Strach z učitele

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Sexynohy

2258

557

11.9.17 13:46

načítám...

Strach z učitele

Chtěla bych doporučit KONSTUKTIVNÍ postup, ideálně od učitelek/učitelů, případně jestli jste někdo řešil to stejné.

Mám dceru ve třetí třídě, na jeden předmět dostaly učitele z druhého stupně. Dcera má neurologickou nemoc, která se projevuje i vyšší citlivostí. Má také poruchu koncentrace a ADHD. Podle paní učitelek s ní není problém, je hodná a snaží. Což vím, že jí stojí dost usílí a zhoršuje danou nemoc. Potud vše v rámci možností OK.
Nově dostaly právě učitele, údajně neustále celou hodinu řve a je na děti ošklivý - ne přímo na dceru, ale právě kvůli poruše soustředění sedí v první lavici, takže to má z první ruky. Dcera natolik znervozní, že není schopná udělat cvičení, nebo mu na dotaz vůbec odpovědět. Přitom byl s její nemocí seznámen i s doporučeným postupem z PPP, který ostatní učitelé respektují a funguje.
Chtěla bych se s ním sejít (pokud se to do dvou týdnů nezlepší) a probrat to s ním. Nevím ale jak na takový typ učitele. Jsem zvyklá jednat klidně a vycházet učitelům vstříc, ale obávám se, že tady to dost možná nepomůže. Mátě nějaký návrh jak na něj, aby se neurazil, ale aby moje dítě doma neplakalo strachem z učitele?

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Swami Harashimi

852

11.9.17 14:51

načítám...

Určitě s učitelem promluvte a upozorněte ho na zvláštnosti dcery, i když o nich ví. Pokud se bojí dcera promluvit, mohl by ji například zkoušet ne u tabule, ale spíš formou písemných testů.

Neočekávejte však, že on bude měnit své chování a systém výuky, který má zažitý, jeho nezměníte. Dostat se s učitelem do konfliktu, není pro vás výhodné, protože by to mohla odnášet dcera. Když si budete stěžovat řediteli, obvykle se dozvíte, že je rád, že tam vůbec nějakého učitele má a nedá se to nijak změnit, takže pokud to poženete až na hranu nože, zbývá pak už jen přestup, což ovšem dcera asi vzhledem ke kamarádským vztahům ve škole nebude chtít a nikdy nevíte, jestli další škola bude lepší.

Zkuste promluvit s ním nebo s třídní, jestli by alespoň na jeho hodinách mohla sedávat vzadu nebo jinde, kde by ji tak neděsil. Nejdůležitější však bude dceru obrnit a zocelit, aby se z takových lidí nehroutila, jakkoliv to bude dlouhodobý, těžký a bolestný proces. Nejde jen o učitele, vždy se najde někdo, kdo se ji bude snažit zastrašit řvaním a jakmile druzí objeví, že to na ni funguje, o to víc toho budou zneužívat.

Naučit se postavit se tomu, je velmi důležité. Může jí s tím pomoci třeba jóga pro děti a technika mentálního vejce, kdy si bude představovat jakýsi ochranný obal, bublinu, kam za ní nikdo nemůže, i kdyby řval sebevíc. Pak to, že si to nemá brát osobně, že to je problém pana učitele a nemíří tím na ni, ale taky umět se ohradit, aby dovedla říct: „Nekřičte na mne!“ nebo umět adekvátně odpovědět řevem nebo ignorací na řev spolužáka.

Vím, že své dítě chcete uchránit trápení, ale ne vše lze odfiltrovat. Pro dceru je též tento člověk asi nový, jak jsem pochopila, až si na něj více zvykne, už se ho nebude tak děsit a pokud budete dbát na to, aby na jeho předmět chodila obzvlášť dobře připravena, nezapomínala na pomůcky a domácí úkoly, dá jí to jistotu, až uvidí, že spíš řve na druhé děti. Otázkou je taky, jak moc řve, jestli to dcera nevnímá příliš přecitlivěle z první řady, protože zkáznit někdy hlučící děcka opravdu vyžaduje větší znělost hlasu.

Ještě mohu doporučit více se dceři věnovat po dnech, kdy mají tohoto učitele a snažit se, aby se uvolnila, když přijde ve stresu ze školy. Ideálně nějakou hrou, procházkou či sportem.

