Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko, chápu, že ve většině z nás je ta touha po dítěti nějakým způsobem zakotvená. Myslím, že bys ale měla vycházet z reality. Vidíš možná jestli to dobře chápu jako svoje životní mínus absenci prima manžela a zdravého vlastního dítěte. Spousta žen tohle nemá. Na stranu druhou nevidím tvou pozici nijak zoufale. Je plno žen, které si dítě pořídily s nesprávným mužem a jsou na ně samy. I je plno žen, které místo mateřských radostí nešťastně obíhají lékařské ordinace. Stejně jako bohatství, kariéra, popularita, tak i rodičovství má svá problémová místa. Byla bych ti tou radou, aby ses nikam nehnala. Buď ráda za to, co máš. Mnohá samoživitelka by s tebou třeba i měnila. Když se povede jeden potomek hyperaktivní, druhý problémový, třetí chronicky nemocný, věř mi, to je zápřah. Každý nemůže mít všechno. Kdoví, co bude za rok, za dva. Třeba potkáš tátu s odrostlými dítětem a třeba si sednete natolik, že bude ten život naplněný a bohatý. Nebuď nešťastná z toho, co nemáš. Mysli trochu dopředu. Kdybys nakrásně potkala nyní toho pravého, ke čtyřicítce budeš maminka a k šedesátce budeš mít doma dvacetiletého potomka. To je už docela zatěžkávací. A než potomek bude mít vlastní děti…chceš být sedmdesátiletý hlídač vnoučat…?
Každý nemůže mít všechno…
@Anonymní píše:
Ano, to jsem nemyslela, že by jako bezdětní spolu zůstali. Ale můžou spolu být bez děti ve vztahu 5-10 let (a rozejít se). A pak jsou ti, co otěhotní za rok a po porodu se rozejdou. Tady padlo tvrzení, že žena v 37 bez dítěte je vadná a že nedokáže komunikovat a vydržet ve vztahu. Můj argument je to, že přítomnost dítěte neznamená, že je člověk vybudovat kvalitnější a trvalejší vztah než ta bezdětná. Pokud ano, zajímala by mě statistika kvality lidi a jejich vztahů.
Napr. moje kamarádka byla vdaná 15 let a když začali mluvit o tom, že se nacestovali dost a udělají si dítě, on přišel s tím, že ho vlastně už čeká jinde. Je jí 40+ a pravděpodobně dítě už mít nebude. Podle zdejší logiky je vadná
Vadná ne, ale udělala fatální chybu. Podle mne má mnoho žen o plodnosti a věku velmi optimistické představy a nepřipouští si, že jim jednou bude 40.
Mela by probíhat edukace ve škole ohledně plodnosti, uvědomění si že člověk nebude mladý vždy a že to trvá než se dva poznají a první vztah nemusí vyjít a taky ohledně toho, že když chlap početí příliš dlouho odkládá, tak je třeba jej tavcasu kopnout do zadele.
@EEKK píše:
Zakladatelko, chápu, že ve většině z nás je ta touha po dítěti nějakým způsobem zakotvená. Myslím, že bys ale měla vycházet z reality. Vidíš možná jestli to dobře chápu jako svoje životní mínus absenci prima manžela a zdravého vlastního dítěte. Spousta žen tohle nemá. Na stranu druhou nevidím tvou pozici nijak zoufale. Je plno žen, které si dítě pořídily s nesprávným mužem a jsou na ně samy. I je plno žen, které místo mateřských radostí nešťastně obíhají lékařské ordinace. Stejně jako bohatství, kariéra, popularita, tak i rodičovství má svá problémová místa. Byla bych ti tou radou, aby ses nikam nehnala. Buď ráda za to, co máš. Mnohá samoživitelka by s tebou třeba i měnila. Když se povede jeden potomek hyperaktivní, druhý problémový, třetí chronicky nemocný, věř mi, to je zápřah. Každý nemůže mít všechno. Kdoví, co bude za rok, za dva. Třeba potkáš tátu s odrostlými dítětem a třeba si sednete natolik, že bude ten život naplněný a bohatý. Nebuď nešťastná z toho, co nemáš. Mysli trochu dopředu. Kdybys nakrásně potkala nyní toho pravého, ke čtyřicítce budeš maminka a k šedesátce budeš mít doma dvacetiletého potomka. To je už docela zatěžkávací. A než potomek bude mít vlastní děti…chceš být sedmdesátiletý hlídač vnoučat…?
