Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Tak si potom raději nečti ani o porodu, ten se teprve může zašmodrchat ![]()
Chceš dítě?
Ano
Potom to budeš muset podstoupit
Za mě narkóza zajímavá
Zajímavý zážitek
Ahojky, podstupovala jsem odber vajicek, kvuli nadoru na vajecnicich, pul roku zpet. Vse bylo v pohode i kdyz jsem mela hromady fulikulu (26 z toho se pak uchovalo 19 vajicek). Narkoza ok, pote trosku bolest jako prvni den MS ale jen ten den odpoledne.
Myslim, ze v tomhle pripade je tvuj strach horsi nez cela ta procedura (myslim to v dobrem, taky jsem se bala).
Urcite bych si na tvem miste, pokud to jde, vybrala kliniku/doktora, kteremu verim
Mne tohle hodne pomohlo, pamatuju na sale, jak jsem jeste rikala, ze jsem rada, ze to bude delat pani primarka a s tim pocitem duvery mne uspali. (Uspavaji te na “koze” tak myslim, ze i z toho duvodu je dobre, kdyz mas k nim duveru)
Moc ti drzim palce! Urcite to zvladnes x
Normálně narkózu blbě snáším, ale při téhle jsem se fakt skvěle vyspala. Dělat odběr vajíček při vědomí, tak to ani omylem, neskutečně to bolí. Klid, to bude v pohodě. ![]()
Já měla za život narkózu už několikrát a je to v pohodě. Nejvtipnější byla ta první, kterou si pamatuji. Měla jsem počítat pozpátku od deseti a asi u sedmičky mě přepadla šílená hrůza, že to na mě nefunguje, že se vůbec necítím ospale. No a najednou cvak a jsem na dospávacím pokoji ![]()
Narkóza v pohodě, o te clovek ani nevi, u odberu vajicek bych jen dal pozor na hyperstimulacni syndrom, me na neco podobneho ani neupozornili a pekne jsem to schytla. Ale i navzdory tomu mi tu vysledek uz par let beha, ale byl to mazec ![]()
Já jsem odběry podstupovala vždy bez. A to šlo. Jeden ale dělal jiný dr a ten ji požadoval. A já jsem tedy ten případ, kdy bych s narkozou na odběr už nesla. ![]()
Narkózu bych neřešila, jsou podstatně větší hrozby při tomto zákroku a hormonálním koktejlu.
Já jsem byla na odběru 2 x a možná zase půjdu, jestli nám to po porodu opět nepude
Jednou s narkozou, jednou bez. To bez narkozy fakt nechceš… Mně se narkoza náhodou líbí, líbí se se mi jak nastupuje ten stav úlevy a pak nevíš o světě, ten odběr bez byl děsivej… Když jsem byla v narkoze na laparoskopii, jo tam už to je ta hluboká kdy ti strčí i hadici do krku a probudíš se jak mrtvola, tady vstaneš a nic ti není, fakt jak odpolední šlofík. Taky jsem trpěla po 24 letech ataky a úzkostí, nemohla jsem dýchat a taky jsem se toho hrozně bála, že se zadusim. Ale jakmile máš ten blaženej stav, budeš v klidu. Jak jsem se s těmi ataky a nepříjemnými pocity naučila žít a teď se mi zdá, po otěhotnění (mám 35), dost vymizely… Určitě se toho neboj.
