Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím maminky! Znáte to taky?
za mým synkem (2,5roku) chodí na návštěvu dcerka od sousedů - říkejme jí Evička. Je to moc hodná holčička, je o 2 roky starší než náš prcek a moc pěkně a klidně si spolu pokaždé hrají. Má ho hrozně ráda a já jsem ráda, že má náš syn takovou kamarádku. Ovšem nastal problém. Za Evičkou chodí na návštěvu její sestřenice, jsou stejně staré. Když je Evička u nás na zahradě, přiběhne hned její sestřenice k nám. Jenže ta sestřenice není ani zdaleka tak hodná jako Evička. Řádí jako čert, hned letí na houpačku, kterou tchán vyrobil z nějakého popruhu a prkýnka pro neteř a synovce a na ní se houpe šíleně do výšky, až má člověk strach, že spadne a něco si udělá…hned leze po plotě, hned trhá nezralé jabka, než se otočím, už učí našeho malého, jak se dělá stojka na hlavě, když najde berušku, neprohlíží si ji jako jiné děti, ale trhá jí krovky, pořád by se jen honila a řádila a NEPOSLECHNE, když se ji člověk snaží usměrnit ani náhodou a samozřejmě k té její divočině stahuje obě děti jak magnet. V trávníku najde nějaké houby, hned je rozdupe a rozkope a když se jí chce a záchod, řekne, že jde čůrat a vyčůrá se vedle zahradního posezení ani nemrkne. Zkrátka nejsem ani trošku ráda, když k nám přijde a chci to nějak zarazit. Ale jak? Jak chcete 5ti letému dítěti říct, ať k vám nechodí? Minule už jsem na ni zahučela víc zostra a řekla jí, že je na návštěvě a že tady bude hodná, jinak půjde šupem domů. Chvíli vydržela hrát si na písku, ale pak ji to zas bralo na houpačku a houpala se zas jak šílená. Já fakt nemám chuť hlídat a zlobit se s tak divokou a nevychovanou holčičkou. Mám své dvě děti, z toho jedno malé v kočárku a věnovat se venku jim oběma a ještě Evičce, je, myslím, akorát. Problém je navíc v tom, že holčička je poloviční romka, takže na jednu stranu jí její náturu nemůžu vyčítat, protože ten temperament je prostě geneticky daný, ale nechci, aby si rodiče mysleli, že jsem proti ní, kvůli jejímu původu nějak zaujatá. To opravdu nejsem. Takže jak to vyřešit? Mám se pokusit domluvit s maminkou Evičky? Aby byla v obraze, že Evička mi nevadí, že jsem naopak ráda, že za synem chodí, ale ta její sestřenka, že je opravdu dílo a že nechci, aby k nám chodila, takže když k nám za Evičkou přijde, že je obě dvě přivedu k nim? Tyhle situace nemám ráda. Člověk je pak za fůrii, co nemá ráda děti. ![]()
Váš prostor - vaše riziko a zodpovědnost - vaše pravidla. Zkus si představit, že by se sestřenici Evičky něco stalo (v lepším případě úraz s trvalými následky) a její rodiče by po vás vymáhali náklady na léčení, protože přece byla „u vás“ a vy jste na ni měli dávat pozor!
(já vím, že taková žaloba by měla u soudu malou šanci na úspěch, za dítě zodpovídají v prvé řadě rodiče, ale naše soudy bývají vrtošivé).
Já bych byl striktní. Neposloucháš, nemáš tu co dělat. Upaluj za maminkou.
Kristo, a to tam máte obě holčičky bez rodičů? Mám 5,5 letou dceru a 2 letou a ani tu starší bych samotnou nepustila k sousedům, i když mají přibližně stejně staré děti. Ani sousedé v okolí si nedovolí pustit děti samé k někomu na návštěvu. Bylo by mi pěkně trapné, aby ještě sousedé hlídali další děti. Já bych prostě mamince Evičky řekla, že holky tam mohou být jenom v doprovodu svých rodičů
No právě na to myslím. Je mi jasné, že kdyby se jí u nás stal úraz, jsme za to zodpovědní my. A obávám se toho právem. Ale jak to říct, aby to nevyústilo v nějaký konflikt? Já jsem totiž jinak učitelkou v místní školce, bydlíme na malé vesnici, všichni se tu známe a nechci se vracet do práce jako ta, co nemá ráda cizí děti na své zahradě, nebo hůř jako ta, co nemá ráda romské děti.
