Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Selhala ochrana i postinor
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.1.23 14:55
@Anonymní píše:
Ahojky. Potrebuji se vypovidat. S partnerem jsme spolu pres 10 let. Mame 3 leteho chlapecka a bohuzel se stala za celou tu dobu jedna pitoma nehoda a ja i pres vcasne uziti postinoru otehotnela. Jsem tedy v 5tt a ceka me miniinterupce. Jsem z toho uplne vykolejena. Ze zákroku, z rozhodnutí…
Nechala jsem si vypsat zadost, ale porad nad tim premyslim.
Partner druhe dite spise nechce, ale na potrat me neposlal. On ho nechce z duvodu financnich. Mame se financne dobre, ale s druhym ditetem je uz slozitejsi neceho dosáhnout v téhle době. Pravdepodobne citi tu financni tíhu o ničem jiném nemluvil. A o tom, že pracovně bude muset přidat a bude to hlavbě na mě. Také sdělil, ze by druhe chtel ale o par let pozdeji a tohle ho zaskočilo. Ale vylozene mi nerekl az jdu na interupci.
Ja tedy take dite nechci, ale jen z duvodu toho, ze jsme zazili mensi krizi. Jinak bych neváhala, je to štěstí a radost. Hlavne kdyz bylo na utz vse v poradku a ze je to po tech praskach tam je spis zázrak. Nebo teda i pech. Sama doktorka se divila, ze to vyšlo. Jinak se mezi nama nestalo zase nic extra vazneho, jen nas dohnal stereotyp a muj muz si zacal vypisovat s jinou zenou. Ve vsi slusnosti nastesti. K nicemu tam nedoslo, trvalo to asi mesic, jen mu udajne chybela pozornost, něha aj… tak jsme si o tom promluvili a zkousime to napravit. Byli spise prateli nez zacinajici milenci, vse jsem četla. Bez viny ani ja nejsem, starala jsem se hlavne o malého a muže trochu odstrčila.
Mezi nami je to na dobre ceste, ale necitim se na to, abych mela v tuhle chvili jeste miminko. Hlavne kdyz pracujeme na nasem vztahu. To by nás prostě hodně omezilo.
Nemyslim si, ze by jsme se meli rozejit, také v té době krize padlo od muze že odejit nehodlá, ale clovek nikdy neví a nad tim take premyslim.o to vic je to pro me tezke rozhodnuti, kdyz si ho nemuzeme nechat jen z rozumu. Bojim se hlavne nasledneho psychickeho teroru po ukonceni atd. už teď to beru jako ostudu, selhání. Ale priorita je pro me to, ktere uz máme samozřejmě. Je to strašně těžké a nemám si o tom s kým promluvit. Děkuji za vyslechnutí
tak jestli se cítíš finančně i logisticky na to mít dvě děti sama, tak běž do toho,
pokud ne, tak jediná rozumná varianta je potrat,
možnost donosit dítě a dát ho k adopci se mi zdá jako nereálná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
5.1.23 15:01
Partnera máš, nijak nestrádáte, nechápu, proč chceš jít na potrat. Z pohodlnosti? Z toho je mi smutno. Nejsem proti potratům, ale měl by přijít ve chvíli, kdy není jiné východisko. Pracujete na vašem vztahu a další dítě by vás v tom omezilo? To je to za hloupý argument? Nerozhoduješ se jestli dítě počít, tohle už počatý je a roste.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 15:09
Já vůbec nejsem odpůrce potratů. Ale teda v tvém případě mi to přijde jako maximálně špatná věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.23 15:14
@Janli tak kdybych to delala z pohodlnosti, pravdepodobne bych tam proste šla a nic neřešila ne. 
Jak by nás to omezilo, no hlavně v tom věnovat se sobě. Třeba i ty výlety, případně cestování s miminem a o něco starším bude asi větší dřina.
My jsme se během tohoto roku stali hlavne rodici a to partnerství se trochu ztratilo. Ted na tom uspesne pracujeme.
Proste jsem ani neverila, ze by se tohle nám mohlo stát a kdyz se stalo, otevrelo mi to oči a treba zbytecne, ale ta predstava - ze bych zustala sama na dve deti mi tam ted skáče i kdyz se to treba nestane.
