Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tříleťák se nezapojuje do programu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
18.9.17 23:18
Tříleťák se nezapojuje do programu
Ahoj. Chci se jen zeptat, protože mi to pořád vrtá hlavou. Syn, tři a půl roku, chvíli chodil do školky, pak byl pořád nemocný, tak tam několik měsíců defakto nebyl, teď pomalu zvažujeme návrat. Zatím chodíme občas (ne pořád) na různé aktivity - cvičení, angličtinu, výtvarný kroužek, každý den na hřiště atd., protože je moc rád s dětmi. Jenže když je na té aktivitě „řízený program“, kdy učitelka nebo někdo jiný něco dětem vysvětluje a pak po nich něco chce, syn je jediný, kdo se ve většině případů neúčastní. Třeba na cvičení - cvičitelka chvíli předcvičuje různé cviky a on kouká a pak si sedne na zem nebo na lavičku a řekne, že nechce. Všechny ostatní děti (i mladší) to opakují, on prostě ne. Mimochodem chodíme tam už víc jak rok a půl a vůbec se to nezlepšílo. Když je pak „volná zábava“, tak to lítá jako blázen, přidruží se k různým dětem, přidá se k jejich aktivitám, ale když se mu to řekne jako „příkaz“, tak nechce. Na dalších „kroužcích“ když ho něco hodně zaujme, tak se účastní, jinak se válí po zemi, leze pod stůl, pod gauč, kouká, neodpovídá na otázky atd. Docele mě to znervózňuje, protože evidentně mladší děti v klidu sedí, poslouchají, reagují. Je to tím, že nechodí do té školky? Je to ještě v normě, nebo už mám být na pozoru, že něco není v pořádku? Podle mě hyperaktivní není, chytrý je dost ohledně toho co ho baví, prostě mi připadá, že se nerad podřizuje autoritě a programu. Ve školce třeba byl hrozný problém procházky, za ručičku v průvodu, hrozně to vždycky obrečel. Já fakt nevím. Nedokážu si představit, jak bude chodit do školy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.9.17 23:33
A na dětském hřišti si hraje sám a neboť je řádění s dětmi. Podle popisu mi přijde jako introvert. Ty kolektiv zrovna moc nemusí. Jednoho mám doma, je mu přes 30 a když má na výběr tak je řádění sám. O než se mnou a děti.
Hlavně ho nenuť se družit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.17 23:37
Je to tim, ze kdyz nechce, nikdo neprijde (hlavne vy) a nevysvetli mu, ze proste ted se musi premoct a udelat to. Projde mu to. Proste ho nechate byt. To je asi kamen urazu. V zivote ho nebude bavit xy veci a mel by byt naucen uz ted, ze proste neco udelat musi. Spis v tom vidim obyc rozmazlenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.17 23:42
Já to nepoznám, já si právě vždycky myslela, že není introvert. Na hřiště chodí jen kvůli dětem, když tam není ani noha, chce jít pryč, že ho to nebaví. Vyhlídne si tam nějaké dítě nebo víc dětí podle sympatií (většinou starší a pokud možno toho největšího „hajzlíka“, mladší děti ho nezajímají) a dělá s ním lumpárny, všechno napodobuje, čím je to větší blbost nebo je to nebezpečné, tím lépe. Na těch aktivitách ho taky baví ta část, kdy mají volno a může si hrát s ostatními podle svých představ, ne podle nalinkovaného programu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.17 23:44
@Micaella22 Já mu opakovaně říkám, že půjdeme cvičit podle té paní, pomáhám mu s cviky, ukazuju, ale je to nanic, prostě ze sebe udělá hadrovou panenku a konec. Jak ho mám motivovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.17 23:50
A nema respekt spis z tech dospelaku? Jinak si myslim, ze toto se resi az u predskolaku, muze to byt duvod odkladu, ale na to je fakt jeste hodne brzy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 00:06
Je fakt, že dospělé k sobě pouští hůř než děti. Praprarodičů se dokonce bojí, protože je často nevídá. Když byl menší a šel třeba po dvou týdnech s náma na návštěvu k prarodičům, tak brečel jako tur. Teď už je to lepší, ale pořád je tam nesvůj. Někdy má „maminkovské období“, pár dní, kdy chce všude se mnou, nechce s tetou, dědou, s nikým jiným (většinou před nemocí). Učitelky ve školce vyloženě nemá rád, hlavně jednu (starší a přísná), pořád říká, že jsou zlé. Ten nástup do školky byl docela záhul, pořád brečel, zvracel, byl hysterickej. Kvůli těm nemocem si tam nezvykl, takže to bude zase od začátku, vůbec se na to netěším. V jednom kroužku byla venkovní aktivita, chtěla jsem ho tam nechat a pak si pro něj přijít, ale začal hystericky brečet, že chce s maminkou za ruku, že jinak nepůjde. Vlastně zatím tam všude jsem s ním já nebo manžel, protože jinak brečí. U jednoho kroužku, kam chodí déle, si už ale zvyknul (na prostředí a lidi), takže už tam zvládá být sám. Doufám, že to postupně odbouráme a třeba během měsíce bude sám i na ostatních kroužcích. Ale zase si říkám, že to nechci lámat přes koleno, vždyť to jsou kroužky „pro radost“, ne jako školka „z povinnosti“, že tam musí být (i když teď už nemusí, protože čekáme další dítě, takže ho tam dávat v podstatě nemusím).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 00:16