Tyjo! To by mi tak ještě scházelo. Takže: Já vím, že to ve svém vlsatním zájmu a v zájmu bezpečnosti svých dětí zarazit musím, ale jak to udělat, aby se to někoho nedotklo?
![]()
Jak to udělat - prostě to oznámit mamince Evičky… Ona ať si to vyřeší s rodinou. (Nebo to třeba taky řešit nebude…
)
To tam poblíž vás není nějaé dětské hřiště nebo aspoň plácek na setkávání dětí? Mě by pořád strašilo v hlavě, že se jim něco může stát na mém pozemku a že se předpokládal můj dohled nad těmi dětmi…
@nepřihlášená karin píše:
Kristo, a to tam máte obě holčičky bez rodičů? Mám 5,5 letou dceru a 2 letou a ani tu starší bych samotnou nepustila k sousedům, i když mají přibližně stejně staré děti. Ani sousedé v okolí si nedovolí pustit děti samé k někomu na návštěvu. Bylo by mi pěkně trapné, aby ještě sousedé hlídali další děti. Já bych prostě mamince Evičky řekla, že holky tam mohou být jenom v doprovodu svých rodičů
No my se nějak nepřátelíme s rodiči holčiček, ale maminka Evičky ji k nám vždy doprovodí, když nás vidí, že jsme na zahradě (on na ni většinou náš prďola volá přes plot
), zeptá se, jestli může jít Evička za naším synem si hrát a my ji pak doprovodíme zase domů. Ale ta druhá holčička k nám přiběhne sama, protože ji její rodiče přivezou k Evičce, ale ta doma není, tak za ní letí k nám.
A nálady a názorylidí bych neřešil. Možná si to neuvědomuješ, ale na vesnické poměry mívá učitelka v mateřince v některých ohledech docela exkluzivní postavení. (Už jenom proto, že je v denním kontaktu s rodiči, což mnozí pracující mimo bydliště tuto možnost nemají…)
@Jura007 píše:
Jak to udělat - prostě to oznámit mamince Evičky… Ona ať si to vyřeší s rodinou. (Nebo to třeba taky řešit nebude…)
To tam poblíž vás není nějaé dětské hřiště nebo aspoň plácek na setkávání dětí? Mě by pořád strašilo v hlavě, že se jim něco může stát na mém pozemku a že se předpokládal můj dohled nad těmi dětmi…
Bohužel opravdu není. Zatím. Jak říkám. O Evičku mi nejde. Ta je hrozně hodná, poslušná, náš malej je taky klidný chlapeček, takže být s nimi venku mi vůbec nevadí. Ale ta druhá holčička je opravdu velmi temperamentní a těžko zvládnutelná. V její přítomnosti úraz skutečně hrozí.
@Jura007 S tou exkluzivitou to cítím spíš opačně. Tady si lidé vidí takřka až do talíře, babičky mých svěřenců si pamatují školku ještě za „stara“, te´d za „nova“ se jim to už nelíbí, nehledě k tomu, že podle většiny rodičů ve školce učitelky nic nedělají, jen mají věčně nějaké problémy a požadavky, které se spoustě rodičů prostě nechce plnit. Jsou nesmyslné a zbytečné a ty, co je vymýšlí jsou úplně hloupé a asi nemají v té školce co na práci, když mají čas vymýšlet takové „píp“. Joo, to se pak dozvíš od některých „ochotně sdílných“ maminek spoustu informací, které se řešily ohledně školky a učitelek třeba na poště nebo před obchodem. Není to vůbec lehké a člověk si musí dávát sakra pozor na pusu, aby se to pak neobrátilo proti němu. ![]()
@Krisťa81 píše:
No my se nějak nepřátelíme s rodiči holčiček, ale maminka Evičky ji k nám vždy doprovodí, když nás vidí, že jsme na zahradě (on na ni většinou náš prďola volá přes plot), zeptá se, jestli může jít Evička za naším synem si hrát a my ji pak doprovodíme zase domů. Ale ta druhá holčička k nám přiběhne sama, protože ji její rodiče přivezou k Evičce, ale ta doma není, tak za ní letí k nám.
