Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Uplakané 7,5měs. dítě
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.1.06 20:34
Uplakané 7,5měs. dítě
Ahojky, nevíte někdo, co dělat se 7,5měsíčním dítětem, které se vzteká a pláče tak šíleným způsobem, že se bojím, že brzo ohluchnu, když to trvá skoro nepřetržitě od rána do večera (spí jen 2-3 hod denně venku v kočárku). Nemyslím si, že by ji něco bolelo, protože když s ní začnu řádit a hrát si, tak se směje. Ale já potřebuju i uvařit, trošku uklidit, nebo si zajít aspoň na WC. Uplakaná byla už od narození, pak se to po šestinedělí trošku spravilo, najeli jsme na určitý režim, ale teď co má 7 měsíců, je to hrozné. Včerejší noc taky stála za to, skoro jsem nespala, beru si ji už i k sobě do postele, protože na vstávání co hodinu nebo co dve fakt už nemám sílu..
Tak nevím, co s ní mám dělat. Mám ji nechat řvát? Jak dlouho? Už jsem to zkoušela, ale dlouho nevydržela, jednak máme protivnou sousedku, která nám buší do topení, když malá pláče a jednak mám jen jedny uši a jedny nervy. 
A stejně to nepomohlo, malá řvala tak, že se až zalykala, byla celá červená a o to hůř se mi ji potom uklid'novalo. Už ztrácím naději, že se jednou normálně vyspím, že si zajdu v klidu na záchod, nebo že se v pohodě namaluju, abych se aspoň trochu líbila manželovi… 
Poraďte, co mám s ní dělat, pokud máte podobnou zkušenost s Vašimi dětmi.
Díky, Andrea z FM
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.1.06 20:42
Ahoj Andysku,
nevím jestli ti poradím, ale napíšu, jak to chodí u nás. Malá je totiž zase strašně čilá a pořád se nudí, chtěla by pořád něco objevovat a dělat samý „blbosit“. Taky jaksi nechce chápat, že musim uklízet a vařit a tak podobně. Takže jsem to vyřešila takto: Když vařím, dám si k sobě její jídelní židličku, kterou si přisunu až úplně ke stolu kde pracuju, dám jí třeba do ruky vařečku a ona kouká, jak míchám a tak do do toho si mlátí tou vařečkou. Když se chci namalovat, tak se maluju v ložnici, kam si dám zrcátko, jí dám do postýlky, kde jí po:,–(im a ona si tam zatím snaží stoupnout. Mluvím na ní u toho, občas jí to ruky pučim třeba řašenku, ona jí zkoumá a já se zatím maluju. Když potřebuju něco udělat do práce na PC, tak si jí vezmu na klín, vezmu si tašku, kterou používáme na kočárek, dám do ní spoustu nesmyslů (obalů, papírků atd.) dám si to taky na sebe, tašku otevřu a ona si v ní krámuje. Vytahuje to a prohlíží. Taky jsem zjistila, že když si spolu chvilku hrajeme, tak potom vydrží chviličku sama.
No, tak snad jsem trošku poradila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:49
Re:Orpet
Díky za rady, tohle dělám taky, ale malá si vydrží hrát max. 5 minut, i když u ní sedím a mluvím na ni, nebo jí i zpívám atd. Řasenku jí dávám taky na hraní, v kuchyni ji mám v krmicí židličce, ale moc ráda v ní nesedí. Jak říkám, mám od ní" pokoj" fakt max. 5 minut a pak následuje řev a já musím všeho nechat, vzít ji na ruky a chodit s ní po bytě a ukazovat jí něco. To se celkem uklidní, ale někdy ani tohle nezabere.
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:49
Ahoj. Asi ti moc neporadím. Ne že bych měla doma přímo uplakánku (i když dneska to stálo za to), ale taky nemůžu jít bez malé na záchod, o umytí hlavy nebo líčení ani nemluvím. Když se jí chvilku nevěnuju (člověk musí doma něco udělat, třeba uvařit, najíst se…) nebo na 5(!!!) vteřin odejdu (třeba do vedlejšího pokoje), už slyším úděsný řev, zalykání a někdy palec v puse a dumlání a dumlání. prostě vyžaduje pozornost takřka 24 hod. v kuse, a to je nesmírně vyčerpávající. miluju ji z celého srdce, ale někdy se necítím ani jako člověk, jsem zbytá jako kůň. Bohužel radu nemám, taky nevím, co s tím. Pořád se utěšuju a přesvědčuju, že bude líp a až bude starší, že se dokáže zabavit sama.Taky zatím neleze ani nechodí, takže veškerý pohyb musím vykonávat s ní v náručí, a tak se ani nedivím, že mám o 10 kilo míň než před otěhotněním a jsem v BMI na hranici podvýživy. Každý mi říká, že na jídlo si přece musím najít čas, ale já se doopravdy nemám čas ani vyčurat, natož najíst. No, doufám, že tě aspoň povzbudilo to, že v tom nejsi sama.
Ale hlavně že jsou naše dítka zdravá. A to ostatní přejde (doufám). petra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:54
AHoj, Petro,
teď jsem se pobavila, fakt. 
Jako bych to psala já sama! Jé to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Říkala jsem si, proč zrovna já musím mít to nejzlobivější dítě na světě! A s těmi kily jsme na tom stejně! Než jsem otěhotněla, vážila jsem 64 kg (měřím 178cm), v těhotenství jsem přibrala skoro 30 kg(!) a teď vážím 58 kg… 
Sice jsi mi moc neporadila, ale hned se cítím líp! Díkes!
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:55
Taky jsem zjistila, že už je jaksi znuděná s těch svých hraček a to i těch, co teprve nedávno dostala k Vánocům, prostě je má okoukaný. /plně jsem koukala, jak se dneska zabavila asi na půl hodinky, což se jen tak nestává. Oloupala jsem pomeranč a ona pořád chtěla ty šlupky, tak je pro jistotu radši umyla a dala jsem jí je na umělohmotnej talířek, opravdu si s nima vydržela hrát minimálně 20 minut, že by nová neokoukaná hračka ?! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:55
Jo, holka, rada bych ti pomohla, ale sama nevim. Ja mela deti relativne hodny, teda aspon podle toho co pises ty. I kdyz Vitas si taky hodne pobrecel. No ale nechala jsem ho obcas vybrecet, jen jsem nakoukla aby vedel ze neni sam. No ale mame asi dobry sousedy. Na nas nikdo netukal, a kdyby, tak bych si to nenechala libit a sla bych po nich. Jinak bych asi poradila zkusit pres den nejaky neznamy hracky. Treba lzice, hrnce, nebo staci plastovy lahve naplneny cockou, nebo u nas si malej hrozne vyhraje kdyz je ve flasce voda s jarem. Musis doufat ze je to jenom prechodny. Preju ti klide a hlavne aspon trochu spanku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 20:58
Re:Orpet
Já už taky vymýšlím všechno možné. Vařečku už má okoukanou, teď sice objevila umělohmotný trychtýř, ale to mám vždycky strach, že se s ním píchne do oka, takže stejně u ní musím furt stát a hlídat. No, tak zkusím šlupky od pomeranče, no.
DÍKY! 
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 21:03
Ahoj 
Píšete tu snad o naší dceři? Vždycky byla uplakánek, ale poslední dobou je to o nervy… Jakmile se hnu z pokoje, je řev a to si s ní někdo hraje. Prostě já jdu pryč a malá huláká. Dokáže tak řvát, že dost dobře přemýšlím o tom, že druhé dítě mít, by byla čirá bláznivost. Už jsme z ní na prášky a to celá rodina. Jak já říkám, necelých 10kg a jak to dokáže „dirigovat“. A umí to dokonale.
U nás je to trochu i tím, že teď byla dost dlouho nemocná - táhlá bronchitida… - a musely jsme být v nemocnici. Tam jsme spolu byly 24h a to byla jak andílek. Doma je z ní ďáblík!
Dokáže si hrát chvíli v kočárku, který jsme si půjčili od známých a máme ho doma. Sedí, zkoumá hračky, když je všechny vyháže, tak zakřičí, já jí je dám zpátky. Když máme štěstí, tak je to tak na půl hoďky. Ovšem musím sedět na gauči a nesmím odejít z místnosti. Takže žádný čas na práci…
Pokud jsme samy doma, tak na WC si bez jejího řevu nedojdu nikdy, to snad jen když spí
Neumím moc poradit, sama bych potřebovala tipy. Sedačku používáme, kramaří, ale neustále vyžaduje mou přítomnost. I když po nějaké době s někým, mě dokáže oželet
No držím pěsti vám i nám Určitě nás nebude málo, pokud je pravda, že z toho to dítě musí vyrůst… tak ať nám rychle rostou
Mirka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 21:05
Jo a sousedka ťukající při pláči malého dítěte je skutečně „tolerantní“… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 21:08
Re:Mirka
Jo jo, už ať jim je 20…
Dneska se mě manžel ptal, jestli ještě pořád chci druhé dítě (někdy později, né hned!). Samozřejmě, že ze mě vylítlo NE, protože on se mě zrovna zeptal, jak jsem se do ní snažila dostat pár lžiček kaše k večeři a malá samozřejmě u toho ječela, jak siréna, že jsem z ní byla celá zpocená… No, momentálně si druhé dítě nedokážu představit, ale kdo ví, co bude za 3, 4, 5 let.. Na to špatné se vždycky hned zapomene.
A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.06 21:14
Andys, je mi tě líto stejně jako ostatních se živými dětmi! Náš Aleš je šílenej živel, ale už od mala jsem ho nutila, aby se naučil „hrát“ sám (chodím s ním totiž do práce a potřebuji aspoň chvíli, abych něci udělala)..
