Řidičak k Vánocům

156
17.11.12 14:10

Řidičak k vánocům

Tak dneska sem se dozvedela, co pro me.ma pritel k vanocum Řidicak!!! pro nekoho super darek ale pro me???
mam sileny strah z rizeni, dokonce se nekdy i bojim jezdit ve predu!!!ale zase na motorce se nebojim :D
vzdycky sem ridicak chtela ale od te doby co jsem zazila par autonehod tak se bojim
kdyz nekam jedem autem, tak porad nadavam na pritele ze jede rychle, pritom jede normalni rychlosti
je tady nekdo takovej, co se taky bal a stejne sel.do toho? a uz se neboji???
pritel, rika ze tskhle se prestanu bat, kdyz budu jezdit ale ja fakt nevim(strach je silnejsi)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7139
17.11.12 14:13

Mě manžel neustále přesvědčuje at si ho udělám, ale mám to podobně jako ty, prostě si myslím, že pro všechny bude bezpečnější když budu jako spolujezdec… :D :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9090
17.11.12 14:24

Byly časy, kdy jsem si říkala, že nikdy řídit nebudu, měla jsem z toho hrůzu. Ale časem mě to přešlo, zvlášť v dobách, kdy jsem dojížděním do školy a potom do práce ztratila 2,5 hodiny denně, samozřejmě jsem musela dřív vstávat, byla jsem pořád na někom závislá, přítel musel všude jezdit se mnou, abych mohla nakoupit apod., akorát jsem ho zdržovala od práce. Ale stejně jsem řidičák pořád odkládala, nakoplo mě až to, že jsem otěhotněla…když jsem si představila, že bych se měla s dítětem tahat busem, tak jsem se do autoškoly hned přihlásila. Zkoušky jsem dělala v 7.měsíci a teď děkuju bohu, že jsem do toho šla. Přítel je spokojenej, že na mě nemusí nikde čekat před obchody, vše si zařídím sama, to samé doktory s malou a další věci. Takže pro mě je to jenom plus, určitě bych do toho šla, už si to bez auta neumím představit. Samozřejmě ze začátku jsem byla nervózní, je to něco nového a člověk si není jistej ale za chvilku to bude rok co mám řidičák a už je to úplně o něčem jiném, vše funguje automaticky, jde mi to dobře…chce to překonat strach a věřit se a představit si ty výhody, které s řidičákem budeš mít ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
247
17.11.12 14:27

Já jsem to měla podobně, řidičák jsem si udělala v létě (muž ho taky nemá, usoudila jsem, že kvůli dětem by bylo lepší, aby ho měl aspoň jeden). Ježdění je vcelku pohoda, on jak se člověk soustředí na řízení, tak nemá tolik čas se bát:) Nejmíň ráda mám okresky, protože tam spousta lidí jezdí jak blázen, a přitom - aspoň mám ten dojem - se tam dvě auta stěží narvou; ale jako řidič mám menší strach než jako spolujezdec, když jsem vepředu. Akorát člověk nesmí přestat jezdit, to pak má čím dál tím větší hrůzu do toho auta sednout.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3241
17.11.12 14:32

Ahoj, měla jsem to stejně. Řidičák jsem si udělala až v 26 letech víceméně pod tlakem okolí a okolností - hodil se mi k tehdejší práci. Mě zas přihlásil můj taťka s požehnáním manžela. S narůstající praxí jsem se bát přestala a a dneska jezdím líp (a raději) než manžel, denně najedu tak 80km. Předpisy se naučit jdou, to je to nejmenší, a zbytek je o praxi. Dneska už bych neměnila a jsem moc ráda, že jsem byla donucena si autoškolu udělat, ušetřilo mi to pak spoustu nervů s hromadnou dopravou a třeba i díky tomu jsem si mohla dovolit vzít práci v místě, kam bych se bez řidičáku dostávala s velkou potíží. A s dítětem se to taky hodí… nákupy, doktoři… :-)

Jo a jinak je svatá pravda, co napsala rivka - jako spolujezdec se bojím pořád, jako řidič vůbec ne - i když jedu stejnou rychlostí po stejné trase.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31594
17.11.12 14:48

Udělala jsem autoškolu až napodruhé (jako dvě autoškoly, ne dvě zkoušky :lol: ), řidičák jsem nafásla 5.ledna, od té doby jezdím, jezdila jsem od začátku s miminem, první jízda byla teda fakt adrenalin, ještě bylo napadnuto trochu sněhu, udělala se břečka, klouzalo to, já hned málem nedobrzdila na semaforech :lol: Ale naučila jsem se jezdit, i jsem krom kratších tras na nákup atd, zvládla dvě delší mimo Prahu. Vepředu oby spolujezdec mám nepříjemné pocity doteď, protože moje bezpečná vzdálenost a manželova je trošku rozdílná (reaguju pomaleji, tudíž potřebuji větší mezeru). Hlavní je nebát se a ihned po získání řidičáku jezdit a jezdit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1183
17.11.12 15:37

