Neplodnost - problém páru

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
4.7.22 16:36

Neplodnost - problém páru

Jak se smířit s tím, že vlastní dítě třeba nikdy nepřijde a to kvůli mému tělu? Ani IVF nebylo úspěšné, špatně reaguji na hormony, nedošlo zatím ani k přenosu embrya.. kvalita vajíček prý taky špatná, imunologický problém, anovulační cykly.. Chlap ok. Psycholog mi radí změnit myšlení, ve smyslu toho, že na dítě je vlastně času dost, mám si v životě prý řešit jiné věci a ono to přijde..cítím se jako kdyby mi mělo puknout srdce, protože už mi dochází síly a už prostě nemůžu a asi už ani nechci stále běhat po doktorech a doufat.. vím už od mala, že pro mě je životní smysl rodina, potomci.. ale co teď, když svět se mi boří. Cestování a práce mi život nenaplní… Asi jsem se chtěla jen vypsat, popovídat si s někým, kdo je/byl na tom stejně..

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1736
4.7.22 17:42

Edit: Jiná diskuse.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2310
4.7.22 18:06

Já nevím, jestli ti to pomůže, ale my jsme s manželem měli dohodnuto, že když nebudeme moci mít děti vlastní, že zažádáme o adopci. Věděli jsme, že děti moc chceme, a to, jestli budou biologicky naše, to pro nás nebylo až tak důležitý. Nakonec jsme to nemuseli řešit, ale hrozně mě uklidňovalo, že bezdětná nezůstanu. Jinak samozřejmě chápu, že tohle není absolutně rada pro každého a že pro spoustu lidí je adopce naprosto nepřijatelná.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
4.7.22 18:07

Můžete si děťátko adoptovat. Známí mají, měli situaci přesně jako vy, a já kdyby mi to muž neřekl, tak by mě to ani ve snu nenapadlo, protože jim vybrali takovou holčičku, která vypadá úplně stejně jako oni :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
7516
4.7.22 19:51
@Anonymní píše:
Jak se smířit s tím, že vlastní dítě třeba nikdy nepřijde a to kvůli mému tělu? Ani IVF nebylo úspěšné, špatně reaguji na hormony, nedošlo zatím ani k přenosu embrya.. kvalita vajíček prý taky špatná, imunologický problém, anovulační cykly.. Chlap ok. Psycholog mi radí změnit myšlení, ve smyslu toho, že na dítě je vlastně času dost, mám si v životě prý řešit jiné věci a ono to přijde..cítím se jako kdyby mi mělo puknout srdce, protože už mi dochází síly a už prostě nemůžu a asi už ani nechci stále běhat po doktorech a doufat.. vím už od mala, že pro mě je životní smysl rodina, potomci.. ale co teď, když svět se mi boří. Cestování a práce mi život nenaplní… Asi jsem se chtěla jen vypsat, popovídat si s někým, kdo je/byl na tom stejně..

Znama adoptovala po letech snažení a diagnoze neplodnost… po dalších 2 letech otěhotněla bez snažení a mají ročního kluka, takže ve vysledku parecek jako překvapeni. Chlap stále stejný.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
4.7.22 20:01

Byla jsem na tom stejně, nemůžu věřit že ještě před půl rokem. Akorát že nebylo už dost času, 35 na krku. Ivf neúspěšné stále dokola, zdraví a peníze v háji. Adopce pro mě nebyla ekvivalent vlastního dítěte ani náhodou. No, a pak, najednou, neplánovaně a nečekaně, to fakt přišlo, jsem těhotná přirozeně. Podle doktorů to nešlo. Je pravda, že jsem byla tak nějak zoufalá a rezignovana, že jsem se opravdu soustředila po letech na jiné věci. Když mi to ale předtím někdo doporučoval, nedokázala jsem to záměrně ani náhodou. Zázraky se dejou.

  • Citovat
  • Nahlásit
422
4.7.22 20:03

Moc Tě chápu. Také jsme řešili potíže s početím, investovali nemalé peníze do IVF, vyslechli si tisíce dobře míněných rad. Nakonec jsme se také rozhodli pro náhradní rodinnou péči. Záleží, kolik je Ti let. Jestli je ještě čas, hodit vše za hlavu a třeba otěhotníš. Nebo popřemýšlet nad darovanými vajíčky. A pokud je pro vás adopce přijatelná, pusťte se do přípravných kurzů - než to všechno vyřídíte, tak utečou dva roky. A vždycky můžete žádost pozastavit a obnovit, až přijde čas. Jestli si chceš popovídat, napiš. Nebo koukni na moje deníčky, tam celou cestu popisuju. Teď už věřím tomu, že dětátko si k nám cestu najde, ať už jakýmkoli způsobem :). IVF je ohromný zápřah nejen po fyzické a finanční stránce, ale i po té psychické. Odpočiň si od něj na pár měsíců, nabereš sílu a budeš vědět jak dál. Posílám sílu alespoň na dálku. :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
4.7.22 20:15

Děkuju za podporu, fakt je mi to blbý, ale dneska jsem ji potřebovala…:) my už dokonce v procesu adopce jsme, máme psychotesty za sebou, ale teď čekáme na přípravné kurzy, trvá to dlouho a ještě dlouho budeme čekat.. Jinak už to čekání na mimi potřebujeme nějak rozseknout po těch letech, protože cítíme, jak nás to oba šíleně ničí (hlavně teda mě).. jinak je mi 26, snažíme se už něco přes 4 roky (prakticky od začátku s pomocí doktorů) před 1,5 r. jsem byla těhotná, dokonce přirozeně, ale ve 3. měsíci jsem potratila.. takže už se zázrak stal, ale moje imunita se postarala :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
4.7.22 20:22
@Anonymní píše:
Děkuju za podporu, fakt je mi to blbý, ale dneska jsem ji potřebovala…:) my už dokonce v procesu adopce jsme, máme psychotesty za sebou, ale teď čekáme na přípravné kurzy, trvá to dlouho a ještě dlouho budeme čekat.. Jinak už to čekání na mimi potřebujeme nějak rozseknout po těch letech, protože cítíme, jak nás to oba šíleně ničí (hlavně teda mě).. jinak je mi 26, snažíme se už něco přes 4 roky (prakticky od začátku s pomocí doktorů) před 1,5 r. jsem byla těhotná, dokonce přirozeně, ale ve 3. měsíci jsem potratila.. takže už se zázrak stal, ale moje imunita se postarala :(

No to já jsem těhotná potřetí, ale poprvé přirozeně a poprvé bez komplikací. Po více než 5 letech. Tak to je super že řešite adopci, chápu že člověk nějaký plán prostě mít musí. No a nikdo neříká že to adoptovane musí být vaše jediné…věk na to máš v pohodě

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
4.7.22 20:33
@Anonymní píše:
No to já jsem těhotná potřetí, ale poprvé přirozeně a poprvé bez komplikací. Po více než 5 letech. Tak to je super že řešite adopci, chápu že člověk nějaký plán prostě mít musí. No a nikdo neříká že to adoptovane musí být vaše jediné…věk na to máš v pohodě

moc gratuluji k těhotenství :) já zrovna otěhotněla tenkrát v době Vánoc a v největší depresi, že je slavíme další rok opět ve dvou…ale určitě je to hodně i o psychice, jen se tomu nedá poručit

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
11.8.22 18:19

Mam dotaz zda je tu někdo kdo by chtěl strašně moc miminko? Ale nejde to z duvodu neplodnosti

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat