Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Ahoj maminky,
před pár dny se he mě stala single máma. Po delší krizi a odluce jsme byli s partnerem domluvení, že si pro nás přijede (mě a syna), místo toho mi oznámil, ze se chce rozejít. O syna se kromě financí nijak nezajímá a nestará. Neviděl ho 5 týdnů a ani se nechce na ničem domluvit. Dle svých slov chce “klid”. Těhu nebyl plán. Mne to vůbec nevadilo. Partnera jsem milovala, i když jsem vnimala naši poměrně velikou rozdílnost povah. Nemyslela jsem si, ale ze bychom byli zralí na rozchod. Narození syna to ale “rozčíslo”. Z rozdílnosti se stala propast, na jejímž začátku je partnerům absolutní nezájem o syna. A na konci byla nechuť se mnou spát, trávit čas, cokoliv plánovat a ignorace me snahy o komunikaci.
Teď je ze me single maminka. Chtěla bych vše zvládnout, aby syn (8 měsíců) byl co nejméně traumatizovaný. Chci se k bývalému partnerovi chovat hezky a jednat v zájmu syna, i když on se dal chová jako ignorant. Přesto se snažím být smířlivá a nebránit hlavně nějak jejich vztahu (pokud o to teda partner bude stát).
Moje otázka zní: máte třeba tipy na knížky nebo nějaké zdroje, které by mi pomohly projít tímto obdobím? Týkající se třeba přístupu k výchově jako single maminka, kontaktu s bývalým partnerem, praktických věci…?
Nebo mate osobni zkušenosti? Na co se zaměřit. Co řešit?
Osobně vím, ze se musím vrátit do formy. Partner se mnou nechtěl spát, neocenil nidky mou snahu vypadat pěkné. Takže jsem se zanedbala. Mám ještě tehotenska kila, blby šatník…neměla jsme proste motivaci.
Taky si chci udělat řidičák.
A kromě toho bych rada řešila bydlení. Teď jsme u našich, kteří jsou bezva a pomáhají mi pro syna dělat rodinu a domov.
Zatím nemám žádný finanční příjem kromě rodicaku, ani alimenty není ochotný se mnou řešit..
Chtěla bych proste nějaké tipy, co Vsm v teto situaci pomohlo, co byste zpětně udělaly jinak a na co je dobré se zaměřit.
Chci pro výchovu a vývoj syna udělat svoje maximum. Není mi jedno, co se stalo a strašně me trápí, ze mu uz nemůžu dat úplnou rodinu. ❤️🩹
Prvořadě bych vyřešila alimenty… ať tatínek platí. Zajdi na ospod se poradit. I styk bych upravila… teď nemá zájem, časem může vymýšlet. A jinak věnuj se sobě a synovi. Výletujte, hrajte si… Neřeš chlapa co by kdyby.. on buď styk chtít bude, nebo nebo nebude a nedonutíš ho…
Netrap se ohledně toho, co nemůžeš změnit.
Viz. „nemůžu synovi dat úplnou rodinu“. Snaha z tvé strany byla dostatečná a svědomí máš čisté. Pán tvorstva se rozmyslel a je z tebe single maminka. Zajdi si na OSPOD a začni řešit klasiku - alimenty, úpravu styku. Opravdu. Alimenty budou zpětně od porodu. Pokud jsi finančně za vodou, je to jedno, stejně to udělej, i kdybys měla malému alimenty někde ukládat.
Ještě k tomu, aby syn nebyl „traumatizovaný“. Sestřenice žila u jejích rodičů na přechodnou dobu po porodu syna. Otec syna se zachoval podobně jako tvůj pán tvorstva a zájem o syna nejevil. Sestřenice mi o dost později říkala, že se také bála, jak malého „ochudí“ o otce a že nebude mít vzor a tak, ale takhle malým dětem jde prostě o klid, pohodu, bezpečí a lásku. A pokud toto dodává pouze maminka a prarodiče, je to pořád o sto procent lepší než když tam ten otec figuruje, ale jsou jen hádky, rozbroje, rozchody, maminka věčně uplakaná a rozbitá. Ničeho bych se tedy nebála. ![]()
@Kočka nedomácí
Díky za podporu. Já jsem na sebe vlastně teď naštvaná. Protože jsem věděla, jakou povahu partner má (chlast, kámoši, nereseni, špatná komunikace, nechtěl sex), ale byla jsem tolik zamilovaná. Měla jsem představu o rodině a jak se změní, protože budeme mít miminko a budeme dělat to “doma” společně.
Teď jsem padla na hubu. A vycitam si to. Proč jsem přivedla na svět syna do očividně špatného vztahu. Syna nade všechno na světě miluju a vůbec nechci přemýšlet, ze bych ho neměla.
Ale měla jsem si přiznat dávno, ze si s chlapem nerozumím. Ze na mě kašle a ze chlast a to jeho tahání po hospodách ani po porodu jiný nebude.
A jak jsem na sebe naštvaná, tak nemám chuť se o sebe starat. Jedu na setrvačnost. Jen zvládnout syna.. jen zvládnout vstát z postele…
A nejhorší je, ze jsem se ponizovala. Prosila jsem ho, abych se mohla vrátit domu.. ani mi na to neodpověděl. Ještě jsem po dobu odluky na sobě pracovala s psycholozkou, abych partnera lip pochopila. Dokonce jsem mu napsala, co bych na své straně mohla změnit. Ani mi na to neodepsal.
@Kočka nedomácí Díky. Mne hrozně cvaka s nervama, ze první půl rok života jsem nad malým věcně jen plakala, po nocích čekala, jestli tatínek dojde domu…
Nechtěl se s námi fotit, chodit s námi ven, na malyho nesahal. Koupil mu věci. Uvařil, pomohl s úklidem. Nakupoval. To si nemůžu stěžovat. Ale malému absolutně vůbec nedával lásku. Nechtěl ho koupat. Když je nahaty, štítí se ho. Nechce ho krmit. Nepohral si s nim. Nic.
A mne je ti teď tolik líto, ze malý měl takový start si života. Partner mi udělal scénu už par minut po příchodu z porodnice.. dělal mi cvacinu a když jsem mu hezky řekla, ze nebudu jist rajčata, kvůli ekzemu, co miminko mělo, naštvaný je mrsknul do koše. A já ještě pod privalem hormonu plakala. A furt dokola. Scéna, plac. Scéna, plac. Teď si říkám, aby to ten maličký nějak vnitřně neměl zakořeněné, ze maminka pořad plakala a táta řval.
Ja si syna beru minimalne na 15 dni v mesici. Denne vyzvedavam ze skolky a byvalou zenu vozim na nákupy. Rozchod byl fakt špatný… ale nejsme dementi.
@PravyChlap
Já bych sintaky prala, aby se bývalý partner zapojil.
Zatím je mu ale zatěžko mi i zavolat nebo napsat. Syna neviděl 5 týdnu a neměl snahu za námi přijet.
Ostatně jako neměl snahu ani řešit problémy našeho vztahu (alkohol a jeho absolutní nechuť k sexu). Štítí se syna držet nahého, vykoupat ho…
Nedovedu si představit, ze by si ho opravdu vzal s staral se o něho se vším všudy. Možná by ho dovezli ke svým rodičům. S tím mám trochu problém, protože se s nimi absolutně rozcházíme v pohledu na péči a výchov. Já jsem vrela, kontaktní maminka. Oni studení cumaci.
Já si s tím kontaktem s partnerem nevím rady. On se nechce na ničem domluvit, nechce se bavit.
@Veronica Pika tipy, co udělat - podat na soud žalobu o alimenty a určení styku
A nezapomen na § 920 obcanskeho zakoniku:
(1) Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.