Každý nemůže mít všechno…
Nesouhlasím. Promeskat možnost mít vlastní dítě je nejvíc, či člověk a zejména žena promeskat může. A i v 70 je člověk obvykle fit. Ona má ještě víc jak půlku života před sebou.
@Polední bouře oni s tím dítětem do budoucna počítali, oba. Na pána v 45 přišla druhá míza a zakoukal se jinde. Chybu udělala v tom, že věřila vztahu. Do roka si našla přítele, ale zase trvá, než se poznají a zjistí, jak to bude klapat… Ale znovu, podle zdejší logiky je vadná ![]()
Já jsem taky vadná podle těchto měřítek. Byla jsem několik let ve vztahu a pak v manželství, ale holt jsem horší než princezny, co mají dítě po dvou letech.
Já se s tím srovnám, protože vím, že dítě bude zahrnuté láskou od celé rodiny což spousta matek říct nemůže. A že není otec teď neznamená, že nemůže být později.
@Polední bouře píše:
Vadná ne, ale udělala fatální chybu. Podle mne má mnoho žen o plodnosti a věku velmi optimistické představy a nepřipouští si, že jim jednou bude 40.
Mela by probíhat edukace ve škole ohledně plodnosti, uvědomění si že člověk nebude mladý vždy a že to trvá než se dva poznají a první vztah nemusí vyjít a taky ohledně toho, že když chlap početí příliš dlouho odkládá, tak je třeba jej tavcasu kopnout do zadele.
Souhlasím, já si v 35 myslela, že jsem tak strašně mladá a že když jsem v životě neměla gynekologický problém, nebrala jsem chemickou antikoncepci a podobně, tak to přece bude v pořádku. Už 4 roky lítám s přítelem po všech možných repro klinikách.
Proč? Protože kvalita a produkce vajíček je úměrná věku-takže velmi mizerná.
Jako ano, tak nějak zlehka se říká, že po 30 už to není jako ve dvaceti.
Ale teprve, co jsem začla více sama pátrat, jsem zjistila, že čekat s početím skoro do 35 je kardinální průser a že poté každý rok jde plodnost dolů extrémně rychle.
My se začali snažit v mých 34, už se nezadařilo a nemyslím si, že budu mít svoje biologické dítě.
A rozhodně nejsem žádná vyjímka.
@Anonymní píše:
@Polední bouře oni s tím dítětem do budoucna počítali, oba. Na pána v 45 přišla druhá míza a zakoukal se jinde. Chybu udělala v tom, že věřila vztahu. Do roka si našla přítele, ale zase trvá, než se poznají a zjistí, jak to bude klapat… Ale znovu, podle zdejší logiky je vadná
Já jsem taky vadná podle těchto měřítek. Byla jsem několik let ve vztahu a pak v manželství, ale holt jsem horší než princezny, co mají dítě po dvou letech.
Já se s tím srovnám, protože vím, že dítě bude zahrnuté láskou od celé rodiny což spousta matek říct nemůže. A že není otec teď neznamená, že nemůže být později.
Není vadná, ale udělala velkou chybu. A ve 40+ bych se prilisnxm poznáváním netdrzovavala a zacla se snažit hned. Bude to obrovská klika, když se zadaří.
@Polední bouře píše:
Není vadná, ale udělala velkou chybu. A ve 40+ bych se prilisnxm poznáváním netdrzovavala a zacla se snažit hned. Bude to obrovská klika, když se zadaří.
Nějak rezignovala. Řekla, že to neřeší. Co si budeme, v určitém věku se ty pudy začínají vytrácet a zjisti, že už je jí tak dobře nebo jí ubývá energie nebo už se proste nastaví jinak…
@Polední bouře je to škoda. Ale člověk si vždycky život naplánovat nedokáže
@Anonymní píše:
Pouze jsem se pokusila ohradit proti tomu, aby ženy, které z mnoha různých důvodů žijí bez dětí, partnera byly ostatními označovány za „vadné kusy“.
Jo, tak nás s partnerem a dětmi radši označíš za slepice a služky, jen aby sis vlastní komplexy nějak kompenzovala. Bravo.
Nikdy bych se nesnížila někoho takhle soudit, seš na stejné úrovni, proti čemu se údajně ohrazuješ. Gratuluju.