@Anonymní píše:
Dobrý den, je mi 30 let a budu podstupovat umělé oplodnění. Přítel má špatný spermiogramu, už rok se snažíme a bohužel bez výsledku. Od příštího týdne mi začne hormonální stimulace. Na konci měsíce potom odběr vajíček a až na konci srpna potom přenos vajíček do dělohy. Měla jsem v plánu jít na odběr bez narkózy, ale doktor mi řekl, že to nedělají. Řekl, že je to jak prášek na spaní, akorát podaný injekčně a budu spát jen dvě minuty. Když přišla řeč na předoperační vyšetření zmínil se o krevním obrazu, že bude stačit. Tak teď přemýšlím, zda si ještě nezažádat o EKG. Čím víc se to blíží, tím větší obavy ve mně panují. A taky si dnes o tom hodně čtu na internetu a bojím se ještě víc. Navíc mám bohužel takovou povahu, že trpím úzkostmi a panickými ataky. Našla jsem článek o ženě, která v Brně darovala vajíčka a zemřela na vnitřní krvácení. Klinika, kterou navštěvuji je také v Brně. Omlouvám se, že jsem to nenapsala jasně a stručně, ale honí se mi najednou v hlavě tolik myšlenek. A nechci ať to v okolí někdo ví, tak se s tím ani nemohu svěřit rodině nebo kamarádům. Prosím jak jste snášely celý ten proces psychicky a fyzicky? Děkuji za všechny odpovědi.
Ja byla na plne narkoze uz vicekrat, pri konizaci hysteroskopii tak cca 20 min a pohoda..neboj se..
Já byla na odběru 3× a vždy vše v pořádku. Po prvním odběru jsem tedy měla hyperstimulák, ale zvládlo se to. Bez uspání bych nešla v žádném případě ![]()
Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o názor, zkušenosti. Pro mě je to moc čerstvé a bolestivé. Pokusím se napsat krátce. Cca 3 roky snažení, doktor mi zanedbal léčbu endo. (již mám jiného lékaře), 10/2022 laparo, nešlo vše odstranit a „opravit“. Mám poškozené vaječníky, vejcovody, vše srostlé s dělohou, děloha zakloněná a také srůsty ke stěně. V CAR nám bylo řečeno, že vlastní vajíčka je malá šance a hlavně v mém případě odběr velice riskantní, kvůli zasažení některého z orgánů, následnému krvácení s možností odstranění vaječníků a vejcovodů apod. z důvodu poškození. Přesto chci to riziko podstoupit, ale manžel nechce riskovat mé zdraví a nevím jak změnit jeho názor. Ke všemu AMH 0,34. Věk 39. Nabídnuta DV. Nedokáži se s tím v tuto chvíli smířit. Měla některá z Vás podobně a stal se „zázrak“ a dopadlo vše dobře? Jediné, co by teď změnilo můj pohled jít hned do DV, je výsledek manžela na CFTR, protože já jsem nositel. Jsou k tomu ještě nějaká negativa, ale to už by byl román. Jde mi spíše o podobné zkušenosti. Moc děkuji
Dobrý den, je mi 30 let a budu podstupovat umělé oplodnění. Přítel má špatný spermiogramu, už rok se snažíme a bohužel bez výsledku. Od příštího týdne mi začne hormonální stimulace. Na konci měsíce potom odběr vajíček a až na konci srpna potom přenos vajíček do dělohy. Měla jsem v plánu jít na odběr bez narkózy, ale doktor mi řekl, že to nedělají. Řekl, že je to jak prášek na spaní, akorát podaný injekčně a budu spát jen dvě minuty. Když přišla řeč na předoperační vyšetření zmínil se o krevním obrazu, že bude stačit. Tak teď přemýšlím, zda si ještě nezažádat o EKG. Čím víc se to blíží, tím větší obavy ve mně panují. A taky si dnes o tom hodně čtu na internetu a bojím se ještě víc. Navíc mám bohužel takovou povahu, že trpím úzkostmi a panickými ataky. Našla jsem článek o ženě, která v Brně darovala vajíčka a zemřela na vnitřní krvácení. Klinika, kterou navštěvuji je také v Brně. Omlouvám se, že jsem to nenapsala jasně a stručně, ale honí se mi najednou v hlavě tolik myšlenek. A nechci ať to v okolí někdo ví, tak se s tím ani nemohu svěřit rodině nebo kamarádům. Prosím jak jste snášely celý ten proces psychicky a fyzicky? Děkuji za všechny odpovědi.