Vždyť ono mít miminko a druhé dítě ve věku našeho syna zase taková sranda nebude. A to ani finančně, kdyz zustanu i ja dalsi 3-4 roky doma. Nehlede na to, ze nechceme zit z výplaty do výplaty. Rádi bychom i něco měli. Obávám se, že ten nátlak na finance by muže frustroval, protože jemu nestačí „že má a že vyjde“.
Syn je zlatý, hodný, ale docela závisláček, pozornosti vyžaduje dost, ale letos už ho snad vezmou do školky, snad.
Ono to pro mě není jednoduchý. Já si zas pripadam ze musím a né, že chci.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 15:15
Ideální. Pro triletaka budeš mít parťáka do nepohody.
Nechápu, když vyloženě nedrete bidu z nouzi, že kvůli pohodlnosti půjdeš na potrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 15:19
Na potrat bych nešla. I s dvěma dětmi lze udržovat partnerský vztah, když se chce. Mám děti dva a čtvrt roku od sebe, tak vím, o čem mluvím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.23 15:20
No tak rozdíl 4 roky je u dětí hodně bezproblémový. Skoro ideální.
Ono @Janli to myslela spíš tak, že ty tvoje argumenty jsou fakt hodně, hodně slabé.
Nejsilnějším argumentem je to, že to dítě nechceš.
Jenže myslet takhle za vašich okolností z Vás(obou, nemyslím jen tebe) nedělá zrovna slušné lidi.
Je jedna věc druhé dítě neplánovat a nebo jít na potrat za těchto okolností, když už jsi těhotná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.23 15:21
@Janli vlastně je to hlavně ze strachu, že bych na obě děti zůstala jednou sama. Dokud jsem to oddálení mezi námi nezažila, tak jsem takové myšlenky neměla, ale po té zkušenosti mě to straší, možná zbytečně ale jo přemýšlím i nad tím. Je to zkrátka moc čerstvá zkušenost.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 15:23
Musíš být o svém rozhodnutí 100% přesvědčená. Ještě bych si s partnerem sedla a probrala to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.23 15:33
Ale já se tu s nikým nechci hádat. Já sama to nemám v sobe rozhodnuté a není to pro mě jednoduché tam jít. Do nemocnice jsem jeste nevolala. Věřte, že kdyby mi partner řekl zvládneme to, tak vůbec nic neřeším a dítě si nechám. Ale takhle si v tom prijdu sama.
On mi neřekne že by ho vyloženě chtěl a zvládl to, spise pochybuje… mam pocit, ze spise nechce, jen to nerekne a nechava to na me nebo sám neví, netusim… Jedine jeho slova s tím že to bude hlavně na mě fyzicky, psychicky a na něm finančně a bude to hodně náročné… tak prostě nevím. Rozebirali jsme to a nikde nepadlo at jdu. Me spise prijde ze je srab rict mi, ze ted dite nechce nebo nevím. První ohlásil jako nejvetsi stesti.
Finančně na tom nejsme zle, ale standardne rekla bych. Muj chlap se ovsem nesmiri s tim, ze budeme mít akorát, pro něj je to hrozný selhání. On je z chudé rodiny - a psychicky z finančni stranky v tomhle má takový blok.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 15:42
Už teď je jasný, že případného potratu bys později litovala. Běžná rodina úplně v pohodě vychová i obstará dvě děti. Manžel mi trochu přijde jako alibista, nedivila bych se, kdyby ti nakonec vyčetl jakékoli rozhodnutí i chování, aby si ospravedlnil své. Ale za mě radši (další) vlastní dítě, než brát ohledy na „cizího“ chlapa, který tě stejně může kdykoli jakkoli „vypéct“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.23 15:50
Pokud si nebudes na 100% jistá. Nesla bych. Když jsem čekala druhé dítě, také jsem ze strachu uvažovala o potratu. A teď jsem nesmírně vděčná, že jsem to neudělala.
- Citovat
- Upravit
Janli
5.1.23 15:50
@Anonymní píše:
@Janli tak kdybych to delala z pohodlnosti, pravdepodobne bych tam proste šla a nic neřešila ne.
Jak by nás to omezilo, no hlavně v tom věnovat se sobě. Třeba i ty výlety, případně cestování s miminem a o něco starším bude asi větší dřina.
My jsme se během tohoto roku stali hlavne rodici a to partnerství se trochu ztratilo. Ted na tom uspesne pracujeme.