Jak spí? Jak se soustředí na aktivity? Podobně totiž funguje syn s ADHD už od mimina, cvičit jsme chodili cca od půl roku, ale neměl rád organizovanou část, volnou zábavu si „užil“.. Má to tak do teď.. Ve školkách funguje, ale nejde to hladce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 00:28
@lentilka248 Jak se pozná ADHD? Zpočátku spí hlubokým spánkem, zhruba od dvou v noci se hodně převaluje, někdy se i na chvíli posadí. K ránu zase spí tvrdě. Na aktivity se soustředí chvilku, pět, deset minut (malování, modelování, stříhání, lepení samolepek). Nevydrží se dívat na dětské pořady na notebooku, které mají příběh delší než pět minut (jsou výjimky - Noddy - to dokáže sehrát i různé scénky z příběhu s větami a gesty), po pár minutách to přepne a pak zase a zase (z lenosti ho to naučil manžel přepínat). Nelíbí se mi to, snažím se mu pouštět třeba večerníčky, aby si zvykal na celý příběh. Preferuje příběhy, kde se nemluví, jen se zvuky (asi pro menší dět), také se snažím omezovat. Několika minutové písničky má rád, to i poskakuje a zpívá. Nerad se učí básničky a říkadla (nebo mu to nejde, nevím), doteď není schopen na požádání říct něco delšího (třeba vařila myšička - zná to, ale nechce to opakovat ani říkat sám).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 06:21
@bibi2233 mne takhle dcera pres tri roky mlcela na anglictine. doma mi pak vysvetlila, ze opakovani je debilni, to umi kazdej a delat to nebude. no a aby rekla v plne siri a na urovni to co by chtela, na to zas nemela slovni zasobu a dalsi znalosti. tak mlcela. ucitelky uz si o nas myslely kde co, dokonce se me ptaly jestli nema nejaka traumata nebo jestli se treba nerozvadim 
dodnes (skoro 6) kolektivni rizene aktivity nemusi. nenutim ji, ma to mit po kom
@Micaella22 jasne, pritom staci byt dusledny a do ty skatulky je proste narvem. a budou to delat stejne co vsichni!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 07:19
Tak nechce no, třeba mu ta řízená zábava přijde debilní 
můj kluk by se na to taky vyprdnul. Je tvrdohlavý a když se mu to nelíbí tak to nedělá - respektuju to. (někdy vidím že je mu vyloženě ta činnosti proti srsti, nebo trapná provádět) Byla sem na takových akcí s ním párkrát a nechodíme tam. jdeme radši na hřiště nebo jen tak ven, tam se vždy družil normálně.
Teď je mu 5 a začal chodit na karate - a to ho baví. Jen si potřeboval najít to pravý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 07:28
Tohle dělá moje holka taky. Už ji nechávám být, max. poukážu na to, že se jako jediná válí po zemi, když ostatní cvičí. Pak když ji přestanu sledovat a řešit to, tak se časem srovná. Já bych to respektovala a tolik to neřešila, časem se jistě přidá sám od sebe, až uvidíubidi, že ostatní děti jsou v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 07:40
Mě přijde, že ho dost nutis…Nemůže to být třeba tím…A ty básničky, nechce říkat, tak ho nenut…A nutit ho dokoukavat celý veeenicek apod, jen proto, že si myslíš, že by měl…Já bych to tak nehrotila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.17 07:46
Hlavně ho nenuťte se zapojovat, zejména pokud je z dospělých úzkostnější. Klidně v tom může hrát i strach ze selhání, zejména pokud jedeš přístnější výchovu. Pak to klidně může být počátek neurotizace - důsledem oné výchovy.
Neurotizací myslím to, že je zaplavený panikou, že zase udělá něco špatně a důležití lidé ho za to potrestají a nebo budou smutní a bude to jeho vina.
Pokud něco takovéhe hraje v tvé výchově roli, tak je na čase přestat a začít pracovat s pozitivními styly výchovy. A taky se teda hodí (pro oba rodiče), srovnat si třeba v psychoterapii svoje vlastní bolesti z dětství. Protože neurotické dítě znamená neustále nemocné dítě.
Pokud se ti s mužem zatím nechce do psychoterapie, tak alespoň doporučuju docela užitečné knihy
https://www.kosmas.cz/…-porazenych/
https://www.kosmas.cz/…respektovan/
https://www.kosmas.cz/…kych-poruch/
Ať je přítomný, neruší, ale jinak ať si dělá co chce (a chce to dohodnout i s učitelkami). Jedině tak se naučí, že se nic strašného neděje a jak bude jeho nervová soustava zrát a tou úzkostí přestane být tak zaplavený, tak se začne zapojovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
19.9.17 07:59
@bibi2233 Moji kluci to mají podobně. Mladší se ve školce dlouho nezapojoval do řízených aktivit. Chodí ještě do soukromé, tak ho nechávali být, jsem zvědavá na státní. Starší řízené aktivity taky moc nemusí, včetně hraní doma. Jak to má nějaká pravidla, tak okamžitě nezájem. V našem případě nemají problém jinýma s dospělýma nebo se školkou, s cizím prostředím a tak. Spíš si myslím, že to bude mnou, že v kroužku beze mě bude fungovat mnohem lépe.
Na cvičení se účastnit taky napřed nechtěli, ale prostě museli, protože bych je sama neuhlídala a jak začali, tak je to potom bavilo a zapojili se sami.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