Tak se přidávám do tématu, mám podobný problém jako zakladatelka, akorát s tím rozdílem, že já mám řidičák už 15 let a od ukončení autoškoly jsem najela tak max.100 km. Tenkrát po autoškole mi naši nechtěli půjčovat auto a tak jsem nejezdila no a teď, když mám děti, tak bych potřebovala, ale šíleně se bojím. Mám z toho úplnou hrůzu. Každou chvíli je tu nějaká autonehoda, jen tady v okolí několik smrťáků za posledních 14 dnů a v místech, kde by to nikdo nepředpokládal. Bojuju s tím už dlouho, manžel mi říká, že na to je jediný lék jezdit a jezdit, což já fakt asi nedám. I když rozumově je mi jasné, že má pravdu. Napadlo mě, jít si na pár kondičních jízd do autoškoly, ale já se, holky, bojím i to :oops: :lol: Tak baby, raďte, jak ten strach z řízení překonat, když je nejvyšší nutnost, jedu, ale ty pocity, co u toho zažívám, radši ani nepíšu. Měla jste to některá taky tak a jak se vám to povedlo překonat? A povedlo se to vůbec? :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31594
17.11.12 15:54

@Helii jezdit a jezdit, jiná rada není :nevim: Mě se napoprvé klepala noha tak, že jsem nemohla pořádně došlápnout spojku.
Jezdila jsem pár známých tras, kde jsem přesně věděla, kde musím dát přednost, kde jsou semafory, kde je víc pruhů a mohla jsem se fakt soustředit na jízdu a na dávání pozor na kolemjedoucí a nemusela jsem řešit, kudy přesně mám jet. A postupně jsem přidávala, jak jsem získávala jistotu. Většinou jsem jela tak třikrát týdně, když jsem jela míňkrát, tak jsem cítila, že ta vydobytá pozornost na spoustu věcí zároveń mizí. Ale je to teda v současné době finančně náročný koníček :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1183
17.11.12 16:07

Jo, jo, mě je to jasný, že na to asi jiná rada není. Já to zatím tak dělám, jak píšeš, už zvládám jízdu k benzince a do Lidlu. :lol: No tam mám další trauma- parkování, to je kapitola zas sama pro sebe. Vždycky, když už jedu, tak je to pak lepší a víc si jakoby věřím, ale druhý den už je to zas to samé-strach. Úplně obdivuju a závidím, když vidím maminy, jak si v pohodě jedou kam chtějí a potřebují a jsou úplně v klidu.Snad se to taky postupně naučím. Jo a jestli jezdíš po Praze, tak klobouk dolů, já tam dřív bydlela i pracovala a provoz tam je teda mazec.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
156
17.11.12 20:43

Diky moc za rady…
jinak myslite, ze by mi treba pomohli psychotesty? v pripade ze bych je neudelala tak bych do toho nesla
ale kdybych je treba udelala, tak bych se mozna zas az tak nebala…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9090
17.11.12 22:32

@Messi92 to mi přijde celkem zbytečné. Podle mě máš prostě strach z neznámého ale můžu soudit a můžu říct, že pocity řidiče a spolujezdce jsou úplně jiné, já se jako řidič tolik nebojím…zkoušela jsi už někdy řídit? Já ještě než šla do autoškoly, tak mě přítel párkrát nechal řídit tady u nás na polní cestě, vyzkoušela jsem si aspoň řazení atd. a pak mi to šlo mnohem líp a i ten strach byl menší :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
247
18.11.12 06:45
@Helii píše:
Tak se přidávám do tématu, mám podobný problém jako zakladatelka, akorát s tím rozdílem, že já mám řidičák už 15 let a od ukončení autoškoly jsem najela tak max.100 km. Tenkrát po autoškole mi naši nechtěli půjčovat auto a tak jsem nejezdila no a teď, když mám děti, tak bych potřebovala, ale šíleně se bojím. Mám z toho úplnou hrůzu. Každou chvíli je tu nějaká autonehoda, jen tady v okolí několik smrťáků za posledních 14 dnů a v místech, kde by to nikdo nepředpokládal. Bojuju s tím už dlouho, manžel mi říká, že na to je jediný lék jezdit a jezdit, což já fakt asi nedám. I když rozumově je mi jasné, že má pravdu. Napadlo mě, jít si na pár kondičních jízd do autoškoly, ale já se, holky, bojím i to :oops: :lol: Tak baby, raďte, jak ten strach z řízení překonat, když je nejvyšší nutnost, jedu, ale ty pocity, co u toho zažívám, radši ani nepíšu. Měla jste to některá taky tak a jak se vám to povedlo překonat? A povedlo se to vůbec? :lol:

Dala bych ty kondiční jízdy (nejlíp s nějakým kliďasem). A pak jezdit s někým - ono to furt vypadá, jako kdyby tam seděl instruktor:c)) Na neznámé trase jsem daleko radši, když vedle sebe někoho mám - přestože je to manžel, o kterém vím, že ze značek spolehlivě pozná akorát tak směrové:))

Jinak si podle mě moc nepomůžeš, prostě to musíš být ty, kdo udělá první krok, nadechne se a skočí do hloubky. S těma kondičníma jízdama by to ale mohlo být významně jednodušší:)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
156
18.11.12 19:57

@Verca1989. jj zkousela, jeste pred dvema lety sem se nebala ale po jedne autonehode sem se sprajcla a nikdo.me za volant nedostane

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný