Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Mariambiska píše: řekla bych, že se ty tvrzení vzájemně nevylučujou. Jsou děti různě temperamentní - můžeme říkat líp a hůř vychovatelný, ale u obou typů je přístup rodičů důležitý. I u tuho lépe vychovatelného se toho dá dost podělat. Nejde o to dítě změnit, ale najít cestu jak to zvládat.
Ano, pristup rodicu je vzdy dulezity, ale ja odpovidala na tvrzeni, ze za vsechno chovani a problemy deti muzou rodice. To neni pravda. Dite bez empatie bude mit s chovanim problem. Ano postupne ho treba naucis, jak je spravne reagovat, ale ta situace musi byt presna, kdyz se trochu zmeni to dite uz to nezvladne. Nedokaze se pruzne prizpusobit situaci. Tezko se uci dite, ktere nevnima. To ktere blbe rozumi, tak to je taky prusvih a malokdo to pozna. Za tyto poruchy rodice nemohou. Neni to jen o mentalnim postizenim. Dite muze mit prumerne nebo nadprumerne IQ a mit problemy s chovanim a rodice za to nemohou, protoze to dite to ma proste v sobe (treba asperger, ale treba i dysfazie muze udelat paseku).
Příborem jist nemusí, stačí lžička, oblikat by se trochu mohl, ale zas žádný extrém to není, že to neumí. Ten nočník je blbej, ale násilím to nevynutis. Ubrala bych na požadavcích, snažila bych se jenom přežít.
Že chce jen maminku - no, pravidelně bych ho nechávala tatínkovi a odcházela pryč, plavat, behat, s kámoškou, cokoli. Jestli má dítěti ta maminka vydržet dlouhodobě, musí se trochu šetřit ![]()