si několik let a do té doby třeba našetříme a odstěhujeme se…
Jsem ale typ člověka, co má potřebu mít ty věci pod kontrolou a konat zodpovědně a uváženě, jenže teď vlastně nevím co dělat. Mám věci nalajnované, nejdřív škola pak práce a teď mělo být vlastní bydlení (pak svatba a dítě) a asi jsem čekala, že se to nějak vyvrbí, že to řešení vyplyne ze situace. Mám v hlavě tu představu, toho nového bydlení co už bude naše a zařizování a do toho mimčo pro které bude hned samostatný prostor, prostorný dům, místo na kočárek.. Já vím, nemůžu mít ale vše, jen je těžké se toho vzdát..
Byt by byl volný hned, tedy za 3 týdny se můžeme stěhovat, to je taky dost rozdíl. Když to nevezmeme, budeme muset hledat dál a to se zase prodlouží a pokud se chceme příští rok vzít, musíme mít někde „svoje“ doma.
Co s tím?
PS: to jestli byste šli takhle k někomu bez nájmu s tím že mu budete vlastně muset být vděční… rozhodla jsme se to neřešit… je to přítelova rodina a strejdovo svobodné rozhodnutí a já to nehodlám řešit jestli je to dobře nebo špatně…