Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Husanamesici píše:
Tak to už je ale spíše otázka na psychiatra
Neřekla bych i v manuálech pro běžnou laickou veřejnost, kde se člověk dočte jak jednat s potenciálním sebevrahem, se tato informace dost často zmiňuje. A každý psychiatr nemusí být zdatný v krizové intervenci. Napadá mě doktor Petr Pöthe, který o tom, že neumí dělat krizovou intervenci, běžně hovoří na svých přednáškách.
@krecik.dzungarsky koukám, že se o tohle téma zjevně zajímáš… mě to příjde příliš pesimistické..
Přeju příjemně prožitého Silvestra ![]()
@Anonymní píše:
Rozešel se se mnou přítel, po 2,5 letech. Řekl mi, že mě miluje, dokonce mě líbal a objímal, pak mi dal i dárek. A pak mi řekl, že se jen chtěl rozejít v dobrém a ve vztahu nechce pokračovat.
Můj život bez něj nemá cenu. Miluju ho, ale jemu je to jedno.
Nechci už dál žít.
Aha. Tak dobrá. Udělej to, ale až za 10 let. Neukvapuj se. Nebuď tak zbrklá. Domluveno?
@Pírko2 píše:
Ožrat se s kámošema může člověka fakt uklidnit… není dobrý bejt sám v tuhle chvíli…
Mám to stejně, první 3 týdny to překonat s alkoholem a kamarády a potom už to jde
akorát teď mám dítě, tak už by to nešlo ![]()
@Anonymní píše:
Je mi 21, je to můj druhý, ale nejdelší vztah. Mega moc mi na něm záleželo a plánovali jsme svatbu a rodinu.
Holka, víš kolik je chlapů, kteří na tebe čekají? A víš, že jsou i 35 leté bezdětné ženské bez chlapa? To jsou prostě první lásky. Ale pak přijde spousta dalších. Pokud nejsi psychicky v pořádku a přemýšlíš nad sebevraždou, navštiv nějakou psychiatrickou léčebnu a běž si o tom popovídat s psychologem.
No vím že to ted bolí ale zahazovat život kvůli jednomu chlapovi to je totální hloupost. Jednou potkáš někoho kdo tě bude milovat a nikdy ti neubliží jako ten tvůj nynější. Nebuď blázen, uvidíš že bude lépe
@Anonymní píše:
Ode mě odešel, po více než 20 letém manželství bez jediné hádky, teď 25. prosince manžel. Sice šok, ale rozhodně ne konec života (a to jsem proti tobě stará baba). Ty jsi ještě mladá holka, můžeš potkat spoustu zajímavých mužů a najít toho pravého. Rozchod není konec, je to nový začátek. Najdi kamarádku, vypovídej se někomu.
wow co prosím? A to si neuměl vybrat lepší datum zrovna na Vánoce, nemám slov a kam jako šel po tolika letech, ti chlapi někteří fakt neví co mají doma ![]()
@Pírko2 píše:
Naopak, bejt sám doma a střízlivej je horší, alkohol vylepšuje náladu většinou, hlavně u mladých lidí když jsou spolu někde (kámoši)…![]()
Většina lidí co spáchá sebevraždu nebude opilá (na celém světě myslím)…
Tady lidi nic nevydrží, já na neurol 1mg dám normálně pár panáků a 10 pivek a je mi fajn, druhý den vygumováno v hlavě a je mi krásně
Samozřejmě jen když se něco stane (někdo umře nebo tak), pak to takhle udělám třeba týden v kuse a je mi fajn…
Jestli jste z cukru, tak raději umřete. Vyložené slabošství nesnášim a příroda to také nemá ráda… to je evoluce (ps. prášky můžou pomoc, neberu to jako slabošství, ale fňukat a nic nedělat - to je slabošství)![]()
Tak to já závislost na neurolu a chlastu beru jako slabošství, pro mě jsi slabý kus.
Doporučovat v diskusi o sebevraždě neurol 1 mg a chlast, to může jen deb.il.
Ono taky kde by člověk ty neuroly 1 mg bral, že, aby je mohl jíst po hrstech a zapíjet chlastem…
Praktici píšou 0,25 mg krátkodobě, když se něco semele (úmrtí v rodině, rozvod atd.) a pak to ženou k psychiatrům a ti to taky nepředepisují hromadně ![]()
Takže bud to máš z černého trhu anebo budeš psychiatrický pacient, čemuž bych i věřila, možná bipolárka a k té hrsti léků, co musíš brát, občas psychiatra ukecáš na neurol.
Každopádně doporučovat to tady je špatně, kdyby to náhodou někdo chtěl zkusit, Tebou doporučený koktejl ho může zabít.
Né třeba primárně, ale stačí zkolabovat a blbě si rozbít hlavu…
@Husanamesici píše:
Tak to už je ale spíše otázka na psychiatra
Tohle už se dávno ví.
Zakladatelko, zavolej jakkoliv na linku důvěry nebo na křížovou linku a povídej si s nimi
@Anonymní píše:
Rikal, že mě miluje, ale poslouchal rozum.
To jsou jen tak8vy kecy, nemiluje tě.
Někam zavolej a popovidej si, uvidíš, že ti to pomůže.
První dny, týdny, možná i měsíc.. Budeš plakat a cítit tu tupou bolest… Ale pak se naučíš s tím žít, hlavně sama se sebou. A uvidíš, že ti bude líp… Tohle patří k životu, díky tomu se posouváme a sílíme. Určitě to není důvod k sebevraždě. Jen další kapitola života. Tak běž, vyplakej se, opij se a začni pracovat sama na sobě. Přece by jsi nemarnila dny kvůli někomu, kdo už s tebou být nechce. Hodně sil a hodně štěstí. 🍀
Doufala jsem, že se ozve na Silvestra/novy rok, že mi napise alespoň přání. Nepřišlo nic. Jsem mu vážně už jedno. Ani za zprávu mu nestojim.
Už nemůžu. Jsem vážně na dně a můj život nemá smysl. Psychicky jsem se z toho včera zhroutila a od té doby nedokážu s nikým ani mluvit. Jen mlcim a koukám do zdi.
Odtruchli si to, bez toho to nejde…ale je škoda, že někomu cizímu dovoluješ určovat tvůj smysl života. Cítíš se mizerně, ale život je příliš vzácný dar na to, abys s ním tak pohrdala.
Kousni se a dej ten smysl svému životu ty sama… Děláš ze sebe hadr… zdravě se naštvi a dej si život do pořádku…
Co když to jednou bude obráceně?… Zatím se chováš tak, že by neměl důvod litovat, kdyby to viděl. Zkus udělat takovou změnu, aby s odstupem času měl k lítosti důvod…
@Anonymní píše:
Doufala jsem, že se ozve na Silvestra/novy rok, že mi napise alespoň přání. Nepřišlo nic. Jsem mu vážně už jedno. Ani za zprávu mu nestojim.
Už nemůžu. Jsem vážně na dně a můj život nemá smysl. Psychicky jsem se z toho včera zhroutila a od té doby nedokážu s nikým ani mluvit. Jen mlcim a koukám do zdi.
Tohle jsou po rozchodu úplně normální pocity které se tě budou nějakou dobu držet. Čas to zahojí.
Tak to už je ale spíše otázka na psychiatra