Tak to je jasný - promluv si s maminkou Evičky. Když jí sestřenici svěřili rodiče, tak je za ní v tu chvíli zodpovědná ona a ona ji k vám v podstatě posílá. Nebo by jí nechala jen tak zdrhnout někam jinam, když ji hlídá??? Normálně v klidu, tak jak to tu píšeš, že prostě nemáš na to hlídat svý děti a ještě tuhle, ale že Evička k vám normálně může sama chodit. Počítej s tím, že se její návštěvy omezí - minimálně na tu dobu, co bude u nich sestřenka. Věřím, že je Evička po mamince a ta tu tvou prosbu pochopí
obzvlášť, když Evičku navíc náležitě vychválíš a vyzdvihneš. ![]()
Já věřím, že řešení je jednoduché. Mamince Evičky vysvětlíš, že při starání se o miminko zvládneš věnovat dostatečnou pozornost max. 2 dětem. Určitě to pochopí. Prostě při příchodu sestřenice řekneš Evičce, že má návštěvu, tak ať s ní jde tedy domů a věnuje se jí.
Není to nic proti dětem, ale vzít si na zodpovědnost cizí 2 děti ke svým je prostě moc.
Stejně to nechápu, pokud bych chtěla, aby si moje děti hrály se sousedovými dětmi, tak pokud by to sousedům nevadilo a my k nim mohli jít na zahradu, tak by mě v životě nenapadlo tam naše děcka nechat samotné, aby se o ně sousedka starala. Nechápu povahu těch rodičů, že jim to není hloupé. Mluvím o malých dětech, které ani jejich rodiče nenechávají venku samotné.
No jak kde asi… Na vesnici je to běžné, prostě děti běhají různě po dvojicích, trojicích, skupinkách ze zahrady na zahradu, i po domech, všichni se znají, nikomu to nevadí. To není jak ve městě, kde se nikdo nezná a rodiče sedí s dětmi na písku, tady mají děti větší svobodu… Můžou chodit ven samy dříve, prostě zavolá na mámu - jdu na zahradu k Pepíkovi a běží. Kdyby se rodiče museli neustále chodit ptát, může, nemůže, nedělali by nic jiného ![]()
@Anonymní píše:
No jak kde asi… Na vesnici je to běžné, prostě děti běhají různě po dvojicích, trojicích, skupinkách ze zahrady na zahradu, i po domech, všichni se znají, nikomu to nevadí. To není jak ve městě, kde se nikdo nezná a rodiče sedí s dětmi na písku, tady mají děti větší svobodu… Můžou chodit ven samy dříve, prostě zavolá na mámu - jdu na zahradu k Pepíkovi a běží. Kdyby se rodiče museli neustále chodit ptát, může, nemůže, nedělali by nic jiného
No právě, my bydlíme na vesnici už od mého narození a mě by to prostě bylo hloupé, aby naše děcka někde byla sama a sousedé je museli hlídat. Stále mluvím o těch malých. Je mi jasné, že 10 letá holka mi nepoděkuje, když s ní budu dřepět u sousedů a hlídat ji
.Já to prostě beru podle sebe, že i já bych nebyla nadšená, kdybych tady měla malé děti bez rodičů a měla bych za ně zodpovědnost. Nebudu dělat někomu něco, co nechci, aby dělal mě. Je ale fakt, že když to nevadí oběma stranám, tak proč ne
Já to zas vidím trochu jinak. Když @Krisťa81 nevadí na Evičku dohlídnout, tak proč tam mít maminku, když se spolu tolik nebaví? Zas by bylo hloupé nechat jí sedět na zahradě a číst si u toho, nebo tak. U nás to taky tak je, děti na sebe volají přes plot, hrají si spolu, ale maminky moc nekamarádí.
Jinak bych zašla za maminkou Evičky a řekla to tak, jak si to @Krisťa81 popsala tady. Vůbec to nepůsobilo zaujatě nebo fůriovsky, prostě, „vy máte hrozně hodnou holčičku, jsem ráda, když si s malým hraje, pač jsou hodní a rozumí si, ale když přilétne sestřenice, tak to fakt nezvládám, jak je živá. Už jsem se snažila jí domluvit, ale neúspěšně. A bojím se aby se jí něco nestalo a pak budu mít výčitky, že jsem to neuhlídala. Nemohla by jste to nějak zařídit? "
Snad se na mě nebudete zlobit, že vám to takhle říkám, je mi to i dost nepříjemné, ale jinak si nevím rady.“
Tak nějak. Jestli je mamina chytrá, tak se nenaštve a vezme to v pohodě. Měla by být ráda za to, že k vám Evka může a ona hlídat nemusí a může si vklidu udělat něco doma. Aspoň já bych to tak brala. ![]()