8 letý syn má podezření na Crohna

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anetta10

13.4.25 17:42

načítám...

Syn 8 let podezření na Crohna

Dobrý den, syn měl bolesti břicha a občasnou zácpu, než jsme se dostali do gastroporadny tak obtíže odezněli, přesto mu z vyšetření vyšel kalprotektin 500 podruhé 800, anémie a růstový propad. Lékařka má podezření na Crohna. Jdeme na gastroskopii a kolonoskopii, termín však máme až 25.6 a já se ptám jak se do tě doby nezbláznit? 😔 Zažil někdo? Prožil někdo? Každý den mám krůček k tomu abych se zhroutila 😔 vůbec nevím jak dva měsíce vydržím, ta nejistota je strašná… Má někdo podobnou zkušenost? Jak jste zvládli?

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Anonymní

13.4.25 17:47

načítám...

@Anetta10 píše: Více

Posilam moc sil..ty terminy jsou vrazda, ja takhle umiram kdyz mi delaji stery pahylu po total hysteroktomii kdyz tam byl spatny nalez, onkol. nalez..ja tech 14 dni davam s neurolem, pak uz ho neberu..

Citovat
Upravit

Miluška1980

332

230

14.4.25 09:17

načítám...

Ahoj, to čekání je hrůza. Můžu Ti jen napsat, jak to dělám já, protože jinak bych už taky měla nervy v kýblu :roll: . U nás je to trochu jiné, chodíme se synem na kontroly co 3 měsíce s ledvinami, někdy má nálezy horší někdy tak nějak stabilně špatné (to má pořád kvůli té nemoci), teď ale v září a v prosinci to byl opravdu skok a já jsem měla co dělat, abych se v ordinaci nerozbrečela :nevim: .
Těm číslům, co píšeš nerozumím, ale pokud to není potvrzeno, je možné že to nakonec potvrzeno vůbec nebude? Anebo to bude lehká forma, která půjde dobře korigovat? Na to bych se asi teď upnula já, být ve Tvém případě. Mě teda na začátku pomohlo sehnat si a pročíst co nejvíc informací, zeptat se přímo i v nějaké poradně lékaře nebo samotných pacientů. Pomáhá mi znát všechny varianty, které mohou nastat, jaká by to znamenalo omezení, co by bylo nutné udělat atd… a tak nějak postupně se s tím smiřuju. Nám bohužel syn spěje k transplantaci, které už se teď tolik neděsíme, spíš toho, co bude před ní, aby se mu tak nějak normálně žilo… Je mu 17 a chodíme asi od 5 let, když byl malý, tak jsem to snášela ještě hůř.
Ale to nemusí vyhovovat každému, někdo raději informace nemá a nedomýšlí dopředu, vyhovuje mu to zase jinak… Držím palce, bude pěkně naplánovala bych si nějaké výlety a příjemné věci a taky třeba hned na ten víkend po vyšetření někam si vyjít, to tady dělávám, prostě že se můžu těšit na něco pár dní po tom, co to absolvujeme.
Pokud bys nebyla schopná ničeho, asi bych požádala o nějaký prášek (nebo něco přírodního pro začátek), aby Ti to v té hlavě prostě pořád nešrotovalo :nevim: . Ať můžeš normálně fungovat a pak se holt uvidí. Ale jak píšu, mě nejvíc pomáhá si o tom promluvit s tím, kdo má stejné nebo podobné onemocnění, najdu si v tom, co potřebuju a toho se pak držím…