Někdy je den lepší jindy horší (to řve řve a řve, leze všude za mnou, tahá mě za nohu a jediné uklidnění je, když ho mám na ruce ). To znáš.. U nás celkem zabírá ještě metla (kovová), různé papíry, mašličky a stužky, krabice, balení vlhkých kapesníků a nejvíc pes - za tím Aleš leze furt . Taky chodíme plavat a myslím, že to taky dost pomáhá vybít jeho energii - má jí fakt dost (od půl roka sedí, leze, teď už začíná sám stát)ů Takže fakt veselo. Moc nevařím (vaří spíš manža, já jen když je dobrý den a vím, že Aleš vydrží hrát si sám). Uklízím, když si Aleše někdo vezme ven. Maluju se jen když dopoledne spí nebo když pere pračka a můžu ho po:,–(it před ní a on na ní kouká, stoupne si k bubnu a má z toho radost. Spaní v posteli je u nás od narození, protože Aleš mi líp začal spát až v 7m (kdy kojo bylo jen 2-3×), předtím min 5× . Teď roste už sedmý zub (zřejmě), takže kojíme už zase min 4-5× .
Taky jsme měli období, kdy vůbec nechtěl být v kočárku - pokud nespal (bylo to kolem toho 7m). Teď se to zklidnilo a dokáže v kočárku i koukat. Taky dost nosím v šátku - když jdeme do města, na vycházku nebo i doma, když fakt potřebuju něco udělat nebo je Aleš uřvanej až hrůza .
Moc ti teda neporadím - snad jen - najít nějakou činnost, která by se tvé holčičce hodně líbila a ve které by si vybila svoji energii. U nás je to to plavání. Zkus možné i nemožné na zabvení, fakt pomáhá to co by člověk nejmíň čekal . Nebo zkusit šátek, abys aspoň něco udělala doma. Nebo zkusit někoho, kdo by ti s holčičkou občas šel ven, abys mohla doma něco udělat..
Hlavně ale držím palce a spolu s tebou věřím, že bude brzy líp !
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.06 11:26
Ahojte,
taky máme doma takovéhle zlatíčko… Navíc tatínka máme celý den pryč a jezdí domů až po desáté večer, takže mám někdy dojem, že se z toho zcvoknu
U nás zabírá jízda v autě spojena s nákupem nebo prostě jakákoliv změna. Takže se snažím naplánovat si den tak, aby byl co nejvíc „akční“. Dopoledne chvilku spí, pak si ho bere tatínek do auta a jezdí s ním pracovně - to vařím oběd a uklízím, pak většinou jedeme kočárem třeba na poštu, pak si hrajeme, odpoledne spinká (ale zá:,–(ně a jen na mé peřině - postýlka nehrozí), pak jedeme na návštěvu k babičce nebo nějaké kamošce a pak už je večer a jde se spát. Spaní v postýlce v noci nehrozí taktéž, takže spí s námi a já už to vůbec neřeším. Stačí mi fakt, že se budí co hodinu na přitulení a co dvě hodiny na kojení. K postýlce jsem vstávala do jeho 5,5 měs (začly růst dolní zuby) a pak mi došly síly.
A když už mám nervy nadranc, tak ho prostě natvrdo zavezu na hodinu k tatínkovi do práce, ať se taky stará (je fakt, že podniká, takže to je možné…).
Myslím si a doufám, že to s věkem přejde. Ale teď ho trápí zoubky - rostou mu naráz 4 nahoře, takže vidina hodného usměvavého miminka se asi odsouvá na později 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
10.1.06 11:58
Andys!
Netěš se až jim bude 20!!!!! Já mám čtrnáctiletou dceru a k tomu klučinu 8,5 měsíce - taky pořádnýho uřvánka jak tu píšou holky. Můžu vám říct, že miminkovský pláč není nic proti pubertálním výlevům a nápadům dcery. Někdy kroutím hlavou a jsem z ní úplně bezradná s čím přijde domů a jak to dneska na těch školách chodí. Je pravda, že se o sebe postará sama, ale nějak už se nechce nechat vychovávat a to je teprve síla. Závidím vám, jak se nestihnete ani najíst a jste i po porodu štíhlé. Já jsem byla před mrňouskem jako proutek, v těhotenství jsem přibrala skoro dvacet kilo a teď jak je s mrňouskem fofr, tak jsem se přistihla, že v každé volné chvilce něco slupnu - „co kdybych potom neměla čas se najíst“. Hrůza, navíc už nejsem nejmladší, takže mi to dá asi dost práce vrátit se k původní váze.
Mějte se hezky a užívejte si dokud jsou mrňouskové malí.
Ivina
- Citovat
- Upravit
Anonymni
10.1.06 15:51
Andys,
taky jsem mela takove ditko. Od cca 7 mesicu to bylo peklo, trvalo to asi do roka a kus. Hodne se to zlepsilo, kdyz zacal chodit - coz bylo az v 15ti mesicich. Mezitim to bylo dost hrozny. Presne jak pises. Vyvadel mi i venku v kocarku, pokud nespal (coz v tom veku uz venku moc nespal nebo ho vsechno vzbudilo - zacinkala tramvaj, zacal rev a my sli domu … kde rval dal …).
Budil se i v noci, vztekal se a rval a rval … Bylo to desny. Ono se to zlomi samo - musis vydrzet.
K druhemu ditku jsem se doted nerozhoupala a to uz je to dloooouho
Tak zlom vaz
Lenoska
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