Učitelů, kteří dceři nesednou, ještě potkáte několik, tohle je asi její první setkání s něčím takovým. Čím dříve se naučí tomu čelit, tím lépe pro ni. Nelze při každém učiteli, který se jí nelíbí, řešit přestup a ve škole si málokdy něco vyhádáte, spíš se to obrátí proti vám.

načítám...
Citovat
Zmínit

24138

14978

11.9.17 15:00

načítám...

Zeptejte se učitelky, která má třídu vaší dcery na starosti, aby vám poradila, jak to řešit.

Jinak co se týče učitelů obecně - je potřeba ošetřit jejich nechuť/obavu z toho, že jim zase někdo bude říkat, co všechno dělaj blbě a ocenit jejich práci a úsilí. S tím že to musí být to ocenění autentické. Pak se vyjednává daleko snáze.

Ale tedy pokud má dotyčný takto vyhraněný styl práce, tak bych si úplně nedělala naděje, že se nějak výrazně začne měnit.

Snazší (a jsem si vědoma toho, že rozhodně ne jednoduché), bude hledat cesty, jak posilovat psychickou odolnost dcery.

Tohle je docela užitečná kniha http://www.argo.cz/…ym-strachem/

načítám...
Citovat
Zmínit

Sexynohy

2258

557

11.9.17 15:22

načítám...

Třídní učitelka se o něm vyjádřila zdrženlivě s tím, že je to ras (použila ale nějaký jemnější výraz- ten už si nepamatuji). Jinak ano, chci to nejprve probrat s ní, není citlivka, ale je věcná - jenže je ve sboru jako jedna z nejnovějších, tak nevím, jak bude její „hlas“ důležitý.
Dcera je zvyklá řešit si konflikty mezi dětmi sama, jejich paní učitelka taky někdy celé dny na třídu řve (to mi řekla sama učitelka, nikoli dcera, ta jen poznamená, že dnes byla paní učitelka naštvaná) a nikdy z toho takto rozhozená nebyla.
Prý na jeho otázky neodpovědělo víc dětí - ptal se na jednoduché věci - např. jestli se přechází na červenou nebo na zelenou. Těžko říct, jestli strachy, nebo jestli opravdu nevěděly.
Jinak jak psala Swami dceři se věnuji opravdu hodně.
Nechci zajít do extrému, ale sama jsem toto na základní škole zažila a znechutilo mi to učení až do maturity. Takže pokud by všechny slušné varianty selhaly jsem ochotná „to vyhrotit“ ale to se mi opravdu nechce.
Myslím, že odolnost je super vlasnost, ale dá se budovat jen tam, kde je to rovný s rovným - dítě s dítětem, dospělý s dospělým ( i když je třeba nadřízený). Pokud by řval neustále dál a dcera nebyla schopná ani odpovědět, tak mi přijde, že zde už končí obrňování se a přichází na řadu „kálení na hlavu“.
Jinak nepochybuji o tom, že učení je náročné, stejně tak jako vím, že dcera je ve třídě, která prý patří k těm zlobivějším. Nejsem ani proti trestům - např. úkoly navíc, nebo když to rodiče vědí dopředu úklid čehokoli, klidně po škole. Ale to neustálé řvaní mi nedává smysl - zlobivci zlobí dál, hodným to dobře nedělá. Dceři to zhoršuje neuro nemoc - ta není vyléčitelná a i zaléčování nejde zrovna nejlépe. Takže pokud by řval dál, stejně bych nakonec musela dát dceru nejspíš jinam. Ještě uvidím, jestli nás nespokojených rodičů nebude víc.
Jinak moc děkuji za odpovědi, určitě mi pomohli :mavam:

načítám...
Citovat
Zmínit

Swami Harashimi

852

11.9.17 16:10

načítám...

Hraje i dcerka ještě s panenkami? Předpokládám, že ano, že? Zkuste si občas, když ona bude chtít, zahrát na školu. Vy buďte dcerou a její spolužačkou (určitě zvládnete dvojroli), ona ať je přísný učitel. Zkuste jí přehrát nadnesenou formou, co si špitá se spolužačkou, jak se bránit té úzkosti a jak by se měla chovat, ale měla by to být trošku legrace.
Snažte se sama nepůsobit úzkostně, jako někdo, o koho se může dcera opřít. Bude moc fajn, když se povede, aby k vám chodily nějaké dceřiny spolužačky, se kterými si může nejen pohrát, ale probrat i školu a úkoly, i toho učitele.
Držím palce a budu ráda, když sem pak napíšete, jak se to vyvíjí dál.