Proste jsem ani neverila, ze by se tohle nám mohlo stát a kdyz se stalo, otevrelo mi to oči a treba zbytecne, ale ta predstava - ze bych zustala sama na dve deti mi tam ted skáče i kdyz se to treba nestane.
Vždyť ono mít miminko a druhé dítě ve věku našeho syna zase taková sranda nebude. A to ani finančně, kdyz zustanu i ja dalsi 3-4 roky doma. Nehlede na to, ze nechceme zit z výplaty do výplaty. Rádi bychom i něco měli. Obávám se, že ten nátlak na finance by muže frustroval, protože jemu nestačí „že má a že vyjde“.
Syn je zlatý, hodný, ale docela závisláček, pozornosti vyžaduje dost, ale letos už ho snad vezmou do školky, snad.
Ono to pro mě není jednoduchý. Já si zas pripadam ze musím a né, že chci.
Sorry, ale to jsou jen kecy. Všichni okolo mě, a já taky, mají děti do čtyř let. Všichni to úplně normálně dávají finančně, organizačně i partnersky. Dost ubohý argumenty.
- Citovat
- Upravit
5.1.23 15:57
Já chápu, že to je těžké a že mít dítě je velké rozhodnutí. Ale za sebe říkám, že z takovýchto důvodu bych na potrat nesla. Přijde mi, že dneska je to už pomalu záležitost pohodlnosti…teď se mi chce přidat v práci, tak radši potrat. Přitom potrat ano, určitě schvalují, ale v krajích situacích. Nikoliv z důvodu, že si člověk zváží, jestli má náladu na dítě nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahojky. Potrebuji se vypovidat. S partnerem jsme spolu pres 10 let. Mame 3 leteho chlapecka a bohuzel se stala za celou tu dobu jedna pitoma nehoda a ja i pres vcasne uziti postinoru otehotnela. Jsem tedy v 5tt a ceka me miniinterupce. Jsem z toho uplne vykolejena. Ze zákroku, z rozhodnutí…
o to vic je to pro me tezke rozhodnuti, kdyz si ho nemuzeme nechat jen z rozumu. Bojim se hlavne nasledneho psychickeho teroru po ukonceni atd. už teď to beru jako ostudu, selhání. Ale priorita je pro me to, ktere uz máme samozřejmě. Je to strašně těžké a nemám si o tom s kým promluvit. Děkuji za vyslechnutí
Nechala jsem si vypsat zadost, ale porad nad tim premyslim.
Partner druhe dite spise nechce, ale na potrat me neposlal. On ho nechce z duvodu financnich. Mame se financne dobre, ale s druhym ditetem je uz slozitejsi neceho dosáhnout v téhle době. Pravdepodobne citi tu financni tíhu o ničem jiném nemluvil. A o tom, že pracovně bude muset přidat a bude to hlavbě na mě. Také sdělil, ze by druhe chtel ale o par let pozdeji a tohle ho zaskočilo. Ale vylozene mi nerekl az jdu na interupci.
Ja tedy take dite nechci, ale jen z duvodu toho, ze jsme zazili mensi krizi. Jinak bych neváhala, je to štěstí a radost. Hlavne kdyz bylo na utz vse v poradku a ze je to po tech praskach tam je spis zázrak. Nebo teda i pech. Sama doktorka se divila, ze to vyšlo. Jinak se mezi nama nestalo zase nic extra vazneho, jen nas dohnal stereotyp a muj muz si zacal vypisovat s jinou zenou. Ve vsi slusnosti nastesti. K nicemu tam nedoslo, trvalo to asi mesic, jen mu udajne chybela pozornost, něha aj… tak jsme si o tom promluvili a zkousime to napravit. Byli spise prateli nez zacinajici milenci, vse jsem četla. Bez viny ani ja nejsem, starala jsem se hlavne o malého a muže trochu odstrčila.
Mezi nami je to na dobre ceste, ale necitim se na to, abych mela v tuhle chvili jeste miminko. Hlavne kdyz pracujeme na nasem vztahu. To by nás prostě hodně omezilo.
Nemyslim si, ze by jsme se meli rozejit, také v té době krize padlo od muze že odejit nehodlá, ale clovek nikdy neví a nad tim take premyslim.