Zakladatelka, z které části ČR jsi? Jeden člen rodiny ve stejném věku touží po tom samém ![]()
Já si teda děti vytvořila pomocí sperma ex manžela a dárkyně vajíček. Prvního jsem měla těsně před 40. Kdybych byla sama, klinika by mě neoplodnila
. Je to velká škoda, protože třeba v zahraničí si můžeš vybrat geneticky ověřeného dárce.
V tvém případě bych se snažila s někým rychle otěhotnět, pokud to ovšem půjde přirozeně. ![]()
@Dollorres píše:
Já si teda děti vytvořila pomocí sperma ex manžela a dárkyně vajíček. Prvního jsem měla těsně před 40. Kdybych byla sama, klinika by mě neoplodnila. Je to velká škoda, protože třeba v zahraničí si můžeš vybrat geneticky ověřeného dárce.
V tvém případě bych se snažila s někým rychle otěhotnět, pokud to ovšem půjde přirozeně.
Chtěla jsem se zeptat, nás pravděpodobně čeká dárkyně. Řeklas rodině a dětem(nebo plánuješ), že geneticky nejsou děti tvoje? A pokud ano, tak kdy?
Já nad tím stále váhám z tohoto a ještě jednoho důvodu.
@Anonymní píše:
Chtěla jsem se zeptat, nás pravděpodobně čeká dárkyně. Řeklas rodině a dětem(nebo plánuješ), že geneticky nejsou děti tvoje? A pokud ano, tak kdy?
Já nad tím stále váhám z tohoto a ještě jednoho důvodu.
Kdybych se nerozvedla a ex to ve vzteku fakt hnusně nepropálil, tak bych to tajila dál. Dětem je 7 a 3,5 roku a vědí to od jara. Ten mladší to podle mě nepochopil nebo to neřeší. A ten starší se tím 2 dny trápil, jenže mu to bylo řečený dost necitlivě a to taky dělá hodně. Dá se to říct i pěkně. Rodina: ví to strana od ex manžela, a vzali to dobře. Moje strana rodiny to neví, a asi jim to říkat nebudu, myslím že by to nepochopili.
Jo, a největší riziko jsou doktoři. Je to i v porodní zprávě, ale říkat jsem to nemusela. Pak se to v dokumentacích dostalo k pediatrovi a je to více nebo méně zřejmé v každé lékařské zprávě.
Kdybych mohla vrátit čas, tak už při kontrolách v těhu řeknu, že šlo jen o obyč IVF. Zrovna tohle mi způsobilo ne jednu nepříjemnost.
@Anonymní píše:
@Polední bouře oni s tím dítětem do budoucna počítali, oba. Na pána v 45 přišla druhá míza a zakoukal se jinde. Chybu udělala v tom, že věřila vztahu. Do roka si našla přítele, ale zase trvá, než se poznají a zjistí, jak to bude klapat… Ale znovu, podle zdejší logiky je vadná
Já jsem taky vadná podle těchto měřítek. Byla jsem několik let ve vztahu a pak v manželství, ale holt jsem horší než princezny, co mají dítě po dvou letech.
Já se s tím srovnám, protože vím, že dítě bude zahrnuté láskou od celé rodiny což spousta matek říct nemůže. A že není otec teď neznamená, že nemůže být později.
Proč hned do dvou let
? Sama jsem měla 1. Dítě po šestiletech vztahu ( 2roky v manželství). Stále jsme s manželem spolu.
@Dollorres píše:
Kdybych se nerozvedla a ex to ve vzteku fakt hnusně nepropálil, tak bych to tajila dál. Dětem je 7 a 3,5 roku a vědí to od jara. Ten mladší to podle mě nepochopil nebo to neřeší. A ten starší se tím 2 dny trápil, jenže mu to bylo řečený dost necitlivě a to taky dělá hodně. Dá se to říct i pěkně. Rodina: ví to strana od ex manžela, a vzali to dobře. Moje strana rodiny to neví, a asi jim to říkat nebudu, myslím že by to nepochopili.
Jo, a největší riziko jsou doktoři. Je to i v porodní zprávě, ale říkat jsem to nemusela. Pak se to v dokumentacích dostalo k pediatrovi a je to více nebo méně zřejmé v každé lékařské zprávě.
Kdybych mohla vrátit čas, tak už při kontrolách v těhu řeknu, že šlo jen o obyč IVF. Zrovna tohle mi způsobilo ne jednu nepříjemnost.
Já bych to totiž nejradši neřešila a neříkala, ale při dostupnosti DNA testů mi to přijde jako riziko.